Okénko trhu - Podle Junckera USA cla na EU neuvalí

Čtěte více

• Okénko trhu - Philadelphia Fed index se v prosinci propadl
  Švédská národní banka Riksbank, nejstarší centrální banka světa a zároveň první měnová autorita, která v roce 2009 zavedla negativní úroky na vklady komerčních bank, dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu z -0,25 %, kam se dostala v roce 2015, na 0 %. Motivací bylo přesvědčení bankéřů, že se švédská inflace na horizontu měnové politiky vyšplhá na požadovanou úroveň 2 %. Zároveň zesilují obavy, že dlouhodobě nízké úroky by mohly vést k přílišnému zadlužení firem i domácností. Tento krok má významnou symbolickou hodnotu, jelikož záporné sazby po Švédech zavedly i další centrální banky, včetně ECB, a tato neortodoxní strategie se od té doby navzdory mnohým kontroverzím stala v Evropě standardem. Od Evropské centrální banky se její opuštění ovšem v blízké době neočekává, jelikož evropská inflace má k cílové hladině stále daleko.
• Okénko trhu - PMI eurozóny - průmysl naznačil zlepšení, služby začínají ztrácet dynamiku
  Dnes zveřejněné listopadové indexy nákupních manažerů z Německa a eurozóny potvrdily mírné zlepšení situace v průmyslu dané určitým zklidněním napětí ve světových obchodních vztazích a poklesem nejistoty. PMI z německého průmyslu si oproti říjnu polepšil o 1,7 bodu, čímž dosáhl pětiměsíčního maxima, přesto index s 43,8 body zůstává hluboko v pásmu kontrakce. Podstatně lépe si vede průmysl ve Francii. Tamní ukazatel si v listopadu připsal 0,9 bodu, a navíc se stabilně pohybuje v pásmu expanze. Oproti výrobnímu sektoru však PMI z terciární sféry naznačily slábnoucí sentiment. Ten byl patrný jak v Německu, tak i ve Francii a podle snížení celkového PMI eurozóny v listopadu o tři desetiny na 50,3 bodu lze usuzovat, že situace se musela zhoršovat i v dalších velkých evropských ekonomikách. Znovu se tak zvýrazňují obavy o přelití slabého výkonu od výrobců do podstatně váhově významnějšího sektoru služeb. Pohyb celkového ukazatele těsně nad padesáti body (hranice mezi kontrakcí a expanzí) tak v podstatě ukazuje na stagnaci, či jen pozvolný růst evropské ekonomiky. To by znamenalo riziko pro stávající prognózu ECB, která očekává postupné oživení v Q4 a na počátku příštího roku.
• Okénko trhu - PMI indexy dále hledají svá minima
  Podle dnes zveřejněného PMI indexu pokračovala německá ekonomika v září dalším poklesem. Průmyslový PMI se snížil o více než 2 body až na 41,4 a zaznamenal tak nejnižší hodnotu za posledních více než 10 let. Sektor služeb, který si až dosud vedl velmi dobře a vyvažoval nepříznivý stav v průmyslu, začal rovněž ztrácet dynamiku. Dosáhl pouze 52,5 bodu, což bylo o 2,3 bodu méně než v srpnu. Souhrnný kompozitní index se tak dostal poprvé od roku 2013 pod 50 bodů, když dosáhl hodnoty 49,1 bodu. Respondenti vnímají stále slábnoucí poptávku, což se projevuje v nižší tvorbě pracovních míst a dále podkopává důvěru v budoucí příznivější vývoj. Pokles výroby je rovněž doprovázen i nižšími cenovými tlaky, vstupní náklady dosáhly nejnižších úrovní za poslední tři roky. Nízké úrovně indikátorů jen zvětšují obavy ohledně vývoje v dalších čtvrtletích a srážejí investiční aktivitu firem. Opět byl zmíněn automobilový sektor jako odvětví, které se na poklesu významně podílelo.
