Nicméně, jejich náskok se od konce druhé světové války postupně zmenšuje. Na základě srovnání HDP měřeného v paritě kupní síly, byla až do nedávna americká ekonomika největší na světě. V roce 2014 ji však na druhé místo odsunula Čína, jejíž ekonomika rostla v posledních desetiletých přibližně třikrát rychlejším tempem.
V USA je obecně velmi silný soukromý sektor. Dokonce i státní a federální instituce nakupují ve velké míře služby soukromých firem. Ty mají v USA mnohem větší svobodu ve svém rozhodování na poli kapitálových investic, propouštění pracovníků a vývoje nových produktů, a jsou tak mnohem flexibilnější než jejich konkurenti například ze západní Evropy a Japonska.
Zároveň se však potýkají s mnohem vyššími vstupními bariérami na domácí trhy svých zahraničních konkurentů ve srovnání s tím, čemu čelí zahraniční firmy vstupující na americký trh.
Dlouhodobými problémy americké ekonomiky jsou stagnace růstu mezd nízkopříjmových rodin, nedostačující investice do stárnoucí dopravní infrastruktury, rychle rostoucí zdravotní a penzijní náklady související se stárnutím populace, a rozsáhlé deficity jak běžného účtu platební bilance, tak rozpočtů.
Záplava nových technologií v poslední čtvrtině 20. století byla motorem postupně rostoucího dvoustupňového modelu amerického trhu práce. Ten měl za následek, že ti, kteří zůstali v jeho spodní části a postrádali potřebné vzdělání nebo technické dovednosti, měli stále větší problém získat nejen srovnatelnou mzdu s druhou polovinou pracujících, ale také zdravotní pojištění a další výhody.
Globalizace obchodu a vzestup výrobců s nižšími mzdovými náklady, jako je například Čína, moc tlaku na růst mezd nepřidal. Naopak, do kurzu se opět dostaly investice a využití kapitálu. Od roku 1975 se prakticky každé zvýšení přijmu projevilo pouze u horních 20 % všech domácností. Od roku 1996 rostly dividendy a kapitálové zisky vždy rychleji než mzdy nebo jakékoliv jiné kategorie příjmu po zdanění.
Cena ropy má zásadní dopad na celkový stav americké ekonomiky. Více než polovinu její spotřeby navíc tvoří ropa z dovozu. Cena ropy se mezi lety 2001 a 2006 zdvojnásobila na historicky nejvyšší hodnoty. Vyšší ceny pohonných hmot ukrajovaly velkou část z rozpočtu spotřebitelů, a tak nebylo výjimkou, že lidé nezvládali hradit své výdaje. Mnoho lidí například zaostávalo se splácením hypotéky.
Do roku 2008 vzrostly ceny ropy o dalších 50 %, přičemž se více než zdvojnásobil počet bankou zabavených nemovitostí, právě pro nesplacené úvěry. Kromě útlumu trhu s bydlením, způsobily rostoucí ceny ropy pokles kurzu amerického dolaru a růst amerického obchodního schodku, který v roce 2008 dosáhl hodnoty 830 mld. USD.
Hypoteční krize, padající ceny domů, pády investičních bank, zpřísnění podmínek pro získání úvěrů a globální ekonomický pokles dotlačil USA v polovině roku 2008 do hluboké recese. Americký HDP klesal až do roku 2009 a byl to tak nejhlubší pokles od Velké hospodářské krize.
Za účelem stabilizace finančních trhů vytvořil americký kongres záchranný balíček ve výši 700 mld. USD, tzv. Trouble Asset Relief Program (TRAP). Vláda použila část těchto peněz k navýšení kapitálu amerických bank a průmyslových firem, z nichž většina byla navrácena do roku 2011. V lednu 2009 schválil kongres zákon o poskytnutí dodatečné pomoci 748 mld. USD na fiskální stimuly, které měly být použity v průběhu následujících 10 let. Dvě třetiny z tohoto balíku měly být použity na dodatečné výdaje a jedna třetina na snížení daní, za účelem vytvoření pracovních míst a pomoci ekonomice se zotavením.
V letech 2010 a 2011 dosáhl schodek federálního rozpočtu téměř 9 % HDP, v následujícím roce však vláda snížila růst výdajů a deficit poklesl na 7,6 % HDP. Výnosy z daní a ostatních zdrojů vyjádřené jako procento HDP, jsou v USA nižší než ve většině ostatních zemí. Války v Iráku, Sýrii, Pákistánu a Afghánistánu si vyžádaly velké přesuny národních zdrojů od civilních k vojenským účelům, což přispělo k růstu rozpočtového deficitu a veřejného dluhu. Do roku 2016 činily přímé náklady na vojenské účely více než 4,5 bilionu USD a stále rostou.
