V minulém týdnu přišel v kalendáři Formule 1 na řadu závod velké ceny Monaka. Pro mě, jako velkého fanouška stáje Ferrari byla zajímavá už kvalifikace, ve které nejrychlejší čas zajel Leclerc. Tím si vybojoval právo startovat z první pozice, a jak všichni víte, v tomto závodu to znamená velkou pravděpodobnost vítězství i v samotném závodě. Až sem by to bylo perfektní, jenže v posledním měřeném kole Leclerc nezvládl svůj monopost a havaroval. A to tak nešťastně, že bylo ve vzduchu velké podezření na poškozenou převodovku. Její výměna by potom znamenala posun o pět míst na startovním roštu, čímž by se vítězství velmi vzdálilo. No a teď tedy přišlo to podstatné. Vyměnit převodovku, respektive „otevřít“ auto a zjistit, jestli je něco poškozeného, přičemž výměna některých částí by znamenala posun na startovním roštu nebo risknout to a do vozidla nezasahovat tak, aby zůstalo na prvním pole position?
I když paralely často kulhají, je to ukázka rozhodování, které je velice podobné našemu rozhodování v tradingu. Minimalizovat ztrátu, přesto si něco málo z obchodu vzít nebo riskovat na plné pecky a na konci třeba nedostat vůbec nic. Když by Leclerc startoval ze šestého místa, nevyhrál by závod a bral by pravděpodobně nějakých 10 bodů do hodnocení šampionátu. Byl by to takový obyčejný šedivý závod, ale s malým příspěvkem na jezdecké konto. Špatně zvoleným řešením však došlo k tomu, že nejen, že Leclerc nevyhrál závod, ale nebral ani bod. A to jen kvůli tomu, že risk nevyšel a auto bylo poškozené víc, než se čekalo.
Zkrátka Ferrari udělalo chybu a vidinou maximálního zisku zabilo klidný malý příspěvek, přesto však příspěvek. Neuvědomili si, že jeden závod nerozhoduje o celkovém výsledku. O tom se rozhoduje v součtu více, než dvaceti závodů. Je to jako v tradingu. Jeden obchod nic neznamená. Až jejich součet, třeba za rok ukáže, jak dobře nebo špatně si kdo vedl. Takže pokud se někdy někdo trápíte kvůli dopadům špatného rozhodnutí, tak to pusťte z hlavy. Chyby dělá i Ferrari.
Michal Uma
