Okénko trhu - rozhodnutí ECB o měnovém uvolnění nebylo jednoznačné

Čtěte více

• Okénko trhu - Podle WTO celní války mnohem více omezují světový obchod
  Britský premiér Boris Johnson měl dnes klíčový projev před svými spolustraníky. V rámci proslovu znovu vyslovil přesvědčení, že na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem nebudou znovuzavedeny kontroly, které jsou pro Brity i Iry vzhledem k historickému vývoji nepřípustné. Stávající nastavení podmínek počítalo se setrváním UK v celní unii se zbytkem EU, což bylo pro Johnsona a většinu členů parlamentu nepřijatelné. Nový návrh je podle něj kompromisem ze strany Británie a nyní je řada na zástupcích EU, aby na svých dosavadních požadavcích netrvali a také udělali vstřícný krok směrem k dohodě. Podle jeho návrhu by do roku 2025 měl být umožněn volný pohyb zemědělského a průmyslového zboží mezi Irskem a Severním Irskem. Zároveň ale Londýn požaduje vyjmutí Severního Irska z unijní bezcelní zóny, což by mělo za následek kontroly zboží, které by ale neprobíhaly přímo na hranici. Irská vláda záhy po zveřejnění nového Johnsonova plánu zhodnotila, že takovéto uspořádání je z jejich pohledu nepřijatelné. Evropská unie prozatím mlčí, lze ovšem očekávat, že její názor se od toho irského příliš lišit nebude.
• Okénko trhu - poklesy HDP v Q1 budou jen předzvěstí výrazných propadů v Q2
  Datový kalendář na dnešek je prázdný a pro významnější ekonomická data si budeme muset počkat až na středu, kdy bude zveřejněn první odhad amerického HDP za první čtvrtletí. I přesto, že lednová a únorová data z americké ekonomiky pozitivně překvapovala a ukazovala na mírný, ale solidní růst, závěr čtvrtletí již bude ovlivněn dopady koronavirové epidemie, která příznivý vývoj z počátku roku znegovala a srazila HDP do záporných hodnot. Ačkoliv nákaza Covid 19 začala v USA s určitým zpožděním oproti starému kontinentu, a její vliv na data za Q1 tedy nebude tak výrazný, trh očekává pokles produktu o 4,1% (mezikvartálně anualizovaně). Očekává se zásah zejména do soukromé spotřeby a investic. Data z Q1 pak lze považovat jen za předzvěst mnohem dramatičtějšího propadu v Q2, kdy již pandemie koronaviru zasáhla Spojené státy v plné síle. To ostatně naznačuje i řada předstihových ukazatelů, jejichž březnové poklesy byly relativně malé v porovnání s tím, jak se zhoršily v dubnu. Navíc, každý týden přicházejí z USA dosud nevídaná čísla o nových žádostech o podporu v nezaměstnanosti (vlivem pandemie ztratilo práci už zhruba 25 milionů Američanů), která rovněž naznačují mimořádný rozsah škod napáchaných Covid-19 na americké ekonomice.
• Okénko trhu - prodeje automobilů dál padají, výrobci budou propouštět
  Prezident Fedu J. Powell řekl ve svém projevu před Kongresem, že k úplnému zotavení ekonomiky Spojených států nedojde, dokud si Američané nebudou jisti, že dostali epidemii koronaviru pod kontrolu. Zmínil, že USA čelí nejistému, nerovnoměrnému a vleklému zotavení. Fed na svém pravidelném zasedání minulý týden ponechal úrokové sazby beze změny na úrovních v blízkosti nuly a ve svém výhledu pak počítá s pokračováním mimořádných ekonomických stimulů. Americká ekonomika se aktuálně pokouší o znovunastartování, nicméně tento proces neprobíhá úplně hladce, protože se stále nepodařilo dostat pod kontrolu epidemii Covid-19, o čemž svědčí nová lokální ohniska šíření nákazy. Powell zopakoval, že Fed podrží sazby na nule, dokud nebude ekonomika na cestě ke splnění cílů zaměstnanosti a inflace. V naší prognóze předpokládáme, že současná úroveň sazeb vydrží až do konce roku 2022.
