Pandemie zvyšuje podíl superbohatých na globálním bohatství

Pandemie je zlatým věkem pro miliardáře - jejich podíl na celosvětovém majetku domácností se během krize způsobené covidem-19 zvýšil na rekord. Podle zprávy o světové nerovnosti vypracované skupinou World Inequality Lab, kterou založil francouzský ekonom Thomas Piketty, mají domácnosti 2750 miliardářů na celosvětovém bohatství domácností podíl 3,5 procenta. Na počátku roku 2020 to byla jen dvě procenta a v roce 1995 jedno procento.

Nejrychlejší nárůst podle studie přišel po vypuknutí pandemie. Deset procent nejbohatších lidí planety vlastní 76 procent bohatství. Nejchudší polovina obyvatel planety pak jen asi dvě procenta celkového bohatství.

"Covidová krize prohloubila nerovnosti mezi velmi bohatými a zbytkem populace," uvedl hlavní autor Lucas Chancel. Poznamenal, že bohaté ekonomiky využily masivní fiskální podporu, aby zmírnily prudký růst chudoby, který byl pozorován jinde. Vzhledem k tomu, že bohatství je hlavním zdrojem budoucích ekonomických zisků a také moci a vlivu, znamená to další růst nerovnosti.

Skupina 520.000 osob, které tvoří 0,01 procenta nejbohatších lidí světa, má podíl na celosvětovém bohatství 11 procent. Loni tento podíl činil deset procent.

Analytici uvádějí, že někteří superbohatí vydělali na přesunu velké části světové ekonomiky na internet v době omezení pohybu. Další jednoduše vydělali na růstu cen akcií, protože finanční trhy sázely na rychlé globální oživení.

Chancel uvedl, že miliardáři v době krize nahromadili 3,6 bilionu eur (91,7 bilionu Kč). Světová banka přitom odhaduje, že v této době se 100 milionů lidí propadlo do extrémní chudoby.

