ČNB odhalila, že se více odhalí

Čtěte více

• ČNB nepřekvapila, sazby zůstávají stabilní
  ČNB svým rozhodnutím nevybočila z nastavené cesty a podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na 7,00 %. Nic se nemění ani na možnosti intervenovat v případě vyšší volatility. Nová prognóza počítá s vyšší inflací v letošním roce, a naopak o něco lepším vývojem ekonomiky. I nadále prognóza volá po krátkodobém zvýšení sazeb, bankovní rada ale pracuje s alternativním scénářem a chce jít spíše cestou stability. Na tiskové konferenci se guvernér Michl opřel do současného zacenění trhu, a očekává, že sazby zůstanou vyšší, než trh předpokládá.
• ČNB nepřekvapila, tisková konference v jestřábím tempu
  Bankovní rada ČNB stejně jako na srpnovém zasedání odhlasovala stabilitu sazeb. Základní úroková sazba tak setrvává na rovných 7 %. Rozhodnutí je v souladu s jednomyslným očekáváním analytiků. K žádné změně nedošlo ani v otázce devizových intervencích a ČNB tak bude dále zabraňovat nadměrným výkyvům. Na tiskové konferenci byl guvernér Aleš Michl stručný, ale některé odpovědi se nesly až v nečekaně jestřábím vyznění.
• ČNB nepřipravuje žádná opatření proti rizikům spojeným s koronavirem
  Americký Fed kvůli možným negativním dopadům koronaviru na ekonomiku mimořádně snížil základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 1,00 až 1,25 procenta. Opatření Fedu následovalo po telefonní konferenci mezi ministry financí a guvernéry centrálních bank zemí skupiny G-7. Současně s americkým Fedem snížily včera základní úrokovou sazbu také centrální banky Austrálie a Malajsie. Další centrální banky zatím volí vyčkávací strategii, včetně ECB (rada guvernérů zasedá příští týden 12.3.). Rozhodnutí členů amerického měnového výboru bylo jednomyslné. Fed v následném prohlášení avizoval ochotu dál používat svých měnových nástrojů na podporu ekonomické aktivity. Podle jeho vyjádření zůstávají základy americké ekonomiky silné, nicméně rychle se šířící virová nákaza představuje významné riziko pro ekonomický růst. Fed si uvědomuje počínající dopady nákazy na sentiment jak spotřebitelů (cestování) tak i výrobců (omezení dodávek) a proto se rozhodl preventivně jednat. Výnosy amerických desetiletých dluhopisů reagovaly dalším poklesem na nová historická minima těsně pod jedním procentem. Někteří analytici považují včerejší snížení úrokových sazeb za hektické, nicméně trh očekává pokračování poklesu amerických úroků o více než 100 bb během následujícího půl roku.
• ČNB nevyužila jednu z posledních šancí na zvýšení sazeb
  Bankovní rada ČNB dnes rozhodla o zachování sazeb na současné úrovni. Dvoutýdenní repo sazba zůstává na úrovni 1,75 %, lombardní na 2,75 % a diskontní sazba na 0,75 %.
• ČNB nezměnila úrokové sazby
  „Vyšší úrokové sazby vedou k omezení investic firem a spotřeby domácností. To by zbrzdilo ekonomický růst, který není v nejlepší kondici. Rozhodnutí o ponechání úrokových sazeb na současných úrovních je proto odpovědný krok vůči českému hospodářství,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• ČNB nezvedá sazby, ale mluví o tom. Hlavním trhům pomohly výsledky
  Česká národní banka sice v souladu s odhady nezměnila úrokové sazby, ale možnost budoucího zvýšení naznačila více, než bychom čekali. Byla zmíněna rizika jak pro-, tak protiinflačním směrem. Vedle toho ovšem guvernér Michl upozornil na připravenost banky zasáhnout proti inflačním rizikům a řekl, že příští rozhodování bude mezi stabilitou a růstem sazeb. Nemusejí se tak podle něj naplnit tržní očekávání, že se sazby v první polovině příštího roku nezvýší. Koruna reaguje posílením na 24,16 za euro, ačkoli předtím během dne měla spíše tendenci slábnout. Pohyb je to však opět pouze malý a může mu pomáhat i situace na západních trzích.
• ČNB nezvýšila sazby, snižování nadále nepřipouští
  Bankovní rada ČNB poosmé v řadě nezměnila výši sazeb a základní úroková sazba tak zůstala na úrovni 7,00 %. Před rokem v červnu ČNB naposledy pod vedením guvernéra Rusnoka zvýšila sazby, nečekaně o 125 bazických bodů z 5,75 % na 7,00 %. Guvernér Michl si na první letní zasedání podobné překvapení nepřipravil a jednomyslný odhad analytiků se ukázal jako správný. Pro zvýšení sazeb o 25bb hlasovali 2 ze 7 členů bankovní rady, tudíž o jednoho méně než v květnu.
