Reuters: Putina čím dál více znepokojují potíže ruské ekonomiky

Ruský prezident Vladimir Putin má čím dál větší obavy z problémů ruské válečné ekonomiky. Agentuře Reuters to řeklo pět zdrojů obeznámených se situací, vzhledem k citlivé situaci v Rusku ale tyto zdroje hovořily pod podmínkou zachování anonymity. Zpráva přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump hrozí Rusku novými sankcemi, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině.

Ruská ekonomika, která se ve velké míře opírá o vývoz ropy, plynu a dalších surovin, v uplynulých dvou letech vykazovala solidní růst navzdory sankcím, které na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu uvalily západní země. V poslední době však ekonomickou aktivitu brzdí nedostatek pracovních sil a vysoké úrokové sazby, kterými se ruská centrální banka snaží omezit inflaci. To podle zdrojů přispělo k tomu, že část ruských elit považuje za žádoucí ukončit válku diplomatickou cestou.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes v reakci na zprávu agentury Reuters uvedl, že ruská ekonomika navzdory některým problematickým faktorům zůstává stabilní a udržuje si relativně vysoké tempo rozvoje. Dodal, že Kreml neshledává nic nového na středeční Trumpovově pohrůžce, že na Rusko uvalí vysoká cla a další sankce.

"Dohodněte se teď a zastavte tu směšnou válku! Bude to jenom horší. Pokud neuzavřeme dohodu, a to brzy, nemám jinou možnost než uvalit vysoké daně, cla a sankce na cokoliv, co Rusko prodá do Spojených států," napsal Trump ve středu na své síti Truth Social. Varoval také, že ruská ekonomika míří do "velkých potíží".

"Rusko má samozřejmě ekonomický zájem na sjednání diplomatického ukončení tohoto konfliktu," uvedl podle Reuters bývalý náměstek šéfa ruské centrální banky Oleg Vjugin. Podle jednoho ze zdrojů obeznámených s uvažováním Kremlu se Putin domnívá, že už byly splněny klíčové cíle války na Ukrajině, například oslabení ukrajinské armády. Uvědomuje si přitom, jaký tlak vytváří válka na ruskou ekonomiku, například v podobě negativních dopadů vysokých úrokových sazeb na podnikatelské aktivity.

Podle dvou zdrojů obeznámených s diskusemi o ekonomice v Kremlu se Putinova frustrace jasně projevila na prosincovém setkání s podnikatelskými špičkami, na kterém prezident ostře kritizoval nejvyšší ekonomické činitele. Jeden z těchto zdrojů uvedl, že Putin byl viditelně rozladěný, když slyšel o omezování soukromých investic kvůli vysokým nákladům na úvěry.

Vysoké úrokové sazby veřejně kritizovali například šéf ruské ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin, šéf zbrojařského konglomerátu Rostěch Sergej Čemezov, magnát Oleg Děripaska působící v v odvětví zpracování hliníku či největší akcionář oceláren Severstal Alexej Mordašov, píše Reuters.

Ruská centrální banka v prosinci ponechala svou základní úrokovou sazbu na 21 procentech, ačkoliv analytici očekávali zvýšení na 23 procent. Centrální banka je ze zákona nezávislou institucí a Putin dával v minulosti její guvernérce Elviře Nabiullinové při rozhodování o měnové politice volnou ruku. Podle analytiků však nyní tlak ze strany vlivných podnikatelských kruhů dosáhl úrovně, kterou už není možné ignorovat.

Den před prosincovým zasedáním centrální banky vyzval Putin k "vyváženému" rozhodnutí o úrokových sazbách. Tlak na Nabiullinovou, aby nepokračovala ve zvyšování úrokových sazeb, podle jednoho ze zdrojů vytvářeli mimo jiné šéfové předních ruských finančních ústavů Sberbank a VTB German Gref a Andrej Kostin, kteří se obávají, že Rusko směřuje do stagflace. To je označení pro kombinaci stagnující ekonomiky a vysoké inflace.

