Šéfka EK: Pro větší konkurenceschopnost EU jsou nutné inovace

Pro větší konkurenceschopnost Evropské unie je nutné podpořit dekarbonizaci průmyslu, inovace, dovednosti pracovních sil a rovněž je potřeba větší odolnost. Na společné tiskové konferenci s bývalým italským premiérem a bývalým prezidentem Evropské centrální banky (ECB) Mariem Draghim to dnes řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Draghi zároveň představil dlouho očekávanou zprávu o konkurenceschopnosti Evropské unie.

Draghi zmínil ještě další důležité oblasti - digitalizaci a větší koordinaci v obranném průmyslu. V souvislosti s financováním hovořil o potřebě investic, například do obranného průmyslu, ale také o společném zadlužení, které bylo v minulosti v některých státech EU velmi kritizovaným tématem.

Evropská unie "by měla pokračovat ve vydávání společných dluhových nástrojů určených pro financování společných investičních projektů zaměřených na zvýšení konkurenceschopnosti a bezpečnosti EU," řekl Draghi.

Bývalý italský premiér také uvedl, že je v jeho zprávě asi 170 různých návrhů, jak učinit Evropskou unii konkurenceschopnější zejména vůči Spojeným státům a Číně. "Jediný způsob, jak zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost Evropské unie, je odklonit se od fosilních paliv," dodala von der Leyenová.

Evropská unie podle Draghiho potřebuje mnohem koordinovanější průmyslovou politiku, rychlejší rozhodování a masivní investice, pokud chce ekonomicky držet krok s rivaly, kterými jsou Spojené státy a Čína. "Evropa je nejotevřenější ekonomikou světa, takže když naši partneři nehrají podle pravidel, jsme zranitelnější než ostatní,“ řekl na tiskové konferenci Draghi.

V úvodní části zprávy, která má asi 400 stran, někdejší prezident ECB uvádí, že nynější sedmadvacítka zemí EU potřebuje dodatečné investice za 750 až 800 miliard eur ročně, až pět procent hrubého domácího produktu (HDP), což je mnohem více než jedno až dvě procenta v Marshallově plánu na obnovu Evropy po druhé světové válce.

"Růst v Evropě zpomaloval delší dobu, my jsme tomu ale nevěnovali tolik pozornosti. Teď už to ale ignorovat nemůžeme,“ dodal Draghi.

Šéfka Evropské komise Draghiho požádala o sepsání zprávy před rokem. Hotová měla být už v červnu, ale její vyhotovení se pozdrželo. Někteří odborníci se tak pozastavují nad načasováním zveřejnění zprávy. Poznamenávají, že kdyby byla vydána už dříve, mohla rozproudit debatu před volbami do Evropského parlamentu či předtím, než znovuzvolená šéfka unijní exekutivy představila program Evropské komise na příštích pět let.

