V červenci nejnižší těžba OPEC od roku 2011

Čtěte více

• Včerejší euforie opadla před americkým HDP, eurodolar dopoledne mírně ztrácí
  Euro se po včerejším výrazném posílení vůči dolaru a lehké korekci drží kolem 1...
• Včerejší Fed dál doléhá na USD, evropské akcie ztrácí, výnosy klesají
  Evropské indexy se dnes dostávají znovu do červených čísel. Ztráty jsou poměrně mírné a ve většině případů dosahují ně...
• Včerejší propad se dnes v Evropě mění na nevýrazné obchodování
  Investoři na hlavních trzích si až včera všimli, že nové zprávy úplně neladí s jejich představou o rychlé otočce Fedu. Spouštěčem negativní reakce byl index ISM ze sektoru služeb, který vykázal za listopad nečekaně silné hodnoty, poté co v pátek trhy zvládly přejít obvykle výrazně důležitější report o zaměstnanosti a mzdách.
• Včerejší růst eura byl naprosto mimořádný. Jak dál na EURUSD?
  Včerejší reakce eura na zasedání ECB byla naprostý úlet, který ale o lecčems svědči. Dejme teď stranou reakci na EURUS...
• Včerejší seance přinesla minimální změny na indexech
  Úterní obchodní seance přinesla minimální změny na indexech, kdy největší snahu růstu prokazoval technologický Nasdaq 100. Po včerejším volatilním dni, kdy se akcie Nvidia propadaly i o 2 %, nakonec skončila v plusu okolo 1 %. Akcie Lumen Technologies se propadly o více jak 15 % poté, co Kerrsdale Capital zveřejnila na síti X informaci, která poukazuje na short těchto akcií. Pro investory akcií je to v průběhu posledních dvou měsíců pořádná jízda, kdy se z 1,3 USD dostala až na 7,83 USD, aby se postupně začala sesouvat až k současným necelým 5 USD. Akcie se nyní obchodují cca 11 % nad průměrnou 12M cílovou cenou.
• Včerejší setkání v Ženevě mělo pozitivní výsledky.
  Včerejší čtyřstranné setkání v Ženevě mělo docela pozitivní a optimistický výsledky. Jednání trvalo 7 hodin, když před...
• Včerejší setkání v Ženevě mělo pozitivní výsledky.
  Včerejší čtyřstranné setkání v Ženevě mělo docela pozitivní a optimistický výsledky. Jednání trvalo 7 hodin, když před...
• Včerejší šok se ještě nevstřebal a Trump znovu útočí na Fed. Akcie dál klesají
  Včerejší špatná data z americké ekonomiky obrátila tržní vývoj negativním směrem a také pobídla Donalda Trumpa k dalšímu útoku na Fed. Nic nového jsme se ovšem nedozvěděli: Centrální banka podle prezidenta drží sazby příliš vysoko a dovolila dolaru výrazně posílit, což poškozuje ekonomiku. Trump také přidal pár obvyklých invektiv o nekompetentnosti bankéřů.
• Včerejší tržní euforie vyprchává. Eurodolar na 1,1200
  Evropské akciové trhy nepokračují ve včerejším euforickém růstu a většinou se drží kolem nulové změny. Výjimkou je londýnská burza, kterou táhne vzhůru slabší libra. Na dluhopisových trzích většinou sledujeme pokles výnosů a co do velikosti změny opět kráčí v čele americké papíry.
• V červenci deficit SR bez větší změny
  Po červnovém zlepšení pokračuje státní rozpočet kladnými hodnotami, a i v červenci došlo ke snížení deficitu, byť pouze kosmetickému. V posledních letech bylo pro červenec typické spíše mírné prohlubování schodku a kladný trend tak více odpovídá „předcovidovým“ rokům. Za lepším výsledkem stojí mj. větší výběr na dani z příjmů právnických osob, což ukazuje na vysoké zisky firem. Ke konci července tak deficit dosáhl 214,1 mld. Kč.
• V červenci spotřebitelské ceny v Česku stále citelně rostly. I proto Česká národní banka ve čtvrtek s úroky hýbat nebude
  Ani v červenci inflace v Česku výrazněji neklesla. Navzdory koronavirové krizi se nadále drží nad horní úrovní tolerančního pásma cílování inflace České národní banky ve výši tří procent. Podle našeho předpokladu vykázala v červenci hodnotu 3,1 procenta, když zdražovaly pohonné hmoty či tabák, zatímco polevily cenové tlaky v oblasti potravin. Vyšší inflace je jedním z důvodů, proč Česká národní banka na svém měnověpolitickém zasedání v nadcházejícím týdnu ve čtvrtek ponechá základní úrokovou sazbu beze změny, na stávající úrovni 0,25 procenta.