• Okénko trhu - PMI potvrdí další nárůst sentimentu
  V pátek se konal první summit EU, kde se předsedové vlád snažili dosáhnout dohody o evropském záchranném fondu. Komise se rozhodla částku v objemu 750 miliard EUR rozdělit na pomoc zemím unie zasaženým pandemií Covid-19. Již před schůzkou se ukazovalo, že dosáhnout dohody bude obtížné, protože už v předstihu některé země nešetřily kritikou ohledně předložených návrhů (Rakousko, Nizozemsko, Švédsko a Dánsko). Kromě financování tzv. Corona balíčku (půjčky vs. granty), byl předmětem připomínek i navrhovaný alokační klíč, založený kromě jiného i na mírách nezaměstnanosti z let 2015–19. Přitom lze říci, že obecná vůle přijmout záchranný balíček je poměrně velká, ovšem nalezení přijatelné shody ohledně distribučních pravidel nebude jednoduché. Schůzka tak skončila pouze apelem na co nejrychlejší schválení záchranného fondu EU. Další jednání by se mělo konat v polovině července.
• Okénko trhu - PMI přinesly příjemné překvapení
  Německý index nákupních manažerů vykázal v červnu meziměsíční nárůst o více než 13 bodů a zakotvil na hodnotě 45,8. Překonal tak tržní očekávání, která činila 44,4. Za zlepšením stojí primárně sektor služeb, který poskočil z 32,6 až na 45,8 bodu, ovšem znatelně si polepšili i zpracovatelé, kteří zaznamenali nárůst o 6 bodů na 44,6. Podobně jako v Německu si index vedl i v celé eurozóně, kde v souhrnu oproti květnu vzrostl z 31,9 až na 47,5 bodů, a taktéž citelně překonal tržní odhady. I zde se na tomto vývoji podíleli v první řadě poskytovatelé služeb, kteří poskočili dokonce o více než 15 bodů. Ačkoliv je nárůst indexu jednoznačně pozitivní zprávou, jeho hodnota zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem a zároveň se nadále nachází v pásmu kontrakce, tedy útlumu ekonomické aktivity. Bezprostřední omezení vyplývající z koronavirové karantény sice již z velké části pominula, střídají je ale obavy z nadcházejícího nárůstu nezaměstnanosti a snižování koupěschopnosti.
• Okénko trhu - PMI za leden potvrdily stoupající sentiment
  Hospodaření státu skončilo v lednu schodkem -8,0 mld. Kč. Deficit na počátku roku je překvapující, vzhledem k tomu, že první měsíce bývají z hlediska bilance tradičně pozitivní. Na příjmové straně oproti plánu silně zaostává výběr daně z příjmu právnických osob. Na druhou stranu se i nadále daří výběru daně z příjmu fyzických osob a pojistnému na sociální a zdravotní pojištění. Na straně výdajů zaujme významný nárůst sociálních dávek vlivem zvýšení důchodů a rodičovského příspěvku. V lednu zároveň došlo k předplacení některých plateb do rozpočtu evropské unie. Příjmová strana státního rozpočtu zaostávala oproti plánu již loni, a ani letos nebude situace příznivější. Ekonomika bude zpomalovat, což sníží výběr daní. Podle našich očekávání by měl státní rozpočet v tomto roce skončit ještě v hlubším deficitu (-58 mld. Kč), než očekává vládní návrh (-40 mld. Kč).
• Okénko trhu - PMI ze služeb potvrdily zlepšení sentimentu v eurozóně
  Svižný růst českých mezd pokračoval i ve třetím čtvrtletí letošního roku. Průměrná mzda se zvýšila o 6,9 %, což v absolutní hodnotě znamená 33 697 Kč. Po očištění o inflaci si čeští zaměstnanci polepšili o 4 %. Zvýšil se rovněž medián mezd, který nově činí 29 549 Kč. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezónních vlivů 1,6 %. Tuzemští pracovníci nadále těží z rekordně nízké nezaměstnanosti, která firmám nedává jinou možnost, než bojovat o jejich přízeň vyšším ohodnocením. Do výsledku se promítá i letošní růst minimální mzdy, který prosakuje z nižších pater mzdové škály směrem vzhůru. Zároveň je patrný efekt zvýšení platů ve veřejné sféře, který pomohl zejména zaměstnancům ve vzdělávání, jejichž výdělky narostly nejvíce ze všech sledovaných skupin (o 11,1 %). Potvrzují se ovšem předpoklady o tom, že finanční možnosti zaměstnavatelů pomalu narážejí na své limity. Předstih růstu mezd nad produktivitou snižuje ziskovost firem a postupně podkopává jejich konkurenceschopnost. Proto bude dynamika mezd v následujících čtvrtletích zvolna slábnout. Postupné ochlazování české ekonomiky se již pomalu propisuje i do statistiky o počtu zaměstnanců, kterých přibylo pouze 0,1 %.
