Pandemie v Češích překvapivě povzbudila zájem o hypotéky, během měsíců nouzového stavu si napůjčovali o 25 procent více než loni. Hypotéky letos ještě dále zlevní

Čtěte více

• Pandemie na sebe znovu upozornila a srazila sentiment na trzích
  Dění na hlavních finančních trzích se dál odvíjí od toho, jak sentiment investorů ovlivňují zprávy o vakcíně a průběhu pandemie. Tentokrát mají navrch obavy, které zřejmě nezvýšila ani tak stále horší data o nákaze v USA, jako spíše důkaz, že současná vlna může mít opravdu hmatatelné ekonomické dopady. Varování opět přišlo z New Yorku, který přistoupil k zavření škol. Opatření se však už přitvrzují i jinde. Navíc moc nepomohlo ani varování Nvidie, že prodeje čipů pro datová centra v aktuálním kvartálu mírně klesají.
• Pandemie odstartovala nové strategie hackerských podvodů s kryptoměnami
  Společně s vývojem blockchainu a stále intenzivnějším integrováním kryptoměn do běžného používání stoupá i kreativita hackerů, kteří vyvíjejí celou řadu nových nástrojů na okrádání svých obětí. Nejnovější případy jsou spojené s pandemií koronaviru. Nejedná se o žádný sofistikovaný podvod, ale o obyčejné vydírání, kdy je bitcoin jednoduchým prostředkem pro inkasování výpalného. FBI zaznamenala nárůst počtu vyhrožování infikovaných obětí a jejich rodin.
• Pandemie otestuje indikátory sentimentu
  Dnešní ekonomický kalendář žádné důležité informace nepřinese. Zajímavá je ale informace o rezignaci ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Zítra očekáváme předběžný údaj o spotřebitelské důvěře v eurozóně. Bude zajímavé sledovat, do jaké míry byly vyhlídky do budoucna zasaženy nedávným vzestupem šíření koronaviru.
• Pandemie prohlubuje rozdíly ve společnosti
  „I v době pandemie došlo ke zvýšení příjmů domácností. Přestože si mnozí lidé polepšili, existuje významná část společnosti, které se žije výrazně hůře. Ukazuje se, že pandemie prohlubuje rozdíly ve společnosti a doplácí na ni především lidé s nízkou kvalifikací,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Pandemie přidusila Asii, evropské akcie však rostou
  Po včerejším propadu evropských i amerických akciových trhů sentimentu nepomohly ani výsledky Netflixu. Pozornost se také upřela na vracející se problémy s koronavirem, a to především v Asii. Ačkoli situace v Evropě nebo Jižní Americe také stále není dobrá, právě Asie se stala novým centrem obav a odnesly to také zdejší burzy.
• Pandemie rapidně zvyšuje nezaměstnanost mladých do 24 let, hůře dopadá na ženy než na muže
  Počet nezaměstnaných lidí do čtyřiadvaceti let meziročně stoupá o třicet procent, vyplývá z dat pracovního portálu Profesia.cz. Mladí lidé tak v tomto ohledu patří mezi nejvíce zasažené skupiny obyvatelstva. Mladí lidí společně se ženami tak patří k „poraženým“ pandemické situace, přičemž šrámy si mohou nést ještě řadu let po jejím skončení.
• Pandemie rozproudila obchodování na finančních trzích
  V loňském roce jsme zaznamenali přímo explozivní růst obchodních aktivit. Stojí za ním rekordní přírůstek drobných investorů, kteří s obchodováním na finančních trzích začali během lockdownu. Otázkou je, zda takto vysoký růst našeho koše 30 firem z ekosystému obchodníků na finančních trzích vydrží i nadále. Volatilita postupně klesá a ekonomiky se otevírají, takže už budoucnost obchodování nejspíš nebude tak růžová. Celkově však bude toto odvětví patrně dál vzkvétat s tím, jak bude docházet k další financializaci světové ekonomiky. Dále se zabýváme tím, zda v tomto odvětví existují firmy, které mohou nabídnout dlouhou volatilitu bez negativního carry, k němuž dochází u strategií využití put opcí a dlouhých futures na index VIX.
