Šéf Pfizeru v den zveřejnění údajů o vakcíně prodal balík akcií

Šéf americké farmaceutické společnosti Pfizer Albert Bourla v pondělí prodal akcie firmy v hodnotě 5,56 milionu dolarů (125 milionů Kč). Prodej se uskutečnil ve stejný den, kdy firma zveřejnila příznivé údaje o experimentální vakcíně proti covidu-19 a kdy cena jejích akcií vzrostla až o 15 procent. Informovaly o tom agentura Reuters a server CNBC.

Společnost Pfizer a německá firma BioNTech v pondělí oznámily, že jimi vyvíjená vakcína proti covidu-19 je účinná z více než 90 procent. Jako první to doložily daty z rozsáhlé klinické studie.

Budova výrobního závodu společnosti Pfizer v belgickém Puursu, 9. listopadu 2020.Bourla v pondělí prodal 132.508 akcií Pfizeru, a to v průměru za 41,94 dolaru za kus. Podle CNBC nadále vlastní 81.812 akcií Pfizeru. Transakce byla součástí plánu, který Bourla schválil v srpnu a který prodej podmiňoval dosažením určité minimální ceny akcií, napsala agentura Reuters.

"Prodej těchto akcií je součástí osobního finančního plánování doktora Bourly a předem stanoveného plánu, který v rámci pravidel Komise pro cenné papíry a burzy umožňuje velkým akcionářům veřejně obchodovaných firem prodat předem stanovený počet akcií v předem stanoveném čase," uvedla společnost Pfizer, jejíž akcie si v průběhu pondělního obchodování připisovaly až 15 procent na 41,99 dolaru za kus.