• ČNB obnovila cyklus utahování sazeb
  Česká národní banka dnes ukončila svou půlroční pauzu a zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů na 2,00 %. Centrální banka tak reagovala na domácí inflační tlaky, které tentokrát převážily nad nejistou ohledně vnějšího prostředí. Rozhodnutí bylo jednohlasné. Tiskovou konference trhy vnímaly spíše jako opatrnou a koruna v jejím průběhu oslabila. Naše očekávání od tiskové konference byla ale poměrně malá, takže nás guvernér Rusnok nezviklal a stále očekáváme ještě jedno zvýšení sazeb v letošním roce.
• ČNB obrací kormidlem a zahajuje nový cyklus zvyšování sazeb
  Bankovní rada České národní banky na dnešním zasedání v souladu s většinovým očekáváním poprvé za 16 měsíců zvýšila úrokové sazby. Základní 2T repo sazbu z 0,25 % na 0,5 %, lombardní sazbu z 1 % na 1,25 %; diskontní sazbu ponechala na 0,05 %.
• ČNB “obrušuje” jestřábí rétoriku
  Na trh dorazily poslední výroky centrálních bankéřů před květnovým zasedáním ČNB - počínaje dneškem by měla startovat mediální karanténa. Co si z nich vzít a co očekávat na květnovém zasedání ČNB spojeném s novou prognózou centrální banky. Jestřábí výroky centrálních bankéřů v posledních týdnech poukazovaly zejména na riziko spojené s nadměrným růstem mezd v roce 2023 a s nejistým rozpočtovým výhledem.
• ČNB od jara zpřísní hypotéky, banky nyní zažijí nápor nových zájemců, a to i kvůli vyhlíženému dalšímu růstu úroků. Nemovitosti však nezlevní ani příští rok
  Česká národní banka dnes oznámila, že od dubna příštího roku zpřísní podmínky poskytování hypoték jednotlivými komerčními bankami. Vůbec poprvé už toto opatření nemá podobu pouhého doporučení, ale je plně závazné. Centrální bance to umožňuje nová legislativa, jež vstoupila v platnost letos v srpnu. ČNB uvolnila podmínky pro poskytování hypoték – tehdy ještě jen ve formě doporučení – loni na jaře, v době nástupu první vlny pandemie.
• ČNB odstartovala cyklus rostoucích úrokových sazeb
  Česká národní banka (ČNB) na svém měnově politickém zasedání minulou středu zvýšila základní úrokovou sazbu z 0,25 % na 0,50 %. Dnes zveřejněný zápis z tohoto jednání nabízí podrobnosti týkající se zmíněného rozhodnutí. Již nyní tak víme, že pro zvýšení sazeb o 50 bb hlasoval člen bankovní rady Vojtěch Benda, který se oproti zbytku rady více obává současných proinflačních tlaků. Připomeňme, že Benda dlouhodobě patří k největším jestřábům současné bankovní rady. Zmiňuje také to, že centrální banka na začátku pandemie snížila úrokové sazby více, než bylo nutné k dosažení cíle cenové stability, a nyní si tak může dovolit sazby zvyšovat rychleji. Obdobně to vnímá i viceguvernér Marek Morek, který však spolu s guvernérem Rusnokem, viceguvernérem Nidetzkým a členem bankovní rady Holubem hlasoval pro zvýšení úrokových sazeb o 25 bb. Zmíněná většina bankovní rady rovněž vnímá rizika vychýlená v proinflačním směru, zároveň však nechce vyslat signál, že je nucena se zpřísňováním měnové politiky spěchat a proto se tedy přiklání k standardnímu zvýšení sazeb o 25 bb. Pro pokračující stabilitu úrokových sazeb hlasovali členové bankovní rady Michl a Dědek. Oba zdůraznili především to, že koronavirové pandemie není ještě plně pod kontrolou.
• ČNB opatrně otevírá prostor ke snižování sazeb, koruna oslabuje
  O rozhodnutí na dnešním zasedání bylo předem takřka jasno a stabilita se základní sazbou na 7 % nepředstavuje překvapení. Přesto trhy již při zveřejnění rozhodnutí zaskočilo oznámení o formálním ukončení intervencí, byť reálně již ČNB není aktivní na trhu od loňského podzimu. Koruna tak skokově oslabila zhruba o 1 % a prolomila hranici 24,20 EUR/CZK. FRA sazby naznačují, že po zasedání trhy očekávají o něco rychlejší tempo snižování sazeb v letošním roce zhruba v souladu s naší prognózou. Předpoklad snížení o 50bb do konce roku se jeví jako reálný scénář, rizika i nadále ale zůstávají vychýlena spíše ve směru pomalejšího než rychlejšího snižování sazeb.