• Pandemie se dotkla dvou třetin podnikatelů a živnostníků
  Na 65 % podnikatelů a živnostníků měla pandemie nějaký vliv. Nejvíce dotázaných kvůli ní muselo změnit orientaci svého podnikání a polovina jich letos neočekává žádný zisk. 12 % muselo své podnikání ukončit. Zjistil to průzkum NMS Research pro Raiffeisenbank.
• Pandemie, válka a pevný výnos
  Globální trhy opakovaně utrpěly různé rány. Po pandemii, obchodní válce, brexitu a velkým finančním krizím v USA a eurozóně je to nyní velký konflikt.
• Pandemie v Česku zatím způsobila vyšší růst nezaměstnanosti, ale mírnější pokles HDP v porovnání se Slovenskem i průměrem EU
  Razantní opatření proti pandemii v Česku v prvním pololetí vedla k výraznému nárůstu nezaměstnanosti, meziročně o více než čtvrtinu (z 1,9 % na 2,4 %), v srpnu dále vystoupala na 2,8 %. Predikce očekávají do konce roku růst na téměř dvojnásobek oproti loňsku (ze 2 % v roce 2019 na letos odhadovaných 3,8 %). Jedná se v porovnání s průměrem EU, ale například i se Slovenskem, kde se míra nezaměstnanosti zvýšila z 5,7 % ve druhém čtvrtletí roku 2019 na 6,6 % ve druhém čtvrtletí roku 2020, o rychlejší relativní růst. Naopak dopad na pokles HDP v Česku byl relativně mírný - s poklesem o 3,3 % v prvním čtvrtletí, respektive o 8,7 % ve čtvrtletí druhém (mezičtvrtletně). Slovensko pak kleslo o 5,2 %, resp. 8,3 %. Obě středoevropské ekonomiky tak vyšly z první vlny pandemie v tomto ohledu méně poškozeny než většina států EU, kde průměrný pokles ve druhém čtvrtletí činil 11,4 %. Vyplývá to z analýzy, kterou v říjnu realizovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) spolu s mezinárodní investiční společností Goldenburg Group.
• Pandemie vrací „mamahotely“ do módy. Mladí lidé ušetří bydlením s rodiči průměrně až milion korun
  „Mamahotely“ se v důsledku pandemie vrací do módy. Mladí lidé totiž během ní z důvodu ekonomické nejistoty a zhoršených vyhlídek na získání práce zůstávají bydlet u rodičů déle. Zároveň pokračující růst cen nemovitostí během pandemie snížil dostupnost bydlení, zejména právě pro mladé.
• Pandemie vs podpora. Investoři zůstávají v nejistotě a akcie trpí
  Nová makrodata dnes nepotěšila. Nejprve mírně zaostal za očekáváními německý index podnikatelského klimatu Ifo a odpoledne přišla zpráva o vyšších počtech amerických žadatelů o dávky v nezaměstnanosti. Při pohledu na kondici hlavních ekonomik jsou to samozřejmě malé střípky, ale zvláště druhá sada čísel se zřejmě promítla na negativním úvodu amerických trhů.
• Pandemie zásadně změní trh s ojetinami, do 5 let se každé desáté auto prodá on-line
  Během prvního pololetí letošního roku se oproti loňsku prodalo o čtvrtinu méně nových aut a ojetiny jsou na tom ještě hůře – jejich prodeje meziročně klesly o 40 %. Trh nových vozů se z koronavirového šoku pomalu vzpamatovává, ale na oživení prodejů ojetých vozů si počkáme nejméně do podzimu. Prodejci ojetin zatím zaznamenali ztrátu přes 27 miliard korun, kterou budou velice těžko dohánět. Manévrovací prostor autobazarů je totiž velmi úzký. Nacházejí se ve velice složité situaci, kdy nejsou technologicky vybaveny, aby mohly nabídnout jinou, lepší službu. Prudký pád trhu, který předtím řadu let bezstarostně rostl, zastihnul prodejce ojetých aut zcela nepřipravené.
