Německo se chystá na brexit, neví ale, co vlastně čekat

Pokles hrubého domácího produktu, snížení německých investic do Británie nebo další četné žádosti Britů o německé občanství - to jsou jen některé z očekávaných dopadů brexitu na spolkovou republiku. Přesněji je ale dokáže odhadnout málokdo; především kvůli tomu, že nikdo dodnes neví, podle jakého scénáře a kdy se vlastně odchod Británie z Evropské unie odehraje. V Německu je tato nejistota předmětem vzrůstající frustrace.

Postoj Berlína k brexitu je od referenda o vystoupení z června 2016 konstantní a do omrzení ho v posledních letech opakovala například kancléřka Angela Merkelová. Německo podle ní rozhodnutí britských občanů hluboce lituje, ale zároveň ho respektuje. Přeje si do budoucna co nejužší vztahy s Londýnem, zároveň má ale za jasné, že nemohou být stejné, jako kdyby Británie zůstala členskou zemí EU.

V posledním půlroce se pak ve vyjádřeních Merkelové i dalších německých politiků, kteří nadále podporují naplnění už vyjednané dohody o vystoupení, stále častěji objevuje i výzva, aby se spolková republika důsledně připravovala také na možnost, že se brexit, který je zatím plánován na 29. března, uskuteční bez dohody. Snaží se o to vláda, podnikatelé i běžní občané.

Kabinet i parlament už v souvislosti s vystoupením Británie z osmadvacítky přijaly několik opatření, která se týkají daňové, pracovní, sociální nebo vzdělávací oblasti. Jedním z nejdůležitějších je nařízení, které stanoví, že i v případě brexitu bez dohody budou Britové v Německu moci zůstat nejméně tři měsíce za dosavadních podmínek. Po čtvrtroce, nebo v případě prodloužení lhůty o něco později, budou muset individuálně žádat o povolení k pobytu.

Řada ze zhruba 100.000 Britů žijících ve spolkové republice se ale na podobná opatření spoléhat nechce a raději žádá o německé občanství, které jim na každý pád dá jistotu, že budou nadále moci žít a pracovat v celé unii. Zatímco v roce 2015 německé občanství podle zdejších úřadů získalo 622 Britů, v roce referenda o brexitu jich bylo už 2865 a předloni 7493. Výrazně také stoupl počet Britů stěhujících se do spolkové republiky.

Nejistotu nepociťují jen Britové v Německu, ale také řada ze zhruba 140.000 Němců žijících v Británii. I v jejich případě to potvrzují žádostí o britské občanství, jejichž počet šel několikanásobně nahoru.

V nejednoduché situaci je také mnoho firem, které s ostrovní zemí obchodují. Nejde přitom rozhodně o bezvýznamný segment. Obchodní výměna obou zemí dosahuje téměř 120 miliard eur (tři biliony korun) a na obchodu s Británií závisí podle Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) až 750.000 pracovních míst.

Není tak divu, že zástupci průmyslu, včetně toho automobilového, opakovaně varovali před možnými důsledku brexitu bez dohody. Se zvyšující intenzitou nyní také pořádají semináře, které mají firmám pomoci se na brexit připravit. Konkrétně společnosti zvažují třeba přesun výroby z Británie nebo si najímají dodatečné skladovací prostory a předzásobují se součástkami, aby překonaly problémy a zpoždění, k nímž by podle všeho znovuzahájení kontrol zboží na britských hranicích vedlo. I tak ale zhruba polovina německých firem podle DIHK říká, že dopady brexitu bez dohody nedokáže odhadnout.

Nelehko se odhadují také makroekonomům, i když ti se většinou shodují v tom, že by takový brexit neměl na Německo zdaleka tak negativní dopad jako na Británii. Šéf ekonomického institutu DIW Marcel Fratzscher očekává, že by v případě tvrdého brexitu, který může na rozdíl od jiných odvětví prospět bankovní branži ve Frankfurtu nad Mohanem, hrubý domácí produkt spolkové republiky klesl 0,2 až 0,3 procenta, což ale nepovažuje za nikterak dramatický propad. O poznání horší scénář načrtává šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Joachim Lang, podle něhož by pokles HDP činil nejméně půl procenta.

