Polská centrální banka se do eurozóny nehrne

Polská centrální banka je znepokojena plánem tamní vlády zahájit přípravy na vstup do eurozóny. Banka tento postup považuje za riskantní, tvrdí zdroje agentury Reuters. Postoj centrální banky tak zřejmě zkomplikuje snahu vlády, až se bude kabinet snažit získat pro svůj záměr širší podporu. Polsko je největší zemí ze skupiny nových členských zemí EU.

Představitelé centrální banky mají obavy, že vláda se opírá o politické argumenty, místo aby přihlížela k ekonomickým faktorům. Vládní činitelé prosazují, aby se Polsko rychle zapojilo. Jinak podle nich hrozí, že Poláci nebudou v úzké skupině zemí, které v EU rozhodují.

Vzhledem k tomu, že Polsko má zdaleka největší ekonomiku ze všech nových členských zemí, které do EU vstoupily od roku 2004, rychlé přijetí eura by patrně bylo považováno za projev důvěry v projekt jednotné evropské měny. To by se činitelům v Bruselu hodilo, protože eurozóna teď prochází patrně nejsložitějším obdobím od svého vzniku.

Rozhodnutí, kdy se má Polsko stát členem eurozóny, učiní vláda, nikoliv centrální banka. Ovšem pokud centrální banka a zvlášť její vlivný guvernér Marek Belka rozhodnutí kabinetu nepodpoří, bude pro vládu velmi těžké svůj záměr "prodat" veřejnosti. Belka například požaduje hlubší konvergenci, než Polsko zavede euro.

"Zavést euro hned teď by bylo jako vyslat loď do průplavu, když je velká bouře. Mohlo by to fungovat, ale jaké je s tím spojeno riziko?," podotkl jeden ze zdrojů v centrální bance.

Většina politiků v Polsku až do loňského roku tvrdila, že euro zatím nespěchá a že kvůli potížím eurozóny se dá s jeho zavedení počkat. Později ale začali uvažovat jinak, neboť si uvědomili, že klíčová rozhodnutí o budoucnosti evropské integrace se provádějí právě teď.

Politici si myslí, že dokud Polsko nebude v eurozóně, nebude mít vliv na zásadní rozhodnutí, která se tam přijímají. Varšava aspiruje na to stát se v rámci EU důležitým hráčem. Guvernér Belka je opatrný a tvrdí, že je dobré počkat, až se stabilizuje dluhová krize a bude jasné, že situace už se dál nezhoršuje.

"Politické faktory jsou zcela zřetelné. Z finančního a ekonomického pohledu ale potřebujeme víc času. Historie vlastně mluví proti politickému přístupu k zavedení eura. Tak se tam dostalo i Řecko, takže my musíme být velmi opatrní. Tady v centrální bance jsme skeptičtí," řekl zdroj.

Aby mohlo Polsko do eurozóny vstoupit, musí splňovat několik technických kritérií. Je to například nízká inflace, nízké dlouhodobé úrokové sazby, stabilní měna či deficit do tří procent hrubého domácího produktu. Splnění těchto podmínek bude pro polskou ekonomiku znamenat určitou zátěž, i když řada ekonomů tvrdí, že Polsko by si s tím poradilo.

Velkým tématem jsou například mzdy a produktivita, kde Polsko zaostává za průměrem EU. Centrální banka se domnívá, že by tak v eurozóně vznikla nerovnováha.

"Představte si, že Polák vydělá 1000 eur a Němec, který bydlí o 20 kilometrů dál, dostává za stejnou práci 3000 eur. Konkurenceschopnost ekonomiky by tím nesmírně utrpěla. Buď by se tomu Polákovi musel plat zvýšit, anebo by emigroval," přiblížil obavy centrální banky další zdroj. "Je tedy zřejmé, proč si Belka myslí, že to není dobrý nápad. Tedy ne pro tuto chvíli. Měli bychom počkat na větší konvergenci," dodal.