• Okénko trhu - Prodeje nových aut zaznamenaly v EU značný propad
  Událostí dnešního dne bude večerní zasedání americké centrální banky. Od té se očekává snížení základních úrokových sazeb o 25 bazických bodů s pravděpodobností téměř 80 %. Fed by tak navázal na červencové uvolnění měnové politiky, přestože se podle prezidenta Fedu J. Powella nejedná o zahájení nového cyklu snižování sazeb, ale pouze o upravení nastavení měnové politiky uprostřed cyklu. Fed reaguje na globální rizika, kterých je současná ekonomika plná. Nejvýznamnější riziko v současné chvíli představují vyhrocené spory mezi USA a Čínou. Navzdory nadále silné a stabilní výkonnosti americké ekonomiky tak dochází k preventivnímu uvolnění měnové politiky. Samotné dnešní rozhodnutí ovšem nebude na dnešním večeru to nejzásadnější. Mnohem důležitější bude rétorika prezidenta Fedu Powella, která by měla odhalit úmysly členů Fedu ohledně budoucího nastavení měnové politiky. Naši původní předpověď dvou snížení ve druhé polovině tohoto roku budeme revidovat. Nová prognóza bude počítat s přesunutím některých „cutů“ z příštího roku do letošního. Na konci roku 2019 tak zřejmě bude horní hranice amerických úrokových sazeb ještě na nižší než nyní očekávané dvouprocentní úrovni.
• Okénko trhu - Průmysl v eurozóně nadále klesá
  Běžný účet platební bilance dosáhl v září přebytku 7,7 mld. Kč, čímž znatelně překonal očekávání trhu. Oproti předchozímu měsíci, se saldo zvýšilo o 18,4 mld. Kč. Meziměsíční srovnání je do značné míry ovlivněno koncem léta a tedy zvýšenou výrobní aktivitou. Zároveň bylo letošní září o dva pracovní dny delší, než to loňské, což se na výsledku též podepsalo. K celkovému přebytku významně přispěl přeshraniční obchod se zbožím a službami, když export narostl ještě výrazněji než import. Tradičně silný byl odliv důchodů z přímých investic, který činil 43,7 mld. Kč. Odliv kapitálu na finančním účtu dosáhl 21,1 mld. Kč. Jak u přímých tak i portfoliových investic došlo k čistému přílivu v objemu 0,7 resp. 198 mld. Kč. Běžný účet dále překvapuje nad očekávání dobrými výsledky, když kumulativně za posledních dvanáct měsíců vykazuje přebytek na úrovni 58,6 mld. Kč. Pro zbytek roku ovšem předpokládáme, že bude vývoz slábnout.
• Okénko trhu - průmysl v eurozóně v srpnu mírně lepší
  Saldo běžného účtu platební bilance za měsíc srpen dosáhlo -10,7 mld. Kč, což bylo zhruba v souladu s tržním očekáváním. Oproti předchozímu měsíci, kdy bilance nepříjemně překvapila vysokým záporným saldem, se jedná o zlepšení o téměř 17 mld. Pozitivně opět přispěl přeshraniční obchod se zbožím a službami, když vlivem slabé investiční aktivity dochází zejména k výpadkům na straně dovozů. Na druhou stranu naopak působil silný odliv důchodů z přímých investic, který činil 43,5 mld. Kč. V souhrnu běžný účet opět vykázal překvapivě dobrý výsledek, kumulativní saldo za posledních dvanáct měsíců dosahuje přebytku téměř 40 mld. Kč. Ochlazení v zahraničí se tak zatím v tuzemských datech běžného účtu příliš neprojevuje.
• Okénko trhu - Průmysl, zahraniční obchod i sazby míří dolů
  Podle předběžných údajů skončila v březnu bilance českého zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 3,1 mld. Kč. Ten byl oproti stejnému měsíci před rokem nižší o 12,6 mld. Kč. Výsledek zklamal i tržní očekávání, která počítala se saldem lepším o cca 10 mld. Vývoz pokračoval v poklesu, který se však v březnu výrazně prohloubil na 13,3 %, meziročně, zatímco dovozy klesly o 9,9 %. Celkový zahraniční obchod se zbožím ovlivnily dopady opatření proti šíření koronaviru, tedy odstávky výrob a uzavření firem. Projevilo se to zejména na snížení kladného salda obchodu s motorovými vozidly (o 12,9 mld.), nižší přebytky vykázal i obchod s elektrickými přístroji a strojním zařízením. Na druhé straně příznivě působil menší deficit obchodu s ropou a zemním plynem a to zejména zásluhou nižších cen ropy na globálních trzích.