• Okénko trhu - PMI z Německa potvrdil postupný nárůst sentimentu
  Sentiment v českém výrobním sektoru se po tříměsíční stagnaci znovu snížil. Listopadový PMI dosáhl jen 43,5 bodu, kam se posunul z říjnových 45 b. Za poklesem stojí další snížení objemu nových zakázek a výroby. Nejistý vývoj globální ekonomiky a pokračující problémy v automobilovém sektoru pak vedly k dramatickému propadu vyhlídek na budoucí výrobu, když hodnota tohoto ukazatele dosáhla historického minima. Klesající produkce i nižší objednávky se pak odrážely i v další redukci zaměstnanosti. Její pokles se postupně zrychluje a aktuální listopadový byl nejvyšší od září 2009. Nicméně podle posledních údajů z Německa se zdá, že tamní pokles již dosáhl svého dna a začíná se blýskat na lepší časy. To by se mohlo postupně začít odrážet i v tuzemském zpracovatelském sektoru.
• Okénko trhu - Počet Američanů bez práce dál klesá
  Tuzemské spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 3,4 %, což odpovídá zvýšení o 0,4 % oproti červnu. Růst inflace byl ovlivněn především zvýšením cen ve složce rekreace a kultura. V této kategorii zaznamenaly výrazný růst ceny dovolených s komplexními službami, které se zvýšily o 23,2 % v porovnání s minulým měsícem. Během července pokračoval i růst cen pohonných hmot a olejů o 4,4 %, což přispělo k meziměsíčnímu růstu spotřebitelských cen. V sektoru potravin byly vyšší především ceny nealkoholických nápojů o 2,7 %. Naopak na snižování meziměsíční celkové úrovně spotřebitelských cen se projevily nižší ceny potravin a nealkoholických nápojů. V meziročním porovnání rostly zejména ceny tabáku a lihovin, které za rok zdražily o 10,5 %. Za nimi v závěsu byly ceny potravin a nealkoholických nápojů, kde ceny uzenin vzrostly oproti červenci 2019 o 10,3 % a ceny vajec o 9,4 %. Vzhledem k dosavadnímu vývoji jsme zrevidovali naší prognózu na příští období. Předpokládáme, že inflace do konce roku neklesne na 2,0% cíl České národní banky.
• Okénko trhu - Podle Ifo indexu se nálada v Německu lepší
  Bankovní rada ČNB na dnešním zasedání zvolila stabilitu základní úrokové sazby, která tak již popáté v řadě zůstala na 2 %. Toto rozhodnutí bylo vesměs očekáváno. Pro tuto variantu hlasovalo celkem pět členů rady, naopak dva členové se klonili ke zvýšení sazeb. Ani silné domácí inflační tlaky, ani záblesky naděje na uklidnění mezinárodního napětí tak české bankéře v jejich názoru nezviklaly. Bankovní rada očekává, že se inflace i v následujících několika měsících udrží poblíž horní hranice tolerančního pásma. Guvernér J. Rusnok na tiskové konferenci připomněl, že se stávající listopadovou prognózou je konzistentní nárůst sazeb následovaný jejich opětovným snížením opět na současnou hodnotu. Proto se i tentokrát rada rozhodovala zejména mezi stabilitou a zvýšením sazeb. Celkově ovšem bankovní rada zhodnotila rizika stávající prognózy jako vychýlená ve směru nižších úrokových sazeb v nejbližších čtvrtletích. Sazby se nyní nachází pod úrovní, se kterou počítala stávající prognóza. Guvernér zároveň opět připomněl, že se budou snažit o vyhlazování sazeb, tedy nehodlají sazby v krátkém časovém horizontu zvyšovat, aby je následně opět museli snížit. Do dalšího období se proto přiklání k jejich stabilitě, případně nevylučuje ani jejich mírné zvýšení.
