Šéf řecké centrální banky: Cla zpomalí růst eurozóny až o procento

Cla, k jejichž zavedení přistoupila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, mohou v eurozóně způsobit výrazný poptávkový šok. V rozhovoru s deníkem Financial Times (FT) to řekl člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) a guvernér řecké centrální banky Jannis Sturnaras. Dopad cel na růst eurozóny se podle něj může pohybovat mezi 0,5 a jedním procentním bodem. ECB v březnu snížila výhled růstu eurozóny na letošní rok na 0,9 procenta.

"Výrazný nepříznivý dopad na růst by mohl vést k tomu, že aktivita by byla mnohem slabší, než se očekávalo, což by vedlo k poklesu inflace pod naše cíle," řekl Sturnaras. Poukázal tak na dvouprocentní inflační cíl ECB. Prezidentka ECB Christine Lagardeová naopak v březnu řekla, že v případě obchodní války očekává vyšší inflaci.

Guvernér řecké centrální banky zdůraznil, že ochranářské kroky Spojených států jsou "horší, než se očekávalo" a způsobují bezprecedentní míru globální politické nejistoty, která zatěžuje hospodářskou aktivitu. Sturnaras varoval, že k celnímu šoku dochází v době, kdy byl výhled růstu v eurozóně už tak pouze mírný a inflace směřovala k dvouprocentnímu cíli.

Spojené státy jsou největším exportním trhem pro zboží z EU, loni pro unii představovaly zhruba 21 procent celkového vývozu. Ke snížení inflace může přispět i přesměrování čínského zboží do Evropy kvůli americkým clům.

ECB bude o nastavení úrokových sazeb jednat 17. dubna. Od loňského června ECB snížila úrokové sazby zatím šestkrát. Analytici bank JPMorgan i Goldman Sachs nově předpokládají, že ECB sazby sníží už na nejbližším zasedání, a to o čtvrt procentního bodu.

Americký prezident Trump minulý týden oznámil plošné desetiprocentní clo prakticky u veškerého zboží dováženého do USA. Od 9. dubna pak Spojené státy začnou u dovozu z vybraných zemí vybírat i takzvaná reciproční cla, která jsou vyšší a která v případě Evropské unie činí 20 procent.

Americké akciové trhy minulý týden podle hlavních indexů klesly zhruba o deset procent. Tři hlavní akciové indexy S&P 500, Nasdaq Composite a Dow Jones od oznámení cel zaznamenaly největší dvoudenní propad od března 2020. Prudce v pátek oslabovaly také evropské akcie. Panevropský index STOXX Europe 600 se dostal do pásma korekce, z posledního maxima tedy už klesl už o více než deset procent.

Vývoj akciového indexu S&P 500 (1hodinový graf - H1):

Vývoj akciového indexu Nasdaq (1hodinový graf - H1):

Vývoj akciového indexu Dow Jones (1hodinový graf - H1):

