Německo se potýká se stávkami, populisty a horší ekonomikou

Rekordní neoblíbenost vlády kancléře Olafa Scholze zmítané vnitřními spory, vysoké preference pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) a neustálé vlny demonstrací a stávek, tak vypadá každodenní realita v Německu. Rozpolcený obraz země doplňují hospodářské potíže, které Německo prozatím nedokázalo překonat.

Německá ekonomika, která je největší v Evropě, se loni pod tlakem globálních krizí propadla o 0,3 procenta. A letos podle vládních odhadů vykáže růst jen o 0,2 procenta. Utlumené německé hospodářství je špatnou zprávou i pro Česko. Jeho největším obchodním partnerem je právě Německo, na kterém je závislá řada dalších zemí.

Institut německého hospodářství (IW) v aktuální studii vypočítal, že kvůli krizím souvisejícím s pandemií nemoci covid-19 a válkou na Ukrajině přišla ekonomika o 545 miliard eur (13,8 bilionu Kč). "Němci v tomto období snížili konzumní výdaje o 400 miliard eur (10,1 bilionu Kč), to je asi 4800 eur (121.400 Kč) na osobu," uvedl institut. Poznamenal, že za uplynulé čtyři roky se také o desítky miliard eur propadly investice.

"Chybějící investice z dlouhodobého hlediska snižují naše možnosti vypořádat se s výzvami, jako jsou digitalizace, nedostatek kvalifikovaných pracovníků nebo klimatická změna," řekl ekonom IW Michael Grömling.

Omezení státních výdajů je dobře patrné v rozpočtu pro letošní rok. Ten vláda musela v závěru roku zcela přepracovat, protože ústavní soud označil za protiústavní jednorázové financování zvláštních fondů, které stály mimo každoroční rozpočet. Místo dalších půjček se Scholzova vláda rozhodla k rázným škrtům.

Německo tak skončilo s regulací cen energií, snížilo dotace na nákup elektrických aut a šetřit se rozhodlo i na zemědělcích. Ti se ale odmítli snadno smířit se zrušením dotací na nákup dieselu a se zrušením daňové výjimky na nákup zemědělských strojů. Během vrcholů demonstrací v polovině ledna farmáři po celý týden blokovali nájezdy na dálnice a dopravu ve velkých městech. Jen do Berlína se sjelo přes 6000 traktorů, nákladních vozů a dalších zemědělských strojů.

"Rušení dotací na diesel pro zemědělství bylo určitě jedním z podnětů tohoto protestu, ale nikoli tím hlavním důvodem. Jsem přesvědčen, že 95 procent lidí nepřišlo kvůli dieselu. Všichni žádáme změnu," řekl tehdy ČTK farmář Peter Kuhl, která provozuje na západě Meklenburska-Předního Pomořanska rodinnou farmu s chovem krav a produkcí mléka a hovězího masa.

Vláda zemědělcům nakonec částečně ustoupila, podpora dieselu sice skončí postupně do roku 2026, ale daňového osvobození vozidel pro zemědělství zůstalo zachováno.

V posledních týdnech se Německo potýká se stávkami a protesty strojvedoucích železniční společnosti Deutsche Bahn (DB) nebo palubního i pozemního personálu aerolinek Lufthansa, což doléhá na miliony lidí a také na průmysl. Kvůli počtu a četnosti odborových akcí si německá média, jako jsou bavorská televizní a rozhlasová společnost Bayerischer Rundfunk, veřejnoprávní televize ARD či deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), pokládají otázku, zda se Německo nestalo zemí stávek.

Podle expertů je to spíše náhoda, že se letos v Německu tolik stávkuje. Expert Hagen Lesch z IW nicméně připouští, že nynější pracovní spory nabyly na intenzitě, neboť varovné stávky už netrvají jen několik hodin, ale prodloužily se na dny. Poznamenal, že ochota stávkovat se zvýšila i kvůli inflaci a nedostatku kvalifikovaných pracovníků. To odborům usnadnilo mobilizaci zaměstnanců, kteří se tolik neobávají o ztrátu místa.

