Švédská platební společnost Klarna podala žádost o IPO v USA

Švédská platební skupina Klarna v tichosti předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) dokumenty k primární veřejné nabídce akcií (IPO). Podrobnosti k velikosti nabídky či k jejímu ocenění ale v tiskové zprávě zatím neuvedla. Důvěrné podání dokumentů firmě umožňuje zahájit proces nabídky akcií, aniž by ihned zveřejnila citlivé finanční a obchodní informace.

Generální ředitel Sebastian Siemiatkowski v srpnu naznačil, že by se primární nabídka mohla uskutečnit v příštím roce, ale upozornil, že zatím nebylo nic rozhodnuto. Dodal, že Klarna by se mohla přiklonit ke vstupu na burzu v USA, ale že vážně posuzuje i možnosti v Evropě.

Za první pololetí letošního roku firma vykázala očištěný zisk 673 milionů švédských korun (SEK; 1,5 miliardy Kč) po ztrátě 456 milionů SEK o rok dříve. Hospodaření podpořilo snížení počtu pracovníků a zavádění umělé inteligence (AI) pro služby zákazníkům. Tržby se zvýšily o 27 procent na 13,3 miliardy SEK, z toho tržby v USA vzrostly o 38 procent.

Firma byla v roce 2021 ohodnocena na 46 miliard USD (1,1 bilionu Kč), což z ní učinilo nejhodnotnější start-up v Evropě. Cena byla tehdy stanovena podle získaných peněz od investorů. V té době byla firma ztrátová, měla nižší tržby a zhruba 7000 zaměstnanců. V roce 2022, při jejím zatím posledním kole získávání financí od investorů, však byla oceněna pouze na 6,7 miliardy USD, protože investoři v reakci na prudké zvyšování úrokových sazeb výrazně přehodnotili cenu finančně technologických společností. Podle listu Financial Times by primární nabídka mohla firmu Klarna ohodnotit na 15 až 20 miliard USD.

Volba Spojených států pro umístnění akcií na burze je pro evropské kapitálové trhy další ranou. Podobně se v roce 2018 rozhodla společnost Spotify, která si pro nabídku akcií vybrala New York.

Firma Klarna mezi prvními začala využívat generativní AI ke snižování nákladů a zvyšování produktivity. V současnosti má asi 3800 zaměstnanců.

Klarna byla založena v roce 2005. Podle svých internetových stránek nabízí různé platební možnosti, jako jsou přímé platby, platby po doručení i splátkové plány. Služby nabízí přibližně 85 milionům aktivních spotřebitelů ve více než 26 zemích a ve spolupráci s více než 575.000 obchodníky. V Česku začala firma působit v roce 2022.

Klarna se zaměřuje na nabídky typu "nakup teď, zaplať později". Zákazníkům nabízí mnohem nižší poplatky, než jaké nabízejí firmy provozující kreditní karty. Spotřebitelské skupiny a charitativní organizace však tento formát kritizují, protože podle nich povzbuzuje lidi, aby se zadlužili, i když si to nemohou dovolit. Britská vláda minulý měsíc představila plány na regulaci tohoto sektoru, podobně jako u poskytování spotřebitelských úvěrů. Americký úřad pro finanční ochranu spotřebitelů začátkem roku uvedl, že tento formát by měl být regulován jako kreditní karty.

