Šéfové amerických podniků se obávají recese

Šéfové amerických podniků se začínají obávat recese. Strach z propadu ekonomiky se dostal na první příčku mezi obavami, jež ředitelé nejčastěji zmiňují při hodnocení vyhlídek na letošní rok. Ukázal to průzkum společnosti Conference Board, na který se dnes odvolává list The Wall Street Journal (WSJ). Před rokem byly obavy z recese až na třetím místě, pokud jde o šéfy amerických firem, ale celkově už na prvním, pokud jde o ředitele firem ve světě.

Před dvěma lety, tedy na začátku roku 2018, se obavami z recese nezabýval téměř nikdo z dotazovaných.

Růst hrubého domácího produktu (HDP) celého světa loni zvolnil na 2,3 procenta z tří procent v roce 2018. Zvýšený tlak na své firmy tak pocítili i jejich šéfové, a to kvůli nejistotě spojené s řadou problémů - počínaje obchodními válkami a konče klimatickými změnami. "Šéfové podniků jsou jako obyčejní lidé. Nám zkrátka není jasné, kam se to všechno bude ubírat," řekl hlavní ekonom Conference Board Bart van Ark.

Conference Board předpokládá, že tempo růstu globální ekonomiky v letošním roce zrychlí, ovšem pouze na 2,5 procenta. Zpráva upozorňuje, že strach mezi šéfy, ať už oprávněný, či nikoliv, může mít na ekonomiku vážné dopady. "Reálným rizikem těch obav z recese je to, že se mohou stát sebenaplňujícím proroctvím," upozorňuje zpráva.

Americký akciový trh uzavřel rok 2019 blízko rekordů, hlavní indexy zaznamenaly nárůst o více než 20 procent, index Nasdaq Composite dokonce o 35 procent. To je nejvýraznější vzestup za posledních šest let.

Stále však přetrvávají obavy o vývoj globálního obchodu, přestože Čína a Spojené státy v prosinci dosáhly první fáze obchodní smlouvy. Šéfové čínských firem obavy o vývoj obchodu v průzkumu uvedli na prvním místě mezi riziky, která podle nich ohrožují čínské firmy zvnějšku. Těsně za tím jsou obavy z recese. Ředitelé amerických podniků zařadili obchod na čtvrté místo spolu s globální politickou nestabilitou.

Organizace Conference Board se dotazovala 740 ředitelů v září a říjnu. Van Ark ale upozorňuje, že prosincový postup kolem obchodních sporů mezi USA a Čínou toho moc nezměnil. "Dokud nebudeme mít představu, kam se to dál bude ubírat, tak bude těžké činit velké investice," řekl van Ark. "Myslím, že tlak způsobený těmito okolnostmi nezmizí," dodal.