• V červnu průmysl mírně rostl, většina odvětví je ale v poklesu
  Průmyslová produkce se během června dokázala udržet v černých číslech a meziročně přidala 0,9 %. To je v souladu s našim odhadem, naopak pro trh jde spíše o pozitivní překvapení, kdy medián počítal s poklesem o necelé procento. Stejně jako v předchozích měsících je růst neproporcionálně rozdělený, kdy se většina odvětví nachází v poklesu, a hlavní pozitivní impuls přichází ze strany automobilového sektoru. Meziměsíčně průmyslová produkce druhý měsíc v řadě rostla, v červnu o 0,9 %.
• V červnu si rozpočet připsal druhý letošní přebytek
  Po tradičně slabším květnovém výsledku se v červnu povedlo rozpočet udržet v mírném plusu a kumulované bilance se vylepšila o 6,3 mld. Kč. Od začátku roku ale rozpočet zůstává stále v hlubokém záporu (-183 mld. Kč). Ministr financí Zbyněk Stanjura na konci minulého týdne uvedl, že v rámci připravované novely státního rozpočtu na letošní rok, by chtěl udržet deficit pod 330 mld. Kč. Nyní schválený rozpočet počítá se saldem o 50 miliard Kč nižším.
• V českém průmyslu mizí pracovní místa nejrychleji za posledních deset let, od finanční krize. Důvodem je chřadnutí Německa a obchodní válka USA a Číny
  Podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se i v říjnu zhoršovaly. Jejich zhoršování trvá už takřka rok, neboť naposledy se zlepšovaly loni v listopadu. Slabou útěchou je to, že letos v říjnu bylo zhoršování slabší než v září, v srpnu a zejména než v červenci. V těchto třech měsících byla totiž hodnota příslušného indexu – indexu nákupních manažerů v českém zpracovatelském průmyslu – ještě níže než v říjnu. Nicméně hodnota je v říjnu stále poměrně citelně pod úrovní odpovídající stagnaci podmínek, což právě značí pokračující zhoršování podmínek.
• V České republice se výrazně propadly registrace automobilů
  „Česká republika patří mezi pět zemí Evropské unie, kde došlo k nejhlubším propadům v registracích nových automobilů. Za jedenáct měsíců letošního roku bylo registrováno o 15 563 automobilů méně než ve stejném období loňského roku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• V České republice stoupá zájem o investice do nemovitostí
  V České republice také současně roste i zájem o dluhopisy vydávané přímo developery. Roste i zájem o realitní fondy. Vzhledem k západní Evropě však stále zaostává. Nemovitostní fond ČS aktuálně expanduje na polský trh, kde za 3 miliardy korun koupil administrativní budovu Proximo ve Varšavě. I když od roku 2006 stoupla průměrná cena pražského bytu o více než 40 %, nabídka fondů, které umožňují pro drobné investory vklad svých peněz do nemovitostí a současně nemuset kupovat dané nemovitosti přímo, se doposud vůbec nezměnila. V západní Evropě jsou na tom mnohem lépe a zde velký výběr z většího množství podílových fondů zaměřených na reality.
• V České republice žije 10,7 milionu obyvatel
  „Epidemiologická opatření brání pohybu obyvatelstva. Lze proto očekávat, že se letos do České republiky přistěhuje méně lidí, než bývalo v předchozích letech zvykem,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• V Česku elektřina pro domácnosti zlevňuje za poslední rok suverénně nejvíce v celé EU. Celková inflace je díky tomu třetí nejnižší v EU
  V Česku se cena elektřiny pro domácnosti vyvíjí za poslední rok nejpříznivěji v celé EU. V říjnu totiž dle údajů Eurostatu elektřina meziročně zlevňovala, a to o výrazných 38,2 procenta. Jedinou další zemí EU, kde elektřina meziročně zlevňuje, je Španělsko (viz graf níže). Na Maltě je její cena shodná jako před rokem. Ve všech ostatních zemích EU elektřina pro domácnosti zdražuje, někdy i dramaticky. Například v Itálii meziročně o 199 procent, což znamená, že je její cena průměrně prakticky na trojnásobku úrovně loňského října. V EU jako celku elektřina zdražuje, a to meziročně o 38,4 procenta.
• V Česku je alkohol čtvrtý nejlevnější v EU. Zůstane jedním z nejlevnějších i po letošním zvýšení daně z lihovin
  Česko je rájem milovníků alkoholických nápojů. Podle nejnovějších údajů Eurostatu, těch za rok 2019, vyjde alkohol Čechy jen na 87,2 procenta toho, co se za něj platí v průměru v zemích Evropské unie. Jedná se přitom o mezinárodně srovnatelný údaj, neboť je přepočtený podle parity kupní síly měny.
• V Česku je desátá největší bída v EU. Slováci ji mají vyšší, navzdory nižší inflaci; vůbec největší bídu má pět zemí, které vesměs platí eurem
  Největší bída v EU teď panuje v pětici zemí, které vesměs sdílí euro: Estonsko, Litva, Řecko, Španělsko a Lotyšsko. Tyto země mají index bídy vyšší než 20. Vyplývá to z dat Eurostatu.