Podobný názor v deníku FAZ vyslovil hlavní ekonom banky DZ Michael Holstein. "Když se člověk podívá k našim sousedům, tak to nelze říct," uvedl k tomu, zda je Německo zemí stávek. "Obzvláště ve Francii jsou pracovní spory častější a radikálnější. Na hořící barikády a pouliční boje si tam lidé už prakticky zvykli," poznamenal. Dále uvedl, že se změnil rozsah sporů mezi odbory a zaměstnavateli, což dříve v dobách slabého ekonomického výkonu bylo nemyslitelné. "To, že se to změnilo, je způsobeno demografickými změnami, které nyní masivně ovlivňují trh práce," dodal.

Rozsáhlými změnami nyní prochází i německá politická scéna. Vysoká popularita AfD zneklidňuje nejen vládní sociální demokraty (SPD) kancléře Scholze a koaliční Zelené a liberální svobodné demokraty (FDP), ale také opoziční konzervativní unii CDU/CSU. Mezi veřejností se zvedla vlna odporu a po několika týdnech celoněmeckých demonstrací proti krajní pravici začala obliba AfD klesat.

Aktuální průzkum agentury INSA sice AfD slibuje 18,5 procenta, což z ní po CDU/CSU dělá druhou největší politickou sílu v zemi, přesto je to pro stranu nejhorší výsledek za poslední takřka rok. AfD se totiž od loňského června stabilně držela nad více než 20 procenty. Skutečnou oblibu AfD ale ukážou letošní volby. V červnu Německo jako ostatní unijní země čekají volby do Evropského parlamentu, v září se pak konají zemské volby v Sasku, Durynsku a Braniborsku.

Spolkový poslanec AfD Petr Bystroň, který je českého původu a který je dvojkou pro eurovolby, řekl ČTK, že očekává, že AfD se v Evropském parlamentu stane nejsilnější německou stranou. Předpokládá rovněž, že v Sasku a případně i v Durynsku se AfD ujme vlády.

Takovému scénáři se chce saský konzervativní premiér Michael Kretschmer vyhnout. V rozhovoru se zahraničními novináři řekl, že obliba AfD je dopadem vlády kancléře Scholze a sporů uvnitř kabinetu. Za nejpalčivější problémy, které ovlivní volby, označil migraci, energetickou politiku, ruskou invazi na Ukrajině a škrty v podpoře zemědělců. Zároveň řekl, že se nezdá, že by se Scholz v těchto oblastech poučil. "V žádném tématu vláda nevyslala signál, že rozumí a že se snaží o nápravu," řekl.

Na výsledek letošních voleb s napětím čekají i politologové. "Německo v eurovolbách a zářijových zemských volbách čeká zátěžový test," řekl ČTK analytik Milan Nič z Německé společnosti pro zahraniční politiku (DGAP). Poukázal zároveň na to, že polarizace se týká všech vyspělých společnostní. Politolog Jan Němec, který působí na Univerzitě Lipsko, k tomu poznamenal, že i přes znovusjednocení země pořád existuje opona mezi východním a západním Německem.