Zdroj: Reuters, ČTK, WSJ, Conference Board

Čtěte více

• Šéf NATO svolal schůzku několika zemí o možném příměří na Ukrajině
  Generální tajemník NATO Mark Rutte na příští středu do Bruselu svolal schůzku představitelů několika zemí a lídrů Evropské unie, aby společně probrali případné příměří ve válce na Ukrajině. Informoval o tom Polský rozhlas. Setkání se zúčastní zástupci Ukrajiny, Francie, Německa, Itálie, Británie a Polska.
• Šéf německé centrální banky Jens Weidmann z osobních důvodů odstupuje
  Prezident německé centrální banky Jens Weidmann se rozhodl ke konci roku odstoupit z funkce, překvapivý krok vysvětlil osobními důvody. Deutsche Bundesbank, jak se měnová autorita v Německu oficiálně nazývá, to uvedla ve svém dnešním sdělení. Třiapadesátiletý Weidmann patří k nejkonzervativnějším členům Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB), jíž je Bundesbank členem.
• Šéf německé centrální banky letos čeká v Německu inflaci přes čtyři procenta
  Míra inflace v Německu letos podle šéfa centrální banky Joachima Nagela výrazně přesáhne čtyři procenta. Nagel to v prvním rozhovoru od svého lednového uvedení do funkce řekl týdeníku Die Zeit. Evropskou centrální banku (ECB), která si stanovila inflační cíl dvě procenta, proto Nagel vyzval, aby jednala a začala už letos zvedat základní úrokovou sazbu.
• Šéf německé centrální banky varoval před unáhleným snižováním úroků
  Šéf německé centrální banky Joachim Nagel dnes navzdory pokračujícímu zmírňování inflace varoval před unáhleným snižováním úrokových sazeb v eurozóně. Dopady zpřísněné měnové politiky na inflaci se podle něj zatím plně neprojevily. Informovala o tom agentura DPA.
• Šéf německé opozice Merz navrhl plán proti inflační a energetické krizi
  Okamžitě v Německu rozšířit plochu pro pěstování ovoce a obilí, snížit energetickou daň, více využívat biomasu pro vytápění nebo prozatím udržet v chodu atomové elektrárny - to navrhuje šéf německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz jako recept na překonání současné inflační a energetické krize. Své plány představil v dnešním příspěvku v nejprodávanějším německém deníku Bild, ve kterém kritizoval postup vlády kancléře Olafa Scholze.
• Šéf německé opozice Merz nevylučuje recesi a doporučuje zvážit jádro
  Šéf německé opozice Friedrich Merz nevylučuje, že Německu kvůli následkům ruské invaze na Ukrajině hrozí recese. Doporučuje také zvážit prodloužení chodu zbývajících tří německých jaderných elektráren, které letos země plánuje definitivně odstavit. Merz, který je předsedou Křesťanskodemokratické unie (CDU) a šéfem poslanců konzervativní unie CDU/CSU, to řekl v rozhovoru se zahraničními novináři.
• Šéf OECD kritizuje dluhovou dohodu USA
  Dohoda, která tento týden odvrátila riziko platební neschopnosti Spojených států, nenabízí žádné...
• Šéf OECD varoval před protekcionismem
  Generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Ángel Gurría varoval před protekcionismem v mezinárodním obchodě a vyzval k posílení mezinárodní spolupráce. "Otevřené trhy zůstávají zárukou růstu a blahobytu," řekl Gurría agentuře DPA před dnešní schůzkou německé kancléřky Angely Merkelové s vrcholnými představiteli světových finančních a hospodářských organizací.
• Šéf OpenAI spustil projekt kryptoměny Worldcoin, potřeba je sken duhovky
  Generální ředitel společnosti OpenAI Sam Altman spustil projekt kryptoměny Worldcoin. Přístupový účet nazvaný World ID může zájemce získat pouze po registraci a následném ověření skenem své oční duhovky. Firma tak chce pohlídat, že členy budou jen skuteční lidé, uvedla dnes agentura Reuters.
• Šéf OSN odsoudil postoj bohatých zemí k chudým státům, zmínil vysoké úroky
  Generální tajemník OSN António Guterres kritizoval bohaté země světa a také velké energetické podniky za to, že podle něj škrtí chudé státy dravými úrokovými sazbami a vysokými cenami pohonných hmot. Guterres to dnes řekl v Dauhá na summitu lídrů nejméně rozvinutých zemí, informovala agentura AFP.
• Šéfové britských firem se obávají dopadů nového lockdownu
