Stavebnictví v březnu začalo klesat, hlavní propad ale teprve přijde

Čtěte více

• Stavebnictví se v Česku propadá nejvíce od covidu, hrozí zdražení bytů. Stavebnictví drtí vysoké úrokové sazby a nejistota, zejména v oblasti rezidenční výstavby
  Stavební produkce v Česku se v březnu výrazně propadla a značně zklamala. Meziročně pokles činí 8,3 procenta. To je nejvýraznější pokles od února 2021, tedy za více než tři roky. Přitom v únoru 2021 se ve slabých číslech odrážela tehdejší pandemie covidu. Únor 2020 představoval poslední předcovidový měsíc, takže je zřejmé, že meziroční pokles února 2021 byl poznamenán pandemií citelně.
• Stavebnictví se v listopadu vrátilo k růstu
  Stavební výroba v listopadu meziročně vzrostla o 4,5 %, což více než dvojnásobně převyšuje průměrné tempo růstu v letošním roce. Po třech měsících meziročního poklesu se tak stavebnictví vrátilo k růstu. K tomu přispěly vyšší teploty oproti předchozímu roku, které dovolily větší množství stavebních prací, což pravděpodobně vykompenzovalo i menší počet pracovních dní.
• Stavebnictví se v prosinci mimořádně dařilo
  Tuzemská stavební produkce v prosinci meziměsíčně vzrostla o 4,5 %. Navázala tak na silný listopadový nárůst o o 2,0 % m/m. V meziročním srovnání byla vlivem dobrých výsledků z posledních měsíců a nízké statistické základny vyšší o 9,7 %. Dokázala tak již téměř dotáhnout svou předpandemickou úroveň z února 2020. Za celý loňský rok produkce meziročně klesla o 2,4 %. Přispělo k tomu především pozemní stavitelství (příspěvek -2,7 pb), zatímco inženýrské stavitelství spíše stagnovalo (příspěvek +0,3 pb).
• Stavebnictví se v říjnu relativně dařilo
  Stavební produkce, jako jedna z mála říjnových statistik, potěšila. Oproti září si po očištění o sezónnost připsala v reálném vyjádření silných 1,8 %. Oproti loňskému říjnu byla vyšší o 1,0 %. Směrem k lepšímu byla navíc revidována zářijová hodnota – původně oznámený meziroční pokles o 3,7 % byl revizí zmírněn na -2,9 %.
• Stavebnictví se v únoru ukázalo opět v plné síle
  Stavební výroba v únoru meziročně vzrostla o 5,3 %, což je téměř dvojnásobné tempo, než byl průměr loňského roku. Za tím stojí jednoznačně velmi teplé počasí během zimních měsíců, které dovolovalo pokračovat v pracích na stavbách. Ve srovnáním s předchozím rokem byla průměrná únorová teplota vyšší o celé dva stupně.
• Stavebnictví skomírá. Zahajování výstavby nových bytů se odkládá
  „Přestože ceny nemovitostí zažívají mírnou korekci, lidé o jejich nákup nemají příliš vysoký zájem. Na vině jsou především drahé hypotéky a vyčkávání na další pokles cen nemovitostí,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví stále v útlumu
  Stavební produkce v ČR v dubnu po očištění o vliv sezonnosti a rozdílného počtu pracovních dní poklesla meziročně o 4,6 %. V meziměsíčním vyjádření klesla o 1,3 % poté, co v březnu o 3,3 % rostla. Snížila se jak produkce pozemního, tak i inženýrského stavitelství (meziměsíčně o 1,5 %, resp. 0,7 %). Ve stavebnictví tak i v dubnu pokračoval utlumený vývoj a tamní produkce i nadále významně zaostávala za předkrizovou úrovní. Nepomohlo ani mírné rozvolnění protiepidemických opatření, ve formě zrušení zákazu cestovat mezi okresy. K oživení stavební produkce nejspíše dojde až se zpožděním, a to ve chvíli kdy se rozjedou nové investiční projekty. To by mohlo být už v létě, kdy by ekonomika již měla svižně růst a nejistota způsobená pandemií by v důsledku očkování měla rychle klesat. Pozitivním signálem je v tomto ohledu dubnový meziměsíční nárůst počtu nově vydaných stavebních povolení o skoro 7 %. Obnovení produkce ve stavebnictví však bude zřejmě hodně pozvolné a za celý rok tak očekáváme její pokles o zhruba o 1 %, a to hlavně díky slabé první polovině roku.
