Šéfka EK: Spory o spojení vlády práva s penězi ať řeší soud

Maďarsko a Polsko by měly přestat blokovat schválení sedmiletého rozpočtu a fondu krizové pomoci ekonomikám a spolehnout se, že jejich případné námitky vyřeší Soudní dvůr Evropské unie. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v debatě s poslanci Evropského parlamentu.

Budapešť a Varšava odmítly schválit bezprecedentní balík v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun), neboť nesouhlasí se spojováním přístupu k evropským penězům s podmínkou kvality právního státu v přijímající zemi. K zažehnání rozpočtové krize dnes vyzývali také europoslanci.

Podmínit čerpání peněz z unijní kasy dodržováním principů vlády práva se EU rozhodla na základě dohody členských zemí a EP ze začátku listopadu. Maďarsko a Polsko, s nimiž unijní instituce už několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, označují novou úpravu za porušení unijních smluv a nechtějí s ní souhlasit. Německé předsednictví unie v současnosti vyjednává s oběma zeměmi, za jakých podmínek by byly ochotny ustoupit.

"Kdokoli bude mít pochybnosti, má jasnou volbu. Může se obrátit na Soudní dvůr Evropské unie, aby nová pravidla prověřil," vzkázala dnes do Budapešti a Varšavy šéfka unijní exekutivy. Žádná země podle ní nemusí mít obavy, že by byla podmínka namířena proti ní. Právě to tvrdí například maďarská vláda, podle níž hrozí, že Brusel na základě úpravy pozastaví výplaty peněz, když Budapešť nebude spolupracovat na některých sporných tématech.

"Bavíme se tu o prohřešcích vůči vládě práva, které ohrožují rozpočet EU, o ničem jiném. Je velmi těžké si představit, že by někdo v Evropě měl něco proti tomuto principu," podotkla von der Leyenová s tím, že okolnosti pozastavení výplaty peněz jsou jasně definovány. Patří mezi ně například nefunkční kontroly čerpání z fondů či závažné nedostatky ve vyšetřování a souzení případů podvodů či korupce při nakládání s evropskými penězi.

Stejně jako von der Leyenová naléhali na rychlé odblokování rozpočtu a fondu šéfové hlavních politických skupin v EP.

