Záchranné mechanismy blokují růst EU
Záchranné mechanismy eurozóny na pomoc krizí zasaženým jihoevropským zemím, včetně opatření Evropské centrální banky (ECB), podporují rizikové chování investorů, což vede ke znehodnocení kapitálu. Kvůli tomu Evropě hrozí, že na řadu let přijde o příležitosti k hospodářskému růstu. ČTK to řekl prezident respektovaného německého ekonomického institutu Ifo Hans-Werner Sinn.
"Záchranný mechanismus ESM a opatření ECB, která nakupuje toxické státní dluhopisy a následně je odepisuje jako ztrátu, znamenají jen to, že daňoví poplatníci musejí uhradit ztráty investorů do těchto rizikových cenných papírů," řekl Sinn. "Uklidňujeme tím kapitálové trhy, protože přenášíme riziko na daňové poplatníky," dodal.
Sinn označil takovou politiku za cynickou a nesprávnou. "V první řadě je to nespravedlivé vůči daňovým poplatníkům. Proč by měli nést zátěž místo investorů?" zeptal se.
"Zadruhé, a to je ještě důležitější, vede to k chybnému směřování investic. Protože toto přesunutí rizika na daňové poplatníky motivuje investory k tomu, aby se příště zachovali stejně a znovu vložili peníze do riskantních projektů, v nichž se kapitál znehodnotí," řekl šéf institutu Ifo. "Evropu to bude stát dalších deset let bez hospodářského růstu," doplnil.
Podle něj navíc hrozí posilování protievropských nálad a sociálního napětí, pokud bude zachován současný systém finančních transferů ze severu na jih eurozóny. "Jih se kvůli tomu stává stále víc závislý na pomoci ze severu, přitom ale kvůli zajištění stálého přísunu peněz nemá potřebnou motivaci k tomu, aby zvýšil svou konkurenceschopnost," řekl Sinn.
Jako možné řešení současné evropské krize vidí Sinn transformaci Evropské unie do konfederace po vzoru Švýcarska. "Jedním ze základních stavebních prvků Švýcarska je to, že jednotlivé kantony vzájemně neručí za své dluhy. Místní správa tak může zkrachovat a věřitelé přijít o své peníze. Všichni to vědí a podle toho také k investicím přistupují. Investoři jsou s nákupy dluhopisů opatrnější a kantony nemají problém s předlužením," řekl Sinn. Přiznal však, že k takovému řešení nevidí v EU politickou vůli.
Zdroj: Reuters, ČTK, Ifo
Čtěte více
-
Zahraniční obchod nepodpoří německou ekonomiku
Německá ekonomika nemůže v letošním roce počítat s tím, že její růst bude podpořen zahraničním... -
Zahraniční pracovníci prý Británii neškodí
Guvernér britské centrální banky (BoE) Mark Carney odmítl obavy, že levná pracovní síla ze zahraničí... -
Zahraniční schodek USA se prohloubil
Schodek zahraničního obchodu Spojených států se v prosinci proti očekávání analytiků výrazně prohloubil... -
Zahraniční věřitelé souhlasí s návrhem Ukrajiny na dvouleté zmrazení splátek
Zahraniční věřitelé souhlasí s návrhem ukrajinské vlády na dvouleté zmrazení splátek ukrajinských státních dluhopisů v hodnotě téměř 20 miliard dolarů (zhruba 470 miliard Kč). Vyplývá to podle agentury Reuters ze zprávy pro regulátory. Tento krok Ukrajině čelící ruské invazi umožní vyhnout se platební neschopnosti, píše Reuters. -
Zahraniční věřitelé vlastní stále více japonského dluhu
Objem nesplacených státních dluhopisů Japonska v držení zahraničních věřitelů se stále více zvyšuje... -
Záchrana bank v EU od roku 2016 nově
Na záchraně problémových evropských bank se budou muset od roku 2016 podílet hlavně akcionáři a ... -
Záchrana Credit Suisse přinesla Švýcarsku nová rizika
Záchrana švýcarské banky Credit Suisse, kterou před rokem převzala konkurenční UBS, přinesla švýcarské ekonomice nová rizika. Ve zprávě věnované této alpské zemi to dnes uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Spojení obou velkých bank sice zajistilo finanční stabilitu, transakce ale podle OECD vyvolává otázky ohledně dominantního postavení UBS na švýcarském trhu a potřeby silnější finanční regulace v budoucnu. -