  Šéfové britských firem se obávají, že druhá plošná uzávěra v Anglii bude mít na podnikání výrazně horší dopady než na jaře. Potenciální škody budou podle nich obrovské, řada firem už si nemůže dovolit přerušit činnost. Poukazují rovněž na rychlý růst zadlužení a také na to, že jak lidé přicházejí o práci a nevidí perspektivu, zhoršuje se i jejich duševní zdraví. Vláda o plošné uzávěře pro Anglii rozhodla v sobotu, platit má měsíc. Není ale vyloučeno, že platnost nařízení se podle situace prodlouží.
• Šéfové diplomacií USA a Číny mluvili o vzájemných vztazích
  Americký ministr zahraničí Rex Tillerson včera jednal s nejvyšším čínským diplomatem. Hospodářské vztahy mezi oběma velmocemi označili za vzájemně prospěšné, které je ale třeba zlepšovat a udržovat. Tillerson a čínský státní tajemník Jang Ťie-čch' na schůzce ve Washingtonu potvrdili důležitost společných "pravidelných schůzek na vysoké úrovni" a hovořili také o problematice severokorejského jaderného programu, sdělil mluvčí ministerstva.
• Šéfové evropských firem se obávají horších vztahů mezi Evropou a Čínou
  Většina šéfů evropských firem se obává, že se v příštích třech letech zhorší vztahy mezi Evropou a Čínou. Zdůvodňují to snahou Evropské unie snížit závislost na Číně a vazbou Pekingu na Moskvu. Podle agentury Reuters to vyplynulo z průzkumu na zasedání Evropského kulatého stolu pro průmysl (ERT), jehož členy jsou generální ředitelé a předsedové představenstev velkých evropských společností, jako je ASML nebo Unilever.
• Šéfové MMF a SB varují před rostoucím rizikem globální recese
  Riziko, že globální ekonomika sklouzne do recese, se zvyšuje, protože rychlejší inflace nutí centrální banky zvyšovat úrokové sazby, což zpomaluje růst. Řekli to ve společném rozhovoru prezident Světové banky David Malpass a výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová na začátku výročního zasedání obou institucí.
• Šéfové MMF a SB vyzvali Čínu a USA, aby se řídily pravidly
  Šéfové Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) vyzvali Čínu a Spojené státy, aby se řídily obchodními pravidly. Prezident SB Jim Yong Kim a ředitelka MMF Christine Lagardeová to řekli na podzimním zasedání obou organizací, které se letos koná na indonéském ostrově Bali. USA a Čína letos začaly zavádět cla, což je podle MMF jeden z důvodů, proč bylo nutné zhoršit výhled růstu globální ekonomiky.
• Šéfové největších britských firem si loni vydělali méně
  Výkonný ředitel firmy zařazené do londýnského akciového indexu FTSE 100 si loni v průměru vydělal 3,46 milionu liber (97,6 milionu Kč), což je proti předchozímu roku pokles o 13 procent. Ukázal to průzkum organizace Chartered Institute of Personnel Development (CIPD). Šéf podniku z uvedeného indexu si v průměru vydělal 117krát víc než řadový zaměstnanec.
• Šéfové německých firem varují před ekonomickými dopady populismu na Německo
  Šéfové německých koncernů varují před dopady populismu, rasismu a extremismu na ekonomiku a prosperitu Německa. Ředitelé firem Siemens, Deutsche Bahn (DB) a Deutsche Bank volají po větší toleranci, otevřenosti a různorodosti. Jinak je podle nich v Německu ohrožena životní úroveň. Informuje o tom agentura DPA.
• Šéfové 80 korporací chtějí řešení deficitu a daní
  Šéfové 80 amerických korporací se včera obrátili na Kongres s výzvou, aby řešil vysoké rozpočtové deficity země.
• Šéf Pfizeru v den zveřejnění údajů o vakcíně prodal balík akcií
  Šéf americké farmaceutické společnosti Pfizer Albert Bourla v pondělí prodal akcie firmy v hodnotě 5,56 milionu dolarů (125 milionů Kč). Prodej se uskutečnil ve stejný den, kdy firma zveřejnila příznivé údaje o experimentální vakcíně proti covidu-19 a kdy cena jejích akcií vzrostla až o 15 procent. Informovaly o tom agentura Reuters a server CNBC.
• Šéf polské centrální banky doufá, že letos bude moci začít snižovat úroky
  Guvernér polské centrální banky Adam Glapiński doufá, že v Polsku bude možné už v letošním roce zahájit snižování úrokových sazeb. Glapiński to řekl v rozhovoru s polským týdeníkem Gazeta Polska. Dodal nicméně, že termín prvního snížení úrokových sazeb bude záviset na rychlosti poklesu inflace.