Další jasnou věcí je, že mnoho obchodníků ví, proč určitou strategii obchoduje. Zná její silné stránky a zná i její slabé stránky. Stejně drsnou pravdou potom je, že velká většina traderů vůbec netuší, co a proč dělá. Tedy myslí si, že ví, ale ví, jak se hezky česky říká, úplné prd. Nejen to, ale na základě tohoto prd posuzují strategie těch druhých. A je jedno, jestli jsou ty strategie obchodníků, kteří vědí nebo jen strategie souputníků v nevědomosti. Prostě vyslovují svá moudra, která ovšem nikdy neaplikují a pokud ano, tak s výsledkem, který neuspokojí ani jejich peněženku, ani jejich ego. A tak, když jim to až tak úplně moc nejde, předpokládají, že v tom nejsou sami a až tak úplně to nejde všem. Jenže ono je to celé úplně jinak.
Když obchodník používá backtesty, a teď nemám na mysli tužku, papír, údaje za dva týdny a 15 minut práce, ale mám na mysli skutečné backtesty, které kombinují desítky položek. Tyto položky mohou modifikovat a především potom, dokáží ukázat obchodování za poměrně dlouhé minulé období, načež to umí dále porovnat se skutečně provedenými obchody. Obchodníka dělajícího takové backtesty nerozhodí ani vývoj v trhu, ani řeči ostatních, nevědomých traderů.
Když vám totiž backtest ukáže, že máte mít dvacet po sobě jdoucích ztrát a vy jich máte teprve 12, tak i kdyby vám nějaký chytrák vyprávěl cokoliv, třeba to, že se máte jít oběsit, protože dvanáct po sobě jdoucích ztrát je totální katastrofa a traderská neschopnost, poradíte mu, aby se uklidnil a šel si s vámi zahrát třeba tenis. Zkrátka důkladně provedený backtest, respektive backtesty vám říkají, co všechno se může stát a čeho všeho je vše strategie schopná. Pokud potom dokážete reagovat v okamžicích, kdy se blížíte k jejich limitním hodnotám a dokážete racionálně reagovat drobnými změnami, tak nikdy nemůžete dopadnout špatně. Naopak špatně dopadnete, když se necháte ovlivnit těmi, co vědí prd.
Michal Uma