V červenci 2010 podepsal prezident Obama zákon, tzv. DODD-FRANK Wall Street Reform and Consumer Protection Act, který má za účel podporovat finanční stabilitu tím, že chrání spotřebitele před finančním zneužíváním v podobě nevýhodných investic. Dále chrání investory před dopady nákladů záchrany finančních institucí, které doplatily na situaci velkých bank, které se vláda rozhodla v období krize udržet nad vodou. V neposlední řadě také zvyšuje odpovědnost a transparentnost finančního systému tím, že vyžaduje, aby se určité finanční deriváty obchodovaly na trzích, které přímo podléhají vládní regulaci a dohledu.
Americká centrální banka (FED) oznámila koncem roku 2013 svůj plán na nákup státních cenných papírů a hypotečních úvěrů ve výši 85 mld. USD měsíčně s účelem udržet dlouhodobě úrokové sazby blízko nuly, a to až do doby, kdy klesne nezaměstnanost, nebo vzroste inflace na hodnotu odpovídající cíli. Od roku 2014 FED snížil tyto nákupy na 75 mld. USD měsíčně a v polovině téhož roku je ukončil definitivně. Nezaměstnanost stále klesala až k 5 % a inflace pomalu rostla, a tak na konci roku 2015 americká centrální banka poprvé po deseti letech přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb. Ty by měly i nadále růst.
Americký dolar
Americký dolar je nejpoužívanější a nejobchodovanější měnou na světě a pravidelně je také používán jako srovnávací měřítko na měnových trzích. Je dominantní rezervní měnou a lze jej tedy najít v držení téměř každé centrální banky. Navíc je americký dolar používán jako standardní měna na trzích s komoditami a má tedy přímý dopad na jejich cenu.
USA jsou největším importérem ropy na světě a v pořadí třetím největším producentem této komodity. Zároveň jsou největším producentem zemního plynu a rafinovaných ropných produktů a na druhém místě v oblasti produkce a dovozu elektřiny. Vyplatí se tedy sledovat vývoj cen těchto komodit a jejich zásoby. USA má zároveň největší světové zásoby uhlí, které při objemu skoro 500 milionů tun představují 27 % celosvětových zásob.
Největším zahraničně obchodním partnerem je Kanada. Na straně dovozu patří prvenství Číně a lehce za touto dvojicí následuje Mexiko a Japonsko. Vyplatí se tedy dobře sledovat také ekonomický vývoj těchto zemí, případně také Německa, jakožto reprezentanta Evropské Unie.
Hlavní ekonomické indikátory:
ISM – PMI, ADP, Non-Farm Employment Change, Crude Oil Inventories, Average Hourly Earnings, Unemployment Rate, Unemployment Claims, Trade Balance, Retail Sales, PPI, CPI, Building Permits, New Homes Sales, Philly Fed Manufacturing Index, GDP, Federal Funds Rate, Consumer Sentiment, Durable Goods Orders, 2 Year Bond rate, Consumer Confidence.
Ostatní ekonomické indikátory:
Cena ropy, cena zemního plynu.
Všechny údaje a statistiky uvedené v článku jsou založené na informacích z Forbes.com, CIA.gov a Bloomberg.com.
Adam Dulovec
Tým Purple Trading
info@purple-trading.com
+420 228 882 352 Po-Pá, 8-16h (CET)
Representative office: Vinohradská 2828/151, Praha 3, Flora
www.purple-trading.com/cs
Pamatujte, že obchodování CFDs je pákovým produktem a může tak dojít ke ztrátě vašeho celého kapitálu. Pro více informací o rizicích v tradingu prosím navštivte stránku zde.
Obchodování na devizovém a CFD trhu s marží obnáší velkou míru rizika a nemusí být vhodné pro všechny investory. Obchodování s vysokou pákou může fungovat jak ve Váš prospěch, tak i proti Vám. Předtím, než se rozhodnete obchodovat na devizovém trhu, pečlivě zvažte své investiční cíle, množství zkušeností a ochotu riskovat. Existuje možnost, že utrpíte ztrátu části nebo celé výchozí investice, a proto není vhodné investovat peníze, které si nemůžete dovolit ztratit. Měl/a byste si být vědom/a všech rizik spojených s obchodováním na devizovém trhu a v případě jakýchkoliv pochybností vyhledat radu od nezávislého finančního poradce.
Všechny názory, novinky, výzkumy, analýzy, ceny nebo jiné informace obsažené na webových stránkách jsou poskytovány jako obecný komentář k trhu a nepředstavují investiční poradenství. L.F. Investment Limited. nenese žádnou odpovědnost za ztrátu nebo škodu, zahrnující mimo jiné ušlý zisk, která může vzejít přímo nebo nepřímo z použití nebo spoléhání se na takové informace.
P.M. Purple Trading je obchodní značka, vlastněná a provozovaná společností L.F. Investment Limited., licencovaným obchodníkem s cennými papíry, regulovaným CySEC, číslo licence 271/15.
