Pár dnů před volbami v Brazílii průzkumy stále vede levicový exprezident Lula

Brazilský levicový exprezident Luiz Inácio Lula da Silva před nedělním rozhodujícím kolem voleb hlavy státu mírně zvýšil vedení v průzkumech. Podle dvou z nich z počátku týdne by porazil současného pravicového prezidenta Jaira Bolsonara o šest procentních bodů, uvedl server televize Euronews. Ten též připomněl, že průzkumy mohl ovlivnit nedělní incident, při němž Bolsonarův příznivec v Riu de Janeiro postřelil dva policisty. Kampaň v Brazílii je už řadu týdnů vyhrocená a provázelo ji několik podobných incidentů a řada dezinformací a bizarních obvinění.

"Dezinformace jsou před druhým kolem trochu jiného druhu než před prvním. Dříve Bolsonaro a jeho příznivci sázeli zejména na zpochybňování volebního procesu a elektronického hlasování," řekl stanici Hlas Ameriky (VOA) Philip Friedrich, analytik organizace Freedom House. "Nyní jde spíše o senzacechtivé výroky a vytržení z kontextu," dodal. Například Lula podle nich má smlouvu s ďáblem a chystá se uzavřít kostely, Bolsonara obvinili z kanibalismu či pedofilie. Lula musel zdůraznit, že věří v Boha a je křesťan. Bolsonaro se minulý týden omluvil za svá vyjádření v podcastu, v nichž nepřímo označil za prostitutky nezletilé venezuelské emigrantky, které před několika lety jako prezident navštívil na předměstí metropole při pravidelné projížďce na motorce.

Někteří Brazilci si přejí, aby tato kampaň už skončila, napsala agentura AFP. Podle některých trvá už rok, tedy od doby, kdy se začalo rýsovat, že hlavními soupeři budou Lula a Bolsonaro. "Raději neřeknu, koho budu volit, mám strach. O politice nemluvím, protože to způsobuje problémy," řekla AFP osmačtyřicetiletá obchodnice Luciene Soaresová. "Mezi přáteli i příbuznými si říkáme: Bože, ať už to skončí," dodala. "Cítím se vyčerpaný a už toho mám dost," rozčílil se pětašedesátiletý advokát José Guilherme Araújo, jehož AFP zastihla na pláži Copacabana v Riu a který řekl, že nebude volit ani Lulu, ani Bolsonara.

V kampani využívají oba tábory i ekonomické ukazatele, které každý vykládá jinak, a jak Bolsonaro, tak Lula se označují za "spasitele" ekonomiky, napsal server Deutsche Welle (DW). Současný prezident se chlubí daty, jež začátkem října zveřejnila centrální banka. Ta očekává, že hrubý domácí produkt Brazílie tento rok vzroste o 2,7 procenta, což je mnohem víc než například v USA, kde tempo růstu ekonomiky letos podle Fedu zpomalí až na 0,2 procenta. Server DW ale připomněl, že na konci Lulovy vlády v roce 2010 byla Brazílie sedmou největší ekonomikou a v roce 2020 klesla na 12. a loni na 13. místo.

Lula v kampani uvedl, že miliony Brazilců upadly za Bolsonarovy vlády do chudoby, zatímco sociální programy za jeho úřadování (2003-2010) miliony obyvatel z bídy dostaly. "V této zemi nemá 33 milionů lidí dostatek jídla," tvrdí Lula. Bolsonarova vláda ale letos v létě, před blížícími se volbami, prosadila v parlamentu sociální balík, který zahrnuje snížení daní na pohonné hmoty, energie či veřejnou dopravu a zvýšení příspěvku pro lidi žijící pod hranicí chudoby.

Velkou roli v kampani hraje také ekologie. "Pokud vyhraje Bolsonaro, tak zmizí amazonský prales," řekla s nadsázkou brazilská aktivistka Neidinha Bandeiraová (63) deníku El País. Vítězstvím Luly by podle ní ekologové získali partnera pro dialog a pro snahu napravit aspoň částečně to, co Bolsonaro pokazil. "Současný prezident s ochránci pralesa ani s občanskými sdruženími nemluví," dodala. I když ale Lula vyhraje, bude mít vládnutí těžší, protože v parlamentu vzešlém z voleb z tohoto měsíce bude mít Bolsonarova strana větší šance na koalice než Lulova formace.

