Záchrana pro Řecko prý nebyla úspěšná

Záchranný program pro Řecko nebyl úspěšný, země se nyní potýká s vysokou nezaměstnaností, je zadlužená a není konkurenceschopná. Vinu za problémy však nelze hledat pouze u ostatních, ale i v Řecku, řekl včera v Berlíně po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou řecký premiér Alexis Tsipras. Uvedl také, že Atény chtějí dostát svým závazkům v Evropské unii.

"Tento program měl děsivé dopady na naši ekonomiku, hrubý domácí produkt se snížil asi o 25 procent," uvedl Tsipras. "Přibylo nezaměstnaných, zejména mezi mladými, veřejné zadlužení se zvýšilo a konkurenceschopnost snížila, čísla mluví sama za sebe. Navíc se prohloubily rozdíly mezi chudými a bohatými," dodal.

"Přese všechno, co se za posledních pět let stalo, by bylo zjednodušení říct, že všechny problémy v Řecku způsobili cizinci. Že jsou tím vinni ostatní a ne my Řekové. Samozřejmě jsou i nějaké problémy v základech evropské architektury, ale enormní krize v Řecku měla i interní příčiny," řekl rovněž Tsipras. Podle něj se musí Německo zbavit stereotypu o líných Řecích, ale Řecko zároveň musí přestat tvrdit, že jeho problémy způsobili Němci.

Podle řeckého premiéra současná vláda sice nesouhlasí se smlouvami, které s mezinárodními věřiteli podepsaly minulé kabinety, respektuje však závazky, které z těchto smluv vycházejí. "Máme však jisté priority, které souvisí se sociální soudržností a s úsilím dostat se z krize," uvedl Tsipras.

Řecko podle něj chce přijmout reformy, které zvýší "daňovou spravedlnost" a posílit boj proti korupci. V této souvislosti také požádal Merkelovou o spolupráci německých úřadů při vyšetřování německých firem, které se údajně na korupci v Řecku podílely.

Na detailní obsah řeckých reforem čeká eurozóna, která na jejich základě rozhodne o výplatě zbývajících 7,2 miliardy eur z programu úvěrové pomoci, o jehož čtyřměsíčním prodloužení rozhodla na konci února. Řecko peníze potřebuje, aby se vyhnulo hrozící platební neschopnosti. Evropská komise podle listu Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung předpokládá, že Atény nyní mají dostatek hotovosti pouze do 8. dubna.

Merkelová na tiskové konferenci několikrát upozornila, že Německo nebude tím, kdo bude posuzovat obsah řeckého reformního programu. Na včerejší schůzce s Tsiprasem rovněž neslibovala žádné poskytnutí peněz Řecku.

Německá kancléřka však zdůraznila, že je v zájmu Berlína, aby Řecko současnou krizi překonalo. "Chceme, aby Řecko bylo hospodářsky silné, aby rostlo a aby překonalo vysokou nezaměstnanost, především u mladých lidí. Myslím, že se (s Tsiprasem) shodujeme, že k tomu jsou třeba strukturální reformy, stabilní rozpočet a funkční správa," řekla.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc. Výměnou za úvěrovou podporu ale muselo zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatel.