• ČNB opět mírně posunula odstranění závazku
  Včera zasedala bankovní rada ČNB nad měnovými otázkami. K ruce od svých zaměstnanců dostala novou prognózu a i na základně jejího vyhodnocení rozhodla o jemném posunu načasování pravděpodobného opuštění kurzového závazku. Guvernér ČNB totiž na tiskové konferenci prohlásil, že bankovní rada vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017. Před třemi měsíci totiž z jeho úst zaznělo, že bankovní rada vidí jako pravděpodobné ukončení závazku blíže polovině roku 2017.
• ČNB opět nezvýšila úrokové sazby a drží je stabilní od června
  Česká národní banka dnes na svém měnověpolitickém zasedání podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu beze změny. Výše sazeb se již od loňského června drží na 7 procentech a dosavadní rétorika ČNB sice nenaznačuje, že by se sazby měly v blízké době měnit, ale na druhou stranu již někteří členové rady jejich změnu připouští. Debatu o dalším zvýšení sazeb by mohl způsobit případný výrazný lednový růst jádrové inflace. Právě absence dat o lednové inflaci tak pravděpodobně byla také jedním z argumentů pro současné rozhodnutí bankovní rady.
• ČNB opět ponechala úrokové sazby beze změny, korunu drží intervence
  Bankovní rada ČNB podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu na 7 procentech a potvrdila tak, že v současnosti preferuje především stabilitu sazeb. Trhy toto rozhodnutí sice očekávaly, na druhé straně rostou obavy z toho, že dlouhodobá stabilita tuzemských sazeb může výhledově posilovat tlak na oslabení české měny. Česká národní banka dlouhodobě intervenuje v její prospěch, čímž ji v prostředí rostoucích sazeb v eurozóně brání před výraznějším oslabením. I proto by aktuální rozhodnutí ČNB nemělo mít výrazný vliv na kurz koruny vůči euru.
• ČNB opět ponechala výši úrokových sazeb beze změny, koruna bude mít tendenci oslabovat
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na 7 %. Toto rozhodnutí bylo široce očekávané, především proto, že radní Jan Frait, který byl na minulém zasedání pověstným jazýčkem na vahách případného zvýšení sazeb, dal v minulém týdnu v rozhovoru pro agenturu Bloomberg najevo, že bude pravděpodobně opět hlasovat pro stabilitu sazeb. To však neznamená, že je toto rozhodnutí nejlepší možné. Z mého pohledu měla sice ČNB zvýšit sazby už na podzim, a to minimálně o půl procentního bodu. Zvýšení sazeb na dnešním nebo minulém zasedání by sice nemělo přímý vliv na samotný vývoj inflace, ale minimálně by vyslalo trhům signál, že ČNB je ochotná skutečně revidovat svoji politiku, nikoli pouze deklarovat, že je k tomu v případě potřeby odhodlaná.
• ČNB opět překvapila, základní sazbu zvyšuje na 3,75 procenta. Vyšší byl základní úrok naposledy před dvaceti lety, hypotéky vyletí k pěti procentům
  Bankovní rada České národní banky na svém dnešním měnověpolitickém zasedání rozhodla zvýšit základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na úroveň 3,75 procenta. Jde o překvapení, i když mírnější než posledně – obecně se čekal růst úroku na 3,25 nebo 3,5 procenta.
• ČNB opět rázně zakročila proti inflaci
  „Prudké zvyšování úrokových sazeb tlumí náš ekonomický růst. Bohužel hrozí, že dříve, než porazíme inflaci, skončíme ve stagflaci,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• ČNB opět snížila proticyklickou kapitálovou rezervu
  ČNB dnes oznámila další uvolnění makroobezřetnostních opatření. Hlavní změnou je již druhé letošní snížení proticyklické kapitálové rezervy z aktuálního 1 % na 0,5 %. Tím se tak centrální bankéři snaží podpořit schopnost bank plynule úvěrovat nefinanční podniky a domácnosti. I přesto je ale kapitálová situace domácího bankovní sektoru „robustní“. ČNB je zároveň připravena snížit tuto rezervu až na nulu. Zároveň také zrušila limit ukazatele DSTI (poměr měsíční splátky dluhu k čistému příjmu) pro hypoteční úvěry, čímž tak navázala na předchozí zrušení ukazatele DTI (dluh k čistému příjmu). Platným doporučením tak zůstává pouze ukazatel LTV (poměr úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti) na úrovni 90 %. Po řadě uvolnění měnových podmínek tak následuje i další uvolnění makroobezřetnostních opatření, která by měla podpořit úvěrovou aktivitu a pomoci ekonomice v oživení.