Záchrana Kypru bude stát deset miliard eur
Záchranný balík pro Kypr a jeho banky se bude pohybovat blíže deseti miliardám eur než dosud... -
Záchrana pro Řecko prý nebyla úspěšná
Záchranný program pro Řecko nebyl úspěšný, země se nyní potýká s vysokou nezaměstnaností, je... -
Záchrana Řecka schválena, USD posiluje
Po dlouhém a náročném jednání včera eurozóna schválila druhou finanční pomoc Řecku. -
Záchranný balíček pro euro
Ministři financí eurozóny o víkendu schválili pomoc Řecku ve výši 110 miliard eur. Euro ale nezareagovalo posílením. -
Záchranný fond ESM prodal první dluhopisy
Stálý záchranný fond eurozóny (ESM) ve své první aukci dluhopisů dnes prodal papíry za 1,927 miliardy eur. Dluhopisy mají splatnost tři měsíce a průměrný výnos minus 0,0324 procenta. Informovala o tom agentura Reuters. Podle zástupců německé centrální banky, přes jejíž systémy se aukce uskutečnila, byl o dluhopisy značný zájem. -
Záchranný fond EU má podpořit oživení ekonomik zasažených krizí
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po čtyřech dnech a nocích vyjednávání na začátku pátého dne své schůzky dohodli na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu. Celkový objem fondu, který má od 1. ledna 2021 pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, bude 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun). Tyto peníze, které zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur, si Evropská komise bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích. -
Záchranný fond EU má podpořit oživení ekonomik zasažených krizí
Summit Evropské unie, který dnes začal v Bruselu a který se věnuje víceletému rozpočtu a fondu obnovy, má mimo jiné rozhodovat o investicích ze záchranného fondu. Jeho velikost činí 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) a je určen k obnově ekonomik zasažených koronavirou krizí. -
Záchranný fond eurozóny chystá první dolarové dluhopisy
Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který je záchranným fondem eurozóny, se poprvé chystá vydat dluhopisy denominované v dolarech. Nabídne je zřejmě už v říjnu nebo v listopadu. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl šéf fondu Klaus Regling. -
Záchranný fond eurozóny pro banky zvýší prostředky
Jednotný fond pro řešení krizí (SRF) hodlá příští rok spravovat 33 miliard eur (asi 852 miliard korun), o osm miliard více než letos. Dnes to řekla Elke Königová, šéfka agentury, která tento záchranný fond eurozóny pro problémové banky spravuje. Jde o součást plánu zvyšovat postupně do roku 2023 prostředky ve fondu až na nejméně jedno procento všech krytých vkladů v bankách eurozóny. Ty se odhadují na 55 až 60 miliard eur (1,4 bilionu až 1,5 bilionu korun). -
Záchranný plán Kypru nám uštědřil několik lekcí
Kyperská krize dala Evropanům devět lekcí, mimo jiné je podle britského deníku The Guardian poučila... -
Záchranný plán Kypru pod silnou kritikou
S negativními ohlasy se setkává dohoda eurozóny, která poskytne pomoc Kypru deseti miliard eur výměnou... -
Záchrany bank z ESM se mají účastnit i věřitelé a vlády
Věřitelé a vlády budou muset vždy přispět k záchraně zadlužených bank, a to i v případě, že banky dostanou... -
Za italskou Ligu kandidují do Evropského parlamentu odpůrci eura
Na kandidátce, kterou sestavila nejsilnější italská strana Liga ke květnovým volbám do Evropského parlamentu, figurují i výrazní odpůrci eura. Informovala o tom včera agentura Reuters, podle níž tak ožívají pochyby o loajalitě této vládní strany vůči společné evropské měně.