Situaci okolo vystoupení Británie z EU samozřejmě podrobně sledují i média, jejichž velká většina ze současné situace viní britskou politiku, která podle nich není ani pár týdnů před plánovaným termínem brexitu schopna říct, co vlastně chce. Jako nejčastější možné východisko novináři navrhují odsunutí termínu brexitu, případně druhé referendum.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Německo přijde v roce 2017 o 0,5 % růstu
  Chystaný odchod Británie z Evropské unie připraví německou ekonomiku v příštím roce o půl procenta růstu...
• Německo příští rok zatáhne za rozpočtovou brzdu, chce deficit 17,2 miliardy eur
  Německo po třech letech zatáhne za rozpočtovou brzdu, na příští rok vláda přijala návrh rozpočtového deficitu 17,2 miliardy eur (425,7 miliardy Kč). Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně oznámil německý ministr financí Christian Lindner. Na letošní rok plánuje Německo hospodařit se schodkem 138,9 miliardy eur (3,4 bilionu Kč).
• Německo: Rekordní počet výdělečně činných
  Počet výdělečně činných osob v Německu v loňském roce stoupl téměř o procento na 42,6 milionu, takže...
• Německo roste rychleji než ve 4Q roku 2016
  Německá ekonomika roste v prvním čtvrtletí rychleji než na konci loňského roku. Přispívá k tomu mírný růst exportu a dobrá situace ve stavebnictví, zlepšuje se ale i důvěra v ekonomiku. Uvedlo to dnes německé ministerstvo hospodářství.
• Německo: Rozpočtový přebytek v roce 2016
  Německo se vrátí k rozpočtovým přebytkům v roce 2016, pomoci mu k tomu má stabilní ekonomický růst...
• Německo-ruská obchodní výměna vzrostla
  Obchodní výměna mezi Německem a Ruskem loni poprvé po pěti letech vzrostla, navzdory mezinárodním sankcím. Německo vyvezlo do Ruska zboží v hodnotě 25,9 miliardy eur (658 miliard Kč), převážně stroje, automobily a chemické výrobky, meziročně zhruba o 20 procent více. Z Ruska do Německa proudila hlavně ropa a zemní plyn, celkový objem zboží činil 31,4 miliardy eur, tedy o 19 procent více než v předchozím roce. Rekordních hodnot z roku 2012 ale vzájemný obchod zatím nedosáhl, napsala agentura DPA s odkazem na dnes zveřejněné údaje spolkového statistického úřadu.
• Německo: Řecko neopustí eurozónu
  Zadlužené Řecko nezbankrotuje ani neopustí eurozónu. Uvedl to dnes podle agentury DPA německý...
• Německo: Řecko už zachraňovat nehodláme
  Německo již nehodlá za každou cenu bránit odchodu Řecka z eurozóny. Informoval o tom německý časopis Der Spiegel...
• Německo řeší stížnost na bankovní unii
  Skupina profesorů podala k německému ústavnímu soudu stížnost proti plánované evropské bankovní unii...
• Německo se dočká vyrovnaného rozpočtu
  Německo bude příští rok hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Vláda kancléřky Angely Merkelové dnes schválila...
• Německo se chystá snížit odhad růstu HDP
  Německá vláda příští týden sníží odhad růstu německé ekonomiky na letošní a příští rok. Uvedla to agentura...
• Německo se chystá zlepšit svůj výhled
  Německá vláda se chystá zvýšit odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 1,8 procenta a s podobným...
• Německo se musí přípravit na cla
  Pravděpodobné vítězství republikána Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách je hospodářsky nejtěžším okamžikem v dějinách Německa. V komentáři to dnes napsal předseda kielského Institutu pro světové hospodářství (IfW) Moritz Schularick. Podle předsedy ekonomického institutu Ifo Clemense Fuesta se Německo musí připravit na zavedení cel, podle předsedy institutu ZEW Achima Wambacha Trumpovo prezidentství ještě zhorší hospodářské problémy Evropy a Německa.
• Německo se může podílet na unijním fondu obnovy, rozhodl ústavní soud
  Fond obnovy Evropské unie, který má pomoci členským zemím překonat následky koronavirové krize, není v rozporu s Německou ústavou, Německo se tak programu nadále může účastnit. Dnes o tom rozhodl německý ústavní soud. Ten zamítl dvě ústavní stížnosti, ve kterých kritici fondu považovali za nepřípustné naplnění fondu společným zadlužením. Fond má objem 800 miliard eur (19,5 bilionu Kč) v aktuálních cenách, společné závazky pak chce EU splatit do roku 2058.
• Německo se obává sankcí proti Rusku
  Zavedení hospodářských sankcí proti Moskvě kvůli připojení ukrajinského poloostrova Krym k Rusku by vážně...
• Německo se podle centrální banky nemusí obávat recese
  Hospodářský růst v Německu v letošním čtvrtém čtvrtletí zůstane slabý, není však důvod obávat se recese. Ve své měsíční zprávě to dnes uvedla německá centrální banka. Deutsche Bundesbank, jak zní její oficiální název, také upozornila na známky stabilizace vyhlídek německého průmyslového sektoru.
• Německo se podle Habecka letos zbaví závislosti na ruském uhlí a možná ropě
  Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě, do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. Dnes to oznámil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Německo se po ruské invazi rozhodlo posílit svou energetickou bezpečnost, která je nyní odkázána na dodávky energetických surovin z Ruska. Habeck v uplynulých dnech nicméně opakovaně varoval, že rychlé odpojení není možné.
• Německo se podle kancléře Scholze navzdory energetické krizi vyhne recesi
  Německý kancléř Olaf Scholz dnes vyjádřil přesvědčení, že Německo se navzdory energetické krizi nedostane do hospodářské recese. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
• Německo se potýká se stávkami, populisty a horší ekonomikou
  Rekordní neoblíbenost vlády kancléře Olafa Scholze zmítané vnitřními spory, vysoké preference pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) a neustálé vlny demonstrací a stávek, tak vypadá každodenní realita v Německu. Rozpolcený obraz země doplňují hospodářské potíže, které Německo prozatím nedokázalo překonat.
• Německo se prý vyhne hospodářské recesi
  Německá ekonomika se vyhne recesi. V prvním čtvrtletí jeví známky růstu, který by měl během roku zrychlit...