Trump: Co se týče cel a bariér, chová s k nám EU ještě hůře než Čína

Čtěte více

• Trump a jím způsobené vyšší výdaje Evropy i Česka na zbrojení Čechům zdraží hypotéky a zlepší úročení spořících účtů
  Trumpova hrozba vojenským opuštěním Evropy nutí země starého kontinentu, včetně Česka, leckdy dramaticky navyšovat výdaje na zbrojení.
• Trump a koniec globalizácie
  Na začiatku roka by sotva niekto povedal, že Briti odhlasujú odchod z EÚ a americké voľby vyhrá Trump. Každý, kto by tieto udalosti tipoval pred vyše rokom by získal stonásobok svojho vkladu. Nech akokoľvek nepravdepodobné sa javili, nie sú náhodné. Naopak, sú potvrdením existujúcich trendov. Tým najdôležitejším je koniec globalizácie.
• Trump a Mayová si padli do noty
  Americké akciové trhy zahajují dnešní obchodování v zisku. Index Dow Jones posiluje o 0,9 %, S&P 500 roste o 1 % a technologický Nasdaq přidává 0,7 %. V rámci širšího indexu S&P 500 se nejlépe daří sektoru zdravotní péče (+1,3 %). Protipólem mu jsou síťová odvětví se ztrátou 0,5 %. To hlavní, co aktuálně žene globální trhy vzhůru, je návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa ve Velké Británii. V průběhu tiskové konference prohlásil, že případná obchodní dohoda mezi oběma zeměmi by měla „ohromný potenciál“. V podobném duchu zněla i slova britské premiérky Theresy May.
• Trump a Musk se staví na stranu Putina. Proč?
  Válka na Ukrajině již pokračuje třetím rokem a americká strategie ve vztahu k ní se s vítězstvím Donalda Trumpa v prezidentských volbách extrémně změnila. Zatímco se jeho předchůdce Joe Biden v čele s demokraty postavil jasně na stranu Ukrajiny a potažmo Evropy a vystupoval proti ruské agresi, dva z nyní nejvlivnějších mužů světa – Donald Trump a Elon Musk zaujímají postoje, které nápadně vyhovují ruským zájmům. Trump dokonce nedávno označil řádně zvoleného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“ (protože Ukrajina během války odložila volby), ale na adresu Putina se kriticky vůbec nevyjadřuje. To nutí mnohé Evropany a také Američany k zamyšlení, zda Trump opravdu přeběhl na stranu Ruska. Co ale za tím stojí? Ať už je motivace za tím jakákoli, výsledek je jasný: alespoň dočasné oslabení západní jednoty a posílení Putinovy pozice.
• Trump a Si se dohodli na obchodním příměří. Je to dobrá zpráva pro českou korunu, ČNB zřejmě před Vánoci úroky nezvýší
  Prezidenti Spojených států a Číny Donald Trump a Si Ťin-pching se na okraj argentinského summitu lídrů zemí skupiny G20 dohodli na devadesátidenním příměří ve vzájemných obchodních vztazích. Trumpova administrativa tudíž k 1. lednu 2019 nezvýší celní sazbu na čínský dovoz v celkovém ročním objemu 200 miliard dolarů. Washington měl až do argentinského summitu v úmyslu zvýšit tuto sazbu ze stávající úrovně deseti procent na 25 procent. Peking se v rámci dojednaného příměří zavázal neprodleně opět odebírat zemědělské, průmyslové a energetické produkty s visačkou „Made in USA“. Uleví se tak například zemědělcům na americkém Středozápadě, jejichž letošní sklizeň sójových bobů se hromadí ve skladech právě z důvodu nemožnosti vývozu do Číny. Ta je zdaleka největším světovým konzumentem sóji.
• Trump a Xi Jinping sa stretnú na summite krajín G-20
  Americký prezident Donald Trump sa dnes po rozhovore s čínskym prezidentom Xi Jinpingom vyjadril, že obe hlavy štátov sa stretnú na summite krajín G-20. Toto vyjadrenie vyvolalo pozitívnu náladu na trhoch, pretože sa obnovila nádej na dosiahnutie obchodnej dohody medzi USA a Čínou, čo by viedlo k oživeniu globálneho hospodárskeho rastu. Rizikové aktíva vrátane ropy reagovali rastom, zatiaľ čo bezpečné prístavy ako zlato zaznamenali pokles.