Členské země EU se zavázaly, že později zavedou euro. Týká se to i České republiky, i když přesné datum stanoveno není. Vzhledem k tomu, že před vstupem do eurozóny musí měna dané země alespoň dva roky strávit v mechanismu směnných kurzů ERM-2, zavedení eura v Česku není před rokem 2016 reálné.

Zdroj: Reuters, EU, ČTK

Čtěte více

• Polská centrální banka hodlá pokračovat ve zvyšování svých zlatých rezerv
  Polská centrální banka hodlá pokračovat ve zvyšování svých zlatých rezerv, v příštím roce by tak mohla nakoupit dalších 100 tun zlata. V rozhovoru s ekonomickým portálem Strefa Biznesu to uvedl guvernér centrální banky Adam Glapiński. Zlaté rezervy polské centrální banky nyní podle portálu dosahují rekordních téměř 230 tun.
• Polská centrální banka intervenovala proti domácí měně
  Regionální trhy v pátek odpoledne rozvířila polská centrální banka (Narodowy Bank Polski - NBP), která na trhu intervenovala proti domácí měně s cílem ji oslabit a dodat ekonomice měnový impuls. V odpoledních hodinách tak zlotý vůči ranním hodnotám ztrácel necelá dvě procenta. K intervencím se NBP odhodlala poprvé od roku 2013, kdy ovšem intervenovala ve prospěch své měny. K dnešnímu kroku zatím banka nevydala žádné informace.
• Polská centrální banka kvůli koronaviru snížila úroky
  Polská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na jedno procento, aby zmírnila hospodářské dopady koronaviru. Ve snaze o podporu ekonomiky se rozhodla také snížit požadavky na kapitálové rezervy komerčních bank, uvedla agentura Reuters.
• Polská centrální banka loni vykázala rekordní ztrátu
  Ztráta polské centrální banky se vloni zvýšila na rekordních 20,8 miliardy zlotých (zhruba 122 miliard Kč) z 16,9 miliardy zlotých v předchozím roce. S odvoláním na finanční zprávu banky o tom dnes informují polská média.
• Polská centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrok na 6,75 pct.
  Měnový výbor polské centrální banky zvýšil podle očekávání základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Oznámila to banka v dnešním prohlášení. Podle ekonomů banka zvyšuje sazby kvůli rostoucím spotřebitelským cenám a oslabení domácí měny.
• Polská centrální banka podle šéfa opět sníží úroky nejdříve v roce 2026
  Polská centrální banka přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb nejdříve v roce 2026, protože očekává nárůst inflace. Řekl to dnes guvernér banky Adam Glapiński. Ještě minulý měsíc přitom vyjádřil naději, že úroky bude možné znovu snížit už v příštím roce, píše agentura Reuters.
• Polská centrální banka ponechala úroky beze změny, čekalo se snížení
  Polská centrální banka dnes překvapivě ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 5,75 procenta. O rozhodnutí informovala v tiskové zprávě. Většina analytiků podle agentury PAP očekávala, že banka sazbu sníží o čtvrt procentního bodu. Polský zlotý na rozhodnutí reagoval růstem.
• Polská centrální banka ponechala základní úrok na 6,75 procenta
  Polská centrální banka dnes ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 6,75 procenta, a to navzdory pokračujícímu růstu inflace. Banka to oznámila v tiskové zprávě. Většina analytiků přitom v anketě agentury Reuters předpovídala zvýšení úroků o čtvrt procentního bodu.
• Polská centrální banka překvapivě ponechala základní úrok na 6,75 procenta
  Měnový výbor polské centrální banky dnes překvapivě ponechal základní úrok na 6,75 procenta. Banka to uvedla ve svém prohlášení. Polská centrální banka se tak připojila k České národní bance (ČNB) a maďarské centrální bance, které už také avizovaly, že se zvedáním sazeb končí.
• Polská centrální banka překvapivě zvýšila základní úrok na půl procenta
  Polská centrální banka dnes překvapivě zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,4 procentního bodu na půl procenta. Připojila se tak k centrálním bankám v Česku a Maďarsku, které zahájily zvyšování úroků již v červnu. Centrální banky se tímto způsobem snaží bojovat s rostoucí inflací.