• Okénko trhu - první z květnových indikátorů příliš nepotěšil
  Český index nákupních manažerů ve výrobě klesl v dubnu o dalších 6,2 bodu na hodnotu 35,1, tedy na nejnižší úroveň od března 2009. Tržní očekávání byla ještě pesimističtější, když počítala s poklesem až na 33,2 bodu. Dubnová data ukázala nejprudší pokles objemu výroby a nových zakázek v českém zpracovatelském sektoru od začátku sběru dat v červnu 2001. Pokles zákaznické poptávky byl z velké části dáván za vinu rozšíření epidemie koronaviru 2019 a zavedení karanténních opatření. Omezení dopadla i na zahraniční odbyt a exportní zakázky výrazně klesly. Nízký odbyt pak způsobil nejvýraznější pokleszaměstnanosti od finanční krize v roce 2009. I přesto, že se omezení pomalu uvolňují, vyhlídky podnikatelů na další období zůstávají chmurné. Předpokládáme však, že dubnové PMI dosáhlo svého dna a v květnu bychom již mohli být svědky určitého zlepšení. S tím jak se budou postupně uvolňovat zavedená restriktivní opatření a výroby se začnou rozbíhat, měl by i index nákupních manažerů vykázat lepší skóre.
• Okénko trhu - Předběžné odhady PMI indexu minuly očekávání
  Dnes zveřejněné předběžné odhady indexu nákupních manažerů (PMI) pro srpen minuly očekávání analytiků a přinesly tak zklamání. Index však zůstal nad 50-ti bodovou hranicí. To znamená, že expanze aktivity pokračuje, avšak pomalejším tempem, než se očekávalo. Kompozitní PMI index v eurozóně, který měří aktivitu v privátním sektoru (ve výrobě i službách), se z července na srpen snížil na 51,6 z původních 54,9 bodů. Pokles byl způsoben především zhoršeným výhledem pro PMI ve službách, které spadlo z 54,7 na 50,1 bodů a dostalo se tím prakticky na úroveň stagnace. Ukazatel aktivity ve výrobě zůstal víceméně beze změny (klesl z 51,8 na 51,7), odhad trhu byl 52,7. Ze šetření dále vyplývá, že produkce i nové zakázky ve výrobě pokračovaly v růstu. Na druhé straně míra zaměstnanosti znovu poklesla.
• Okénko trhu - předstihové ukazatele se nesměle zlepšují
  Český statistický úřad dnes publikoval údaje o indikátorech důvěry za květen. Z výsledků konjunkturálního průzkumu vyplývá, že souhrnný indikátor ekonomické důvěry si oproti dubnu polepšil o 0,3 bodu na hodnotu 75,1. Úroveň ukazatele se však stále nalézá poblíž historicky minimálních hodnot. Co se týká dílčích složek, tak u podnikatelů klesl indikátor o dalších 2,2 bodu na 71,6, naopak sentiment spotřebitelů poskočil o 11,8 bodu a dosáhl 91,9. Největší skepse mezi podnikateli nadále panuje v sektoru služeb, když tento subindex odepsal v květnu další 5,5 bodu, čímž spadl na 65. Naopak lehce se zvedl sentiment v průmyslu a obchodě, zlepšení těchto ukazatelů v řádu desetin však zdaleka nestačí kompenzovat předchozí dramatické propady. Podstatně lépe vypadá situace ve stavebnictví, kde se index, i přes dílčí poklesy v posledních měsících, stále drží na řádově podstatně vyšších hodnotách přes 104 bodů. V květnovém průzkumu pak překvapil zejména nárůst důvěry u spotřebitelů, když tento dílčí index poskočil o téměř 12 bodů. Oproti dubnu se snížily obavy respondentů ze zhoršení jejich ekonomické situace, slaběji pak vnímali i riziko zhoršení finanční situace, či ztráty zaměstnání.
• Okénko trhu - Rozpočtová rada má obavy o výši schodku
  Národní rozpočtová rada upozornila, že schodek státního rozpočtu může být výraznější, než se původně plánovalo. Na vině by byla podle rady zpomalující ekonomika a především ochabující růst mezd, což má za následek nižší než předpokládaný výběr daní (DPH, příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění). Řešením by mohlo být snížení čerpání provozních výdajů. Rada se domnívá, že by ekonomika neměla již více zpomalovat. Nebude tak třeba fiskálních stimulů, bude-li se ekonomika dále vyvíjet v souladu s prognózou Ministerstva financí. Velkou neznámou zůstává zahraniční vývoj. Vláda by se podle rady měla připravit na variantu neřízeného brexitu či výraznějšího vyhrocení obchodních válek. V takovém případě by vláda měla mít připravenou sadu opatření ke stimulaci ekonomiky. Rada zároveň upozornila na nutnost úpravy důchodového systému, který podle ní způsobuje dlouhodobou neudržitelnost veřejných financí.
