Šéfka MMF: Eurozóna potřebuje reformy
Německo by mělo zvýšit investice, aby tak pomohlo povzbudit slábnoucí hospodářské oživení v eurozóně. Celá eurozóna pak potřebuje přijmout více strukturálních reforem. Prohlásila to v rozhovorech pro francouzská média šéfka MMF Christine Lagardeová.
Ekonomika eurozóny nyní stagnuje a Evropská centrální banka ve čtvrtek oznámila sérii nových opatření, která mají podpořit ekonomický růst. Prezident ECB Mario Draghi pak rozšířil své výzvy vládám, aby pomohly ekonomickému růstu dalšími mimořádnými výdaji.
Lagardeová v rozhovoru pro list Les Echos uvedla, že nejvíce pomoci oživení eurozóny by mohlo Německo, které si půjčuje za rekordně nízké úroky a je na nejlepší cestě vykázat třetí rok za sebou přebytek rozpočtu veřejného sektoru.
V dalším rozhovoru pro rozhlasovou stanici Radio Classique na dotaz, zda by Německo mohlo učinit více pro oživení evropské ekonomiky Lagardeová prohlásila: "Nám v Mezinárodním měnovém fondu se zdá, že (Německo) může jít o něco dál, že by mohlo udělat o něco víc, v zájmu Německa." Upozornila však, že investice by pro Německo měly být prioritou, pokud má k dispozici finanční prostředky, nejprve však vláda musí posoudit očekávaný hospodářský vývoj země.
Návrh rozpočtu Německa na příští rok počítá s tím, že země si poprvé od roku 1969 nebude půjčovat. Pod tlakem velkých ekonomik eurozóny však zatím německá vláda nechala otevřené dveře možnosti přesunu peněz z přebytku rozpočtu do investičních programů.
Lagardeová rovněž prohlásila, že země eurozóny potřebují pokračovat v současných hospodářských reformách, aby vytvořily flexibilnější trhy práce a zlepšily konkurenci. To podle ní platí pro všechny země, napsala agentura Reuters.
Zdroj: Reuters, ČTK, ECB, Les Echos, Radio Classique
Související články
Čtěte více
-
Šéfka EK: Pro větší konkurenceschopnost EU jsou nutné inovace
Pro větší konkurenceschopnost Evropské unie je nutné podpořit dekarbonizaci průmyslu, inovace, dovednosti pracovních sil a rovněž je potřeba větší odolnost. Na společné tiskové konferenci s bývalým italským premiérem a bývalým prezidentem Evropské centrální banky (ECB) Mariem Draghim to dnes řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Draghi zároveň představil dlouho očekávanou zprávu o konkurenceschopnosti Evropské unie. -
Šéfka EK představí plán na podporu ekonomiky v reakci na subvence USA
Plán podpory evropských firem čelících dopadům ruské agrese na Ukrajině a chystaným masivním americkým subvencím představí dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unijní činitelé naznačují, že půjde spíše o zjednodušení některých administrativních pravidel než o návrh přímé finanční podpory, na kterou nemají členské země jednotný pohled. -
Šéfka EK: Přístup Číny k Putinově válce ovlivní budoucí vztahy Pekingu s EU
Čína má odpovědnost za konstruktivní roli při vyjednání spravedlivého míru na Ukrajině, který respektuje územní svrchovanost napadené země. Budoucí směřování vztahů Evropské unie s asijskou velmocí bude záležet na tom, jak se Peking postaví k válce vedené Ruskem. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž by se EU neměla od Číny ekonomicky odstřihnout, ale snižovat rizika. -
Šéfka EK: Rusko bychom v podstatě odstřihli od finančních trhů
Rusko by v případě útoku na Ukrajinu bylo podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové v zásadě odstřiženo od mezinárodních finančních trhů. Připravované sankce v rozhovoru pro německou televizi ARD označila za masivní. Zaměřily by se prý především na ruské hospodářství a na produkty, které země není schopna vyrábět sama. -
Šéfka EK: Spory o spojení vlády práva s penězi ať řeší soud
Maďarsko a Polsko by měly přestat blokovat schválení sedmiletého rozpočtu a fondu krizové pomoci ekonomikám a spolehnout se, že jejich případné námitky vyřeší Soudní dvůr Evropské unie. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v debatě s poslanci Evropského parlamentu. -
Šéfka EK vyzvala k rychlým dodávkám zbraní na Ukrajinu, čeká ruský bankrot