• Okénko trhu - podle V. Bendy další měnové uvolnění není třeba
  Podle dat zveřejněných Českou národní bankou skončil běžný účet platební bilance počítaný podle metodiky Evropské centrální banky v dubnu schodkem 9,2 miliardy korun. Dubnové výsledky běžného účtu jsou horší ve srovnání s odhady analytiků dotázaných agenturou Reuters, kteří očekávali schodek ve výši 6,3 miliardy korun. Data za duben, tedy měsíc, kdy byla ekonomika vlivem epidemie koronaviru téměř zastavena, jsou však zatížena velkou mírou nejistoty. O tom svědčí i výrazná revize odhadů platební bilance z března, kdy byl původní odhad deficitu ve výši 0,5 mld. Kč po úpravě posunut do přebytku 22,5 mld. Kč. Saldo zahraničního obchodu se zbožím dosáhlo v dubnu výrazného deficitu 19,2 mld. Kč. Naproti tomu běžnému účtu pomohl přebytek v bilanci služeb, který dosáhl více než 11 mld. Kč, a byl tak srovnatelný s běžně dosahovanými výsledky. V souhrnu tak skončila výkonová bilance deficitem jen 8,1 mld. Kč. Nízký byl odliv dividend z přímých investic, který v dubnu dosáhl pouze 4 mld. Kč. Saldo odlivu portfoliových investic ve výši 34,3 mld. Kč bylo ovlivněno výrazným poklesem závazků bank ve formě krátkodobých dluhopisů vůči nerezidentům, který byl částečně kompenzován navýšením držby vládních dluhopisů nerezidenty. Saldo transakcí pro klienty ČNB vedlo (po vyloučení kurzových rozdílů) ke zvýšení devizových rezerv o 8,4 miliardy korun.
• Okénko trhu - Podle WTO celní války mnohem více omezují světový obchod
  Britský premiér Boris Johnson měl dnes klíčový projev před svými spolustraníky. V rámci proslovu znovu vyslovil přesvědčení, že na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem nebudou znovuzavedeny kontroly, které jsou pro Brity i Iry vzhledem k historickému vývoji nepřípustné. Stávající nastavení podmínek počítalo se setrváním UK v celní unii se zbytkem EU, což bylo pro Johnsona a většinu členů parlamentu nepřijatelné. Nový návrh je podle něj kompromisem ze strany Británie a nyní je řada na zástupcích EU, aby na svých dosavadních požadavcích netrvali a také udělali vstřícný krok směrem k dohodě. Podle jeho návrhu by do roku 2025 měl být umožněn volný pohyb zemědělského a průmyslového zboží mezi Irskem a Severním Irskem. Zároveň ale Londýn požaduje vyjmutí Severního Irska z unijní bezcelní zóny, což by mělo za následek kontroly zboží, které by ale neprobíhaly přímo na hranici. Irská vláda záhy po zveřejnění nového Johnsonova plánu zhodnotila, že takovéto uspořádání je z jejich pohledu nepřijatelné. Evropská unie prozatím mlčí, lze ovšem očekávat, že její názor se od toho irského příliš lišit nebude.
• Okénko trhu - poklesy HDP v Q1 budou jen předzvěstí výrazných propadů v Q2
  Datový kalendář na dnešek je prázdný a pro významnější ekonomická data si budeme muset počkat až na středu, kdy bude zveřejněn první odhad amerického HDP za první čtvrtletí. I přesto, že lednová a únorová data z americké ekonomiky pozitivně překvapovala a ukazovala na mírný, ale solidní růst, závěr čtvrtletí již bude ovlivněn dopady koronavirové epidemie, která příznivý vývoj z počátku roku znegovala a srazila HDP do záporných hodnot. Ačkoliv nákaza Covid 19 začala v USA s určitým zpožděním oproti starému kontinentu, a její vliv na data za Q1 tedy nebude tak výrazný, trh očekává pokles produktu o 4,1% (mezikvartálně anualizovaně). Očekává se zásah zejména do soukromé spotřeby a investic. Data z Q1 pak lze považovat jen za předzvěst mnohem dramatičtějšího propadu v Q2, kdy již pandemie koronaviru zasáhla Spojené státy v plné síle. To ostatně naznačuje i řada předstihových ukazatelů, jejichž březnové poklesy byly relativně malé v porovnání s tím, jak se zhoršily v dubnu. Navíc, každý týden přicházejí z USA dosud nevídaná čísla o nových žádostech o podporu v nezaměstnanosti (vlivem pandemie ztratilo práci už zhruba 25 milionů Američanů), která rovněž naznačují mimořádný rozsah škod napáchaných Covid-19 na americké ekonomice.