• Okénko trhu - rozpory uvnitř ECB, obchodní jednání USA Čína pokračují
  Včera zveřejněné minutes z posledního zasedání ECB potvrzují hluboké rozkoly mezi členy rady guvernérů. Nejostřejší výhrady se týkaly nově spuštěného programu nákupu aktiv. Více než třetina členů rady, včetně šéfů centrálních bank nejvýznamnějších zemí bloku Německa a Francie, vyjádřilo silné pochybnosti o efektivitě dalšího nákupu dluhopisů. Jeho účelem je zajistit dostatek likvidity na trzích na podporu investiční aktivity i vadnoucí evropské ekonomiky. Názorová rozepře mezi členy vedení silně narušuje důvěryhodnost celé instituce a vyvolává otázku, zda bude banka schopna účinně plnit svoji roli. V podmínkách extrémně nízkých výnosů bude podle oponentů další nákup aktiv málo efektivní a tento nástroj by měl být použit až v případě krajní nouze. Zároveň tento týden prosákly na veřejnost zprávy, že měnový výbor, který připravuje podklady pro radu guvernérů, se stavěl proti dalšímu nákupu aktiv. Neshody tedy panují i uvnitř samotné ECB. Dva ze šesti členů výkonného výboru ECB odmítali nákup aktiv, jeden člen byl pak proti dalšímu snížení záporné depozitní sazby. Německá zástupkyně S. Lautenschlaeger kvůli nesouhlasu se směřováním měnové politiky po zasedání rezignovala na svou funkci. Ze zveřejněného zápisu zároveň vyplývá, že pokud by se neprosadil nový program nákupu aktiv, byli by bankéři ochotni snížit depozitní sazbu až o 20 bazických bodů. Rozporuplně byla přijata i dvouúrovňová „tiering-rate“, která prošla jen těsnou většinou. Nově nastupující prezidentka ECB Ch. Lagardeová tak bude mít hned na začátku svého mandátu plné ruce práce, aby rozhádané ECB udala jednotný směr.
• Okénko trhu - Růst důvěry v českou ekonomiku zpomalil
  Dnes zveřejněný výsledek konjunkturálního průzkumu v České republice za srpen ukazuje, že růst důvěry v ekonomiku výrazně zpomalil. Zatímco v červenci se souhrnný ekonomický index meziměsíčně zvýšil o 9,5 bodu, v srpnu vzrostl oproti červenci o pouhých 0,3 bodů na úroveň 87,0. Indikátor důvěry mezi podnikateli meziměsíčně stoupl o 0,8 bodů na hodnotu 85,5. Zvýšila se důvěra v sektoru průmyslu, stavebnictví a obchodu. Důvěra ve službách se naopak zhoršila. Vzhledem na výsledek pátečních PMI indexů zveřejněných pro eurozónu není dnešní slabší výsledek šetření konjunkturálního průzkumu nijak překvapivý. Dokonce je patrný obdobný vývoj v České republice a eurozóně jako celku: důvěra v průmyslovém odvětví se meziměsíčně zlepšila nebo zůstala beze změny, zatímco důvěra v sektoru služeb zaznamenala zhoršení.
• Okénko trhu - sazby v USA půjdou ještě dolů
  Srpnová bilance zahraničního obchodu v národním pojetí skončila přebytkem 8,6 mld. Kč. Oproti stejnému měsíci loňského roku došlo ke zlepšení o 15,4 mld. Kč. Vzhledem k negativnímu ekonomickému vývoji v zahraničí, bilance tuzemského zahraničního obchodu nepřestává pozitivně překvapovat. K lepším výsledkům pomohl na jedné straně vyšší vývoz automobilů, zároveň došlo ke snížení deficitu u počítačů a elektronických přístrojů, ropy a plynu i u chemických látek. Trend vývoje v posledních měsících ukazuje na stagnaci vývozů a pokles dovozů. Slabší dovozy mohou částečně souviset s nižší domácí investiční aktivitou během 1. poloviny roku. Za prvních osm měsíců letošního roku dosáhl přebytek zahraničního obchodu 117,5 mld. Kč, což je o 41,6 mld. Kč více než ve stejném období loni. Uvedený vývoj jsme zohlednili i v naší nové prognóze. Pokud nedojde k naplnění zahraničních hrozeb (cla na evropské automobily, tvrdý brexit), odhadujeme letošní přebytek obchodní bilance na úrovni 120 mld. Kč.
