Šéfové tří německých koncernů chtějí, aby se Německo neuzavíralo migraci

Předsedové představenstev společností Siemens, Deutsche Bank a Mercedes-Benz ve společném prohlášení vyzvali, aby se Německo neuzavíralo migraci. Potřebná je podle nich také nová hospodářská politika, která by největší evropskou ekonomiku opět přivedla k růstu. V Německu se 23. února konají předčasné parlamentní volby. Migrace a hospodářství jsou přitom hlavními tématy kampaně.

"Spolkové volby se nesmí stát protestními volbami," vyzval šéf Siemensu Roland Busch. Varoval před "masivním nárůstem xenofobních názorů". Bez stabilní demokracie podle něj nelze dosáhnout blahobytu a hospodářského růstu. Busch také podpořil otevřenou společnost a vyzval ke spolupráci "stran politického středu" v otázkách migrace, neboť Německo podle něj potřebuje kvalifikované pracovní síly ze zahraničí.

Také předseda představenstva automobilky Mercedes-Benz Ola Källenius varoval před rostoucím nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Německá debata o migraci podle něj ale málo rozlišuje. "Nelegální imigrace není totéž, jako získávat pro naši zemi kvalifikovanou pracovní sílu." V hospodářské oblasti podle něj Německo potřebuje snížit byrokratickou zátěž a ceny energií, které teď snižují konkurenceschopnost Německa.

Šéf bankovního domu Deutsche Bank Christian Sewing vyzval s ohledem na nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu k silnější integraci Evropy. Nutný je podle něj především harmonizovaný evropský vnitřní trh kapitálu a výrobků. Také on volá po snížení byrokracie.

Společná výzva předsedů představenstev vznikla v rámci iniciativy, která sdružuje zhruba čtyři desítky německých podniků a organizací. Založena byla před loňskými volbami do Evropského parlamentu. Ve stanovách se hlásí k "rozmanitosti, otevřenosti a toleranci". Členy iniciativy jsou také koncerny Volkswagen, BMW, BASF či Allianz.

