Šéfka ECB nečeká dobré zprávy z eurozóny

Ekonomika eurozóny by v příštích měsících mohla růst pomalejším tempem a její výhled pro středně dlouhé období zůstává nejistý. Uvedla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová při vystoupení před výborem Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti. Prohlásila rovněž, že boj s vysokou inflací se blíží ke konci.

"Údaje z průzkumů signalizují, že hospodářský růst bude v krátkodobém horizontu slabší, a to v důsledku zpomalujícího růstu v sektoru služeb a pokračujícího poklesu ve výrobě. V dalším období by hospodářské oživení v eurozóně mělo nabírat na síle," uvedla Lagardeová. "Výhled pro středně dlouhé období je nicméně nejistý a dominují mu rizika poklesu," dodala. Poukázala na zvýšená geopolitická rizika a rostoucí hrozby pro světový obchod.

ECB v červnu zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Úroky zatím v letošním roce zredukovala třikrát, její depozitní sazba tak klesla celkem o 0,75 procentního bodu na 3,25 procenta. O nastavení úroků bude banka opět rozhodovat příští týden ve čtvrtek, analytici očekávají snížení sazeb o další čtvrtinu procentního bodu.

Předloni v červenci ECB zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci v eurozóně, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Do letošního června pak držela úroky beze změny.

"Náš boj proti inflaci se blíží ke konci," uvedla dnes Lagardeová. "Stále ještě máme před sebou trochu práce, ale jsme na dohled svému cíli," dodala. V listopadu inflace v eurozóně podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat dosahovala 2,3 procenta. Nacházela se tak mírně nad dvouprocentním cílem ECB.