Zdroj: Reuters, ČTK, CNBC

Čtěte více

• Šéf OSN odsoudil postoj bohatých zemí k chudým státům, zmínil vysoké úroky
  Generální tajemník OSN António Guterres kritizoval bohaté země světa a také velké energetické podniky za to, že podle něj škrtí chudé státy dravými úrokovými sazbami a vysokými cenami pohonných hmot. Guterres to dnes řekl v Dauhá na summitu lídrů nejméně rozvinutých zemí, informovala agentura AFP.
• Šéfové amerických podniků se obávají recese
  Šéfové amerických podniků se začínají obávat recese. Strach z propadu ekonomiky se dostal na první příčku mezi obavami, jež ředitelé nejčastěji zmiňují při hodnocení vyhlídek na letošní rok. Ukázal to průzkum společnosti Conference Board, na který se dnes odvolává list The Wall Street Journal (WSJ). Před rokem byly obavy z recese až na třetím místě, pokud jde o šéfy amerických firem, ale celkově už na prvním, pokud jde o ředitele firem ve světě.
• Šéfové britských firem se obávají dopadů nového lockdownu
  Šéfové britských firem se obávají, že druhá plošná uzávěra v Anglii bude mít na podnikání výrazně horší dopady než na jaře. Potenciální škody budou podle nich obrovské, řada firem už si nemůže dovolit přerušit činnost. Poukazují rovněž na rychlý růst zadlužení a také na to, že jak lidé přicházejí o práci a nevidí perspektivu, zhoršuje se i jejich duševní zdraví. Vláda o plošné uzávěře pro Anglii rozhodla v sobotu, platit má měsíc. Není ale vyloučeno, že platnost nařízení se podle situace prodlouží.
• Šéfové diplomacií USA a Číny mluvili o vzájemných vztazích
  Americký ministr zahraničí Rex Tillerson včera jednal s nejvyšším čínským diplomatem. Hospodářské vztahy mezi oběma velmocemi označili za vzájemně prospěšné, které je ale třeba zlepšovat a udržovat. Tillerson a čínský státní tajemník Jang Ťie-čch' na schůzce ve Washingtonu potvrdili důležitost společných "pravidelných schůzek na vysoké úrovni" a hovořili také o problematice severokorejského jaderného programu, sdělil mluvčí ministerstva.
• Šéfové evropských firem se obávají horších vztahů mezi Evropou a Čínou
  Většina šéfů evropských firem se obává, že se v příštích třech letech zhorší vztahy mezi Evropou a Čínou. Zdůvodňují to snahou Evropské unie snížit závislost na Číně a vazbou Pekingu na Moskvu. Podle agentury Reuters to vyplynulo z průzkumu na zasedání Evropského kulatého stolu pro průmysl (ERT), jehož členy jsou generální ředitelé a předsedové představenstev velkých evropských společností, jako je ASML nebo Unilever.
• Šéfové MMF a SB varují před rostoucím rizikem globální recese
  Riziko, že globální ekonomika sklouzne do recese, se zvyšuje, protože rychlejší inflace nutí centrální banky zvyšovat úrokové sazby, což zpomaluje růst. Řekli to ve společném rozhovoru prezident Světové banky David Malpass a výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová na začátku výročního zasedání obou institucí.
• Šéfové MMF a SB vyzvali Čínu a USA, aby se řídily pravidly
  Šéfové Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) vyzvali Čínu a Spojené státy, aby se řídily obchodními pravidly. Prezident SB Jim Yong Kim a ředitelka MMF Christine Lagardeová to řekli na podzimním zasedání obou organizací, které se letos koná na indonéském ostrově Bali. USA a Čína letos začaly zavádět cla, což je podle MMF jeden z důvodů, proč bylo nutné zhoršit výhled růstu globální ekonomiky.
• Šéfové největších britských firem si loni vydělali méně
  Výkonný ředitel firmy zařazené do londýnského akciového indexu FTSE 100 si loni v průměru vydělal 3,46 milionu liber (97,6 milionu Kč), což je proti předchozímu roku pokles o 13 procent. Ukázal to průzkum organizace Chartered Institute of Personnel Development (CIPD). Šéf podniku z uvedeného indexu si v průměru vydělal 117krát víc než řadový zaměstnanec.
• Šéfové německých firem varují před ekonomickými dopady populismu na Německo
  Šéfové německých koncernů varují před dopady populismu, rasismu a extremismu na ekonomiku a prosperitu Německa. Ředitelé firem Siemens, Deutsche Bahn (DB) a Deutsche Bank volají po větší toleranci, otevřenosti a různorodosti. Jinak je podle nich v Německu ohrožena životní úroveň. Informuje o tom agentura DPA.
• Šéfové 80 korporací chtějí řešení deficitu a daní
  Šéfové 80 amerických korporací se včera obrátili na Kongres s výzvou, aby řešil vysoké rozpočtové deficity země.
• Šéf polské centrální banky doufá, že letos bude moci začít snižovat úroky
  Guvernér polské centrální banky Adam Glapiński doufá, že v Polsku bude možné už v letošním roce zahájit snižování úrokových sazeb. Glapiński to řekl v rozhovoru s polským týdeníkem Gazeta Polska. Dodal nicméně, že termín prvního snížení úrokových sazeb bude záviset na rychlosti poklesu inflace.
• Šéf polské centrální banky nevylučuje další snížení úroků
  Polská centrální banka by mohla v prvním čtvrtletí příštího roku přikročit k dalšímu snížení úrokových sazeb, aby podpořila ekonomiku v době pandemie covidu-19. Na oficiálním twitterovém účtu banky to napsal její guvernér Adam Glapiński. Většina ekonomů přitom dosud předpokládala, že úroky zůstanou minimálně do konce příštího roku beze změny, upozornila agentura Reuters.
• Šéf polské centrální banky varoval před růstem inflace kvůli válce na Ukrajině
  Šéf polské centrální banky Adam Glapiński dnes varoval před růstem inflace v důsledku války na Ukrajině. Upozornil, že inflační tlaky spojené s rusko-ukrajinským konfliktem stály za středečním zvýšením úrokových sazeb v Polsku. Zároveň ale ujistil, že nehrozí nebezpečí, že zvyšování úrokových sazeb způsobí stagnaci polské ekonomiky.
• Šéf Robinhoodu se omluvil za omezení nákupu některých akcií
  Šéf americké makléřské společnosti Robinhood Vlad Tenev se omluvil zákazníkům za to, že platforma minulý měsíc zablokovala nákup některých akcií. Před sněmovním výborem pro finanční služby amerického Kongresu vypovídali kromě Teneva také například manažeři hedgeových fondů, šéf společnosti Reddit či podporovatel a organizátor koordinovaných nákupů akcií GameStop. Prudké výkyvy cen některých akcií po koordinovaném postupu drobných investorů v lednu způsobily značné ztráty některým velkým investičním fondům, a vyvolaly otázky ohledně přísnější regulace trhu.
• Šéf Rosněfti: Volby v USA vytvářejí nejistotu na trhu s energiemi
  Vývoj v americkém odvětví ropy je kvůli nadcházejícím prezidentským volbám v USA na křižovatce, což vytváří...
• Šéf ruské banky VTB předpovídá konec dominance amerického dolaru
  Konec dominance amerického dolaru se blíží, protože čínský jüan je na vzestupu a řada zemí vidí rizika v souvislosti s neúspěšnou snahou Západu dostat Rusko na kolena kvůli Ukrajině. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl šéf druhé největší ruské banky VTB Andrej Kostin, který patří mezi nejmocnější bankéře v Rusku.
• Šéf ruské sněmovny: Západní firmy v Rusku při odchodu zanechaly miliardy dolarů
  Západní společnosti, které ohlásily odchod z Ruska, přišly o více než 103 miliard dolarů (asi 2,3 bilionu Kč). Uvedl to dnes předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Podle agentury Interfax tak učinil v reakci na přijetí dalšího, v pořadí už dvanáctého balíku sankcí, který přijala Evropská unie ve snaze přimět Rusko, aby ukončilo agresi proti Ukrajině.
• Šéf řeckého fondu HFSF rezignoval
  Šéf řeckého fondu pro záchranu bank HFSF Christos Sklavunis rezignoval. Je to již třetí změna ve vysokém...
• Šéf řecké opozice se pokusí sestavit vládu
  Řecký prezident Prokopis Pavlopulos se má dnes ráno setkat s vůdcem opoziční strany Nová demokracie...
• Šéf SB odmítá rezignovat, tvrdí, že klimatické změny nepopírá
  Šéf Světové banky (SB) David Malpass v pátek uvedl, že neodstoupí ze své funkce kvůli svým výrokům ohledně klimatických změn. Malpass se ocitl pod kritikou kvůli své vyhýbavé odpovědi na otázku, zda spalování fosilních paliv přispívá k oteplování planety, uvedla agentura AP. V rozhovoru pro server Politico Malpass uvedl, že nepopírá, že za změny klimatu mohou lidské aktivity.