Pokud se rozpočet na období 2021 až 2027 nepodaří schválit do konce roku, začne od ledna platit provizorium vycházející z rozpočtu letošního. V jeho rámci se však budou vyplácet pouze omezené fondy včetně zemědělských dotací či humanitární pomoci. Naproti tomu financování nových projektů z fondů soudržnosti, jejichž největším příjemcem je právě Polsko, bude pozastaveno.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Šéfka EK: EU by v reakci na dotační balíček USA měla upravit státní podpory
  Evropská unie by měla zlepšit pravidla pro státní podporu a zvážit vyšší financování přechodu na zelenou ekonomiku, aby zabránila odlivu investic kvůli novému americkému balíčku dotací na zelenou energii známému jako zákon o snížení inflace (IRA). EU a USA by také měly spolupracovat v oblasti čisté ekonomiky. Uvedla to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
• Šéfka EK: EU chce plánem investic nabídnout lepší alternativu k penězům z Číny
  Evropská unie chce v rámci globálního investičního plánu podpořit klimaticky udržitelné projekty, zdravotnictví či školství v mnoha částech světa a nabídnout alternativu k čínským investicím. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, podle níž chce EU do roku 2027 mobilizovat investice za 300 miliard eur (7,7 bilionu Kč). Plán, který má být protiváhou čínského projektu nové Hedvábné stezky, bude podle šéfky komise ve světě propagovat přístup založený na evropských hodnotách a podpoří demokracii.
• Šéfka EK: EU potřebuje Marshallův plán, rozpočet se musí proměnit
  Evropská unie potřebuje masivní záchranný plán pro dobu, kdy odezní pandemie covid-19 těžce zasahující ekonomiky unijních zemí. Jeho stěžejní součástí bude příští sedmiletý rozpočet EU, jehož podoba se musí proti nedávným návrhům změnit. Napsala to včera předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v textu otištěném několika evropskými médii. Španělský premiér Pedro Sánchez varoval, že pokud EU nepřijde s daleko výraznější hospodářským stimulem než dosud, je v sázce její budoucnost.
• Šéfka EK: Evropa musí k boji proti změnám klimatu získat i další části světa
  Evropská unie věnuje na boj proti klimatickým změnám v méně hospodářsky vyspělých zemích do roku 2027 další čtyři miliardy eur (přes 100 miliard korun). Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve své každoroční zprávě o stavu EU před europoslanci zdůraznila, že snaha o co nejrychlejší a nejvýraznější snížení emisí skleníkových plynů bude zásadní prioritou unie i v dalším období. EU podle ní rovněž zdvojnásobí fondy, které věnuje třetím zemím na udržování rozmanitosti přírodních druhů.
• Šéfka EK: Jednání s Británií pokročila, rozhodnou příští dny
  Jednání Evropské unie s Británií se tento týden pohnula kupředu, některé sporné body však zatím vyřešeny nejsou. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž ale stále existuje cesta k nalezení dohody. Pro osud jednání bude rozhodujících několik příštích dní, řekla šéfka unijní exekutivy europoslancům.
• Šéfka EK navrhla zvýšit emisní závazek k roku 2030
  Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990. Ve svém poselství o stavu unie to dnes řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na příštích 12 měsíců. Unie by podle ní měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování takzvaného zeleného růstu a více než třetinu chystaného fondu obnovy směřovat do ekologických projektů. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 procent.
• Šéfka EK: Pro větší konkurenceschopnost EU jsou nutné inovace
  Pro větší konkurenceschopnost Evropské unie je nutné podpořit dekarbonizaci průmyslu, inovace, dovednosti pracovních sil a rovněž je potřeba větší odolnost. Na společné tiskové konferenci s bývalým italským premiérem a bývalým prezidentem Evropské centrální banky (ECB) Mariem Draghim to dnes řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Draghi zároveň představil dlouho očekávanou zprávu o konkurenceschopnosti Evropské unie.
• Šéfka EK představí plán na podporu ekonomiky v reakci na subvence USA
  Plán podpory evropských firem čelících dopadům ruské agrese na Ukrajině a chystaným masivním americkým subvencím představí dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unijní činitelé naznačují, že půjde spíše o zjednodušení některých administrativních pravidel než o návrh přímé finanční podpory, na kterou nemají členské země jednotný pohled.
• Šéfka EK: Přístup Číny k Putinově válce ovlivní budoucí vztahy Pekingu s EU
  Čína má odpovědnost za konstruktivní roli při vyjednání spravedlivého míru na Ukrajině, který respektuje územní svrchovanost napadené země. Budoucí směřování vztahů Evropské unie s asijskou velmocí bude záležet na tom, jak se Peking postaví k válce vedené Ruskem. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž by se EU neměla od Číny ekonomicky odstřihnout, ale snižovat rizika.
• Šéfka EK: Rusko bychom v podstatě odstřihli od finančních trhů
  Rusko by v případě útoku na Ukrajinu bylo podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové v zásadě odstřiženo od mezinárodních finančních trhů. Připravované sankce v rozhovoru pro německou televizi ARD označila za masivní. Zaměřily by se prý především na ruské hospodářství a na produkty, které země není schopna vyrábět sama.
• Šéfka EK vyzvala k rychlým dodávkám zbraní na Ukrajinu, čeká ruský bankrot
  Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová vyzvala členské státy Evropské unie k rychlým dodávkám zbraní na Ukrajinu. V rozhovoru s německým týdeníkem Bild am Sonntag rovněž prohlásila, že státní bankrot Ruska je pouze otázkou času.
• Šéfka Fedu čeká nadále zvyšování sazeb
  Šéfka americké centrální banky (Fed) Janet Yellenová předpokládá další zvýšení úrokových sazeb, jeho...
• Šéfka Fedu věří, že již nezažije další finanční krizi
  Šéfka americké centrální banky (Fed) Janet Yellenová věří, že již nezažije další finanční krizi. Bankovní reformy totiž podle ní posílily bezpečnost finančního systému. Yellenová to včera uvedla při svém projevu v Londýně.
• Šéfka MMF: Bankovní unii je třeba dokončit rychle
  Ředitelka mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová vyzvala vlády zemí eurozóny, aby rychle dokončily...
• Šéfka MMF čeká ve střednědobém horizontu slabý růst a vysoké zadlužení
  Nové prognózy Mezinárodního měnového fondu ukazují, že budoucnost světové ekonomiky bude obtížná. Ve střednědobém horizontu fond očekává nevýrazný růst, eskalující obchodní napětí a vysokou úroveň zadlužení. V projevu před podzimním zasedáním MMF a Světové banky, které se koná příští týden, to uvedla výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová. Dodala ale, že je stále možné udělat něco pro zvýšení růstu, snížení zadlužení a vybudování odolnější ekonomiky.
• Šéfka MMF: Eurozóna potřebuje reformy
  Německo by mělo zvýšit investice, aby tak pomohlo povzbudit slábnoucí hospodářské oživení v eurozóně...
• Šéfka MMF Georgievová: Globální ekonomika směřuje k měkkému přistání
  Mezinárodní měnový fond (MMF) je přesvědčen, že světová ekonomika směřuje k takzvanému měkkému přistání, tedy že se jí podaří vrátit se k nižší inflaci, aniž by se objevila recese. Úrokové sazby se pak začnou snižovat přibližně v polovině roku. Na Světovém summitu v Dubaji to dnes řekla šéfka MMF Kristalina Georgievová.
• Šéfka MMF: Globální ekonomika zrychlí růst
  Světová ekonomika by měla ve druhém pololetí zesílit růst a příští rok dál zrychlit, i když možná mírněji, než se dosud...
• Šéfka MMF: Globální oživení je nevyrovnané
  Oživení globální ekonomiky zůstává příliš pomalé, křehké a nevyrovnané. Řekla to dnes šéfka...
• Šéfka MMF chce nízkoúročené půjčky i pro země se středními příjmy
  Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová chce jednat s členskými zeměmi o tom, zda podpoří poskytnutí bezúročných a nízkoúročených půjček zemím se středními příjmy, které těžce zasáhla pandemie nemoci covid-19. V současnosti mají k těmto půjčkám z programu MMF zaměřeného na snížení chudoby a podporu růstu (Poverty Reduciton and Growth Trust, PRGT) přístup jen nejchudší země, uvedla agentura Reuters.