Palestinský fond: Obnova domů v Pásmu Gazy vyjde nejméně na 15 miliard dolarů

Obnova válkou zničených a poškozených domů v Pásmu Gazy bude stát nejméně 15 miliard dolarů (přes 340 miliard Kč). Podle agentury Reuters to včera v Davosu řekl šéf Palestinského investičního fondu Muhammad Mustafa, jenž současně poukázal na rozsah devastace, kterou způsobila ofenziva izraelské armády proti palestinskému hnutí Hamás.

Mustafa řekl, že podle zpráv mezinárodních organizací bylo v Pásmu Gazy zcela nebo částečně poškozeno 350.000 bytových jednotek. Za předpokladu, že 150.000 z nich bude třeba znovu postavit při průměrných nákladech 100.000 dolarů na jednotku, "to dělá 15 miliard dolarů jen na bydlení"," uvedl.

"A to jsme ještě nemluvili o infrastruktuře, nemluvili jsme o nemocnicích, které byly poškozeny, o rozvodných sítích," řekl Mustafa na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.

Zmíněná částka by výrazně zastínila dřívější účty za rekonstrukci Gazy po předchozích konfliktech, a to současný střet, který je odvetou za teroristické útoky Hamásu ze 7. října, ani po třech měsících zdaleka není u konce, píše Reuters. Po válce mezi Hamásem a Izraelem z roku 2014, která trvala sedm týdnů a stála život 2100 Palestinců, vynaložil Katar na bytové a jiné poválečné projekty v Pásmu Gazy přes jednu miliardu dolarů.

Podle údajů tiskové kanceláře Hamásu v Gaze bylo vážně nebo částečně poškozeno přes 360.000 bytových jednotek a více než 70.000 bylo zcela zničeno, připomněly agentury.

Mustafa uvedl, že palestinské vedení se bude v krátkodobém horizontu nadále soustředit hlavně na humanitární pomoc včetně dodávek potravin a vody, ale časem se pozornost zaměří také na obnovu oblasti.

Válka vyhnala z domovů většinu z 2,3 milionu obyvatel tohoto úzkého pobřežního pásma, některé z nich i několikrát, a vedla k těžké humanitární krizi, kdy v oblasti dochází potraviny, pohonné hmoty i zdravotnické potřeby.

"Pokud bude válka v Gaze pokračovat, zemře pravděpodobně více lidí hlady než v důsledku bojů," řekl Mustafa. Nejdůležitější proto podle něj bude obnovit v izolované oblasti dodávky potravin, léků, vody a elektřiny.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v úterý prohlásil, že arabské země se do účasti na obnově Gazy příliš nehrnou, pokud by měla být za několik let znovu "srovnána se zemí".

Mustafa v této souvislosti řekl, že přes ohromné rekonstrukční úsilí a finanční potřeby samotné peníze problém Gazy nevyřeší a věc si žádá hlavně politické řešení.