• Trump bojuje proti Číně. Co to znamená pro čipy?
  Asie je globálním centrem polovodičového průmyslu. Masivní vládní podpora od asijských států jako jsou Čína, Taiwan či Korea jim umožnila získat výraznou konkurenční výhodu a stát se klíčovým dodavatelem pro celý svět. Pro USA jde o bezpečnostní riziko. Bidenova vláda se snažila podpořit domácí výrobu skrz granty, úlevy na daních a na firmy v zahraničí zkoušel metodu cukru. Trump zvolil bič. Hrozbou vysokých cel chce firmy donutit přesunout výrobu do USA. Není to však tak snadné.
• Trump bojující proti sesazení je pro trhy riziko. Akcie pod tlakem, dolar se drží
  Americký Kongres bude jednat o odvolání Donalda Trumpa. Demokraté ve Sněmovně reprezentantů se rozhodli spustit proces impeachmentu, na jehož konci může být sesazení prezidenta. K tomu ale s největší pravděpodobností nedojde, o co tedy jde?
• Trump bude s Putinem v Rijádu jednat bez Evropy, ta je z toho zoufalá. Co mají evropské země dělat, aby to příště zase nebylo „o nich bez nich“?
  Francouzský prezident Emmanuel Macron na zítra do Paříže narychlo v nouzi nejvyšší svolává jednání o Ukrajině. Lídři Francie, Německa, Itálie, Británie, Polska a Dánska se zřejmě ještě budou snažit amerického prezident Donalda Trumpa odradit od vyjednávání s Ruskem, případně se domoci místa u jednacího stolu v Rijádu. Což USA ale nevidí jako realistické.
• Trump cenu bitcoinu nakonec přece jenom srazil. Část investorů se lekla, že by jej mohl zakázat
  Bílý dům se dosud debatě o bitcoinu a kryptoměnách v podstatě vyhýbal. To se ale změnilo koncem minulého týdne. „Nejsem fanoušek bitcoinu ani jiných kryptoměn,“ svěřil se prezident Donald Trump na svém twitterovém účtu. „Nejsou to peníze, jejich hodnota vysoce kolísá a nejsou ničím podloženy,“ polemizoval dále. Navíc podle něj podněcují nezákonné jednání, jako je například obchod s drogami.
• Trump, Čína, Německo. Trhy na úvod týdne dusí stará témata, euro ztrácí
  Víkend rozdmýchal známá témata, která už trhy přestávala tížit, takže do pondělního obchodování vstoupily negativně. Akcie v Asii i Evropě padaly či padají, americké dluhopisy naopak rostou, zatímco evropské jsou na tom smíšeně. Euro vůči dolaru klesá na 1,1640 a japonský jen si trochu polepšil. Koruna začala týden oslabením, ale dokázala se vrátit lehce pod 26,00 za euro, když jí pomohl překvapivý růst aktivity naznačený indexem PMI.
• Trump dále vyostřuje obchodní válku
  Americký prezident Donald Trump dále vyostřuje průběh obchodní války s Čínou. Dává nyní druhé největší světové ekonomice měsíční lhůtu, aby přistoupila na požadavky americké strany, jinak uvalí 25procentní cla na její veškerý dovoz do USA.
• Trump dále ztrácí body u ekonomů, akciím to nevadí
  Ekonomové v USA začínají znít mírně pesimisticky, co se týče politiky současného prezidenta Donalda Trumpa a jejího dopadu na ekonomiku USA. Ať už se jedná o obchodní politiku a cla, imigraci nebo rozpočet a fiskální stimuly. Krátkodobý pozitivní dopad snížených daní a pobídek by měl rychle vyprchat, domnívá se většina analytiků.