• Okénko trhu - sentiment padá, inflace zpomaluje
  Ekonomický sentiment v eurozóně i evropské unii v březnu dramaticky poklesl. Index pro eurozónu odepsal téměř devět bodů a dosáhl 94,5. I přesto, že se jednalo o nejvyšší měsíční propad za celou historii měření od roku 1985, byla konečná hodnota vyšší ve srovnání s tržním očekáváním. To bylo přitom zřejmě dáno skutečností, že v řadě zemí byla podstatná část dat sebrána ještě před schválením přísných restriktivních opatření proti šíření epidemie koronaviru. Lze tedy očekávat, že v dubnu dojde k dalšímu významnému zhoršení ukazatelů. K poklesu ekonomického sentimentu došlo zejména ve službách (-13,3 bodu) a maloobchodě (-8,1 bodu), když se zejména zhoršily obavy manažerů ohledně budoucí poptávky. Oproti těmto sektorům si lépe vedl průmysl, kde ukazatel odepsal “jen“ 4,6 bodu a také stavebnictví, kde se indikátor snížil o 2,7 bodu. Bídné vyhlídky se pak projevily i ve zhoršení ukazatele zaměstnanosti (-8,9 bodu), který se opět nejvíce propadl díky službám a obchodu. Co se týká cenového vývoje, očekávají firmy pokles prodejních cen, což je v rozporu s vnímáním spotřebitelů. Sektor služeb, který ještě donedávna svou dynamikou vyvažoval bídný stav ve výrobě, je současnou epidemií zasažen nejsilněji a přestává tak hrát svou stabilizační roli.
• Okénko trhu - Sentiment podnikatelů i spotřebitelů klesá
  ČSÚ dnes v předstihu publikoval data z březnového konjunkturálního šetření. Dřívějším zveřejněním tak chtěl uživatelům poskytnout co nejaktuálnější data o dopadech Covid19 na sentiment spotřebitelů a podnikatelů. Ze šetření vyplývá, že souhrnný indikátor ekonomického sentimetu poklesl oproti únoru o 3,2 a zastavil se na 94,4. O stejnou hodnotu se snížil i ukazatel sentimentu mezi podnikateli, když index vykázal v březnu hodnotu 93,1 bodu. Pokud se podíváme na jednotlivá odvětví, nejvýraznější pokles nálady byl zaznamenán v průmyslu, zatímco stavebnictví udrželo předchozí úrovně. Ve službách a obchodu poklesl index o 2,5 resp. 2,3 bodu, což vzhledem k současné situaci není mnoho. Sběr dat mezi podnikateli byl ukončen 17. března a v aktuálních číslech se tak zřejmě ještě plně neprojevil vliv posledních vládních opatření. Mezi spotřebiteli poklesl indikátor důvěry v ekonomiku o 3,6 bodu, když respondenti vyjadřovali starost především ze zhoršení celkové ekonomické situace během následujících 12 měsíců. Jejich obavy z růstu nezaměstnanosti se oproti únoru nezměnily, obávají se však zhoršení své finanční situace. Výraznější pokles sentimentu lze nejspíš očekávat až v dubnových číslech, která budou ve větší míře odrážet zesilující dopady epidemie.