Palestinský investiční fond se sídlem v Ramalláhu spadá pod Palestinskou autonomii Mahmúda Abbáse na Západním břehu Jordánu, kterou Hamás po krátké občanské válce v roce 2007 z Pásma Gazy vytlačil.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Oživení německé ekonomiky se podle centrální banky oddaluje
  Německá ekonomika si na zotavení pravděpodobně počká déle, než se předpokládalo. V letošním prvním čtvrtletí bude hrubý domácí produkt (HDP) Německa v nejlepším případě stagnovat. Uvedla to dnes německá centrální banka v pravidelné měsíčně zprávě o stavu domácí ekonomiky.
• Oživení ropného sektoru v Sýrii bude klíčové pro obnovu země
  Klíčovou pro obnovu Sýrie po svržení režimu prezidenta Bašára Asada povstalci bude oživení ropného sektoru, který se před občanskou válkou podílel z pětiny na hrubém domácím produktu země. A příjmy z ropy v roce 2010 činily více než polovinu příjmů státní pokladny. Toto odvětví zdevastovala, stejně jako celou zemi, válka a k jeho oživení budou potřeba zejména dvě věci: peníze a zrušení mezinárodních sankcí, napsal dnes deník The National.
• Oživení světové ekonomiky začíná nabírat na tempu
  Oživení světové ekonomiky po šesti letech neuspokojivého hospodářského růstu začíná nabírat na tempu. Čelí však řadě potenciálních hrozeb, od politické nejistoty po protekcionismus. Uvedla to dnes šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová.
• Oživení ve světě závisí na měnové politice
  Oživení světové ekonomiky zůstává i nadále silně závislé na uvolněné měnové politice ve vyspělých zemích. V dnešní zprávě o globální finanční stabilitě to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF).
• Oživení v eurozóně podle činitelů ECB ohrožuje rychlé šíření viru a nová mutace
  Ekonomika eurozóny se dál zotavuje, kvůli růstu počtu případů nákazy koronavirem a kvůli nové mutaci tohoto viru ale čelí rizikům. Podle agentury Reuters to dnes uvedli dva vedoucí představitelé Evropské centrální banky (ECB). Nová mutace koronaviru zjištěná v Jihoafrické republice nyní znepokojuje vlády a investory po celém světě.
• Oživování v eurozóně nabírá na tempu
  Belgická ekonomika rostla v závěru loňského roku nejrychlejším tempem za téměř tři roky. Za celý minulý rok...
• O 200.000 míst ve státním sektoru má v Číně zájem rekordních 7,7 milionu lidí
  V Číně se letos ke zkouškám na práci ve státní správě přihlásil rekordní počet uchazečů, v zemi se totiž výrazně zvýšila míra nezaměstnanosti mezi mladými. Státní média uvedla, že ke zkouškám se přihlásilo 7,7 milionu uchazečů, k dispozici je přitom ve státní sféře na celostátní i provinční úrovni jen něco přes 200.000 pracovních míst. Vyplývá to z analýzy televize CNBC. Zaměstnání ve státním sektoru se v Číně obvykle považuje za stabilní a prestižní.
• Pád dolaru by mohl přibrzdit ADP report
  Dnešní zveřejnění ADP reportu o zaměstnanosti ve Spojených státech (v 14:15 SELČ) za březen může...
• Pákistán vyzval k uvolnění afghánských aktiv, chce zabránit chaosu
  Mezinárodní společenství by se mělo vyvarovat kroků, které by mohly vést k ekonomickému kolapsu Afghánistánu. Uvedl to včera pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší. Vyzval přitom k uvolnění zmrazených afghánských aktiv, aby Kábul mohl prostředky využít k odvrácení zhoršující se humanitární krize. Informuje o tom agentura AP.
• Pakt stability a růstu prý nelze změkčovat
  Německý ministr financí Wolfgang Schäuble odmítl jakékoli změkčování evropského Paktu stability a růstu...
• Palladium je poprvé po 16 letech dražší než zlato
  Cena palladia je poprvé do roku 2002 vyšší než cena zlata. Za poslední méně než čtyři měsíce se přitom cena tohoto kovu, který se používá především v katalyzátorech výfukových plynů motorových vozidel, zvýšila o 50 procent na dnešní rekord 1263,56 dolaru za unci (oz; 31,1 gramu). Cena zlata se odpoledne pohybovala blízko 1235 dolarů za unci. Ještě před dvěma lety bylo zlato asi dvakrát dražší než palladium.
• Palladium, zlato a další drahé kovy zdražují v reakci na protiruské sankce
  Ceny drahých kovů se dnes na světových trzích zvyšují, čímž reagují na nové sankce, které Západ uvalil na Rusko za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu. Investoři se obávají přerušení dodávek těchto kovů, které jsou nezbytné v mnoha průmyslových odvětvích. Palladium přidávalo až sedm procent, zatímco zlato se dostalo nad 1900 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu) a mohlo by vykázat nejlepší měsíc od loňského května.
• Pandemie je oproti klimatickým změnám snadný problém, míní Gates
  Ve srovnání s bojem proti klimatickým změnám je zastavení pandemie covidu-19 velmi snadné. Takto se o víkendu vyjádřil zakladatel společnosti Microsoft a filantrop Bill Gates, který o současných výzvách hovořil se zpravodajskou společností BBC. Problém změny klimatu podle něj vyžaduje transformaci společnosti, jakou lidstvo ještě nezažilo.
• Pandemie podle spořitelen zatím platební morálku Němců nezasáhla
  Koronavirová krize zatím neměla negativní dopady na platební morálku německých spotřebitelů. Agentuře DPA to řekl prezident německého svazu spořitelen Helmut Schleweis. Poukázal rovněž na rostoucí míru úspor.
• Pandemie si žádá výjimečná opatření, řekla o schodku Merkelová
  Pandemie nemoci covid-19 je výjimečnou situací, která si žádá výjimečná opatření. Dnes to v parlamentu prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová, která před poslanci obhajovala plánovaný rozpočtový schodek na rok 2021 ve výši 180 miliard eur (4,7 bilionu Kč).
• Pandemie sníží celosvětově počet pracovních hodin o 6,7 pct.
  Pandemie nemoci covid-19 sníží ve druhém čtvrtletí po celém světě počet pracovních hodin o 6,7 procenta, což odpovídá pracovní době 195 milionů lidí na plný úvazek. Uvedla to včera Mezinárodní organizace práce (ILO). Více než čtyři pětiny lidí z celosvětové pracovní síly žijí na místech, kde jsou pracoviště zcela, nebo částečně uzavřená.
• Pandemie v Německu zastavila po 14 letech růst zaměstnanosti
  Pandemie nemoci covid-19 loni v Německu zastavila po více než 14 letech růst zaměstnanosti. Loni bylo v Německu výdělečně činných o 477.000 lidí méně než v roce 2019, uvedl dnes v předběžném propočtu statistický úřad. Podle analytiků ale koronavirus jen urychlil očekávaný vývoj, neboť potenciál zaměstnanosti se kvůli demografickým změnám snižuje.
• Pandemie zvyšuje podíl superbohatých na globálním bohatství
  Pandemie je zlatým věkem pro miliardáře - jejich podíl na celosvětovém majetku domácností se během krize způsobené covidem-19 zvýšil na rekord. Podle zprávy o světové nerovnosti vypracované skupinou World Inequality Lab, kterou založil francouzský ekonom Thomas Piketty, mají domácnosti 2750 miliardářů na celosvětovém bohatství domácností podíl 3,5 procenta. Na počátku roku 2020 to byla jen dvě procenta a v roce 1995 jedno procento.
• Panevropský akciový index klesl, ale má za sebou rekordní měsíc
  Panevropský index STOXX Europe 600 dnes oslabil kvůli vyjednávání o brexitu, úhrnem za celý měsíc má však za sebou rekordní růst o téměř 14 procent. Přispěl tomu výhled na zmírnění uzávěr proti šíření koronaviru a vývoj vakcín proti covidu-19.
• Panevropský akciový index STOXX Europe 600 je na rekordu, pomohly akcie Nvidie
  Evropské akcie dnes posilovaly, náladu na trhu podpořily zejména příznivé výsledky americké technologické společnosti Nvidia. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 se během dne vyšplhal až na rekordních 496,30 bodu. Překonal tak předchozí maximum 495,46 bodu z ledna 2022. Obchodování nakonec uzavřel s nárůstem o 0,82 procenta na 495,10 bodu. To představuje nejvyšší závěrečnou hodnotu v jeho historii.