• Stavebnictví svírá koronavirová nejistota, která si svoji daň výhledově vybere i v podobě dražšího bydlení
  Tuzemské stavebnictví se ani v srpnu nevzpamatovalo tak, jak se to po jarním úderu koronaviru podařilo většině jiných odvětví. Meziročně byla stavební produkce stále o zhruba desetinu níže.
• Stavebnictví těží z vysokých cen na realitním trhu
  „Nákup pozemku a následná stavba rodinného domu vychází levněji než nákup dokončené nemovitosti obdobných parametrů na realitním trhu. To může udržovat vysokou poptávku ve stavebnictví i v době zdražování stavebních materiálů, lidské práce a hypotečních úvěrů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Stavebnictví v Británii ožívá
  Britskému stavebnímu sektorujen o kousek utekl přechod k expanzi. Index nákupních manažerů (PMI) za stavebnictví ...
• Stavebnictví v červnu pokleslo nejrychleji za posledních sedm let
  Stavební výroba v červnu meziročně klesla o 11,5 %, což je nejhorší výsledek od poloviny roku 2013. Přitom v průměru stavebnictví za posledních dvanáct měsíců spíše stagnovalo. Podle očekávání tak dohání propad celé ekonomiky, který jsme pozorovali v předchozích měsících, a se zpožděním přijde i jeho oživení.
• Stavebnictví ve výkyvech
  Měsíci říjnu pomohl samozřejmě i vyšší počet pracovních dnů. Ale i bez nutnosti započtení tohoto efektu se produkce v odvětví stavebnictví zvýšila o 3,2 %, bez očištění to pak bylo 5,9 % do plusu. Možná se zdají být tato čísla na první pohled příznivá, ale na druhé straně si nelze ani nevšimnou stále zaostávajícího inženýrského stavitelství. To bohužel zůstává stále v černých číslech a dostalo se z toho trochu jen díky právě zvýšenému vyššímu počtu pracovních dnů.
• Stavebnictví v květnu dohánělo propad celé ekonomiky
  Stavební výroba v květnu meziročně klesla o 7,6 %, což je nejhorší výsledek od začátku předchozího roku a výrazně pod průměrem posledních dvanácti měsíců. To odpovídá tradičnímu zpoždění celého sektoru za ekonomikou, která dosáhla svého dna v dubnu a v květnu už vykazuje známky oživení. Stavebnictví si však na toto oživení teprve čeká.
• Stavebnictví v květnu zlomilo sérii meziměsíčních poklesů
  Vývoj ve stavebnictví zlomil sérii dvou meziměsíčních poklesů. Stavební produkce po 1,9% poklesu z dubna zaznamenala v květnu meziměsíční růst o 0,4 %. Mírný nárůst tak částečně navázal na poměrně svižnou dynamiku ze začátku letošního roku. Reálný meziroční růst o 3,3 % jde stále částečně na vrub nízké srovnávací základny z předchozího roku. Produkce inženýrského stavitelství meziročně vzrostla o 2,8 %, zatímco pozemní stavitelství evidovalo o trochu vyšší růst o 3,3 %. V květnu nadále došlo k výraznému nárůstu vydaných stavebních povolení (meziměsíčně o 11,9 %), přičemž jejich orientační hodnota v porovnání se stejným obdobím minulého roku vzrostla o více než 33 %. Počet zahájených bytů meziročně vzrostl o 24,1 %, což představuje nejvyšší nárůst od roku 2006.