Zdroj: Reuters, ČTK, VOA, DW, AFP

Čtěte více

• Pandemie podle spořitelen zatím platební morálku Němců nezasáhla
  Koronavirová krize zatím neměla negativní dopady na platební morálku německých spotřebitelů. Agentuře DPA to řekl prezident německého svazu spořitelen Helmut Schleweis. Poukázal rovněž na rostoucí míru úspor.
• Pandemie si žádá výjimečná opatření, řekla o schodku Merkelová
  Pandemie nemoci covid-19 je výjimečnou situací, která si žádá výjimečná opatření. Dnes to v parlamentu prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová, která před poslanci obhajovala plánovaný rozpočtový schodek na rok 2021 ve výši 180 miliard eur (4,7 bilionu Kč).
• Pandemie sníží celosvětově počet pracovních hodin o 6,7 pct.
  Pandemie nemoci covid-19 sníží ve druhém čtvrtletí po celém světě počet pracovních hodin o 6,7 procenta, což odpovídá pracovní době 195 milionů lidí na plný úvazek. Uvedla to včera Mezinárodní organizace práce (ILO). Více než čtyři pětiny lidí z celosvětové pracovní síly žijí na místech, kde jsou pracoviště zcela, nebo částečně uzavřená.
• Pandemie v Německu zastavila po 14 letech růst zaměstnanosti
  Pandemie nemoci covid-19 loni v Německu zastavila po více než 14 letech růst zaměstnanosti. Loni bylo v Německu výdělečně činných o 477.000 lidí méně než v roce 2019, uvedl dnes v předběžném propočtu statistický úřad. Podle analytiků ale koronavirus jen urychlil očekávaný vývoj, neboť potenciál zaměstnanosti se kvůli demografickým změnám snižuje.
• Pandemie zvyšuje podíl superbohatých na globálním bohatství
  Pandemie je zlatým věkem pro miliardáře - jejich podíl na celosvětovém majetku domácností se během krize způsobené covidem-19 zvýšil na rekord. Podle zprávy o světové nerovnosti vypracované skupinou World Inequality Lab, kterou založil francouzský ekonom Thomas Piketty, mají domácnosti 2750 miliardářů na celosvětovém bohatství domácností podíl 3,5 procenta. Na počátku roku 2020 to byla jen dvě procenta a v roce 1995 jedno procento.
• Panevropský akciový index klesl, ale má za sebou rekordní měsíc
  Panevropský index STOXX Europe 600 dnes oslabil kvůli vyjednávání o brexitu, úhrnem za celý měsíc má však za sebou rekordní růst o téměř 14 procent. Přispěl tomu výhled na zmírnění uzávěr proti šíření koronaviru a vývoj vakcín proti covidu-19.
• Panevropský akciový index STOXX Europe 600 je na rekordu, pomohly akcie Nvidie
  Evropské akcie dnes posilovaly, náladu na trhu podpořily zejména příznivé výsledky americké technologické společnosti Nvidia. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 se během dne vyšplhal až na rekordních 496,30 bodu. Překonal tak předchozí maximum 495,46 bodu z ledna 2022. Obchodování nakonec uzavřel s nárůstem o 0,82 procenta na 495,10 bodu. To představuje nejvyšší závěrečnou hodnotu v jeho historii.
• Panika přichází z Číny
  Dnes sice není v plánu zveřejnění žádných důležitých čísel z ekonomiky, tradeři se ale rozhodně nudit...
• Pán prstenů opět pomůže novozélandské ekonomice
  Fanoušci Pána prstenů mohou slavit. Společnost Amazon Studios oznámila, kde se bude točit očekávaný seriál ze Středozemě. Příběhy elfů, skřetů a hobitů se budou znovu odehrávat na Novém Zélandu. Dosud se diskutovalo, zda se televizní série nebude točit spíše ve Skotsku. Tam ale situaci komplikuje hlavně nejistota kolem brexitu.
• Paralýza federálních úřadů v USA zatím zažehnána, Biden podepsal zákon
  Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o nouzovém financování federální vlády na příštích 45 dnů. O několik hodin dříve ho schválily obě komory Kongresu. Zákon těsně před začátkem nového fiskálního roku odvrátil ochromení vládních úřadů a agentur, takzvaný shutdown, neobsahuje však další pomoc Ukrajině bránící se ruské agresi.
• Parlament na Srí Lance schválil plán restrukturalizace domácího dluhu
  Parlament na Srí Lance včera schválil plán restrukturalizace domácího dluhu, což je nutná podmínka k tomu, aby země mohla dál čerpat pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Informovala o tom agentura Reuters. Měnový fond přiznal zemi pomoc v objemu 2,9 miliardy dolarů (přes 63 miliard Kč).
• Parlamenty Německa a Francie vyzvou k užší spolupráci
  Parlamenty Francie a Německa dnes budou schvalovat rezoluce, v nichž vyzvou své vlády k uzavření nové dohody o spolupráci. Učiní tak při výročí uzavření Elysejské smlouvy z roku 1963 podepsané někdejším francouzským prezidentem Charlesem de Gaullem a bývalým německým kancléřem Konradem Adenauerem. Paříž a Berlín už na nové smlouvě pracují a chtějí ji podepsat ještě letos, uvedli v neděli francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová.
• Parlamenty Rakouska a Německa schválily pomoc Řecku
  Poslanci v Rakousku a v Německu dnes dali zelenou svým vládám, aby dál jednaly o podrobnostech nového...
• Partners získala bankovní licenci ČNB, nová banka ponese název Partners Banka
  Finanční skupina Partners získala bankovní licenci České národní banky. Nová banka ponese název Partners Banka. Její činnost skupina plánuje spustit v prvním čtvrtletí 2024, v pilotním provozu pro vedení, zaměstnance, poradce a jejich rodiny banka zahájí činnost koncem letošního roku. Partners to dnes oznámila ČTK v tiskové zprávě.
• Pár zajímavostí za rok 2016 v grafech
  Rok 2016 je téměř u svého konce. Byl to rok, ve kterém se Britové rozhodli pro odchod z Evropské unie a ve kterém byl Donald Trump zvolen prezidentem Spojených států. Grafy níže zobrazují další zajímavá fakta či události, které se za rok 2016 přihodily.
• Paříž a Berlín prý chtějí po Řecku moc obětí
  Vlivný francouzský ekonom Thomas Piketty dnes označil za ironii, že Německo a Francie si ve 20. století, kdy...
• Paříž, Berlín a Řím prý chystají kroky proti měně firmy Facebook
  Francie, Německo a Itálie společně připravují opatření, která by v Evropě zamezila používání plánované digitální měny libra americké společnosti Facebook. Podle agentury AFP to dnes oznámil francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Německo a Francie už minulý měsíc slíbily, že budou fungování této digitální měny v Evropské unii blokovat.
• Paříž: EU by měla nadnárodní firmy přimět k řádnému placení daní
  Evropská unie by měla přimět velké nadnárodní společnosti, například americké firmy Amazon, Facebook a Google, aby platily spravedlivý podíl na daních. Uvedl to včera francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
• Paříž hostí jednání desítek hlav států a vlád o financování udržitelného rozvoje
  V Paříži dnes začíná dvoudenní vrcholná schůzka nazvaná Summit pro Nový globální finanční pakt, jíž se zúčastní desítky hlav států a vlád, zejména rozvojových zemí, ale také například německý kancléř Olaf Scholz, čínský premiér Li Čchiang, generální tajemník OSN António Guterres, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
• Paříž po brexitu políčí na finančníky z Londýna
  Francie usnadní situaci zahraničním společnostem přicházejícím do země podnikat. Zaměstnancům, kteří do...