Mišustin: Dvouletá obnova ekonomiky Rusko vyjde na pět bil. rublů
Dvouletý plán obnovy ruské ekonomiky po pandemii vyjde Moskvu podle premiéra Michaila Mišustina na pět bilionů rublů (1,74 bilionu korun). Mišustin to dnes během telekonference, kterou přenášela i televize, řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Plán má odstartovat na počátku července, napsal dnes ruský list Kommersant.
Plán je rozdělen do tří fází. Během té první, do konce letošního roku, se počítá se stabilizací situace, do konce druhého kvartálu příštího roku s hospodářským oživením a do konce roku 2021 chce Moskva dosáhnout hospodářského růstu o nejméně 2,5 procenta.
Podle Mišutina bude nutné změnit rozpočtové výdaje, které před pandemií Putin oznámil. Do konce příštího roku chce vláda dosáhnout poklesu nezaměstnanosti pod pět procent, růstu reálných mezd o nejméně 2,5 procenta ročně či zvýšení maloobchodních tržeb o tři procenta.
Ministerstvo hospodářství ke konci května uvedlo, že ekonomika směřuje v letošním roce k poklesu o pět procent. Za hlavní důvody označilo hospodářské dopady koronavirové pandemie i nízké ceny ropy.
Ještě v únoru, tedy ještě před plným příchodem pandemie do země a také celosvětovým pádem cen ropy, ministerstvo odhadovalo letošní růst ekonomiky na 1,9 procenta.
Rusko je v počtu potvrzených případů nákazy koronavirem třetí na světě po Spojených státech a Brazílii. Od začátku epidemie covidu-19 v zemi se 146 miliony obyvatel registrují 423.741 pozitivně testovaných.
Zdroj: Reuters, ČTK, Kommersant
Čtěte více
-
Míra zaměstnanosti byla v EU ve 3Q stabilní
Počet zaměstnaných lidí v Evropské unii i v eurozóně se ve třetím čtvrtletní ve srovnání s předchozími třemi... -
Mise EU a MMF prý dorazí do Řecka v říjnu
Zástupci Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu by mohli zahájit svoji první misi v Aténách v rámci... -
Mise MMF čeká letos pokles HDP v Česku 0,4 procenta, příští rok růst 1,2 pct.
Česká ekonomika letos klesne o 0,4 procenta a v příštím roce vzroste o 1,2 procenta. Uvádí to hodnotící zpráva mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Česku, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. V říjnovém výhledu přitom MMF očekával, že letos český hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 0,2 procenta a příští rok o 2,5 procenta. Mise MMF také předpokládá, že inflace dosáhne dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB) na počátku roku 2025. -
Mise MMF čeká letos růst českého HDP o jedno procento
Český hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o jedno procento, v příštím roce růst zrychlí na 2,4 procenta. Střednědobý potenciální růst brzdí strukturální problémy ekonomiky, jako nedostatek pracovních sil a pomalý růst produktivity práce, uvedla dnes v hodnotící zprávě mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Česku. Potenciální růst české ekonomiky odhaduje na dvě procenta. -
Mise MMF: Česká ekonomika letos stoupne o 2,6 pct., příští rok o 3,5 pct.