Zdroj: Reuters, ČTK, FT, MT4

Čtěte více

• Šéfové tří německých koncernů chtějí, aby se Německo neuzavíralo migraci
  Předsedové představenstev společností Siemens, Deutsche Bank a Mercedes-Benz ve společném prohlášení vyzvali, aby se Německo neuzavíralo migraci. Potřebná je podle nich také nová hospodářská politika, která by největší evropskou ekonomiku opět přivedla k růstu. V Německu se 23. února konají předčasné parlamentní volby. Migrace a hospodářství jsou přitom hlavními tématy kampaně.
• Šéfové 80 korporací chtějí řešení deficitu a daní
  Šéfové 80 amerických korporací se včera obrátili na Kongres s výzvou, aby řešil vysoké rozpočtové deficity země.
• Šéf Pfizeru v den zveřejnění údajů o vakcíně prodal balík akcií
  Šéf americké farmaceutické společnosti Pfizer Albert Bourla v pondělí prodal akcie firmy v hodnotě 5,56 milionu dolarů (125 milionů Kč). Prodej se uskutečnil ve stejný den, kdy firma zveřejnila příznivé údaje o experimentální vakcíně proti covidu-19 a kdy cena jejích akcií vzrostla až o 15 procent. Informovaly o tom agentura Reuters a server CNBC.
• Šéf polské centrální banky doufá, že letos bude moci začít snižovat úroky
  Guvernér polské centrální banky Adam Glapiński doufá, že v Polsku bude možné už v letošním roce zahájit snižování úrokových sazeb. Glapiński to řekl v rozhovoru s polským týdeníkem Gazeta Polska. Dodal nicméně, že termín prvního snížení úrokových sazeb bude záviset na rychlosti poklesu inflace.
• Šéf polské centrální banky nevylučuje další snížení úroků
  Polská centrální banka by mohla v prvním čtvrtletí příštího roku přikročit k dalšímu snížení úrokových sazeb, aby podpořila ekonomiku v době pandemie covidu-19. Na oficiálním twitterovém účtu banky to napsal její guvernér Adam Glapiński. Většina ekonomů přitom dosud předpokládala, že úroky zůstanou minimálně do konce příštího roku beze změny, upozornila agentura Reuters.
• Šéf polské centrální banky varoval před růstem inflace kvůli válce na Ukrajině
  Šéf polské centrální banky Adam Glapiński dnes varoval před růstem inflace v důsledku války na Ukrajině. Upozornil, že inflační tlaky spojené s rusko-ukrajinským konfliktem stály za středečním zvýšením úrokových sazeb v Polsku. Zároveň ale ujistil, že nehrozí nebezpečí, že zvyšování úrokových sazeb způsobí stagnaci polské ekonomiky.
• Šéf Robinhoodu se omluvil za omezení nákupu některých akcií
  Šéf americké makléřské společnosti Robinhood Vlad Tenev se omluvil zákazníkům za to, že platforma minulý měsíc zablokovala nákup některých akcií. Před sněmovním výborem pro finanční služby amerického Kongresu vypovídali kromě Teneva také například manažeři hedgeových fondů, šéf společnosti Reddit či podporovatel a organizátor koordinovaných nákupů akcií GameStop. Prudké výkyvy cen některých akcií po koordinovaném postupu drobných investorů v lednu způsobily značné ztráty některým velkým investičním fondům, a vyvolaly otázky ohledně přísnější regulace trhu.
• Šéf Rosněfti: Volby v USA vytvářejí nejistotu na trhu s energiemi
  Vývoj v americkém odvětví ropy je kvůli nadcházejícím prezidentským volbám v USA na křižovatce, což vytváří...
• Šéf ruské banky VTB předpovídá konec dominance amerického dolaru
  Konec dominance amerického dolaru se blíží, protože čínský jüan je na vzestupu a řada zemí vidí rizika v souvislosti s neúspěšnou snahou Západu dostat Rusko na kolena kvůli Ukrajině. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl šéf druhé největší ruské banky VTB Andrej Kostin, který patří mezi nejmocnější bankéře v Rusku.
• Šéf ruské sněmovny: Západní firmy v Rusku při odchodu zanechaly miliardy dolarů