Zdroj: Reuters, ČTK, Financial Times

Čtěte více

• Švédská ekonomika ve druhém čtvrtletí rekordně klesla
  Švédská ekonomika ve druhém čtvrtletí kvůli dopadům nového koronaviru klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 8,6 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil švédský statistický úřad. Země si však vedla lépe než většina ostatních zemí v Evropě. Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) propadl o 8,2 procenta.
• Švédská ekonomika ve 3Q klesla
  Hrubý domácí produkt Švédska se ve třetím čtvrtletí poprvé po pěti letech snížil, proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Meziročně se pak o 1,6 procenta zvýšil, zaostal ale za očekáváním. Vyplývá to z údajů tamního statistického úřadu. Za hlavní příčinu poklesu úřad uvedl zhoršení spotřebitelských výdajů v souvislosti s realitním trhem a nestabilní světovou ekonomiku.
• Švédská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,3 procenta
  Švédská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Ukázal to včera rychlý odhad švédského statistického úřadu. Ve druhém čtvrtletí se ale očekává mnohem výraznější propad, protože se plně projeví negativní dopady šíření koronaviru.
• Švédská ekonomika v 1. čtvrtletí navzdory koronaviru vzrostla
  Švédská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí navzdory šíření koronaviru mírně vzrostla. Vyplývá to ze zpřesněných údajů švédského statistického úřadu. Tato skandinávská země k boji proti koronaviru přistupuje liberálněji než většina dalších států.
• Švédská ekonomika v 1Q rostla pomaleji
  Švédská ekonomika rostla v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně pouze o 0,4 procenta a meziročně o 2,2 procenta. Na vině jsou přechodné faktory, mimo jiné nižší veřejné výdaje. Plyne to z dnešních údajů švédského statistického úřadu. Analytici oslovení agenturou Reuters v průměru očekávali mezičtvrtletní růst o 0,8 procenta a meziroční o 2,7 procenta. Výhled ale zůstává optimistický.
• Švédská koruna je nejníže od finanční krize
  Kurz švédské měny se propadl nejníže od vypuknutí globální finanční krize. Skandinávská země se nyní připravuje na velmi důležité volby, které by mohly dramaticky změnit politické prostředí, upozornila agentura Bloomberg. Švédská koruna ve středu klesla vůči euru již pátý den za sebou a dostala se až na nejnižší hodnotu za více než devět let. Od počátku letošního roku pak švédská měna vůči euru ztratila už více než osm procent.
• Švédská koruna padá z 9měsíčních maxim
  Švédská koruna klesá vůči euru z 9měsíčních maxim (měnový pár EUR/SEK tak prudce roste) poté, co guvernér švédské centrální banky (Riksbanks) Stefan Ingves uvedl, že představitelé Riksbank jsou připraveni intervenovat na forexovém trhu a zabránit tak dalšímu posílení švédské koruny, pokud to zbrzdí jejich úsilí zvýšit inflaci.
• Švédská koruna první obětí deflace
  Švédská cenová hladina se po třech měsících znovu vrací do záporu a to znamená jediné – deflace se již...
• Švédská LKAB nalezla největší známé ložisko kovů vzácných zemin v Evropě
  Švédská státní těžařská společnost LKAB objevila ložisko kovů vzácných zemin, které je největším známým ložiskem tohoto druhu v Evropě. U města Kiruna na severu země je podle ní více než jeden milion tun oxidů kovů vzácných zemin, které se využívají při výrobě široké škály produktů, od elektrických aut přes spotřební elektroniku až po vojenské vybavení. Firma o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
• Švédská ministryně financí navrhuje milionářskou daň
  Vládnoucí švédská sociálnědemokratická strana chce zavést milionářskou daň. Ti nejbohatší by tak více přispívali na podporu systému sociálního zabezpečení. Uvedla to ministryně financí Magdalena Anderssonová.
• Švédská vláda výrazně zlepšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky
  Švédská ekonomika se z negativních dopadů pandemie covidu-19 zotavuje rychleji, než se předpokládalo. Švédská vláda proto zlepšila odhad letošního hospodářského růstu na 4,7 procenta z dříve předpokládaných 3,2 procenta. Oznámila to včera švédská ministryně financí Magdalena Anderssonová.
• Švédská vláda zlepšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky
  Švédská ekonomika v letošním roce podle vlády navzdory třetí vlně koronaviru poroste rychleji, než se předpokládalo. Vláda dnes předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) se letos zvýší o 3,2 procenta. V předchozí prosincové prognóze přitom letošní růst odhadovala pouze na tři procenta.
• Švédské hospodářství se již podle ekonomů plně zotavilo z dopadů pandemie
  Hrubý domácí produkt (HDP) Švédska se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o deset procent. Oznámil to dnes švédský statistický úřad. Podle ekonomů se tak švédské hospodářství plně zotavilo z negativních dopadů koronavirové krize a dostalo se nad úroveň z období před jejím příchodem, napsala agentura Reuters.
• Švédsko dnes zavedlo záporné úroky
  Švédská centrální banka dnes překvapila finanční trhy zavedením záporných úrokových sazeb a ohlášením...
• Švédsko napřesrok plánuje rozsáhlé výdaje na podporu ekonomiky
  Švédská vláda hodlá příští rok vynaložit 105 miliard švédských korun (přes 270 miliard Kč) na podporu ekonomiky zasažené pandemií nemoci covid-19. Rozpočtový plán, který dnes vláda představila, předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Švédska letos klesne o zhruba 4,6 procenta. Hospodářský propad by tak měl být mírnější než v řadě jiných evropských zemí, napsala agentura Reuters.
• Švédsko nepocítí ekonomické výhody volnějšího přístupu k pandemii
  Švédsko zřejmě čeká podobný propad ekonomiky jako ostatní evropské země i přesto, že se Stockholm rozhodl nezavádět kvůli koronaviru přísná restriktivní omezení obchodu a pohybu obyvatel. Podle listu The Financial Times to vyplývá z odhadů Evropské komise i švédské centrální banky. Švédská vláda se dnes také omluvila za selhání při péči o seniory v domovech s pečovatelskou službou, které pandemie v zemi silně zasáhla.
• Švédsko prohloubilo záporné úroky
  Švédská centrální banka dnes snížila úrokové sazby hlouběji do záporného pásma a rozšířila nákupy státních dluhopisů, s nimiž začala minulý měsíc. Nečekaným krokem Riksbank reagovala na posilování kurzu švédské koruny, které by mohlo zmařit nedávné oživení inflace.
• Švédsko: Řecko odejde z eurozóny během půl roku
  Řecko pravděpodobně odejde z eurozóny a mohlo by tak učinit v příštích šesti měsících.
• Švédsko skončilo s pětiletým experimentem záporné úrokové sazby
  Švédsko skončilo s pětiletým experimentem záporné negativní sazby. Švédská centrální banka Riksbank dnes oznámila, že zvedá úrokovou sazbu z minus 0,25 procenta na nulu. V záporných hodnotách se sazba soustavně pohybovala od počátku roku 2015. Centrální banka tak chtěla inflaci zvednout ke dvěma procentům.
• Švédsko snížilo úroky hlouběji do záporu
  Švédská centrální banka Riksbank dnes snížila svou základní úrokovou sazbu na minus 0,50 procenta...