Z počátku letošního roku se kampaň před předčasnými volbami soustředila hlavně na neuspokojivý stav německého hospodářství. Změnil to útok v Aschaffenburgu z 22. ledna, při kterém neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu zaútočil na skupinu dětí ze školky, zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který přispěchal na pomoc. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU následně zveřejnila návrhy na výrazné zpřísnění migrační a azylové politiky. Schválení její rezoluce ve Spolkovém sněmu za pomoci protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) vyvolalo nebývale ostrou kritiku i desetitisícové demonstrace.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Šéf OpenAI spustil projekt kryptoměny Worldcoin, potřeba je sken duhovky
  Generální ředitel společnosti OpenAI Sam Altman spustil projekt kryptoměny Worldcoin. Přístupový účet nazvaný World ID může zájemce získat pouze po registraci a následném ověření skenem své oční duhovky. Firma tak chce pohlídat, že členy budou jen skuteční lidé, uvedla dnes agentura Reuters.
• Šéf OSN odsoudil postoj bohatých zemí k chudým státům, zmínil vysoké úroky
  Generální tajemník OSN António Guterres kritizoval bohaté země světa a také velké energetické podniky za to, že podle něj škrtí chudé státy dravými úrokovými sazbami a vysokými cenami pohonných hmot. Guterres to dnes řekl v Dauhá na summitu lídrů nejméně rozvinutých zemí, informovala agentura AFP.
• Šéfové amerických podniků se obávají recese
  Šéfové amerických podniků se začínají obávat recese. Strach z propadu ekonomiky se dostal na první příčku mezi obavami, jež ředitelé nejčastěji zmiňují při hodnocení vyhlídek na letošní rok. Ukázal to průzkum společnosti Conference Board, na který se dnes odvolává list The Wall Street Journal (WSJ). Před rokem byly obavy z recese až na třetím místě, pokud jde o šéfy amerických firem, ale celkově už na prvním, pokud jde o ředitele firem ve světě.
• Šéfové britských firem se obávají dopadů nového lockdownu
  Šéfové britských firem se obávají, že druhá plošná uzávěra v Anglii bude mít na podnikání výrazně horší dopady než na jaře. Potenciální škody budou podle nich obrovské, řada firem už si nemůže dovolit přerušit činnost. Poukazují rovněž na rychlý růst zadlužení a také na to, že jak lidé přicházejí o práci a nevidí perspektivu, zhoršuje se i jejich duševní zdraví. Vláda o plošné uzávěře pro Anglii rozhodla v sobotu, platit má měsíc. Není ale vyloučeno, že platnost nařízení se podle situace prodlouží.
• Šéfové diplomacií USA a Číny mluvili o vzájemných vztazích
  Americký ministr zahraničí Rex Tillerson včera jednal s nejvyšším čínským diplomatem. Hospodářské vztahy mezi oběma velmocemi označili za vzájemně prospěšné, které je ale třeba zlepšovat a udržovat. Tillerson a čínský státní tajemník Jang Ťie-čch' na schůzce ve Washingtonu potvrdili důležitost společných "pravidelných schůzek na vysoké úrovni" a hovořili také o problematice severokorejského jaderného programu, sdělil mluvčí ministerstva.
• Šéfové evropských firem se obávají horších vztahů mezi Evropou a Čínou
  Většina šéfů evropských firem se obává, že se v příštích třech letech zhorší vztahy mezi Evropou a Čínou. Zdůvodňují to snahou Evropské unie snížit závislost na Číně a vazbou Pekingu na Moskvu. Podle agentury Reuters to vyplynulo z průzkumu na zasedání Evropského kulatého stolu pro průmysl (ERT), jehož členy jsou generální ředitelé a předsedové představenstev velkých evropských společností, jako je ASML nebo Unilever.
• Šéfové MMF a SB varují před rostoucím rizikem globální recese
  Riziko, že globální ekonomika sklouzne do recese, se zvyšuje, protože rychlejší inflace nutí centrální banky zvyšovat úrokové sazby, což zpomaluje růst. Řekli to ve společném rozhovoru prezident Světové banky David Malpass a výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová na začátku výročního zasedání obou institucí.
• Šéfové MMF a SB vyzvali Čínu a USA, aby se řídily pravidly
  Šéfové Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) vyzvali Čínu a Spojené státy, aby se řídily obchodními pravidly. Prezident SB Jim Yong Kim a ředitelka MMF Christine Lagardeová to řekli na podzimním zasedání obou organizací, které se letos koná na indonéském ostrově Bali. USA a Čína letos začaly zavádět cla, což je podle MMF jeden z důvodů, proč bylo nutné zhoršit výhled růstu globální ekonomiky.