Česká ekonomika letos stoupne o 2,6 procenta a příští rok růst zrychlí na 3,5 procenta. Vyplývá to ze závěrů pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Česku. V říjnu fond počítal v případě české ekonomiky letos s růstem o 3,8 procenta a v příštím roce s 4,5 procenta. -
Mise MMF: Česká ekonomika v příštím roce zhruba o půl procenta klesne
Česká ekonomika po letošním nárůstu o 2,3 procenta v příštím roce klesne, hrubý domácí produkt (HDP) se sníží asi o půl procenta. Vyplývá to ze závěrů pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,9 procenta a v roce příštím o 1,5 procenta. -
Mise MMF zahájila přezkum nového úvěrového programu pro Ukrajinu
Mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) zahájila první přezkum úvěrového programu za 15,6 miliardy USD (342,8 miliardy Kč) pro Ukrajinu, který fond schválil v březnu. Oznámilo to dnes ukrajinské ministerstvo financí. Čtyřletý program od MMF je součástí celosvětového souboru pomoci v objemu 115 miliard USD na podporu ukrajinské ekonomiky. -
Místopředseda EK: Brexit má pedagogický efekt
Podle prvního místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse má brexit "pedagogický efekt" na Evropany a v Británii kvůli němu nastalo vystřízlivění. Řekl to dnes v rakouské televizi ÖRF. -
Místopředseda Fedu Stanley Fischer oznámil rezignaci
Místopředseda Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) Stanley Fischer v říjnu odstoupí z funkce. Třiaosmdesátiletý Fischer v dopise prezidentovi USA Donaldu Trumpovi sdělil, že se pro rezignaci rozhodl z osobních důvodů. Jeho funkční období mělo skončit až v červnu příštího roku. Dolar po zprávě sestoupil na osmidenní minimum vůči koši předních měn. -
Místo výrobce krému Nivea v indexu DAX zaujme Siemens Energy
Společnost Siemens Energy, která dodává energetickému odvětví turbíny, nahradí 22. března v hlavním indexu německých akcií DAX výrobce krému Nivea, firmu Beiersdorf. Informovala o tom ve středu večer německá burzovní skupina Deutsche Börse. -
Mládek: Rizikem pro export je fluktuace kurzu
Největším rizikem pro české exportéry není zpevnění koruny po ukončení intervencí, ale to, aby nenastala fluktuace kurzu měny kvůli spekulantům. Na tiskové konferenci agentury CzechTrade to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). ČR podle něj také chce tzv. "velvet brexit", tedy sametový rozvod s Velkou Británií. -
Mluvčí EK: Rozhovory s Aténami pokračují
Rozhovory s Aténami o seznamu řeckých reformních záměrů, který by uspokojil mezinárodní věřitele země... -
Mluvčí komise: EU je ohledně cel USA "trpělivá, ale připravená"
Evropská unie je "trpělivá, ale připravená", řekl dnes mluvčí Evropské komise (EK) Margaritis Schinas k možnosti, že Spojené státy od 1. května spustí cla na dovoz oceli a hliníku. Unie už oznámila, že na takový krok má připravenou odpověď, stále se ale snaží americkou stranu přesvědčit o tom, aby cla zavedena nebyla. -
Mluvčí Kremlu: Rusko dnes dodávky plynu do Evropy nezastaví
Rusko dnes dodávky plynu do Evropy nezastaví, protože platby za plyn dodaný po 1. dubnu mají být realizované až koncem dubna nebo začátkem května. Uvedl to dnes na tiskové konferenci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od dnešního dne odběratelé z takzvaných "nikoli přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. -
Mluvčí MMF mírní volání po rychlém snížení sazeb v USA
Americká centrální banka (Fed) je podle mluvčí Mezinárodního měnového fondu (MMF) v dobré pozici na to, aby snížila základní úrokové sazby do konce letošního roku. Zároveň by ale centrální bankéři měli být i nadále opatrní. Mluvčí MMF Julie Kozacková to řekla novinářům na tiskové konferenci. Reagovala tím na včerejší data o červnovém vývoji inflace v USA, která byla příznivější, než se čekalo. -
MMF a EU tlačí na privatizaci řeckých realit
Zahraniční věřitelé budou příští měsíc tlačit na Řecko, aby přesunulo státní reality na holdingovou společnost... -
MMF: Afghánistán nebude moci čerpat zdroje kvůli nejasnostem v uznání jeho vlády
Mezinárodní měnový fond (MMF) včera uvedl, že Afghánistán nebude moci čerpat ze zdrojů MMF kvůli nejasnostem ohledně uznání tamní vlády poté, co prakticky celou zemi i Kábul ovládlo radikální islamistické hnutí Tálibán. Oznámila to agentura Reuters, podle níž země nemá přístup ani k novým nouzovým rezervám, takzvaným zvláštním právům čerpání (SDR). -
MMF: Americký dolar je teď nadhodnocen o šest až 12 procent
Americký dolar je podle krátkodobých ekonomických základů nadhodnocen o šest až 12 procent, zatímco euro, japonský jen a čínský jüan jsou v zásadě v souladu s ekonomickými základy. Ve výročním hodnocení měn a vnějších přebytků a deficitů velkých ekonomik to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). -
MMF a SB jednaly o ukrajinské krizi
Představitelé Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) včera varovali před negativními dopady... -
MMF: Asijské ekonomiky ohrožuje stárnutí populace
Mezinárodní měnový fond (MMF) apeluje na asijské státy, aby neprodleně zakročily proti stárnutí populace, než se demografický vývoj projeví ve zpomalení hospodářského růstu. Poučit by se měly z negativního příkladu Japonska, kde se za dvě desetiletí snížil počet práceschopného obyvatelstva o sedm procent.