Na čerpacích stanicích vládne klid. Pumpaři snižují cenu jen u benzínu

Čtěte více

• Na co se zaměřit 5. prosince? Analýza fundamentálních událostí pro začátečníky
  Na čtvrtek je naplánováno poměrně málo makroekonomických událostí. V podstatě jedinými významnějšími zprávami budou údaje o maloobchodních tržbách v eurozóně a žádosti o podporu v nezaměstnanosti v USA. Obě jsou považovány za "sekundární", takže se nečeká výrazná reakce trhu, který tento týden projevuje pramalé obchodní nadšení a oba měnové páry po dvouměsíčním poklesu stále pozvolna koriguje. Euro zůstává v bočním trendu, zatímco libra prochází slabou vzestupnou korekcí.
• Na co se zaměřit 6. prosince? Analýza fundamentálních událostí pro začátečníky
  Páteční kalendář je nabitý významnými makroekonomickými údaji, a to hlavně ze Spojených států. Pozornost trhu by měly přitáhnout zprávy o počtu pracovních míst mimo zemědělský sektor a míře nezaměstnanosti v USA, které jsou natolik zásadní, že mohou být hnací silou pohybu párů EUR/USD a GBP/USD o více než 100 pipů. Za zmínku stojí i zprávy o průměrné hodinové mzdě a spotřebitelském sentimentu, které ale budou z hlediska významu až za údaji o trhu práce. Konečný odhad HDP eurozóny za 3. čtvrtletí by přitom mohl vyvolat reakci jen v případě výrazné odchylky od prognóz.
• Na co si dát v roce 2024 u ropy pozor
  Obchodníci s ropou vykročili do nového roku opatrně. Obavy z vývoje poptávky a globálního hospodářského růstu vyvažují rostoucí geopolitická rizika spojená s událostmi v Rudém moři a okolí. Je čím dál pravděpodobnější, že se bude ropa i v nadcházejících měsících obchodovat v úzkém pásmu a žádný důvod nebude sám o sobě dost silný, aby změnil dynamiku trhu, který neví, jestli vsadit spíš na zpomalení růstu, zejména v Číně a v USA, a rostoucí produkci zemí mimo OPEC+, nebo na omezení produkce kartelu a geopolitická rizika.
• Na co si dát 12. dubna pozor? Přehled fundamentálních událostí.
  Ve středu se ve světě odehraje několik makroekonomických událostí. Nás zajímá především Evropská unie a Spojené státy americké. Evropská unie nezveřejní žádné zprávy. Na druhou stranu USA vydá důležitou inflační zprávu za březen, která je také extrémně rozporuplná. Rozpor spočívá v tom, že hlavní ukazatel klesá již 8 nebo 9 měsíců v řadě, a nikdo nepochybuje, že nová zpráva ukáže další zpomalení. Na druhou stranu jádrová inflace posledních 5 měsíců klesala, ale pak by mohla vykázat růst. Jaký je mezi těmito ukazateli rozdíl a v čem je háček?
• Na co zaměřit pozornost 1. října? Přehled fundamentálních událostí pro začátečníky
  V úterý nás čeká několik makroekonomických událostí. Německo, eurozóna a Spojené království zveřejní nevýznamné druhé odhady výrobních indexů PMI za září, které pravděpodobně nevyvolají reakci trhu. Eurozóna zveřejní zprávu o inflaci za září, která je mnohem důležitější, ale prudký pokles eura po ní je nepravděpodobný. Evropská centrální banka už zahájila cyklus uvolňování měnové politiky, takže tempo poklesu inflace už není tak podstatné. Navíc, trh každopádně s prodejem eura nespěchá, jak jsme viděli včera u německé zprávy o inflaci.
• Náctiletých podnikavců v Česku rychle přibývá. Trefují se do potřeb své generace
  Každý devátý podnikatel v Česku je mladší 30 let. Od roku 2018 konstantně roste počet byznysmenů ve věku 21 až 25 let a počet náctiletých podnikavců se bezmála zdvojnásobil. Studenti sbírají zkušenosti v trainee programech a se založením vlastních start-upů jim pomáhá moderní metoda Design Thinking.