• Okénko trhu - Sentiment se zlepšil jak u nás, tak v Evropě
  Český statistický úřad dnes publikoval výsledky konjunkturálního šetření za měsíc červenec. Souhrnný indikátor ekonomického sentimentu si oproti červnu polepšil o 9,5 bodu a dosáhl hodnoty 86,7. Na tomto zlepšení se výraznou měrou podílel posun v sentimentu u podnikatelů, když jejich ukazatel dosáhl 84,7, což je o 10,9 bodu více oproti červnu (historicky nejvyšší meziměsíční zlepšení). Podstatně méně se zvedla důvěra u spotřebitelů (jen o 2,7 bodu). Mezi podnikateli pak dominovalo zlepšení u průmyslových podniků, které nyní očekávají daleko výraznější růst výrobní činnosti v následujícím období. Po značném poklesu v Q2 se v červenci zlepšilo i využití výrobních kapacit ve zpracovatelském sektoru z 69,4 % na 76,2 % (hodnota se však nachází stále hluboko pod dlouhodobým průměrem). Podstatně menší byl nárůst sentimentu ve stavebnictví a službách, zatímco v obchodě došlo oproti červnu k poklesu. Spotřebitelé pak indikovali mírně nižší obavy ze zhoršení jejich ekonomické situace, zvýšil se však počet respondentů, kteří se obávají růstu nezaměstnanosti v příštích 12 měsících.I přes pokračující růst důvěry se hodnoty ukazatelů stále nalézají na nízkých úrovních, čili z nejhoršího jsme venku, ale k normálu zbývá ještě dlouhá cesta.
• Okénko trhu - Sentiment v ČR poklesl, německý Ifo index potvrdil zlepšující se trend
  Podle dnes zveřejněného konjunkturálního průzkumu z dílny ČSÚ se celková důvěra v ekonomiku v listopadu mírně snížila a dosáhla 93,3 bodu. Zatímco indikátor podnikatelské důvěry se oproti předchozímu měsíci snížil jen o desetinu bodu na 91,5 bodu, podstatně výraznější pokles sentimentu byl zaznamenán mezi spotřebiteli. Jejich důvěra se propadla o 1,6 bodu a dosáhla tak pouze 102 bodů, což je nejnižší hodnota od podzimu 2014. Z vyjádření respondentů vyplývá, že se zvyšují zejména jejich obavy ze zhoršení finanční situace, zatímco jejich hodnocení ekonomiky na příštích 12 měsíců se téměř nezměnilo. Mezi podnikateli značně překvapilo odvětví obchodu, kde se důvěra vyšvihla o téměř šest bodů a dá se říci, že zlepšené hodnocení situace v tomto odvětví kompenzovalo pokračující snižování sentimentu v průmyslu a mírný pokles ve stavebnictví, kde však důvěra dosahuje vysokých úrovní srovnatelných s předkrizovým obdobím 2007-2008. Podnikatelé v průmyslu se obávají zejména dalšího slábnutí výrobních činností a očekávají pokles zaměstnanosti.
• Okénko trhu - sentiment v EU se zvedl jen mírně
  Ekonomický sentiment v Evropské unii se v červnu zvedl z 67,5 na 75,7 bodu, což však bylo výrazně méně, než předpokládaly tržní odhady. I přes dílčí zlepšení nálady se úrovňově stále pohybujeme hluboko pod průměry z počátku letošního roku. Můžeme tak konstatovat, že za květen a červen se podařilo dohnat zpět jen zhruba třetinu propadů utrpěných během března a dubna. Opět se tak potvrdilo, že cesta k dosažení předkrizových hodnot bude zdlouhavá. Předpokládalo se, že daleko rychleji se bude zlepšovat sentiment v sektoru služeb, ten si však polepšil jen o 8 bodů namísto očekávaných téměř dvaceti. Sentiment ve výrobě si pak připsal necelých šest bodů. I přes horší dosažené výsledky však můžeme konstatovat, že sentiment se zlepšoval plošně napříč odvětvími i napříč jednotlivými evropskými ekonomikami a nutno zmínit, že podstatně lépe si vedly vpředhledící ukazatele, ať už se jednalo o budoucí poptávku, či zaměstnanost. Důležité je rovněž připomenout si skutečnost, že ke zlepšování ekonomické situace podstatnou měrou přispívají rozsáhlé měnové i fiskální stimuly.
• Okénko trhu - sentiment v Německu a eurozóně se dále zlepšuje
  Indikátor investičního sentimentu v eurozóně Sentix zaznamenal v lednu další výrazný nárůst, když dosáhl 7,6 bodu, což je nejvyšší hodnota za poslední dva roky. Značně tak překonal tržní očekávání, která počítala jen s hodnotou 2,6 bodu. Ještě v říjnu přitom ukazatel dosahoval hlubokých záporných hodnot na úrovni téměř -17 bodů a během posledních tří měsíců se tak nálada investorů raketově vylepšila. Lépe si vedla zejména složka investičních očekávání, která atakovala deset bodů, zatímco část indexu hodnotící aktuální situaci skončila na 5,5 bodech.