Wall Street, história, povery...

Neriešil som, ktorý slovník je pre podobné výrazy vhodnejší. Napísal som „definície“ z oxfordského a tým som túto záležitosť považoval za uzavretú . V súvislosti s týmto dávam do pozornosti film, ktorý sa oplatí vidieť z viacerých dôvodov: „The Professor and the Madman“. Podľa skutočného príbehu z oxfordského prostredia a práve pri zostavovaní slovníka. Okrem vynikajúcich hereckých výkonov a dobrého spracovania filmu po všetkých stránkach, je potrebné vnímať aj intrigy, ktoré sprevádzali hlavného predstaviteľa v dôstojnom Anglicku. V tomto prípade na akademickej pôde.

Vždy je to tak, že niekto je pre a niekto proti. Názory treba rešpektovať.

1. N. Talebovi – nie sú po vôli ani Rusi, ani akademici z Harvardu a dokonca sa pozastavoval nad spôsobom (skromným) života W. Buffett, atď. Talebove knihy ja „môžem“, ale ako všade, tak aj v tomto prípade je potrebné si vybrať to, čo je pre nás najvhodnejšie. Samozrejme, ak si vyberať vieme.

Můj primární cíl nebyl zpochybňovat Oxfordský výkladový slovník (ani jakýkoli jiný slovník). Spíš jsem chtěl poukázat na to, že některé stavy lidského vědomí, emoce, pocity a podobné nemateriální věci, do kterých samozřejmě patří i víra i pověry, jsou někdy těžko uchopitelné ať už verbálně, tak ještě hůře písemně. A na definici pověry z Oxfordského slovníku, který jste v článku použil, jsem poukazoval na to, že tato definice by mohla docela klidně odpovídat nejen definici pověry, ale i definici víry. Samozřejmě za předpokladu, že daný člověk tyto dva termíny od sebe rozlišuje. To moje rýpnutí do Oxfordu bylo jen připomínkou toho, že mnohdy arogance jejich absolventů je neúměrně vysoká, přičemž míra použitelných vědomostí nabytých studiem na této univerzitě nebývá výrazně vyšší oproti absolventům jiných (méně prestižních) škol. Pokud se vrátíme k definici pověry, tak je dokonce docela možné, že i prostý člověk bez nějakého výrazného vzdělání by takovou definici dokázal mnohem lépe vymezit vůči definici víry.

Jinak samozřejmě souhlasím, že v těchto věcech, kde nelze empiricky zjistit pravdu, je třeba být tolerantní k odlišným názorům. Věřím, že když napíši můj názor, tak že mě nepodezíráte, že bych byl netolerantní. Někdy skutečně netolerantní jsem, ale obvykle se to týká témat, kde je možné celkem jednoduše zjistit „pravdu“ (např. pokud mi někdo tvrdí, že něco nejde naprogramovat a já mu dokáži, že to jde, tak bývám „mírně“ netolerantní).

Na závěr bych jen dodal, že nejsem objektivní (jako nikdo v tomto tématu), protože se mnohem více ztotožňuji s myšlenkami N.N.Taleba než např. W.Buffeta. Pokud bych proti Talebovi postavil jakoukoli skupinu (Rusi, absolventy Harvardu apod.), tak bych už šel za hranu, protože bych připouštěl „institut kolektivní viny“.

Než Vám odpovím na položenou otázku, tak bych se již jen krátce chtěl dotknout tématu „komunikace“. Máte naprostou pravdu, že psanému projevu komunikace výrazně chybí paralingvistika a řeč těla a může díky tomu docházet k nedorozuměním. Před pár lety jsem si jen tak pro sebe napsal nějaké poznámky o lidské řeči (komunikaci), a protože jsem si všiml, že se Vám líbil můj článek Diskreční obchodování – pohled z druhého břehu, tak Vám posílám odkaz na tehdejší (dnes bych to napsal trochu jinak a neopomněl bych tam zmínit právě paralingvistiku a řeč těla) moje myšlenkové pochody Řeč - dar a prokletí.

A teď k Vaší otázce. Bohužel pokud bych striktně vycházel z přesného znění otázky, tak je jasné, že nejde naprogramovat úplně všechno (problém je, co myslíte tím „úplně všechno“). Nedovedu si např. představit, že by bylo možné naprogramovat, aby se jeden počítač zamiloval do druhého. Tak trochu si ale myslím, že jste tím Vaším „úplně všechno“ neměl na mysli podobné příklady. Pokud budete chtít Vaše zadání otázky nějakým způsobem upřesnit, tak jsem připraven i moji odpověď zpřesňovat (ať již formou komunikace v tomto fóru, či soukromou zprávou). Pokud byste měl na mysli, zdali jdou naprogramovat jakákoli pravidla používaná např. v tradingu tak, aby je místo člověka prováděl počítač (mnohem rychleji a mnohem přesněji), tak samozřejmě to možné je. V takových případech budeme především narážet na nedokonalost člověka (tradera) tyto pravidla přesně popsat, ne na nedokonalosti člověka (programátora) to naprogramovat (samozřejmě za předpokladu, že programátor umí programovat, což by se mohlo zdát samozřejmé, ale není). Zároveň se v některých případech můžeme dostávat do situace, kdy vývoj takového softwaru by byl neúměrně nákladný a ekonomicky nevýhodný (to ale neznamená, že by to nešlo naprogramovat). Měli bychom si uvědomit, že počítače zpracovávají data naprosto odlišným způsobem než lidský mozek. Takže na některé úlohy se více hodí počítače, na některé lidský mozek. Ideální je, když dokážete využít předností obou k nějaké smysluplné kombinaci a spolupráci. Pokud se budeme bavit o oblasti tradingu, tak jsem přesvědčen, že způsob počítačového zpracování dat má obrovskou výhodu oproti lidskému mozku (nikomu můj názor nevnucuji). Největší problém je, že při naší lidské namyšlenosti to odmítáme připustit a někdy na špatnou reputaci AOS může mít vliv i to, že většina AOS se jen snaží naprogramovat lidský přístup a nevyužívá tak všech předností počítačů. Pokud je manuální přístup v zásadě nefunkční, tak tím, že ho naprogramujeme, tak z něj o moc lepší systém nedostaneme. Myslím, že velký potenciál je v odlišném přístupu. Nesnažit se programovat strategie vymyšlené lidmi (ať již manuálními tradery nebo programátory), ale nechat vyniknout počítač v oblasti, ve které je silný v kramflecích a (zjednodušeně řečeno) nechat ho navrhnout strukturu strategie (a tady opravdu nemluvím o různých buildrech, které se Vám marketingoví mágové snaží prodat jako prostředek k získání AOS bez znalostí programování).

Jak vidíte na jednoduchou otázku není jednoduchá odpověď. Navíc je moje odpověď možná na úplně něco jiného, než jste se vlastně ptal (a opět se vracíme k nedokonalosti lidské komunikace).