Vítám vás u dalšího článku o psychologii tradingu. Dnes se budeme zabývat všeobecně známým fenoménem, kterým je prokrastinace, tedy odkládání povinností na dobu neurčitou, případně jejich neustálé oddalování. Vzhledem k tomu, že v tradingu není vlastně vůbec nic povinné, tak se prokrastinace spíše odehrává na úrovni psychické letargie, kdy se obchodník buď spokojí s málem, nebo se raději ve svém snažení vzdá, namísto toho, aby třeba backtestoval a zlepšoval se. V tomto článku se podíváme také na dva hnací motory, které pomáhají obchodníkům nejen prokrastinaci překonávat, ale rovněž jim dodávají energii pro posouvání se vpřed.
Role oběti
Prokrastinovat začíná člověk v okamžiku, kdy chce vykonávat nějakou činnost, která jej nebaví, neuspokojuje nebo mu dokonce způsobuje bolest. Z toho důvodu se dá předpokládat, že se jedná o jakýsi obranný mechanismus naší psychiky, která se pouze snaží vyhnout bolesti. V neprospěch tohoto tvrzení ovšem mluví fakt (a věřím, že i zkušenost mnoha lidí), že realizace nakonec není až tak hrozná, a že po zpětném vyhodnocení se většinou dojde k závěru, že vlastně nebyl důvod vůbec prokrastinovat.
Skutečný problém nastává v okamžiku, kdy člověk doopravdy podlehne svým představám o nepřekonatelných překážkách a začne si důvody své prokrastinace objektivizovat, tedy začne jim věřit a považovat za skutečné. V tomto případě se opravdu následně stane, že činnost je v mysli považována za velmi náročnou a „dokopat“ se k ní stojí velké úsilí.
Kde brát sílu k činnosti?
Člověka v jeho činnosti pohánějí především dva motory. Tím prvním jsou velké cíle. I líný člověk, který touží ve svém životě něčeho dosáhnout, se může prokrastinaci vyhnout tím, že zkrátka vidina splněných cílů bude o dost silnější než protitlak prokrastinace, a tak zkrátka začne na svých cílech pracovat. Pokud jsou hnacím motorem velké cíle, cesta za úspěchem bude veselá a člověk si jí nejspíše i užije. Nástraha ale číhá v okamžiku, kdy se člověk začne až příliš fixovat na svůj cíl a danou cestu k němu si přestane užívat, čímž se vlastně jeho naplnění vzdaluje.
Druhým hnacím motorem k činnosti je velká bolest. V tomto případě se jedná o méně pohodovou cestu za úspěchem, ale paradoxně jí volí mnohem více lidí. Dokud současná životní situace není skutečně nesnesitelná, tak mnoho lidí nic nezmění. Svým způsobem je tento druh energie na dluh, protože neustálý strach působí na člověka negativně a motivovat sám sebe strachem není dlouhodobá cesta.
Oba výše uvedené zdroje energie je také možné kombinovat v různě dlouhých časových intervalech s tím, že by měl být dominantní ten zdroje energie, který je založený na velkých cílech. Krátkodobá bolest může pomoci v okamžiku, kdy člověk usne na vavřínech, nebo jako krátkodobý hnací motor. Přehnaná fixace na negativní scénáře totiž může vést k opačnému cíli, což je vyhoření a postupný návrat k nečinnosti.
Martin Klass pro portál FXstreet.cz