• Trump dělá Amerikou malou. Zatím…
  Po takřka dvou měsících pobytu Donalda Trumpa v Bílém domě se nezdá, že tradičně stodenní doba hájení by v jeho případě měla pro Ameriku dopadnout dobře. Doba hájení sice ještě neuplynula celá, avšak již nyní se zdá, že lze celkem bezpečně říci, že ani po jejím uplynutí nezbude než pravit, „Trump dělá Amerikou malou“. Namísto velkou. Namísto skvělou. Jak zněly jeho patetické předvolební sliby, jež daly do mocného pohybu hnutí MAGA.
• Trump dnes pro změnu vyhrožuje domácím podnikům, trhy ale zatím zůstávají v klidu
  Po včerejším výplachu se dnes situace na akciových trzích pomalu uklidňuje. V Evropě se tak akciové indexy na nízkých objemech vracejí do zelených čísel, i když jsou zisky relativně mírné a pohybují se v řádech několika málo desetin procenta. Ke zklidnění pomáhá hlavně absence nových fundamentů a možná i buy the dip mentalita, která na trzích v poslední době začíná znovu převažovat.
• Trump dohodou s Mexikem ukazuje, že umí ustoupit, pod tlakem se ocitají Kanada a Čína
  Asijské i evropské trhy dnes svým růstem opatrně přivítaly dohodu mezi Spojenými státy a Mexikem, která se nadále drží základní koncepce úmluvy NAFTA z roku 1994. Tu americký prezident Donald Trump „shodil ze stolu“, protože je podle něj pro USA krajně nevýhodná. Rýsující se dvoustranná dohoda umožní americkým firmám nadále působit v Mexiku v bezcelním režimu.
• Trump: Domácí ropný průmysl by šlo chránit clem na cizí ropu
  Americký prezident Donald Trump řekl, že by zavedl cla na cizí ropu, pokud by to bylo nutné pro ochranu domácího ropného průmyslu. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na sobotní tiskovou konferenci v Bílém domě, v níž se Trump věnoval převážně pandemii ve Spojených státech.
• Trump druhý den ve funkci rozšiřuje celní hrozby vůči Číně a Evropě
  Prezident Donald Trump druhý den po svém návratu do úřadu rozšířil své celní hrozby o Čínu a Evropskou unii poté, co se původně zaměřil na Kanadu a Mexiko. V projevu na akci v Bílém domě Trump nastínil potenciální 10% clo na čínský dovoz s odkazem na údajnou roli Číny v pašování fentanylu do Severní Ameriky. Jako možné datum zavedení cla uvedl 1. únor.
• Trumpe, díky, ale už jdi. Trhy si přejí, aby Trump odešel bez „kopání kolem sebe“, zároveň se však v rostoucí míře bojí triumfu obou demokratických senátorů v Georgii, který by přinesl „modrou vlnu“
  Vleklá nejistota, kdo bude americkým prezidentem v příštích čtyřech letech, představuje pro investory zlý scénář. Raději by hned věděli, na čem jsou. Soudy a přezkumy, jimiž v reakci na volební dění hrozí současný prezident Donald Trump, proto trhy zneklidňují. Na druhou stranu je těší, že se Spojenými státy nepřehnala "modrá vlna" nepřehnala. Pokud totiž povládne Joe Biden, nejspíše většinově republikánský Senát mu nedovolil plně přetavit politický program ve skutečnost.
• Trump eskaluje obchodní válku s Čínou, Peking se podřídit nehodlá. Pro ČR to vše není dobrá zpráva
  Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dnes zavádí novou, již déle avizovanou sadu cel na dovoz z Číny v celkovém ročním objemu 200 miliard dolarů. V příštím roce pak hodlá příslušnou sazbu deseti procent, jež je uplatněna jako vstupní od dneška, více než zdvojnásobit, a to na 25 procent. Od 1. ledna 2019 by tak sazbě 25 procent podléhal čínský dovoz do USA v celkovém objemu 250 miliard dolarů. To proto, že již nyní je sazbou 25 procent zatížen čínský dovoz do USA v objemu 50 miliard dolar. Trump přitom hrozí další, třetí sadou cel ve výši 267 miliard dolarů, při sazbě opět 25 procent. Tato cla pohrozil zavést, pokud Peking podnikne odvetné kroky, což se přesně děje. Peking dneškem zavádí odvetná cla na americký dovoz v ročním objemu 60 miliard dolarů, a to při sazbě pěti a deseti procent.