  Západní společnosti, které ohlásily odchod z Ruska, přišly o více než 103 miliard dolarů (asi 2,3 bilionu Kč). Uvedl to dnes předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Podle agentury Interfax tak učinil v reakci na přijetí dalšího, v pořadí už dvanáctého balíku sankcí, který přijala Evropská unie ve snaze přimět Rusko, aby ukončilo agresi proti Ukrajině.
• Šéf řeckého fondu HFSF rezignoval
  Šéf řeckého fondu pro záchranu bank HFSF Christos Sklavunis rezignoval. Je to již třetí změna ve vysokém...
• Šéf řecké opozice se pokusí sestavit vládu
  Řecký prezident Prokopis Pavlopulos se má dnes ráno setkat s vůdcem opoziční strany Nová demokracie...
• Šéf SB odmítá rezignovat, tvrdí, že klimatické změny nepopírá
  Šéf Světové banky (SB) David Malpass v pátek uvedl, že neodstoupí ze své funkce kvůli svým výrokům ohledně klimatických změn. Malpass se ocitl pod kritikou kvůli své vyhýbavé odpovědi na otázku, zda spalování fosilních paliv přispívá k oteplování planety, uvedla agentura AP. V rozhovoru pro server Politico Malpass uvedl, že nepopírá, že za změny klimatu mohou lidské aktivity.
• Šéf SB varoval před příliš vysokou globální minimální daní
  Prezident Světové banky (SB) David Malpass varoval před stanovením globální minimální sazby firemní daně na příliš vysoké úrovni. V rozhovoru s BBC uvedl, že nechce, aby nová pravidla podkopávala schopnost chudých zemí přitahovat investice.
• Šéf SNB vydělal na oslabení franku
  Šéf Švýcarské centrální banky měl připravit devizové obchody, na kterých po měnovém rozhodnutí vydělal.
• Šéf SoftBank prodělal na bitcoinu 130 milionů dolarů
  Zakladatel a generální ředitel japonské společnosti SoftBank Masajoši Son prodělal více než 130 milionů dolarů (téměř tři miliardy Kč) na osobních investicích do kryptoměny bitcoin. S odvoláním na informované zdroje to uvedl list Financial Times. Pro miliardáře Sona je uvedená ztráta zanedbatelná. Jmění druhého nejbohatšího Japonce činí asi 21 miliard dolarů (přes 480 miliard Kč).
• Šéf Světové banky: Válka na Ukrajině zdraží potraviny až o 37 procent
  Válka na Ukrajině zdraží potraviny až 37 procent a nastupující potravinová krize způsobí v mnoha chudších zemích lidskou katastrofu. V rozhovoru s BBC to řekl prezident Světové banky (SB) David Malpass. Pokud se krizi nepodaří zastavit, hrozí podle něj chudoba a podvýživa stovkám milionů lidí.
• Šéf Tesly Elon Musk zvažuje, že odstoupí z funkce a bude jen influencerem
  Šéf americké automobilky Tesla Elon Musk zvažuje, že se své pozice vzdá a stane se influencerem. Napsal to dnes na twitteru. Musk už v minulosti několik zopakoval, že lidé by neměli pracovat tak moc jako on.
• Šéf Tesly Musk předstihl v žebříčku miliardářů Billa Gatese
  Šéf a zakladatel výrobce elektrovozů Tesla Elon Musk v pondělí předstihl spoluzakladatele Microsoftu Billa Gatese a je nyní druhým nejbohatším člověkem na světě. Devětačtyřicetiletému podnikateli pomohl prudký růst akcií jeho automobilky. S odvoláním na svůj index miliardářů o tom informovala agentura Bloomberg. V čele žebříčku se i nadále neohroženě drží ředitel internetového obchodu Amazon Jeff Bezos. Díky růstu kurzu akcií Tesly se Muskovo jmění během jediného dne zvýšilo o 6,5 procenta, tedy o 7,2 miliardy, na 127,9 miliardy dolarů (2,8 bilionu Kč). Od začátku roku už stouplo o mocných 100,3 miliardy dolarů.
• Šéf Tesly slibuje levnější elektromobily s delším dojezdem
  Americká společnost Tesla pracuje na nové bateriové technologii, díky které bude moci vyrábět cenově dostupnější elektromobily s výrazně delším dojezdem na jedno nabití. Uvedl to šéf podniku Elon Musk. Upozornil nicméně, že bude trvat několik let, než firma takové elektromobily uvede na trh. To vedlo k výraznému poklesu akcií Tesly, napsala agentura Reuters.