• Šéfové největších britských firem si loni vydělali méně
  Výkonný ředitel firmy zařazené do londýnského akciového indexu FTSE 100 si loni v průměru vydělal 3,46 milionu liber (97,6 milionu Kč), což je proti předchozímu roku pokles o 13 procent. Ukázal to průzkum organizace Chartered Institute of Personnel Development (CIPD). Šéf podniku z uvedeného indexu si v průměru vydělal 117krát víc než řadový zaměstnanec.
• Šéfové německých firem varují před ekonomickými dopady populismu na Německo
  Šéfové německých koncernů varují před dopady populismu, rasismu a extremismu na ekonomiku a prosperitu Německa. Ředitelé firem Siemens, Deutsche Bahn (DB) a Deutsche Bank volají po větší toleranci, otevřenosti a různorodosti. Jinak je podle nich v Německu ohrožena životní úroveň. Informuje o tom agentura DPA.
• Šéfové 80 korporací chtějí řešení deficitu a daní
  Šéfové 80 amerických korporací se včera obrátili na Kongres s výzvou, aby řešil vysoké rozpočtové deficity země.
• Šéf Pfizeru v den zveřejnění údajů o vakcíně prodal balík akcií
  Šéf americké farmaceutické společnosti Pfizer Albert Bourla v pondělí prodal akcie firmy v hodnotě 5,56 milionu dolarů (125 milionů Kč). Prodej se uskutečnil ve stejný den, kdy firma zveřejnila příznivé údaje o experimentální vakcíně proti covidu-19 a kdy cena jejích akcií vzrostla až o 15 procent. Informovaly o tom agentura Reuters a server CNBC.
• Šéf polské centrální banky doufá, že letos bude moci začít snižovat úroky
  Guvernér polské centrální banky Adam Glapiński doufá, že v Polsku bude možné už v letošním roce zahájit snižování úrokových sazeb. Glapiński to řekl v rozhovoru s polským týdeníkem Gazeta Polska. Dodal nicméně, že termín prvního snížení úrokových sazeb bude záviset na rychlosti poklesu inflace.
• Šéf polské centrální banky nevylučuje další snížení úroků
  Polská centrální banka by mohla v prvním čtvrtletí příštího roku přikročit k dalšímu snížení úrokových sazeb, aby podpořila ekonomiku v době pandemie covidu-19. Na oficiálním twitterovém účtu banky to napsal její guvernér Adam Glapiński. Většina ekonomů přitom dosud předpokládala, že úroky zůstanou minimálně do konce příštího roku beze změny, upozornila agentura Reuters.
• Šéf polské centrální banky varoval před růstem inflace kvůli válce na Ukrajině
  Šéf polské centrální banky Adam Glapiński dnes varoval před růstem inflace v důsledku války na Ukrajině. Upozornil, že inflační tlaky spojené s rusko-ukrajinským konfliktem stály za středečním zvýšením úrokových sazeb v Polsku. Zároveň ale ujistil, že nehrozí nebezpečí, že zvyšování úrokových sazeb způsobí stagnaci polské ekonomiky.
• Šéf Robinhoodu se omluvil za omezení nákupu některých akcií
  Šéf americké makléřské společnosti Robinhood Vlad Tenev se omluvil zákazníkům za to, že platforma minulý měsíc zablokovala nákup některých akcií. Před sněmovním výborem pro finanční služby amerického Kongresu vypovídali kromě Teneva také například manažeři hedgeových fondů, šéf společnosti Reddit či podporovatel a organizátor koordinovaných nákupů akcií GameStop. Prudké výkyvy cen některých akcií po koordinovaném postupu drobných investorů v lednu způsobily značné ztráty některým velkým investičním fondům, a vyvolaly otázky ohledně přísnější regulace trhu.
• Šéf Rosněfti: Volby v USA vytvářejí nejistotu na trhu s energiemi
  Vývoj v americkém odvětví ropy je kvůli nadcházejícím prezidentským volbám v USA na křižovatce, což vytváří...
• Šéf ruské banky VTB předpovídá konec dominance amerického dolaru
  Konec dominance amerického dolaru se blíží, protože čínský jüan je na vzestupu a řada zemí vidí rizika v souvislosti s neúspěšnou snahou Západu dostat Rusko na kolena kvůli Ukrajině. V rozhovoru s agenturou Reuters to řekl šéf druhé největší ruské banky VTB Andrej Kostin, který patří mezi nejmocnější bankéře v Rusku.
• Šéf ruské sněmovny: Západní firmy v Rusku při odchodu zanechaly miliardy dolarů
  Západní společnosti, které ohlásily odchod z Ruska, přišly o více než 103 miliard dolarů (asi 2,3 bilionu Kč). Uvedl to dnes předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin. Podle agentury Interfax tak učinil v reakci na přijetí dalšího, v pořadí už dvanáctého balíku sankcí, který přijala Evropská unie ve snaze přimět Rusko, aby ukončilo agresi proti Ukrajině.
• Šéf řeckého fondu HFSF rezignoval
  Šéf řeckého fondu pro záchranu bank HFSF Christos Sklavunis rezignoval. Je to již třetí změna ve vysokém...