Zdroj: Reuters, ČTK, Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung

Čtěte více

• Zahraniční obchod Japonska v září klesl
  Schodek zahraničního obchodu Japonska se v září snížil na 114,5 miliardy jenů z loňských 962 miliard JPY...
• Zahraniční obchod Německa se v září zotavil
  Německý vývoz a dovoz se v září vrátily k růstu po propadu v předešlém měsíci. Export z Německa se ve...
• Zahraniční obchod nepodpoří německou ekonomiku
  Německá ekonomika nemůže v letošním roce počítat s tím, že její růst bude podpořen zahraničním...
• Zahraniční pracovníci prý Británii neškodí
  Guvernér britské centrální banky (BoE) Mark Carney odmítl obavy, že levná pracovní síla ze zahraničí...
• Zahraniční schodek USA se prohloubil
  Schodek zahraničního obchodu Spojených států se v prosinci proti očekávání analytiků výrazně prohloubil...
• Zahraniční věřitelé souhlasí s návrhem Ukrajiny na dvouleté zmrazení splátek
  Zahraniční věřitelé souhlasí s návrhem ukrajinské vlády na dvouleté zmrazení splátek ukrajinských státních dluhopisů v hodnotě téměř 20 miliard dolarů (zhruba 470 miliard Kč). Vyplývá to podle agentury Reuters ze zprávy pro regulátory. Tento krok Ukrajině čelící ruské invazi umožní vyhnout se platební neschopnosti, píše Reuters.
• Zahraniční věřitelé vlastní stále více japonského dluhu
  Objem nesplacených státních dluhopisů Japonska v držení zahraničních věřitelů se stále více zvyšuje...
• Záchrana bank v EU od roku 2016 nově
  Na záchraně problémových evropských bank se budou muset od roku 2016 podílet hlavně akcionáři a ...
• Záchrana Credit Suisse přinesla Švýcarsku nová rizika
  Záchrana švýcarské banky Credit Suisse, kterou před rokem převzala konkurenční UBS, přinesla švýcarské ekonomice nová rizika. Ve zprávě věnované této alpské zemi to dnes uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Spojení obou velkých bank sice zajistilo finanční stabilitu, transakce ale podle OECD vyvolává otázky ohledně dominantního postavení UBS na švýcarském trhu a potřeby silnější finanční regulace v budoucnu.
• Záchrana Kypru bude stát deset miliard eur
  Záchranný balík pro Kypr a jeho banky se bude pohybovat blíže deseti miliardám eur než dosud...
• Záchrana Řecka schválena, USD posiluje
  Po dlouhém a náročném jednání včera eurozóna schválila druhou finanční pomoc Řecku.
• Záchranné mechanismy blokují růst EU
  Záchranné mechanismy eurozóny na pomoc krizí zasaženým jihoevropským zemím, včetně opatření...
• Záchranný balíček pro euro
  Ministři financí eurozóny o víkendu schválili pomoc Řecku ve výši 110 miliard eur. Euro ale nezareagovalo posílením.
• Záchranný fond ESM prodal první dluhopisy
  Stálý záchranný fond eurozóny (ESM) ve své první aukci dluhopisů dnes prodal papíry za 1,927 miliardy eur. Dluhopisy mají splatnost tři měsíce a průměrný výnos minus 0,0324 procenta. Informovala o tom agentura Reuters. Podle zástupců německé centrální banky, přes jejíž systémy se aukce uskutečnila, byl o dluhopisy značný zájem.
• Záchranný fond EU má podpořit oživení ekonomik zasažených krizí
  Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po čtyřech dnech a nocích vyjednávání na začátku pátého dne své schůzky dohodli na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu. Celkový objem fondu, který má od 1. ledna 2021 pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, bude 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Tyto peníze, které zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur, si Evropská komise bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích.
• Záchranný fond EU má podpořit oživení ekonomik zasažených krizí
  Summit Evropské unie, který dnes začal v Bruselu a který se věnuje víceletému rozpočtu a fondu obnovy, má mimo jiné rozhodovat o investicích ze záchranného fondu. Jeho velikost činí 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) a je určen k obnově ekonomik zasažených koronavirou krizí.
• Záchranný fond eurozóny chystá první dolarové dluhopisy
  Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který je záchranným fondem eurozóny, se poprvé chystá vydat dluhopisy denominované v dolarech. Nabídne je zřejmě už v říjnu nebo v listopadu. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl šéf fondu Klaus Regling.
• Záchranný fond eurozóny pro banky zvýší prostředky
  Jednotný fond pro řešení krizí (SRF) hodlá příští rok spravovat 33 miliard eur (asi 852 miliard korun), o osm miliard více než letos. Dnes to řekla Elke Königová, šéfka agentury, která tento záchranný fond eurozóny pro problémové banky spravuje. Jde o součást plánu zvyšovat postupně do roku 2023 prostředky ve fondu až na nejméně jedno procento všech krytých vkladů v bankách eurozóny. Ty se odhadují na 55 až 60 miliard eur (1,4 bilionu až 1,5 bilionu korun).
• Záchranný plán Kypru nám uštědřil několik lekcí
  Kyperská krize dala Evropanům devět lekcí, mimo jiné je podle britského deníku The Guardian poučila...
• Záchranný plán Kypru pod silnou kritikou
  S negativními ohlasy se setkává dohoda eurozóny, která poskytne pomoc Kypru deseti miliard eur výměnou...