Někteří ruští zákonodárci kvůli vysokým úrokovým sazbám vyzývají k odvolání Nabiullinové, to je však podle zdrojů Reuters nepravděpodobné. "Autorita Nabiullinové je nezpochybnitelná, prezident jí důvěřuje," uvedl jeden ze zdrojů. Zastánci Nabiullinové tvrdí, že bez vysokých úrokových sazeb a dalších opatření centrální banky by v Rusku byla ohrožena ekonomická stabilita.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Reuters: OPEC+ zřejmě prodlouží snížení těžby do června
  Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci včetně Ruska pravděpodobně prodlouží dohodu o snížení těžby do poloviny roku 2020. Tvrdí to zdroje agentury Reuters. Zástupci OPEC se sejdou na jednání ve Vídni 5. prosince, poté budou následovat rozhovory se skupinou dalších států v čele s Ruskem známou jako OPEC+. Nyní platná dohoda, kterou země uzavřely, aby podpořily vyšší ceny ropy, má vypršet v březnu 2020.
• Reuters: O první dluhopisy EU na obnovu po pandemii je značný zájem
  O první dluhopisy, které vydává Evropská unie na obnovu ekonomiky po pandemii, je značný zájem. Investoři si zatím objednali papíry v objemu více než 107 miliard eur (2,7 bilionu Kč), uvedla dnes agentura Reuters, která se odvolává na hlavního manažera emise. Jde zároveň o klíčový krok na cestě k ustavení Evropské unie jako hlavního společného dlužníka.
• Reuters: Paříž nabídla Washingtonu odklad digitální daně
  Francie nabídla Spojeným státům, že ve snaze vyřešit vzájemný spor zatím odloží splatnost daně z digitálních služeb pro velké internetové firmy z dubna na konec roku. S odvoláním na zdroj z francouzského ministerstva financí to dnes uvedla agentura Reuters. Washington pohrozil Francii kvůli dani z digitálních služeb zavedením cla na některé zboží. Podobnou daň chystá i Česká republika.
• Reuters: Peking vyzval státní rafinérie, aby v dubnu zvážily zastavení vývozu
  Čína vyzvala státní rafinérie, aby v dubnu zvážily zastavení vývozu benzinu a nafty. Důvodem jsou obavy o dodávky kvůli válce na Ukrajině, uvádějí tři zdroje agentury Reuters. Rafinérské marže u několika ropných produktů v Asii dnes dosáhly historických maxim. Čína naftu vyváží do mnoha zemí, mezi jinými i do Japonska nebo Austrálie.
• Reuters: Pět zemí EU chce zákaz dovozu diamantů z Ruska, čeká se reakce Belgie
  Polsko, Irsko, Litva, Estonsko a Lotyšsko požadují, aby Evropská unie přestala z Ruska dovážet diamanty. Uvádějí to ve společném návrhu, k němuž se dostala agentura Reuters. Zákaz dovozu ale dosud bojkotovala Belgie, protože belgické město Antverpy je největším světovým centrem obchodu s diamanty. EU nyní připravuje seznam dalších sankcí vůči Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině.
• Reuters: Playboy zvažuje možnost návratu na akciovou burzu
  Společnost Playboy Enterprises, majitel stejnojmenného pánského časopisu, zvažuje možnost návratu na akciovou burzu prostřednictvím fúze se společností specializovanou na akvizice. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Reuters. S akciemi Playboye se přestalo na burze obchodovat před devíti lety, kdy je koupil za 207 milionů USD (4,7 miliardy Kč) zakladatel časopisu Hugh Hefner se soukromou investiční firmou Rizvi Traverse.
• Reuters: Prodejci luxusu zvažují příjem plateb v kryptoměnách
  Prodejci luxusního zboží zvažují, že začnou přijímat platby v kryptoměnách. Doufají, že si tak získají loajalitu kryptoměnových investorů a získají nové bohaté zákazníky. Informuje o tom dnes agentura Reuters. Odvětví luxusního zboží čelí největšímu propadu za poslední roky a hledá nové zdroje růstu. Podle analytiků mohou kryptoměnoví investoři nákupem značkové kabelky nebo luxusních hodinek diverzifikovat svá portfolia.
• Reuters: Propad cen ropy ohrožuje africké producenty
  Afričtí producenti ropy kvůli kolapsu cen suroviny čelí nejen ztrátě příjmů, které nejvíce potřebují, aby se mohli vypořádat s epidemií onemocnění způsobeného novým koronavirem, problém ji způsobuje i pokles těžce získaného podílu na trhu, který se jim asi už nikdy nepodaří získat zpět. Země jako Nigérie, Angola či Alžírsko nemohou konkurovat svým bývalým spojencům Saúdské Arábii a Rusku, kteří mají nižší náklady a kteří teď zaplavují trh ropou.
• Reuters: Představitelé G7 chystají stejné prohlášení jako při G20
  Ministři financí a šéfové centrálních bank skupiny G7 použijí v textu po skončení své schůzky v Itálii stejná vyjádření ohledně obchodu, měn a měnové politiky, jaká použili ministři větší skupiny G20 na březnovém zasedání v Německu. S odkazem na jednoho z italských představitelů, který připravoval program jednání v Bari, to dnes uvedla agentura Reuters. Dvoudenní zasedání skupiny G7, která sdružuje velké ekonomiky vyspělého světa, končí v sobotu.
• Reuters: Překážky pro investice z Číny budou v USA i bez Trumpa