• Okénko trhu - prodeje automobilů dál padají, výrobci budou propouštět
  Prezident Fedu J. Powell řekl ve svém projevu před Kongresem, že k úplnému zotavení ekonomiky Spojených států nedojde, dokud si Američané nebudou jisti, že dostali epidemii koronaviru pod kontrolu. Zmínil, že USA čelí nejistému, nerovnoměrnému a vleklému zotavení. Fed na svém pravidelném zasedání minulý týden ponechal úrokové sazby beze změny na úrovních v blízkosti nuly a ve svém výhledu pak počítá s pokračováním mimořádných ekonomických stimulů. Americká ekonomika se aktuálně pokouší o znovunastartování, nicméně tento proces neprobíhá úplně hladce, protože se stále nepodařilo dostat pod kontrolu epidemii Covid-19, o čemž svědčí nová lokální ohniska šíření nákazy. Powell zopakoval, že Fed podrží sazby na nule, dokud nebude ekonomika na cestě ke splnění cílů zaměstnanosti a inflace. V naší prognóze předpokládáme, že současná úroveň sazeb vydrží až do konce roku 2022.
• Okénko trhu - Prodeje nových aut zaznamenaly v EU značný propad
  Událostí dnešního dne bude večerní zasedání americké centrální banky. Od té se očekává snížení základních úrokových sazeb o 25 bazických bodů s pravděpodobností téměř 80 %. Fed by tak navázal na červencové uvolnění měnové politiky, přestože se podle prezidenta Fedu J. Powella nejedná o zahájení nového cyklu snižování sazeb, ale pouze o upravení nastavení měnové politiky uprostřed cyklu. Fed reaguje na globální rizika, kterých je současná ekonomika plná. Nejvýznamnější riziko v současné chvíli představují vyhrocené spory mezi USA a Čínou. Navzdory nadále silné a stabilní výkonnosti americké ekonomiky tak dochází k preventivnímu uvolnění měnové politiky. Samotné dnešní rozhodnutí ovšem nebude na dnešním večeru to nejzásadnější. Mnohem důležitější bude rétorika prezidenta Fedu Powella, která by měla odhalit úmysly členů Fedu ohledně budoucího nastavení měnové politiky. Naši původní předpověď dvou snížení ve druhé polovině tohoto roku budeme revidovat. Nová prognóza bude počítat s přesunutím některých „cutů“ z příštího roku do letošního. Na konci roku 2019 tak zřejmě bude horní hranice amerických úrokových sazeb ještě na nižší než nyní očekávané dvouprocentní úrovni.
• Okénko trhu - Průmysl v eurozóně nadále klesá
  Běžný účet platební bilance dosáhl v září přebytku 7,7 mld. Kč, čímž znatelně překonal očekávání trhu. Oproti předchozímu měsíci, se saldo zvýšilo o 18,4 mld. Kč. Meziměsíční srovnání je do značné míry ovlivněno koncem léta a tedy zvýšenou výrobní aktivitou. Zároveň bylo letošní září o dva pracovní dny delší, než to loňské, což se na výsledku též podepsalo. K celkovému přebytku významně přispěl přeshraniční obchod se zbožím a službami, když export narostl ještě výrazněji než import. Tradičně silný byl odliv důchodů z přímých investic, který činil 43,7 mld. Kč. Odliv kapitálu na finančním účtu dosáhl 21,1 mld. Kč. Jak u přímých tak i portfoliových investic došlo k čistému přílivu v objemu 0,7 resp. 198 mld. Kč. Běžný účet dále překvapuje nad očekávání dobrými výsledky, když kumulativně za posledních dvanáct měsíců vykazuje přebytek na úrovni 58,6 mld. Kč. Pro zbytek roku ovšem předpokládáme, že bude vývoz slábnout.
