Zahraniční věřitelé vlastní stále více japonského dluhu

Objem nesplacených státních dluhopisů Japonska v držení zahraničních věřitelů se stále více zvyšuje a na konci září vzrostl na nový rekord. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila japonská centrální banka (BOJ). Japonsko se tak ve financování svého obrovského veřejného dluhu stále více stává závislé na investorech ze zahraničí.

Na nový rekord se zvýšil i objem vládního dluhu v držení BOJ. Japonská centrální banka totiž výrazně uvolnila svoji měnovou politiku a nakupovala dluhopisy, aby pomohla ekonomice vymanit se z téměř 15 let trvající recese.

Investoři mimo Japonsko vlastnili na konci září dluhopisy za 86 bilionů jenů, což je o 11,1 procenta více než ve stejném období loni. Na celkovém objemu dluhu jejich podíl činil rekordních 9,1 procenta.

Celkový státní dluh se na konci září zvýšil o tři procenta na 948 bilionů jenů. Japonsko patří mezi nejzadluženější velké světové ekonomiky a jeho dluh je více než dvojnásobkem jeho ekonomiky. BOJ vlastnila dluhopisy za rekordních 105 bilionů jenů, tedy 11,1 procenta celkového dluhu.

Zdroj: Reuters, ČTK, BOJ

Čtěte více

• Zahraniční obchod Japonska již čtvrtý měsíc za sebou v deficitu
  Bilance zahraničního obchodu Japonska skončila v říjnu již čtvrtým měsícem za sebou v deficitu...
• Zahraniční obchod Japonska již druhý měsíc v deficitu
  Bilance zahraničního obchodu Japonska skončila v srpnu již druhý měsíc za sebou v deficitu. Významný podíl na tom má slabá poptávka po zařízení pro výrobu polovodičů z Číny vlivem obchodního napětí mezi USA a Čínou. Celkový deficit zahraničního obchodu se ale snížil na 136,3 miliardy JPY (29,5 miliardy Kč) z červencových revidovaných 250,7 miliardy JPY. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo japonské ministerstvo financí.
• Zahraniční obchod Japonska loni po šesti letech vykázal přebytek
  Přebytek zahraničního obchodu Japonska se loni poprvé po šesti letech přehoupl do přebytku díky nižším cenám ropy, které snížily dovoz. Celkový přebytek bilance zahraničního obchodu činil 4,1 bilionu jenů (909 miliard Kč) ve srovnání se schodkem 2,8 bilionu JPY v roce 2015. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo japonské ministerstvo financí.
• Zahraniční obchod Japonska má přebytek
  Zahraniční obchod Japonska vykázal v březnu poprvé po téměř třech letech přebytek. Přispěl k tomu...
• Zahraniční obchod Japonska v září klesl
  Schodek zahraničního obchodu Japonska se v září snížil na 114,5 miliardy jenů z loňských 962 miliard JPY...
• Zahraniční obchod Německa se v září zotavil
  Německý vývoz a dovoz se v září vrátily k růstu po propadu v předešlém měsíci. Export z Německa se ve...
• Zahraniční obchod nepodpoří německou ekonomiku
  Německá ekonomika nemůže v letošním roce počítat s tím, že její růst bude podpořen zahraničním...
• Zahraniční pracovníci prý Británii neškodí
  Guvernér britské centrální banky (BoE) Mark Carney odmítl obavy, že levná pracovní síla ze zahraničí...
• Zahraniční schodek USA se prohloubil
  Schodek zahraničního obchodu Spojených států se v prosinci proti očekávání analytiků výrazně prohloubil...
• Zahraniční věřitelé souhlasí s návrhem Ukrajiny na dvouleté zmrazení splátek
  Zahraniční věřitelé souhlasí s návrhem ukrajinské vlády na dvouleté zmrazení splátek ukrajinských státních dluhopisů v hodnotě téměř 20 miliard dolarů (zhruba 470 miliard Kč). Vyplývá to podle agentury Reuters ze zprávy pro regulátory. Tento krok Ukrajině čelící ruské invazi umožní vyhnout se platební neschopnosti, píše Reuters.
• Záchrana bank v EU od roku 2016 nově
  Na záchraně problémových evropských bank se budou muset od roku 2016 podílet hlavně akcionáři a ...
• Záchrana Credit Suisse přinesla Švýcarsku nová rizika
  Záchrana švýcarské banky Credit Suisse, kterou před rokem převzala konkurenční UBS, přinesla švýcarské ekonomice nová rizika. Ve zprávě věnované této alpské zemi to dnes uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Spojení obou velkých bank sice zajistilo finanční stabilitu, transakce ale podle OECD vyvolává otázky ohledně dominantního postavení UBS na švýcarském trhu a potřeby silnější finanční regulace v budoucnu.
• Záchrana Kypru bude stát deset miliard eur
  Záchranný balík pro Kypr a jeho banky se bude pohybovat blíže deseti miliardám eur než dosud...
• Záchrana pro Řecko prý nebyla úspěšná
  Záchranný program pro Řecko nebyl úspěšný, země se nyní potýká s vysokou nezaměstnaností, je...
• Záchrana Řecka schválena, USD posiluje
  Po dlouhém a náročném jednání včera eurozóna schválila druhou finanční pomoc Řecku.
• Záchranné mechanismy blokují růst EU
  Záchranné mechanismy eurozóny na pomoc krizí zasaženým jihoevropským zemím, včetně opatření...
• Záchranný balíček pro euro
  Ministři financí eurozóny o víkendu schválili pomoc Řecku ve výši 110 miliard eur. Euro ale nezareagovalo posílením.
• Záchranný fond ESM prodal první dluhopisy
  Stálý záchranný fond eurozóny (ESM) ve své první aukci dluhopisů dnes prodal papíry za 1,927 miliardy eur. Dluhopisy mají splatnost tři měsíce a průměrný výnos minus 0,0324 procenta. Informovala o tom agentura Reuters. Podle zástupců německé centrální banky, přes jejíž systémy se aukce uskutečnila, byl o dluhopisy značný zájem.
• Záchranný fond EU má podpořit oživení ekonomik zasažených krizí
  Summit Evropské unie, který dnes začal v Bruselu a který se věnuje víceletému rozpočtu a fondu obnovy, má mimo jiné rozhodovat o investicích ze záchranného fondu. Jeho velikost činí 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) a je určen k obnově ekonomik zasažených koronavirou krizí.
• Záchranný fond EU má podpořit oživení ekonomik zasažených krizí
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po čtyřech dnech a nocích vyjednávání na začátku pátého dne své schůzky dohodli na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu. Celkový objem fondu, který má od 1. ledna 2021 pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, bude 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Tyto peníze, které zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur, si Evropská komise bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích.