Putin chce bohatým Rusům a firmám zvyšovat daně

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil úředníkům a zákonodárcům urychleně se věnovat zvýšení daní zámožným spoluobčanům a prosperujícím firmám, aby naplnil státní rozpočet, který letos utratí každý třetí rubl na armádu a výrobu zbraní. Putin dal vládě a sněmovně pokyn provést do 31. července změny daňových zákonů, aby se dosáhlo "spravedlivého rozdělení daňové zátěže se zřetelem na výši příjmů poplatníků", uvedl včera server The Moscow Times s odvoláním na přehled příkazů hlavy státu, zveřejněný Kremlem.

O plánech zvýšit daně, a to i z příjmů fyzických osob, Putin informoval ve svém poselství předneseném na konci února. V následných pokynech neuvedl konkrétní čísla, ale požadoval, aby daňové sazby byly zafixovány do roku 2030 "s cílem zajistit stabilní a předvídatelné podmínky pro plnění dlouhodobých investičních projektů". Nařídil také úředníkům, aby zabránili daňovým únikům či podhodnocení daňových plateb, uvedl server.

Poslanci Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, podle portálu již jednali s vládními úředníky, zda se má zvýšení daní dotknout Rusů s ročním příjmem nejméně pět milionů rublů (asi 1,27 milionu Kč), anebo širšího okruhu obyvatel s ročním příjmem nejméně jeden milion rublů (asi 250.000 Kč).

Pokud bude zvýšení sazby z daně z příjmu fyzických osob od milionu rublů, dotkne se to 15 procent obyvatel Ruska a ke konci roku 2025 by se mohlo týkat řádově pětiny obyvatelstva, odhadují ekonomové.

Putin už v roce 2020 daň z příjmu fyzických osob zvýšil na 15 procent Rusům s ročním příjmem větším než pět milionů rublů. Podle portálu by se tato sazba nyní mohla týkat všech, kdo vydělají více než milion rublů. A pro ty, co vydělají více než pět milionů, má sazba činit 20 procent.

Kromě daně z příjmu fyzických osob existuje v Rusku i zvláštní daň z neočekávaného zisku společností. Ta byla loni zavedena jako jednorázová akce, ale podle zdroje portálu se výsledek Kremlu natolik zamlouval, že se může stát stálou daní. Státní rozpočet totiž podle ministerstva financí získal více než 300 miliard rublů (asi 76,3 miliardy Kč) z daně, kterou zaplatily firmy, jejichž průměrný zisk z let 2021-2022 před zdaněním převyšoval jednu miliardu rublů.

Peníze potřebuje ruský rozpočet, který kromě války proti Ukrajině musí zaplatit také Putinovy předvolební sliby v celkové výši 15 bilionů rublů, a to v situaci, kdy státní rezervy prudce klesají. Fond národního blahobytu, kde končily zisky z vývozu ropy a plynu, se během dvou let války proti Ukrajině zmenšil na polovinu: z likvidních aktiv ve výši 113,5 miliardy dolarů na začátku roku 2022 k 1. dubnu 2024 zbylo 55,9 miliardy dolarů. A to letos ministerstvo financí míní utratit z fondu dalších 1,3 bilionu rublů na financování schodku státního rozpočtu a ministerstvo hospodářského rozvoje téměř 900 miliard rublů na investice celostátního významu.

Státní tisková agentura TASS z výčtu Putinových pokynů včera zdůraznila, že prezident nařídil vládě, aby do roku 2030, tedy do konce nového mandátu hlavy státu, snížila úroveň chudoby v Rusku pod sedm procent obyvatel, zajistila stabilní zvýšení porodnosti a dosáhla zařazení Ruska mezi čtyři největší ekonomiky světa podle parity kupní síly. Výčet Putinových příkazů sahá ještě dále - až ke stoprocentnímu třídění pevných komunálních odpadů a zákazu vypouštět nevyčištěné splašky do jezera Bajkal, rovněž k roku 2030.

Při Putinově nástupu k moci na počátku tisíciletí žilo pod úrovní chudoby 29 procent Rusů, zatímco předloni to bylo 10,5 procenta obyvatelstva, tedy 15,3 milionu Rusů, což představovalo rekordně nízké číslo, i když Rusko se mu již jednou přiblížilo v roce 2012, kdy pod prahem chudoby žilo 15,4 milionu Rusů, uvedl server RBK s odvoláním na statistický úřad. Server zároveň připomněl předchozí rozvojový cíl - do roku 2030 snížit míru chudoby na 6,5 procenta populace, tedy na polovinu oproti roku 2017.

Zdroj: Reuters, ČTK, TASS, The Moscow Times

Čtěte více

• Půl milionu žádostí o podporu potvrdilo krizi ekonomiky
  Čtvrteční zprávy z USA potvrdily, že tamní ekonomika je na tom opravdu vážně.
• Pustí Obama ekonomiku USA z fiskálního útesu?
  Prezident Barack Obama začíná vypadat jako "skokan z fiskálního útesu" a jeho přístup...
• Putin a Biden se sešli k rozhovorům v Ženevě
  Americký prezident Joe Biden a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se dnes sešli k jednání o rozsáhlé škále témat v Ženevě. V městské vile La Grange je uvítal švýcarský prezident Guy Parmelin. Biden a Putin se osobně setkávají poprvé od chvíle, kdy se prezident USA v lednu ujal funkce.
• Putin a Lukašenko hovořili o integraci svých zemí, dohodli jednotný trh energií
  Ruský prezident Vladimir Putin a běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se při včerejším rozhovoru v Moskvě shodli na 28 programech integrace svých zemí. Dohodli se přitom na vytvoření jednotných energetických trhů a rovněž společného obranného prostoru. Podle agentury TASS o tom oba prezidenti informovali po jednání.
• Putin ani Zelenskyj nejsou připraveni na mír, řekl brazilský prezident Lula
  Brazílie usiluje o mír na Ukrajině, ale ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ani ruský prezident Vladimir Putin na něj nejsou připraveni. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva to dnes podle agentury Reuters řekl na prvním setkání se zahraničními zpravodaji od svého nástupu do funkce 1. ledna. Lula také kritizoval šéfa brazilské centrální banky, jemuž přičítá odpovědnost za podle prezidenta "nejvyšší reálnou úrokovou míru na světě".
• Putin a Trump si v Danangu rozuměli a přejí si lepší vztahy
  Krize v rusko-amerických vztazích ještě není překonána, ale Rusko je připraveno otočit stránku a mít s USA dobré vztahy. Prohlásil to včera na okraj summitu zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) ruský prezident Vladimir Putin. Několikrát se u příležitosti summitu viděl s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a krátce spolu hovořili. Trump řekl, že Putin kategoricky popřel vměšování Ruska do loňských amerických voleb a že se ho obviňování dotýká.
• Putin: Ceny energií se blíží ekonomicky odůvodněné úrovni, Rusko plní závazky
  Ceny energií se blíží ekonomicky odůvodněné úrovni, řekl dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin na summitu Euroasijské hospodářské unie (EAHU). Rusko podle něj nadále plní své závazky v oblasti dodávek energie. EAHU zahrnuje Rusko, Bělorusko, Arménii, Kazachstán a Kyrgyzstán.
• Putin čeká rekordní sklizeň, slíbil zvýšit vývoz obilí
  Ruský prezident Vladimir Putin na dnešním zasedání vlády prohlásil, že Rusko se úspěšně vyrovnává s dopady západních sankcí, které podle něj vyvolávají globální krizi a hrozbu hladomoru v nejchudších zemích. Putin podle tiskových agentur přislíbil zvýšit vývoz obilí z letošní sklizně, která by se mohla stát rekordní.
• Putin hovořil o rozšíření uskupení BRICS
  Více než tři desítky zemí vyjádřily přání připojit se ke skupině rozvíjejících se ekonomik BRICS, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na summitu organizace v Kazani. Uvedl, že skupina při vrcholné schůzce bude jednat o svém rozšíření, které by se ale nemělo projevit ve snížení efektivity uskupení.
• Putin hovořil o rozvoji vztahů se spojenci, zlehčoval dopad sankcí
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve vystoupení před postsovětskými spojenci z Euroasijské hospodářské unie prohlásil, že západní sankce Rusko posílily. Jako příklad uvedl, že Rusko, které v minulosti obilí dováželo, se stalo prvořadým vývozcem pšenice.
• Putin: Chmurné předpovědi se nenaplnily, sankce se obrátily proti Západu
  Chmurné předpovědi, které Ruské federaci načrtly západní země, se nenaplnily. Rusko odolává bezprecedentním sankcím, které se naopak obrátily proti Západu. V projevu na ekonomickém fóru v Petrohradě to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Míra inflace v některých zemích Evropské unie podle něj přesáhla 20 procent a EU jako celek bude chudší o více než 400 miliard USD (9,4 bilionu Kč) právě v důsledku sankcí, které zavedla proti Rusku.
• Putin chválil výkony ruské ekonomiky za pandemie, apeloval na očkování
  Ruská ekonomika se ukázala v době pandemie nemoci covid-19 "připravenější na takové šoky" než ekonomiky jiných států a rychleji se obnovuje poté, co poklesla jen o tři procenta. Posluchače o tom dnes v Moskvě ujistil ruský prezident Vladimir Putin v jedné z odpovědí na své výroční tiskové konferenci.
• Putin: Inflace v Rusku se stabilizuje, Západ sankcemi uškodil sám sobě
  Inflace v Rusku se stabilizuje a k normálu se vrací i kurz rublu. Na poradě s vládními činiteli věnované otázkám domácí ekonomiky to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Podle agentury TASS rovněž upozornil, že snaha Západu ochromit ruskou ekonomiku v reakci na rozpoutání války selhala a že sankce západních zemí se obrátily proti nim samotným.
• Putin je predátor, který se nespokojí se zamrzlým konfliktem, řekl Zelenskyj
  Ruský prezident Vladimir Putin je predátor, který se nespokojí se zamrzlým konfliktem, řekla dnes hlava ukrajinského státu Volodymyr Zelenskyj na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu ve Švýcarsku. Západ ukrajinský prezident vyzval k vyšší pomoci Ukrajině a k tomu, aby jí pomohl získat vzdušnou převahu nad Ruskem. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
• Putin kritizoval vliv ekonomiky USA
  Model mezinárodních hospodářských vztahů je v krizi, problémy jsou vážnější, než se dřív zdálo. Na mezinárodní hospodářské konferenci v Petrohradě to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Důvěru ve světovou ekonomiku podle něj ohrožuje stávající model globalizace prosazovaný západními státy, který neodpovídá rychle se měnící hospodářské realitě.
• Putin na fóru v Petrohradu kritizoval USA a EU, hájil svou politiku
  Ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, podřízený prý Spojeným státům, které se podle něj cítí vyslancem Boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní "posvátné zájmy". Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Ruský prezident také znovu obhajoval své rozhodnutí napadnout Ukrajinu a kritizoval sankce Západu, které mají Moskvu donutit k ukončení agrese a stažení vojsk ze sousední země.
• Putin nařídil zabavit podíly firem OMV a Wintershall Dea v ruských podnicích
  Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zabavit miliardové podíly rakouské firmy OMV a německé Wintershall Dea v projektech na těžbu plynu v arktické části Ruska. Jde o největší zabavení zahraničních aktiv v Rusku, uvedla dnes agentura Reuters. Podle prezidentských dekretů zveřejněných v úterý pozdě večer mají podíly obou společností na ložisku Južno-Russkoje a na projektech Achimov přejít pod nově založené ruské firmy.
• Putin na summitu navrhl vznik obilné burzy
  Ruský prezident Vladimir Putin dnes v úvodním proslovu k summitu rozvíjejících se ekonomik v Kazani BRICS navrhl vznik obilné burzy, která by mohla být později rozšířena na obchod s dalšími významnými komoditami. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva zase vyzval ke vzniku alternativních platebních metod mezi členy uskupení, informovala agentura Reuters.
• Putin na summitu zemí BRICS: Rusko chce ukončit válku, kterou rozpoutal Západ
  Rusko chce ukončit válku, kterou na Ukrajině "rozpoutal Západ a jeho satelitní země", řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na summitu skupiny zemí BRICS. Šéf Kremlu, který k účastníkům setkání hovořil prostřednictvím videopřenosu, zopakoval tradiční narativ Moskvy, že ruská operace na Ukrajině je vynucenou reakcí na kroky Kyjeva a Západu. Informovala o tom agentura Reuters, která podotkla, že vrcholní představitelé ostatních zemí BRICS ruskou agresi na Ukrajině výslovně neodsoudili.
• Putin navrhl prodloužit mandát guvernérky ruské centrální banky
  Ruský prezident Vladimir Putin navrhl, aby guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová tuto instituci vedla i v dalším funkčním období. Uvádí se to v dokumentu, který byl zveřejněn na webových stránkách dolní komory ruského parlamentu. Osmapadesátiletá Nabiullinová je v čele centrální banky od června 2013 a nyní se musí zejména vypořádat s dopady, které má na ruské hospodářství invaze na Ukrajinu.