• Pandemie zdražuje kola i auta, zdražovat budou hospodští i kadeřnictví. Čechy po otevření ekonomiky čeká drahota, na kterou nejsou zvyklí
  Rok pandemie celkově přinesl poměrně značné zdražení. To však nemusí být nic proti tomu, co nás čeká v nadcházející době.
• Pandemie zdražuje stavební práce. Průmysl roste i přes špatnou epidemiologickou situaci
  „Ceny nemovitostí budou nadále narůstat, což bude mít negativní vliv na dostupnost bydlení. Pro mladé lidi bude stále obtížnější dosáhnout na vlastnické bydlení a mnozí z nich budou muset setrvávat celý život v nájemním bydlení,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Pandemie zvýšila zájem o zajišťování se proti kurzovému riziku o více jak 50 %
  Zájem českých firem o zajištění se proti kurzovému riziku výrazně stoupl. Dle dat společnosti SAB Finance, poskytovatele devizových obchodů, vzrostl za posledních 14 měsíců zájem o měnový forward o více než 50 %. Tuzemští exportéři se tak snaží zajistit proti stále posilující koruně, aby mohli zůstat konkurenceschopní. Nejde přitom pouze o fenomén velkých firem – z důvodu významné volatility přistupují k zajištění i menší podniky s cílem ochránit svůj obchod před nepříznivým vývojem, který pro ně může být existenční. Zajištění se proti kurzovému riziku patřilo k tématům online diskuze odborníků vysílané živě z České národní banky, které se zúčastnil viceguvernér ČNB Marek Mora, člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda a za Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR Evžen Reitschläger. Hlavním partnerem akce byla společnost SAB Finance.
• Pandemii navzdory, nezaměstnanost klesá
  Registrovaná míra nezaměstnanosti v Česku podruhé za sebou poklesla a v dubnu tak dosáhla 4,1 %. Počet nezaměstnaných se meziměsíčně snížil o téměř 9 tisíc, zatímco počet volných pracovních míst narostl o 4,5 tisíc. Za tímto vývojem patrně stojí hlavně standardní náběh sezónních prací, který v jarních měsících míru nezaměstnanosti pravidelně snižuje. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je ovšem patrné zhoršení, když se míra nezaměstnanosti zvýšila o 0,7 procentního bodu a počet lidí bez práce narostl o více než 43 tisíc. Na jedno pracovní místo v Česku aktuálně připadá 0,9 uchazeče.
• Panetta z ECB: doba snížení úrokových sazeb se rychle blíží
  Očekávám, že instrument EUR/USD bude dál klesat, a to nejen proto, že Federální rezervní systém začne snižovat úrokové sazby mnohem později, než trh očekává. Druhým faktorem, který sníží poptávku po společné měně, je ale měnová politika Evropské centrální banky, která je čím dál komplikovanější.
• Pan Euro do bankovní rady ČNB
  Na středoevropských devizových trzích panoval uprostřed pracovního týdne klid. Polský zlotý i maďarský forint otevřely včera ráno oproti úterku na silnější úrovni, kterou během dne udržely. Kurz koruny byl opět stabilní, když se držel v jednohaléřovém pásmu u 27,02 CZK/EUR. Tuzemský kurzový vývoj tak nijak neovlivnily zprávy z Hradu.
• Panické výprodeje tlačí Fed k razantnímu snížení sazeb
  Globální trhy zachvátila v pondělí panika – k prudkému poklesu akciových indexů došlo ve Spojených státech, Evropě i Asii. Japonský index Nikkei propadl nejvýrazněji od roku 1987. Index strachu VIX byl historicky vyšší jen ve dvou případech – při světové finanční krizi a na začátku pandemie. Dokonalou bouři odstartovala páteční slabá data z amerického trhu práce, která na trhy vrátila obavu z přicházející recese v největší světové ekonomice. Nad očekávání silný nárůst nezaměstnanosti totiž aktivoval tzv. Sahmovo pravidlo.