Švédská LKAB nalezla největší známé ložisko kovů vzácných zemin v Evropě

Švédská státní těžařská společnost LKAB objevila ložisko kovů vzácných zemin, které je největším známým ložiskem tohoto druhu v Evropě. U města Kiruna na severu země je podle ní více než jeden milion tun oxidů kovů vzácných zemin, které se využívají při výrobě široké škály produktů, od elektrických aut přes spotřební elektroniku až po vojenské vybavení. Firma o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

"Je to dobrá zpráva nejen pro firmu LKAB, region a lidi ve Švédsku, ale i pro Evropu a ovzduší," uvedl generální ředitel Jan Moström. "Je to největší známé ložisko prvků vzácných zemin v této části světa a mohlo by se stát významnou stavební součástí při produkci klíčových surovin, které jsou naprosto zásadní pro přechod k ekonomice šetrné k životnímu prostředí," dodal.

Cesta k těžbě z ložiska ve Švédsku však bude dlouhá. Firma uvedla, že plánuje podat žádost o koncesi na těžbu v letošním roce, ale dodala, že potrvá nejméně deset až 15 let, než bude moct začít s těžbou a dodávkami na trh.

Do skupiny kovů vzácných zemin patří 17 nerostů. Jsou to převážně prvky ve spodní části Mendělejevovy tabulky, mezi které patří třeba neodym, praseodym, europium či terbium. Některé z nich se používají například při výrobě obrazovek, kde fungují jako luminofory. Jiné hrají nezastupitelnou roli při výrobě laserů, magnetů, bateriových článků pro hybridní a elektrické vozy nebo při výrobě systémů k produkci energie z obnovitelných zdrojů. Největším světovým těžařem a vývozcem prvků vzácných zemin je Čína.