Zdroj: Reuters, ECB, Eurostat

Čtěte více

• Šéf IEA: Poptávka po ropě může letos klesnout o 20 procent
  Globální poptávka po ropě by letos mohla klesnout o 20 procent, protože tři miliardy lidí nemohou kvůli šíření koronaviru cestovat. Řekl to dnes šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Loni světová poptávka po ropě činila 100 milionů barelů denně.
• Šéf Ifo: Další eskalace kolem Íránu může výrazně zdražit ropu
  Pokud by se dál vyhrotila situace na Blízkém východě, mohlo by to vést k dlouhodobému zvýšení cen ropy o 20 procent, je přesvědčen šéf německého ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest. Ještě horší by podle něj pro Evropu byly nepřímé dopady související například se zhoršením ekonomické situace v Číně, která je největším světovým dovozcem ropy z Blízkého východu.
• Šéf íránské diplomacie kvůli změně programu nepojede do Davosu
  Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf se nezúčastní Světového ekonomického fóra, které začíná v úterý ve švýcarském Davosu. Mluvčí Zarífova úřadu včera řekl, že organizátoři akce změnili ministrův už dohodnutý program. Zaríf se proto rozhodl cestu zrušit. Jak uvedla stanice Al-Džazíra, padá tím naděje na možné zmírnění napětí ve vztazích Íránu a USA. V Davosu bude v úterý americký prezident Donald Trump.
• Šéf italské centrální banky varuje před riziky
  Guvernér italské centrální banky Ignazio Visco včera varoval před hrozbami pro letošní vývoj italské ekonomiky, která se ve druhé polovině loňského roku dostala do recese. Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny.
• Šéf JPMorgan lituje, že označil měnu bitcoin za podvod
  Generální ředitel největší americké banky JPMorgan Jamie Dimon lituje, že loni v září označil kybernetickou měnu bitcoin za podvod. Nadále však o tuto měnu nemá zájem. Dimon to dnes podle agentury Reuters řekl v rozhovoru na televizním kanálu Fox Business.
• Šéf JPMorgan označil měnu bitcoin za podvod
  Generální ředitel největší americké banky JPMorgan Jamie Dimon podrobil ostré kritice kybernetickou měnu bitcoin a označil ji za podvod. Předpověděl rovněž, že kupci této měny v budoucnosti utrpí rozsáhlé ztráty. Informuje o tom list Financial Times.
• Šéfka ECB čeká díky očkování silné oživení ekonomiky eurozóny
  Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová ve druhé polovině letošního roku očekává silné oživení ekonomiky eurozóny, protože zrychluje tempo očkování proti covidu-19 a život se začíná vracet k normálu. Lagardeová to dnes uvedla na internetovém fóru, které uspořádala organizace Aspen Institute.
• Šéfka ECB: EU potřebuje ambiciózní dohodu, ale ne za každou cenu
  Pro lídry Evropské unie bude lepší, když se dohodnou na ambiciózní finanční pomoci, než aby uzavřeli rychlou dohodu za každou cenu. Řekla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Unijní lídři už třetím dnem jednají v Bruselu o fondu obnovy, který je navržen v bezprecedentním objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) a který má pomoci ekonomikám dostat se z krize, kde se ocitly v důsledku šíření koronaviru.
• Šéfka ECB Christine Lagardeová postoj k inflaci nemění, dál čeká její snížení
  Inflace v eurozóně se v letošním roce bude postupně snižovat, neboť poleví hlavní důvody, které k růstu cen přispívají, tedy drahé energie a problémy v dodavatelských řetězcích. Řekla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová, která tak zopakovala svůj názor na inflaci, který část ekonomů zpochybňuje. Lagardeová řekla, že Spojené státy jsou v jiné situaci, a proto je tam chystané zpřísňování měnové politiky namístě.
• Šéfka ECB: Inflace v eurozóně se dvouprocentnímu cíli vrátí v roce 2025
  Evropská centrální banka (ECB) předpokládá, že se inflace v eurozóně vrátí k dvouprocentnímu cíli v roce 2025. V rozhovoru s řeckým deníkem Kathimerini, který byl dnes zveřejněn na webu ECB, to uvedla šéfka centrální banky Christine Lagardeová.
• Šéfka ECB neočekává, že míra inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Řekla to dnes evropským zákonodárcům. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce.
• Šéfka ECB se domnívá, že inflace v eurozóně je pod kontrolou
  Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová je přesvědčena, že inflace v eurozóně se dostala pod kontrolu. Polevují podle ní dopady energetické krize a výpadky v dodavatelských řetězcích. Lagardeová to podle agentury Reuters uvedla ve včera vysílaném rozhovoru s irskou televizní stanicí RTE.
• Šéfka ECB se omluvila za výrok, který ovlivnil italské dluhopisy
  Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová se omluvila za svůj výrok z minulého týdne, že ECB tady není od toho, aby zachraňovala Itálii, na kterou silně dopadají potíže kolem šíření nového koronaviru. Informoval o tom list Financial Times (FT). Mluvčí ECB se k věci nevyjádřila. Slova Lagardeové měla značný dopad na ceny italských dluhopisů.
• Šéfka ECB: Úroky možná bude nutné zvýšit na úroveň, která zbrzdí růst ekonomiky
  Evropská centrální banka (ECB) možná bude muset v rámci boje proti inflaci zvýšit úrokové sazby až na úrovně, kdy nejenže přestanou stimulovat hospodářský růst, ale budou ho naopak brzdit. Uvedla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová.
• Šéfka ECB vyzvala k rychlé distribuci peněz z fondu obnovy EU
  Evropská unie musí urychleně rozdělit peníze z fondu obnovy v objemu 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč), který má evropským ekonomikám pomoci dostat se z krize způsobené opatřeními proti šíření nového koronaviru. V rozhovoru s francouzským listem Le Monde to řekla šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Unie by podle ní také měla začít diskutovat o vytvoření stálého rozpočtového nástroje.
• Šéfka ECB: Zvýšení úroků by teď nesnížilo inflaci, ale ublížilo ekonomice
  Zvýšení hlavní úrokové sazby v eurozóně by v současné době nesnížilo rekordní inflaci, ale jen ublížilo ekonomice. V rozhovoru s německou mediální sítí Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND) to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Šéfka ECB žádá ministry eurozóny, aby zvážili emisi koronabondů
  Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová požádala ministry financí eurozóny, aby vážně uvažovali nad jednorázovou emisí společných dluhopisů, takzvaných koronabondů. S jejich pomocí by podle ní mohla eurozóna lépe bojovat s finančními dopady pandemie onemocnění způsobeného koronavirem. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na čtyři zdroje. Podle nich to šéfka ECB řekla při úterní videokonferenci.
• Šéfka EK: EU by v reakci na dotační balíček USA měla upravit státní podpory
  Evropská unie by měla zlepšit pravidla pro státní podporu a zvážit vyšší financování přechodu na zelenou ekonomiku, aby zabránila odlivu investic kvůli novému americkému balíčku dotací na zelenou energii známému jako zákon o snížení inflace (IRA). EU a USA by také měly spolupracovat v oblasti čisté ekonomiky. Uvedla to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
• Šéfka EK: EU chce plánem investic nabídnout lepší alternativu k penězům z Číny
  Evropská unie chce v rámci globálního investičního plánu podpořit klimaticky udržitelné projekty, zdravotnictví či školství v mnoha částech světa a nabídnout alternativu k čínským investicím. Prohlásila to dnes předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová, podle níž chce EU do roku 2027 mobilizovat investice za 300 miliard eur (7,7 bilionu Kč). Plán, který má být protiváhou čínského projektu nové Hedvábné stezky, bude podle šéfky komise ve světě propagovat přístup založený na evropských hodnotách a podpoří demokracii.
• Šéfka EK: EU potřebuje Marshallův plán, rozpočet se musí proměnit
  Evropská unie potřebuje masivní záchranný plán pro dobu, kdy odezní pandemie covid-19 těžce zasahující ekonomiky unijních zemí. Jeho stěžejní součástí bude příští sedmiletý rozpočet EU, jehož podoba se musí proti nedávným návrhům změnit. Napsala to včera předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v textu otištěném několika evropskými médii. Španělský premiér Pedro Sánchez varoval, že pokud EU nepřijde s daleko výraznější hospodářským stimulem než dosud, je v sázce její budoucnost.