Zdroj: Reuters, ČTK, INSA, IW, DZ, DGAP

Čtěte více

• Německo řeší stížnost na bankovní unii
  Skupina profesorů podala k německému ústavnímu soudu stížnost proti plánované evropské bankovní unii...
• Německo se dočká vyrovnaného rozpočtu
  Německo bude příští rok hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Vláda kancléřky Angely Merkelové dnes schválila...
• Německo se chystá na brexit, neví ale, co vlastně čekat
  Pokles hrubého domácího produktu, snížení německých investic do Británie nebo další četné žádosti Britů o německé občanství - to jsou jen některé z očekávaných dopadů brexitu na spolkovou republiku. Přesněji je ale dokáže odhadnout málokdo; především kvůli tomu, že nikdo dodnes neví, podle jakého scénáře a kdy se vlastně odchod Británie z Evropské unie odehraje. V Německu je tato nejistota předmětem vzrůstající frustrace.
• Německo se chystá snížit odhad růstu HDP
  Německá vláda příští týden sníží odhad růstu německé ekonomiky na letošní a příští rok. Uvedla to agentura...
• Německo se chystá zlepšit svůj výhled
  Německá vláda se chystá zvýšit odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 1,8 procenta a s podobným...
• Německo se může podílet na unijním fondu obnovy, rozhodl ústavní soud
  Fond obnovy Evropské unie, který má pomoci členským zemím překonat následky koronavirové krize, není v rozporu s Německou ústavou, Německo se tak programu nadále může účastnit. Dnes o tom rozhodl německý ústavní soud. Ten zamítl dvě ústavní stížnosti, ve kterých kritici fondu považovali za nepřípustné naplnění fondu společným zadlužením. Fond má objem 800 miliard eur (19,5 bilionu Kč) v aktuálních cenách, společné závazky pak chce EU splatit do roku 2058.
• Německo se obává sankcí proti Rusku
  Zavedení hospodářských sankcí proti Moskvě kvůli připojení ukrajinského poloostrova Krym k Rusku by vážně...
• Německo se podle centrální banky nemusí obávat recese
  Hospodářský růst v Německu v letošním čtvrtém čtvrtletí zůstane slabý, není však důvod obávat se recese. Ve své měsíční zprávě to dnes uvedla německá centrální banka. Deutsche Bundesbank, jak zní její oficiální název, také upozornila na známky stabilizace vyhlídek německého průmyslového sektoru.
• Německo se podle Habecka letos zbaví závislosti na ruském uhlí a možná ropě
  Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě, do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. Dnes to oznámil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Německo se po ruské invazi rozhodlo posílit svou energetickou bezpečnost, která je nyní odkázána na dodávky energetických surovin z Ruska. Habeck v uplynulých dnech nicméně opakovaně varoval, že rychlé odpojení není možné.
• Německo se podle kancléře Scholze navzdory energetické krizi vyhne recesi
  Německý kancléř Olaf Scholz dnes vyjádřil přesvědčení, že Německo se navzdory energetické krizi nedostane do hospodářské recese. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
• Německo se prý vyhne hospodářské recesi
  Německá ekonomika se vyhne recesi. V prvním čtvrtletí jeví známky růstu, který by měl během roku zrychlit...
• Německo se prý vyhne hospodářské recesi
  Německá ekonomika se v příštím roce vyhne recesi a dosáhne podobného tempa růstu jako v letošním roce.
• Německo se připravuje na Grexit
  Německá vláda se připravuje na možný odchod Řecka z eurozóny. Informoval o tom německý list Bild...
• Německo se těsně vyhnulo recesi
  Německá ekonomika se ve třetím čtvrtletí zřejmě těsně vyhnula recesi. Hrubý domácí produkt se za tři...
• Německo se ve 3. čtvrtletí vyhnulo recesi
  Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí stoupla díky silné soukromé spotřebě o 0,1 procenta a těsně se tak...
• Německo se vrátí k rozpočtovým přebytkům
  Německo by se mohlo v roce 2015 vrátit k rozpočtovému přebytku, byť malému. V roce 2017 by ale mohl...
• Německo se vymanilo z deflace
  Inflace v Německu se v květnu vymanila ze záporného pásma. Spotřebitelské ceny zůstaly v meziročním...
• Německo se v závěru roku těsně vyhnulo hospodářské recesi
  Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala po poklesu o 0,2 procenta ve třetím kvartálu. Těsně se tak vyhnula recesi, která se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů spolkového statistického úřadu.
• Německo se v závěru roku vyhnulo recesi
  Německo se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vyhnulo recesi, hrubý domácí produkt (HDP) zůstal proti předchozím třem měsícům beze změny. Oznámil to dnes německý statistický úřad, a potvrdil tak předběžné odhady. Podrobnější údaje ukázaly, že odvrátit recesi pomohly vyšší státní výdaje. Ve třetím čtvrtletí ekonomika vykázala pokles o 0,2 procenta.
• Německo schválí dlouho očekávaný návrh rozpočtu pro rok 2025
  Německá vláda kancléře Olafa Scholze dnes schválí návrh rozpočtu pro nadcházející rok, který počítá s výdaji ve výši 480,6 miliardy eur (12,2 bilionu Kč). Kabinet chce zároveň přijmout návrh rozpočtového dodatku pro letošní rok, který již schválené výdaje o objemu 476,8 miliardy eur (12,1 bilionu Kč) navýší o půjčku zhruba 11 miliard eur (278 miliard Kč).