• Na Čechy dolehlo lednové zdražování. Důvěra v českou ekonomiku je nejníže od léta 2014
  Důvěra v českou ekonomiku v lednu oslabila z prosincových 99,1 bodu na 98,1 bodu, a dostala se tak na nejnižší úroveň od léta 2014. Hlavní příčinou byl pokles důvěry spotřebitelů.
• Na čem se letos nejvíc vydělává? Na bitcoinu
  Bitcoin opět nabírá dech. A pořádně! V neděli jeho cena vystoupala až nad 7500 dolarů za kus. To značí více než stoprocentní zhodnocení od začátku letošního roku. Nejpoužívanější a nejvíce kapitalizovaná kryptoměna se tak ocitla na své nejvyšší cenové úrovni od začátku loňského srpna.
• Na čem ztratil George Soros téměř miliardu dolarů?
  Miliardář George Soros nad výsledkem amerických prezidentských voleb zaplakal. Výplach na trzích ho po Trumpově vítězství ho stál skoro jednu miliardu dolarů, napsal list The Wall Street Journal.
• Na černou listinu byly dopsány čtyři země. Může se to stát i Spojenému království?
  „Příznivci brexitu, kteří si přáli, aby se Spojené království po odchodu z Evropské unie stalo daňovým rájem, neměli svůj plán promyšlený. Evropská unie by potenciálně mohla Spojené království zařadit na černou listinu a tím odlákat kapitál z ostrovů na kontinent. To by bylo pro Spojené království ekonomicky zničující,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Na červen Monero chystá hard fork
  Podle poslední aktualizace blockchainu Monero, Github úložiště se mince na ochranu připravuje na další hard fork v bloku 2 688 888, která je naplánována na červenec 2022.
• Na Česko připadne přes miliardu eur od EU
  Možná se ani vy nemůžete zbavit dojmu, že Evropská unie ohledně pandemie koronaviru totálně selhala. Ve chvíli, kdy po celé, světě umírají tisíce lidí a prognóza do budoucna je nepříznivá, teprve zasedá a jedná. Europarlament konečně schválil fond na boj proti šířícímu se koronaviru a Česko tak dostane přes miliardu eur.
• Na čínský průmysl doléhá pád cen ve výrobě
  Nálada na trzích zůstává pozitivní hlavně díky optimismu ohledně podpisu obchodní dohody mezi USA a Čínou. Obchodníci by však měli myslet také na to, jaké škody obchodní válka mezi oběma zeměmi stihla napáchat. To jim dnes ráno mohla připomenout i nová data z Číny, kde byly zveřejněny výsledky průmyslových zisků, které se v říjnu meziročně propadly o 9,9 %. Změna k lepšímu přitom jen tak brzy přijít nemusí. Čínské PMI ve výrobě si totiž prochází kontrakcí, přičemž už 17 měsíců v řadě zůstává v negativním teritoriu také subindex nových exportních objednávek. Situace by se pak mohla dramaticky zhoršit v případě, že by vstoupila v platnost nová americká cla, která jsou stále naplánována na polovinu příštího měsíce. Ta však může zažehnat podpis první fáze obchodní dohody. Ziskovosti firem ale nijak nepomáhá ani pokračující pád cen ve výrobě, které by navíc měly klesat také během tohoto měsíce. Na první signály oživení v čínském průmyslu si tak pravděpodobně ještě nějakou dobu budeme muset počkat.
• Na další finanční krizi si budeme muset ještě počkat
  Minulý týden zasel výprodej na akciových trzích paniku mezi investory. Báli se totiž, že jde o počátek nové krize. Ve skutečnosti však vyvolala pád kombinace několika faktorů. Analytik Saxo Bank Peter Garnry proto říká, že jde zatím jen o bouři ve sklenici vody.
• Na DAXu se hraje o důležité supporty. Pád německých akcií stále spíše technickou korekcí než novým trendem
  Německý DAX začíná vypadat znovu zajímavě. Po výprodeji z minulého týdne jsme se dnes ráno dostali až pod květnová minima, která zároveň představovala zajímavý support na kterém jsme čekali první vlnu opětovné aktivity býků. Ta se sice zatím nedostavila, akciím se ale na nižší úrovně také příliš nechce a i když jsme pod květnovým minimem, zatím nejme úplně přesvědčeni o tom, že byl support definitivně prolomen. Pokud by prolomen byl, medvědi ale vyhráno mít nebudou, protože na ně čeká další silný support v okolí ceny 9 500 euro, která německý index podržela jednou v březnu a několikrát v dubnu.