Von der Leyenová nicméně uvedla, že byla s Draghim v kontaktu a že některá jeho doporučení se promítla do návrhu programu komise a budou vidět i v doporučeních pro jednotlivá portfolia komisařů.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Šéfka ECB: Úroky možná bude nutné zvýšit na úroveň, která zbrzdí růst ekonomiky
  Evropská centrální banka (ECB) možná bude muset v rámci boje proti inflaci zvýšit úrokové sazby až na úrovně, kdy nejenže přestanou stimulovat hospodářský růst, ale budou ho naopak brzdit. Uvedla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová.
• Šéfka ECB vyzvala k rychlé distribuci peněz z fondu obnovy EU
  Evropská unie musí urychleně rozdělit peníze z fondu obnovy v objemu 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč), který má evropským ekonomikám pomoci dostat se z krize způsobené opatřeními proti šíření nového koronaviru. V rozhovoru s francouzským listem Le Monde to řekla šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Unie by podle ní také měla začít diskutovat o vytvoření stálého rozpočtového nástroje.
• Šéfka ECB: Zvýšení úroků by teď nesnížilo inflaci, ale ublížilo ekonomice
  Zvýšení hlavní úrokové sazby v eurozóně by v současné době nesnížilo rekordní inflaci, ale jen ublížilo ekonomice. V rozhovoru s německou mediální sítí Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND) to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Šéfka ECB žádá ministry eurozóny, aby zvážili emisi koronabondů
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová požádala ministry financí eurozóny, aby vážně uvažovali nad jednorázovou emisí společných dluhopisů, takzvaných koronabondů. S jejich pomocí by podle ní mohla eurozóna lépe bojovat s finančními dopady pandemie onemocnění způsobeného koronavirem. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na čtyři zdroje. Podle nich to šéfka ECB řekla při úterní videokonferenci.
• Šéfka EK: EU by v reakci na dotační balíček USA měla upravit státní podpory
  Evropská unie by měla zlepšit pravidla pro státní podporu a zvážit vyšší financování přechodu na zelenou ekonomiku, aby zabránila odlivu investic kvůli novému americkému balíčku dotací na zelenou energii známému jako zákon o snížení inflace (IRA). EU a USA by také měly spolupracovat v oblasti čisté ekonomiky. Uvedla to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
• Šéfka EK: EU chce plánem investic nabídnout lepší alternativu k penězům z Číny
  Evropská unie chce v rámci globálního investičního plánu podpořit klimaticky udržitelné projekty, zdravotnictví či školství v mnoha částech světa a nabídnout alternativu k čínským investicím. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, podle níž chce EU do roku 2027 mobilizovat investice za 300 miliard eur (7,7 bilionu Kč). Plán, který má být protiváhou čínského projektu nové Hedvábné stezky, bude podle šéfky komise ve světě propagovat přístup založený na evropských hodnotách a podpoří demokracii.
• Šéfka EK: EU potřebuje Marshallův plán, rozpočet se musí proměnit
  Evropská unie potřebuje masivní záchranný plán pro dobu, kdy odezní pandemie covid-19 těžce zasahující ekonomiky unijních zemí. Jeho stěžejní součástí bude příští sedmiletý rozpočet EU, jehož podoba se musí proti nedávným návrhům změnit. Napsala to včera předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v textu otištěném několika evropskými médii. Španělský premiér Pedro Sánchez varoval, že pokud EU nepřijde s daleko výraznější hospodářským stimulem než dosud, je v sázce její budoucnost.
• Šéfka EK: Evropa musí k boji proti změnám klimatu získat i další části světa
  Evropská unie věnuje na boj proti klimatickým změnám v méně hospodářsky vyspělých zemích do roku 2027 další čtyři miliardy eur (přes 100 miliard korun). Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve své každoroční zprávě o stavu EU před europoslanci zdůraznila, že snaha o co nejrychlejší a nejvýraznější snížení emisí skleníkových plynů bude zásadní prioritou unie i v dalším období. EU podle ní rovněž zdvojnásobí fondy, které věnuje třetím zemím na udržování rozmanitosti přírodních druhů.
• Šéfka EK: Jednání s Británií pokročila, rozhodnou příští dny
  Jednání Evropské unie s Británií se tento týden pohnula kupředu, některé sporné body však zatím vyřešeny nejsou. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž ale stále existuje cesta k nalezení dohody. Pro osud jednání bude rozhodujících několik příštích dní, řekla šéfka unijní exekutivy europoslancům.
• Šéfka EK navrhla zvýšit emisní závazek k roku 2030
  Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990. Ve svém poselství o stavu unie to dnes řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, která představila priority unijní exekutivy na příštích 12 měsíců. Unie by podle ní měla pojmout současnou koronavirovou krizi jako příležitost k nastartování takzvaného zeleného růstu a více než třetinu chystaného fondu obnovy směřovat do ekologických projektů. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 procent.
• Šéfka EK představí plán na podporu ekonomiky v reakci na subvence USA
  Plán podpory evropských firem čelících dopadům ruské agrese na Ukrajině a chystaným masivním americkým subvencím představí dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unijní činitelé naznačují, že půjde spíše o zjednodušení některých administrativních pravidel než o návrh přímé finanční podpory, na kterou nemají členské země jednotný pohled.
• Šéfka EK: Přístup Číny k Putinově válce ovlivní budoucí vztahy Pekingu s EU
  Čína má odpovědnost za konstruktivní roli při vyjednání spravedlivého míru na Ukrajině, který respektuje územní svrchovanost napadené země. Budoucí směřování vztahů Evropské unie s asijskou velmocí bude záležet na tom, jak se Peking postaví k válce vedené Ruskem. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž by se EU neměla od Číny ekonomicky odstřihnout, ale snižovat rizika.
• Šéfka EK: Rusko bychom v podstatě odstřihli od finančních trhů
  Rusko by v případě útoku na Ukrajinu bylo podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové v zásadě odstřiženo od mezinárodních finančních trhů. Připravované sankce v rozhovoru pro německou televizi ARD označila za masivní. Zaměřily by se prý především na ruské hospodářství a na produkty, které země není schopna vyrábět sama.
• Šéfka EK: Spory o spojení vlády práva s penězi ať řeší soud
  Maďarsko a Polsko by měly přestat blokovat schválení sedmiletého rozpočtu a fondu krizové pomoci ekonomikám a spolehnout se, že jejich případné námitky vyřeší Soudní dvůr Evropské unie. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v debatě s poslanci Evropského parlamentu.
• Šéfka EK vyzvala k rychlým dodávkám zbraní na Ukrajinu, čeká ruský bankrot
  Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová vyzvala členské státy Evropské unie k rychlým dodávkám zbraní na Ukrajinu. V rozhovoru s německým týdeníkem Bild am Sonntag rovněž prohlásila, že státní bankrot Ruska je pouze otázkou času.
• Šéfka Fedu čeká nadále zvyšování sazeb
  Šéfka americké centrální banky (Fed) Janet Yellenová předpokládá další zvýšení úrokových sazeb, jeho...
• Šéfka Fedu věří, že již nezažije další finanční krizi
  Šéfka americké centrální banky (Fed) Janet Yellenová věří, že již nezažije další finanční krizi. Bankovní reformy totiž podle ní posílily bezpečnost finančního systému. Yellenová to včera uvedla při svém projevu v Londýně.
• Šéfka MMF: Bankovní unii je třeba dokončit rychle
  Ředitelka mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová vyzvala vlády zemí eurozóny, aby rychle dokončily...
• Šéfka MMF čeká ve střednědobém horizontu slabý růst a vysoké zadlužení
  Nové prognózy Mezinárodního měnového fondu ukazují, že budoucnost světové ekonomiky bude obtížná. Ve střednědobém horizontu fond očekává nevýrazný růst, eskalující obchodní napětí a vysokou úroveň zadlužení. V projevu před podzimním zasedáním MMF a Světové banky, které se koná příští týden, to uvedla výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová. Dodala ale, že je stále možné udělat něco pro zvýšení růstu, snížení zadlužení a vybudování odolnější ekonomiky.
• Šéfka MMF: Eurozóna potřebuje reformy
  Německo by mělo zvýšit investice, aby tak pomohlo povzbudit slábnoucí hospodářské oživení v eurozóně...