• Okénko trhu - průmysl v eurozóně v srpnu mírně lepší
  Saldo běžného účtu platební bilance za měsíc srpen dosáhlo -10,7 mld. Kč, což bylo zhruba v souladu s tržním očekáváním. Oproti předchozímu měsíci, kdy bilance nepříjemně překvapila vysokým záporným saldem, se jedná o zlepšení o téměř 17 mld. Pozitivně opět přispěl přeshraniční obchod se zbožím a službami, když vlivem slabé investiční aktivity dochází zejména k výpadkům na straně dovozů. Na druhou stranu naopak působil silný odliv důchodů z přímých investic, který činil 43,5 mld. Kč. V souhrnu běžný účet opět vykázal překvapivě dobrý výsledek, kumulativní saldo za posledních dvanáct měsíců dosahuje přebytku téměř 40 mld. Kč. Ochlazení v zahraničí se tak zatím v tuzemských datech běžného účtu příliš neprojevuje.
• Okénko trhu - Průmysl, zahraniční obchod i sazby míří dolů
  Podle předběžných údajů skončila v březnu bilance českého zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 3,1 mld. Kč. Ten byl oproti stejnému měsíci před rokem nižší o 12,6 mld. Kč. Výsledek zklamal i tržní očekávání, která počítala se saldem lepším o cca 10 mld. Vývoz pokračoval v poklesu, který se však v březnu výrazně prohloubil na 13,3 %, meziročně, zatímco dovozy klesly o 9,9 %. Celkový zahraniční obchod se zbožím ovlivnily dopady opatření proti šíření koronaviru, tedy odstávky výrob a uzavření firem. Projevilo se to zejména na snížení kladného salda obchodu s motorovými vozidly (o 12,9 mld.), nižší přebytky vykázal i obchod s elektrickými přístroji a strojním zařízením. Na druhé straně příznivě působil menší deficit obchodu s ropou a zemním plynem a to zejména zásluhou nižších cen ropy na globálních trzích.
• Okénko trhu - první z květnových indikátorů příliš nepotěšil
  Český index nákupních manažerů ve výrobě klesl v dubnu o dalších 6,2 bodu na hodnotu 35,1, tedy na nejnižší úroveň od března 2009. Tržní očekávání byla ještě pesimističtější, když počítala s poklesem až na 33,2 bodu. Dubnová data ukázala nejprudší pokles objemu výroby a nových zakázek v českém zpracovatelském sektoru od začátku sběru dat v červnu 2001. Pokles zákaznické poptávky byl z velké části dáván za vinu rozšíření epidemie koronaviru 2019 a zavedení karanténních opatření. Omezení dopadla i na zahraniční odbyt a exportní zakázky výrazně klesly. Nízký odbyt pak způsobil nejvýraznější pokleszaměstnanosti od finanční krize v roce 2009. I přesto, že se omezení pomalu uvolňují, vyhlídky podnikatelů na další období zůstávají chmurné. Předpokládáme však, že dubnové PMI dosáhlo svého dna a v květnu bychom již mohli být svědky určitého zlepšení. S tím jak se budou postupně uvolňovat zavedená restriktivní opatření a výroby se začnou rozbíhat, měl by i index nákupních manažerů vykázat lepší skóre.
• Okénko trhu - Předběžné odhady PMI indexu minuly očekávání
  Dnes zveřejněné předběžné odhady indexu nákupních manažerů (PMI) pro srpen minuly očekávání analytiků a přinesly tak zklamání. Index však zůstal nad 50-ti bodovou hranicí. To znamená, že expanze aktivity pokračuje, avšak pomalejším tempem, než se očekávalo. Kompozitní PMI index v eurozóně, který měří aktivitu v privátním sektoru (ve výrobě i službách), se z července na srpen snížil na 51,6 z původních 54,9 bodů. Pokles byl způsoben především zhoršeným výhledem pro PMI ve službách, které spadlo z 54,7 na 50,1 bodů a dostalo se tím prakticky na úroveň stagnace. Ukazatel aktivity ve výrobě zůstal víceméně beze změny (klesl z 51,8 na 51,7), odhad trhu byl 52,7. Ze šetření dále vyplývá, že produkce i nové zakázky ve výrobě pokračovaly v růstu. Na druhé straně míra zaměstnanosti znovu poklesla.