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová vyzvala členské státy Evropské unie k rychlým dodávkám zbraní na Ukrajinu. V rozhovoru s německým týdeníkem Bild am Sonntag rovněž prohlásila, že státní bankrot Ruska je pouze otázkou času. -
Šéfka Fedu čeká nadále zvyšování sazeb
Šéfka americké centrální banky (Fed) Janet Yellenová předpokládá další zvýšení úrokových sazeb, jeho... -
Šéfka Fedu věří, že již nezažije další finanční krizi
Šéfka americké centrální banky (Fed) Janet Yellenová věří, že již nezažije další finanční krizi. Bankovní reformy totiž podle ní posílily bezpečnost finančního systému. Yellenová to včera uvedla při svém projevu v Londýně. -
Šéfka MMF: Bankovní unii je třeba dokončit rychle
Ředitelka mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová vyzvala vlády zemí eurozóny, aby rychle dokončily... -
Šéfka MMF čeká ve střednědobém horizontu slabý růst a vysoké zadlužení
Nové prognózy Mezinárodního měnového fondu ukazují, že budoucnost světové ekonomiky bude obtížná. Ve střednědobém horizontu fond očekává nevýrazný růst, eskalující obchodní napětí a vysokou úroveň zadlužení. V projevu před podzimním zasedáním MMF a Světové banky, které se koná příští týden, to uvedla výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová. Dodala ale, že je stále možné udělat něco pro zvýšení růstu, snížení zadlužení a vybudování odolnější ekonomiky. -
Šéfka MMF Georgievová: Globální ekonomika směřuje k měkkému přistání
Mezinárodní měnový fond (MMF) je přesvědčen, že světová ekonomika směřuje k takzvanému měkkému přistání, tedy že se jí podaří vrátit se k nižší inflaci, aniž by se objevila recese. Úrokové sazby se pak začnou snižovat přibližně v polovině roku. Na Světovém summitu v Dubaji to dnes řekla šéfka MMF Kristalina Georgievová. -
Šéfka MMF: Globální ekonomika zrychlí růst
Světová ekonomika by měla ve druhém pololetí zesílit růst a příští rok dál zrychlit, i když možná mírněji, než se dosud... -
Šéfka MMF: Globální oživení je nevyrovnané
Oživení globální ekonomiky zůstává příliš pomalé, křehké a nevyrovnané. Řekla to dnes šéfka... -
Šéfka MMF chce nízkoúročené půjčky i pro země se středními příjmy
Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová chce jednat s členskými zeměmi o tom, zda podpoří poskytnutí bezúročných a nízkoúročených půjček zemím se středními příjmy, které těžce zasáhla pandemie nemoci covid-19. V současnosti mají k těmto půjčkám z programu MMF zaměřeného na snížení chudoby a podporu růstu (Poverty Reduciton and Growth Trust, PRGT) přístup jen nejchudší země, uvedla agentura Reuters. -
Šéfka MMF kvůli Řecku přijede do Bruselu
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová předčasně ukončila... -
Šéfka MMF kvůli Ukrajině varuje před roztříštěností globální ekonomiky
Invaze Ruska na Ukrajinu by mohla způsobit roztříštěnost globální ekonomiky, varovala na svém blogu šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Zrušení desítky let trvající integrace by podle ní znamenalo, že svět by se stal chudším a nebezpečnějším. -
Šéfka MMF opět varovala před obchodními bariérami
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová dnes opět varovala před vytvářením bariér v mezinárodním obchodě. Poukázala rovněž na rizika spojená s vysokým zadlužením. -
Šéfka MMF: Plné ekonomické oživení ve 2021 není pravděpodobné
Globální ekonomice bude trvat mnohem déle, než plně oživí ze šoku způsobeného novým koronavirem. Uvedla to dnes v rozhovoru s agenturou Reuters výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. MMF tak zřejmě reviduje směrem dolů své prognózy na letošní a příští rok. -
Šéfka MMF připustila možnost Grexitu
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová připustila možnost odchodu Řecka... -
Šéfka MMF: Růst globální ekonomiky letos zpomalí na méně než tři procenta
Tempo růstu globální ekonomiky letos zpomalí na méně než tři procenta z loňských 3,4 procenta. V příštích pěti letech se pak bude růst pohybovat kolem tří procent. Uvedla to dnes šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová a dodala, že střednědobá prognóza růstu je nejnižší od roku 1990 a výrazně pod průměrem z posledních dvou desetiletí, který činí 3,8 procenta.