Kovy vzácných zemin jsou nezbytné pro mnoho technologicky vyspělých výrobních procesů. Používají se například i ve větrných turbínách či mikrofonech a reproduktorech. V současně době se v Evropě netěží, takže region je závislý na jejich dovozu. Přitom se očekává, že poptávka se v příštích letech bude zvyšovat kvůli růstu počtu elektromobilů a obnovitelných zdrojů energie.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Švédská centrální banka zvýšila základní úrok o půl bodu na 0,75 procenta
  Švédská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu v souladu s očekáváním o půl procentního bodu na 0,75 procenta. Jde o největší zvýšení za více než dvě desetiletí. S ohledem na inflaci, která je v této skandinávské zemi na 30letém maximu, chce banka ve zpřísňování měnové politiky pokračovat. Uvedla v tiskové zprávě.
• Švédská ekonomika loni klesla méně než jiné země EU
  Švédská ekonomika loni kvůli pandemii klesla o 2,8 procenta, oznámil dnes ve své předběžné zprávě švédský statistický úřad. Země si v tomto ohledu vedla lépe než jiné evropské státy, protože na rozdíl od nich tato skandinávská země loni na jaře nezavedla přísnou uzávěru. Švédská centrální banka předpokládala, že HDP za celý rok klesne o čtyři procenta.
• Švédská ekonomika ve druhém čtvrtletí rekordně klesla
  Švédská ekonomika ve druhém čtvrtletí kvůli dopadům nového koronaviru klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 8,6 procenta. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil švédský statistický úřad. Země si však vedla lépe než většina ostatních zemí v Evropě. Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) propadl o 8,2 procenta.
• Švédská ekonomika ve 3Q klesla
  Hrubý domácí produkt Švédska se ve třetím čtvrtletí poprvé po pěti letech snížil, proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta. Meziročně se pak o 1,6 procenta zvýšil, zaostal ale za očekáváním. Vyplývá to z údajů tamního statistického úřadu. Za hlavní příčinu poklesu úřad uvedl zhoršení spotřebitelských výdajů v souvislosti s realitním trhem a nestabilní světovou ekonomiku.
• Švédská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,3 procenta
  Švédská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Ukázal to včera rychlý odhad švédského statistického úřadu. Ve druhém čtvrtletí se ale očekává mnohem výraznější propad, protože se plně projeví negativní dopady šíření koronaviru.
• Švédská ekonomika v 1. čtvrtletí navzdory koronaviru vzrostla
  Švédská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí navzdory šíření koronaviru mírně vzrostla. Vyplývá to ze zpřesněných údajů švédského statistického úřadu. Tato skandinávská země k boji proti koronaviru přistupuje liberálněji než většina dalších států.
• Švédská ekonomika v 1Q rostla pomaleji
  Švédská ekonomika rostla v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně pouze o 0,4 procenta a meziročně o 2,2 procenta. Na vině jsou přechodné faktory, mimo jiné nižší veřejné výdaje. Plyne to z dnešních údajů švédského statistického úřadu. Analytici oslovení agenturou Reuters v průměru očekávali mezičtvrtletní růst o 0,8 procenta a meziroční o 2,7 procenta. Výhled ale zůstává optimistický.
• Švédská koruna je nejníže od finanční krize
  Kurz švédské měny se propadl nejníže od vypuknutí globální finanční krize. Skandinávská země se nyní připravuje na velmi důležité volby, které by mohly dramaticky změnit politické prostředí, upozornila agentura Bloomberg. Švédská koruna ve středu klesla vůči euru již pátý den za sebou a dostala se až na nejnižší hodnotu za více než devět let. Od počátku letošního roku pak švédská měna vůči euru ztratila už více než osm procent.
• Švédská koruna padá z 9měsíčních maxim
  Švédská koruna klesá vůči euru z 9měsíčních maxim (měnový pár EUR/SEK tak prudce roste) poté, co guvernér švédské centrální banky (Riksbanks) Stefan Ingves uvedl, že představitelé Riksbank jsou připraveni intervenovat na forexovém trhu a zabránit tak dalšímu posílení švédské koruny, pokud to zbrzdí jejich úsilí zvýšit inflaci.
• Švédská koruna první obětí deflace
  Švédská cenová hladina se po třech měsících znovu vrací do záporu a to znamená jediné – deflace se již...
• Švédská ministryně financí navrhuje milionářskou daň
  Vládnoucí švédská sociálnědemokratická strana chce zavést milionářskou daň. Ti nejbohatší by tak více přispívali na podporu systému sociálního zabezpečení. Uvedla to ministryně financí Magdalena Anderssonová.
• Švédská vláda výrazně zlepšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky
  Švédská ekonomika se z negativních dopadů pandemie covidu-19 zotavuje rychleji, než se předpokládalo. Švédská vláda proto zlepšila odhad letošního hospodářského růstu na 4,7 procenta z dříve předpokládaných 3,2 procenta. Oznámila to včera švédská ministryně financí Magdalena Anderssonová.
• Švédská vláda zlepšila odhad letošního růstu domácí ekonomiky
  Švédská ekonomika v letošním roce podle vlády navzdory třetí vlně koronaviru poroste rychleji, než se předpokládalo. Vláda dnes předpověděla, že hrubý domácí produkt (HDP) se letos zvýší o 3,2 procenta. V předchozí prosincové prognóze přitom letošní růst odhadovala pouze na tři procenta.
• Švédské hospodářství se již podle ekonomů plně zotavilo z dopadů pandemie
  Hrubý domácí produkt (HDP) Švédska se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o deset procent. Oznámil to dnes švédský statistický úřad. Podle ekonomů se tak švédské hospodářství plně zotavilo z negativních dopadů koronavirové krize a dostalo se nad úroveň z období před jejím příchodem, napsala agentura Reuters.
• Švédsko dnes zavedlo záporné úroky
  Švédská centrální banka dnes překvapila finanční trhy zavedením záporných úrokových sazeb a ohlášením...
• Švédsko napřesrok plánuje rozsáhlé výdaje na podporu ekonomiky
  Švédská vláda hodlá příští rok vynaložit 105 miliard švédských korun (přes 270 miliard Kč) na podporu ekonomiky zasažené pandemií nemoci covid-19. Rozpočtový plán, který dnes vláda představila, předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Švédska letos klesne o zhruba 4,6 procenta. Hospodářský propad by tak měl být mírnější než v řadě jiných evropských zemí, napsala agentura Reuters.
• Švédsko nepocítí ekonomické výhody volnějšího přístupu k pandemii
  Švédsko zřejmě čeká podobný propad ekonomiky jako ostatní evropské země i přesto, že se Stockholm rozhodl nezavádět kvůli koronaviru přísná restriktivní omezení obchodu a pohybu obyvatel. Podle listu The Financial Times to vyplývá z odhadů Evropské komise i švédské centrální banky. Švédská vláda se dnes také omluvila za selhání při péči o seniory v domovech s pečovatelskou službou, které pandemie v zemi silně zasáhla.
• Švédsko prohloubilo záporné úroky
  Švédská centrální banka dnes snížila úrokové sazby hlouběji do záporného pásma a rozšířila nákupy státních dluhopisů, s nimiž začala minulý měsíc. Nečekaným krokem Riksbank reagovala na posilování kurzu švédské koruny, které by mohlo zmařit nedávné oživení inflace.
• Švédsko: Řecko odejde z eurozóny během půl roku
  Řecko pravděpodobně odejde z eurozóny a mohlo by tak učinit v příštích šesti měsících.
• Švédsko skončilo s pětiletým experimentem záporné úrokové sazby
  Švédsko skončilo s pětiletým experimentem záporné negativní sazby. Švédská centrální banka Riksbank dnes oznámila, že zvedá úrokovou sazbu z minus 0,25 procenta na nulu. V záporných hodnotách se sazba soustavně pohybovala od počátku roku 2015. Centrální banka tak chtěla inflaci zvednout ke dvěma procentům.