• Polská centrální banka snížila svůj základní úrok téměř na nulu
  Polská centrální banka dnes překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu na pouhých 0,1 procenta z dosavadních 0,5 procenta. Snaží se tak zmírnit dopady koronaviru na ekonomiku. Analytici podle agentury Reuters předpokládali, že banka úroky ponechá beze změny.
• Polská centrální banka snížila základní úrok na půl procenta
  Polská centrální banka dnes překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu na půl procenta z dosavadního jednoho. Snaží se tak zmírnit dopady koronaviru na ekonomiku. Analytici podle agentury Reuters předpokládali, že banka úroky ponechá beze změny.
• Polská centrální banka snížila základní úrok o čtvrt procentního bodu
  Měnový výbor polské centrální banky snížil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 5,75 procenta, protože inflace v zemi zpomaluje. Oznámila to banka v dnešním prohlášení. Rozhodnutí bylo v souladu s očekáváním analytiků.
• Polská centrální banka zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky
  Polská centrální banka včera zlepšila odhad růstu domácí ekonomiky pro letošní rok. Podle nové prognózy by se měl hrubý domácí produkt (HDP) zvýšit o 2,6 až 5,3 procenta, zatímco v listopadu banka letošní růst odhadoval na 0,8 až 4,5 procenta, informovala agentura Reuters.
• Polská centrální banka zlepšila výhled celoročního vývoje HDP
  Polská centrální banka dnes zlepšila výhled vývoje polské ekonomiky pro celý letošní rok. Předpokládá nyní, že hrubý domácí produkt (HDP) se letos sníží pouze o 3,5 procenta, zatímco v červenci celoroční pokles odhadovala na 5,4 procenta. Varovala však, že čtvrté čtvrtletí bude obtížnější, než se předpokládalo. Informovala o tom agentura Reuters.
• Polská centrální banka zvýšila hlavní úrok na 3,5 procenta
  Polská centrální banka (NBP) dnes s ohledem na inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta. Je to více, než odhadovali analytici. Banka se též snaží podpořit zlotý, který v důsledku ruské invaze na Ukrajinu propadl na rekordní minimum vůči euru. Od října je to už šesté zvýšení sazeb v Polsku, základní úroková sazba je na devítiletém maximu. Většina ekonomů dotazovaných agenturou Bloomberg čekala zvýšení hlavního úroku o půl procentního bodu.
• Polská centrální banka zvýšila hlavní úrok na 4,5 procenta
  Polská centrální banka (NBP) dnes s ohledem na inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 4,5 procenta. Je to více, než odhadovali analytici. Od října je to už sedmé zvýšení sazeb v Polsku, základní úroková sazba je nejvýše za posledních deset let.
• Polská centrální banka zvýšila kvůli inflaci hlavní úrok na 1,75 procenta
  Polská centrální banka včera podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Od října je to už třetí zvýšení sazeb. Největší ekonomika ve střední Evropě v kategorii rozvíjejících se trhů se potýká s nejvyšší inflací za více než 20 let, analytici proto podle agentury Reuters očekávají, že centrální banka bude ve zpřísňování měnové politiky pokračovat.
• Polská centrální banka zvýšila podle očekávání hlavní úrok na 2,25 procenta
  Polská centrální banka (NBP) dnes kvůli vysoké inflaci zvedla základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,25 procenta. Krok je v souladu s očekáváním analytiků. Od října je to už čtvrté zvýšení sazeb v Polsku.
• Polská centrální banka zvýšila podle očekávání hlavní úrok na 2,75 procenta
  Polská centrální banka (NBP) dnes kvůli vysoké inflaci zvedla základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 2,75 procenta. Krok je v souladu s očekáváním analytiků. Od října je to už páté zvýšení sazeb v Polsku. Hlavní úrok je nyní nejvýše od roku 2013, připomněla agentura Bloomberg.