• Stavebnictví v listopadu zklamalo. Škodí mu vysoké úrokové sazby i neochota vlády stavět „hladové zdi“
  Stavebnictví v listopadu zklamalo. Meziročně se propadlo o 6,5 procenta, což značí jeho největší pokles od letošního dubna. Stavebnictví dusí vysoké úrokové sazby a investiční nejistota, kteréžto oba faktory jsou důsledkem zejména mimořádně vysoké inflace uplynulých více než dvou let. Inflace současně podvazuje poptávku po vlastnickém bydlení v důsledku vysokých úrokových sazeb hypoték. K trvalejším nepříznivým trendům se loni v listopadu přidalo nevlídné, deštivé počasí, které rovněž brzdilo stavební práce.
• Stavebnictví v posledních dvou měsících ožilo, žádná sláva to ovšem není
  Růst tuzemské stavební produkce v červnu výrazně zrychlil. Zatímco v květnu byla meziměsíčně vyšší o 1,1 %, v červnu vzrostla o výrazných 2,5 %. I přes toto oživení v posledních dvou měsících byla stavební produkce oproti předpandemickému únoru 2020 nižší o 0,8 %. Meziročně byla stavební produkce vyšší o 1 %, avšak i kvůli stále nízké srovnávací základně loňského roku.
• Stavebnictví v srpnu meziměsíčně stagnovalo
  Tuzemská stavební produkce se v srpnu nepatrně meziměsíčně zvýšila o 0,1 % po předchozím poklesu o 2,6 %. Meziročně byla vyšší o 1,2 %, což však bylo dáno zejména nízkou srovnávací základnou loňského roku. V porovnání se srpnem 2019 byla stavební produkce stále o zhruba 7 % nižší. V letošním srpnu se zvýšila produkce pouze v pozemním stavitelství, meziměsíčně o 1,3 %, zatímco inženýrské stavitelství pokračovalo v poklesu tempem 2,5 %.
• Stavebnictví vstoupilo do druhého kvartálu svižným růstem
  Zatímco březnová stavební výroba výrazně zklamala, dubnová již vypadala mnohem lépe. Celková produkce ve stavebnictví se meziměsíčně po očištění o sezónnost a rozdílný počet pracovních dnů v průběhu dubna zvýšila o 3,0 %, když v březnu o 6,8 % poklesla. Třetí měsíc letošního roku byl ale výjimkou posledních měsíců, od prosince loňského roku jinak stavebnictví z pohledu meziměsíční dynamiky roste. Kumulativní nárůst od loňského prosince do letošního dubna činil 2,3 %. Vysoká volatilita březnových a dubnových čísel může být způsobena obtížemi při sezónním očišťování vlivu Velikonoc. Z pohledu struktury si v dubnu meziměsíčně polepšilo inženýrské stavitelství o 2,4 %, pozemní stavitelství na tom bylo s růstem o 3,2 % ještě lépe.
• Stavebnictví vstoupilo do letošního roku pravou nohou
  Stavební výroba v lednu meziročně vzrostla o solidních 6,0 %. K růstu jí ve srovnání si loňským rokem pomohlo teplejší počasí i nízká srovnávací základna. Výrazný růst o 18,9 % vykázalo inženýrské stavitelství, které k celkovému výsledku přispělo 3,2 procentními body. Výsledkům inženýrského stavitelství však pomohla i srovnávací základna, když ve stejném období loňského roku jeho výstup o 14 % propadl. Produkce v pozemním stavitelství se zvýšila o 3,3 %.
• Stavebnictví v únoru podalo nejlepší výkon za půldruhého roku, ovšem i díky teplému počasí a tomu, že nemá moc, kam dál klesat
  Tuzemské stavebnictví letos v únoru rostlo meziročně o 3,6 procenta, tedy vůbec nejvýrazněji za celou dobu od května 2022. Právě v květnu 2022 vykázalo naposledy růst ještě výraznější, a sice 3,8 procenta v meziročním vyjádření. Pak následoval zhruba rok a půl citelného útlumu stavební výroby, kdy v jednotlivých měsících zpravidla docházelo k meziročnímu propadu stavební produkce. Tomu by nyní mohl být konec, byť výsledky z jednoho měsíce nelze přeceňovat. Zejména když letos v únoru panovalo nadprůměrně teplé počasí, které stavební činnosti celkem přálo. A také z důvodu nízké základny meziročního srovnání.