  Překážky, které americký prezident Donald Trump postavil do cesty čínským podnikům usilujícím o investice či získání kapitálu ve Spojených státech, budou mít trvalé dopady i v případě, že Trump nebude zvolen hlavou státu na druhé funkční období. Myslí si to odborníky na akvizice a politiku, na které se odvolává agentura Reuters.
• Reuters: Ruská firma Delimobil se chystá vstoupit na akciový trh v USA
  Ruská společnost Delimobil, která nabízí sdílení automobilů, hodlá na podzim vstoupit na akciový trh ve Spojených státech. Mohla by tak získat kolem 350 milionů dolarů (zhruba 7,5 miliardy Kč). Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na zdroje z finančního trhu. Součástí skupiny Delimobil je také značka Anytime, která působí mimo jiné v České republice.
• Reuters: Ruská vláda zhoršila výhled růstu ekonomiky na 2,9 procenta
  Ruská vláda snížila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 2,9 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 3,3 procenta. Agentuře Reuters to dnes řekl zdroj obeznámený s novou prognózou ruského ministerstva hospodářství. Upozornil přitom, že ministerstvo ve svých prognózách nezohledňuje geopolitická rizika, zvýšené napětí ve vztazích s Ukrajinou ani případné nové sankce vůči Rusku.
• Reuters: Ruské firmy letos získaly z primárních nabídek nejvíce peněz od r. 2013
  Objem primárních veřejných nabídek (IPO) akcií ruských firem za prvních šest měsíců letošního roku vystoupil na nejvyšší úroveň od zavedení západních sankcí vůči Moskvě. Podle propočtů agentury Reuters si ruské firmy zajistily na burze více než 2,4 miliardy USD (51,4 miliardy Kč). To je více, než kolik se jim od roku 2013 podařilo získat vždy za celý rok. Analytici banky UBS na začátku roku očekávali, že ruské firmy by letos mohly získat až deset miliard USD. Ruský producent zlata Nordgold se ale rozhodl svůj možná až několikamiliardový debut na burze v Londýně odložit, což vyvolává mezi analytiky obavy, že vlna vstupů ruských firem na burzu možná končí.
• Reuters: Rusko a Bělorusko mají dohodu o dodávkách ropy
  Rusko přistoupilo na návrh dát Bělorusku výraznější slevu na nákup ropy, a to o 12 dolarů (310 Kč) na 15,7 dolaru za tunu. S odvoláním na tři zdroje z odvětví to dnes uvedla agentura Reuters. Dohoda by mohla ukončit měsíce trvající spor, plně obnovit dodávky ropy do Běloruska by Rusko mohlo od dubna. Ruské ministerstvo energetiky a běloruská státní ropná společnost Belněftěchim na žádost agentury Reuters o komentář nereagovaly.
• Reuters: Rusko možná obnoví povinnost měnit devizové příjmy vývozců za rubly
  Ruské úřady diskutují o obnovení povinného směňování devizových příjmů exportérů za rubly, a reagují tak na propad kurzu domácí měny. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Rusko takové opatření na krátkou dobu zavedlo již loni po zahájení vojenské invaze na Ukrajinu.
• Reuters: Rusko není ochotno podpořit další snížení těžby ropy
  Rusko nepodpoří další snížení těžby ropy, souhlasit je připraveno pouze s prodloužením současných škrtů. Agentuře Reuters to dnes řekl vysoce postavený ruský zdroj. Postoj Moskvy se podle něj nezmění. Znamenalo by to, že Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) nezavede plán, na kterém se dohodla ve čtvrtek a který předpokládá snížení těžby o dalších 1,5 milionu barelů denně.
• Reuters: Rusko očekává prudký nárůst nákladů na obsluhu státního dluhu
  Roční náklady Ruska na obsluhu státního dluhu se do roku 2026 více než zdvojnásobí na 3,32 bilionu rublů (zhruba 784 miliard Kč). Vyplývá to podle agentury Reuters z rozpočtových dokumentů ruské vlády. Náklady, které zahrnují platby úroků ze státních půjček, tlačí vzhůru růst vojenských výdajů v důsledku invaze na Ukrajinu.
• Reuters: Rusko zůstalo dlužit některým tchajwanským držitelům bondů
  Rusko je na cestě do technické platební neschopnosti. Podle zdrojů Reuters zůstalo dlužit úroky některým tchajwanským držitelům dluhopisů. Moskva sice peníze na úhradu úroků ze zahraničních dluhopisů má, Západ jí ale nechce platbu umožnit s ohledem na protiruské sankce vyvolané ruskou invazí na Ukrajině.
• Reuters: Růst eura znepokojuje čím dál víc představitelů ECB
  Čím dál víc představitelů Evropské centrální banky (ECB) je znepokojeno rychlým posilováním eura vůči americkému dolaru. Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje obeznámené se situací. Podle zdrojů se tak zvyšuje pravděpodobnost, že ECB bude omezovat nákupy dluhopisů pouze pomalým tempem.
• Reuters: Řecko předčasně splatí členům eurozóny přes pět miliard eur
  Řecko v prosinci předčasně splatí půjčky v objemu 5,3 miliardy eur (zhruba 129 miliard Kč), které získalo od členských zemí eurozóny v rámci prvního záchranného programu. Agentuře Reuters to dnes sdělili nejmenovaní představitelé řeckého ministerstva financí. Atény podle nich navíc doufají, že v příštím roce členům eurozóny předčasně splatí další půjčky.