• Nad bitcoiny v Číně se smráká. Hodnota přes noc propadla o polovinu
  Tržní hodnota virtuální měny bitcoin přes noc propadla o polovinu. Za minikrachem stojí rozhodnutí hlavní čínské burzy pro obchody s virtuální měnou BTC China zastavit příjem vkladů v čínských jüanech. BTC China uvedla, že tak reaguje na nová vládní opatření. Čína je předním světovým trhem s bitcoiny a BTC China je hlavní světovou platformou pro obchody s touto měnou. Čínská centrální banka na začátku měsíce zakázala čínským finančním institucím nabízet služby spojené s kybernetickou měnu bitcoin a varovala před riziky, která jsou s virtuální měnou údajně spojena.
• Nadbytek platiny v roce 2021
  Podle Světové rady pro investice do platiny (WPIC) byl letošní rok a čtvrtletí pro trh s fyzickou platinou turbulentní, ale stále existuje nejistota ohledně nabídky a poptávky pro rok 2022.
• Nadbytek ropy a slabá poptávka jsou rizikem pro ceny ropy v 2025
  Globální trh s ropou v roce 2025 čelí nadbytku přesahujícímu 1 milion barelů denně, což spolu s dostatečnými rezervními kapacitami pravděpodobně způsobí pokles cen, navzdory možným zpožděním ve zvýšení produkce OPEC+ a lepší disciplíně v dodržování produkčních kvót mezi členy kartelu. Růst nabídky mimo OPEC, zejména z USA, Brazílie, Guyany, Kanady a Norska, bude hrát klíčovou roli v přesycení trhu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) a americká agentura EIA předpokládají růst produkce mimo OPEC o více než 1 milion barelů denně v roce 2025. Zásoby tak překročí globální poptávku, což zvyšuje tlak na ceny. K tomu se přidává rezervní kapacita OPEC+, která přesahuje 5 milionů barelů denně, a zvažované postupné zvýšení produkce kartelu v průběhu roku.
• Nad Českem se strhává „dokonalá bouře“ ekonomických trablů, Fiala povládne za trest. Bude čelit drahotě, energetické krizi, krizi autoprůmyslu, nutnosti osekávat stamiliardy…
  Dobře už bylo. Rodící se vláda pravděpodobného premiéra Petra Fialy si to alespoň z hlediska aktuálního ekonomického dění a jeho perspektivy pořádně „vyžere“. Nad Českem – a nejen nad ním – se totiž strhává „dokonalá bouře“ drahoty, plynové a energetické krize, „čipového hladomoru“, mezinárodní výrobní i přepravní krize, krize autoprůmyslu, nutnosti plnit zadání Green Dealu EU či nutnosti radikálně osekávat veřejný dluh o (před volbami slíbené) stovky miliard. Poslední jmenované znamená snižování růstu starobních důchodů, škrty v sociální oblasti či ve zdravotnictví a mnohé další nepříjemné. Třeba koalicí Spolu slibované rozsáhlé propouštění ve státní sféře, případně i privatizace velkých zaměstnavatelů České pošty nebo Českých drah, která povede k propouštění taktéž.
• Naděje menších podniků se nenaplnily, Česká národní banka snížila úrokové sazby pouze o půl procentního bodu
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes rozhodla o snížení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu na 5,75 %. Toto rozhodnutí bylo většinově očekávané, a to přesto, že inflace se snižuje rychleji, než ČNB předpokládala. Jednotliví členové bankovní rady v čele s guvernérem Alešem Michlem se totiž v posledních týdnech vyjádřili proti rychlejšímu snižování úrokových sazeb a tomuto kroku nenahrává ani poměrně slabá koruna. V české ekonomice je však řada odvětví a firem, které doufaly, že bankovní rada na nízkou inflaci přeci jen zareaguje silněji a pro které je dnešní krok zklamáním.