Zjištění potvrzují i některé další zprávy, jako seznam světových miliardářů časopisu Forbes. Ten letos zahrnoval rekordních 2755 dolarových miliardářů. Celková hodnota jejich majetku stoupla na 13,1 bilionu USD (296,4 bilionu Kč) z loňských osmi bilionů USD.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Pákistán vyzval k uvolnění afghánských aktiv, chce zabránit chaosu
  Mezinárodní společenství by se mělo vyvarovat kroků, které by mohly vést k ekonomickému kolapsu Afghánistánu. Uvedl to včera pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší. Vyzval přitom k uvolnění zmrazených afghánských aktiv, aby Kábul mohl prostředky využít k odvrácení zhoršující se humanitární krize. Informuje o tom agentura AP.
• Pakt stability a růstu prý nelze změkčovat
  Německý ministr financí Wolfgang Schäuble odmítl jakékoli změkčování evropského Paktu stability a růstu...
• Palestinský fond: Obnova domů v Pásmu Gazy vyjde nejméně na 15 miliard dolarů
  Obnova válkou zničených a poškozených domů v Pásmu Gazy bude stát nejméně 15 miliard dolarů (přes 340 miliard Kč). Podle agentury Reuters to včera v Davosu řekl šéf Palestinského investičního fondu Muhammad Mustafa, jenž současně poukázal na rozsah devastace, kterou způsobila ofenziva izraelské armády proti palestinskému hnutí Hamás.
• Palladium je poprvé po 16 letech dražší než zlato
  Cena palladia je poprvé do roku 2002 vyšší než cena zlata. Za poslední méně než čtyři měsíce se přitom cena tohoto kovu, který se používá především v katalyzátorech výfukových plynů motorových vozidel, zvýšila o 50 procent na dnešní rekord 1263,56 dolaru za unci (oz; 31,1 gramu). Cena zlata se odpoledne pohybovala blízko 1235 dolarů za unci. Ještě před dvěma lety bylo zlato asi dvakrát dražší než palladium.
• Palladium, zlato a další drahé kovy zdražují v reakci na protiruské sankce
  Ceny drahých kovů se dnes na světových trzích zvyšují, čímž reagují na nové sankce, které Západ uvalil na Rusko za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu. Investoři se obávají přerušení dodávek těchto kovů, které jsou nezbytné v mnoha průmyslových odvětvích. Palladium přidávalo až sedm procent, zatímco zlato se dostalo nad 1900 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu) a mohlo by vykázat nejlepší měsíc od loňského května.
• Pandemie je oproti klimatickým změnám snadný problém, míní Gates
  Ve srovnání s bojem proti klimatickým změnám je zastavení pandemie covidu-19 velmi snadné. Takto se o víkendu vyjádřil zakladatel společnosti Microsoft a filantrop Bill Gates, který o současných výzvách hovořil se zpravodajskou společností BBC. Problém změny klimatu podle něj vyžaduje transformaci společnosti, jakou lidstvo ještě nezažilo.
• Pandemie podle spořitelen zatím platební morálku Němců nezasáhla
  Koronavirová krize zatím neměla negativní dopady na platební morálku německých spotřebitelů. Agentuře DPA to řekl prezident německého svazu spořitelen Helmut Schleweis. Poukázal rovněž na rostoucí míru úspor.
• Pandemie si žádá výjimečná opatření, řekla o schodku Merkelová
  Pandemie nemoci covid-19 je výjimečnou situací, která si žádá výjimečná opatření. Dnes to v parlamentu prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová, která před poslanci obhajovala plánovaný rozpočtový schodek na rok 2021 ve výši 180 miliard eur (4,7 bilionu Kč).
• Pandemie sníží celosvětově počet pracovních hodin o 6,7 pct.
  Pandemie nemoci covid-19 sníží ve druhém čtvrtletí po celém světě počet pracovních hodin o 6,7 procenta, což odpovídá pracovní době 195 milionů lidí na plný úvazek. Uvedla to včera Mezinárodní organizace práce (ILO). Více než čtyři pětiny lidí z celosvětové pracovní síly žijí na místech, kde jsou pracoviště zcela, nebo částečně uzavřená.
• Pandemie v Německu zastavila po 14 letech růst zaměstnanosti
  Pandemie nemoci covid-19 loni v Německu zastavila po více než 14 letech růst zaměstnanosti. Loni bylo v Německu výdělečně činných o 477.000 lidí méně než v roce 2019, uvedl dnes v předběžném propočtu statistický úřad. Podle analytiků ale koronavirus jen urychlil očekávaný vývoj, neboť potenciál zaměstnanosti se kvůli demografickým změnám snižuje.
• Panevropský akciový index klesl, ale má za sebou rekordní měsíc
  Panevropský index STOXX Europe 600 dnes oslabil kvůli vyjednávání o brexitu, úhrnem za celý měsíc má však za sebou rekordní růst o téměř 14 procent. Přispěl tomu výhled na zmírnění uzávěr proti šíření koronaviru a vývoj vakcín proti covidu-19.
• Panevropský akciový index STOXX Europe 600 je na rekordu, pomohly akcie Nvidie
  Evropské akcie dnes posilovaly, náladu na trhu podpořily zejména příznivé výsledky americké technologické společnosti Nvidia. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 se během dne vyšplhal až na rekordních 496,30 bodu. Překonal tak předchozí maximum 495,46 bodu z ledna 2022. Obchodování nakonec uzavřel s nárůstem o 0,82 procenta na 495,10 bodu. To představuje nejvyšší závěrečnou hodnotu v jeho historii.
• Panika přichází z Číny
  Dnes sice není v plánu zveřejnění žádných důležitých čísel z ekonomiky, tradeři se ale rozhodně nudit...
• Pán prstenů opět pomůže novozélandské ekonomice
  Fanoušci Pána prstenů mohou slavit. Společnost Amazon Studios oznámila, kde se bude točit očekávaný seriál ze Středozemě. Příběhy elfů, skřetů a hobitů se budou znovu odehrávat na Novém Zélandu. Dosud se diskutovalo, zda se televizní série nebude točit spíše ve Skotsku. Tam ale situaci komplikuje hlavně nejistota kolem brexitu.
• Paralýza federálních úřadů v USA zatím zažehnána, Biden podepsal zákon
  Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o nouzovém financování federální vlády na příštích 45 dnů. O několik hodin dříve ho schválily obě komory Kongresu. Zákon těsně před začátkem nového fiskálního roku odvrátil ochromení vládních úřadů a agentur, takzvaný shutdown, neobsahuje však další pomoc Ukrajině bránící se ruské agresi.
• Pár dnů před volbami v Brazílii průzkumy stále vede levicový exprezident Lula
  Brazilský levicový exprezident Luiz Inácio Lula da Silva před nedělním rozhodujícím kolem voleb hlavy státu mírně zvýšil vedení v průzkumech. Podle dvou z nich z počátku týdne by porazil současného pravicového prezidenta Jaira Bolsonara o šest procentních bodů, uvedl server televize Euronews. Ten též připomněl, že průzkumy mohl ovlivnit nedělní incident, při němž Bolsonarův příznivec v Riu de Janeiro postřelil dva policisty. Kampaň v Brazílii je už řadu týdnů vyhrocená a provázelo ji několik podobných incidentů a řada dezinformací a bizarních obvinění.
• Parlament na Srí Lance schválil plán restrukturalizace domácího dluhu
  Parlament na Srí Lance včera schválil plán restrukturalizace domácího dluhu, což je nutná podmínka k tomu, aby země mohla dál čerpat pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Informovala o tom agentura Reuters. Měnový fond přiznal zemi pomoc v objemu 2,9 miliardy dolarů (přes 63 miliard Kč).
• Parlamenty Německa a Francie vyzvou k užší spolupráci
  Parlamenty Francie a Německa dnes budou schvalovat rezoluce, v nichž vyzvou své vlády k uzavření nové dohody o spolupráci. Učiní tak při výročí uzavření Elysejské smlouvy z roku 1963 podepsané někdejším francouzským prezidentem Charlesem de Gaullem a bývalým německým kancléřem Konradem Adenauerem. Paříž a Berlín už na nové smlouvě pracují a chtějí ji podepsat ještě letos, uvedli v neděli francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová.
• Parlamenty Rakouska a Německa schválily pomoc Řecku
  Poslanci v Rakousku a v Německu dnes dali zelenou svým vládám, aby dál jednaly o podrobnostech nového...
• Partners získala bankovní licenci ČNB, nová banka ponese název Partners Banka
  Finanční skupina Partners získala bankovní licenci České národní banky. Nová banka ponese název Partners Banka. Její činnost skupina plánuje spustit v prvním čtvrtletí 2024, v pilotním provozu pro vedení, zaměstnance, poradce a jejich rodiny banka zahájí činnost koncem letošního roku. Partners to dnes oznámila ČTK v tiskové zprávě.