Maďarsko a Polsko dále blokují rozpočet EU, další je varují
Tři dny před klíčovým jednáním prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zůstává stále bez východiska spor kolem nového sedmiletého rozpočtu a krizového fondu koronavirové pomoci. Ministři zahraničí Maďarska a Polska, které blokují schválení bezprecedentního balíku unijních peněz, dnes podle Budapešti potvrdili neměnnost jednotné pozice svých vlád. Další země naproti tomu opakují hrozbu, že pokud svůj názor oba státy nepřehodnotí, vznikne mimořádný fond bez nich.
Budapešť a Varšava blokují schválení rozpočtu a s ním spojeného fondu o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (přibližně 48 bilionů korun) kvůli podmíněnosti, na jejímž zavedení se shodli lídři zemí na červencovém summitu. Peníze z rozpočtu na období 2021 až 2027 i z mimořádného fondu krizové pomoci mají být dostupné jen těm státům, jejichž justiční orgány zaručí nezávislé vyšetřování a stíhání případných podvodů. Podle obou zemí, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení právě kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, však nemá podmíněnost oporu v unijních smlouvách.
"Potvrdili jsme si, že stojíme při sobě. Nedáme příležitost jakýmkoli snahám usilujícím o nabourání této spolupráce," uvedl dnes na facebooku šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó, který se na okraj bruselského jednání unijních ministrů zahraničí sešel se svým polským protějškem Zbigniewem Rauem.
Ostatní členské země se snaží tlačit na Varšavu a Budapešť, aby své veto odvolaly. O větších šancích diplomaté hovoří na straně Polska, které má být po jihoevropských zemích třetím největším příjemcem peněz z fondu obnovy a na unijní finance zásadně spoléhá také kvůli pomoci s omezováním emisí. Mezi polskými vládními politiky se v posledních dnech objevily rozdílné názory na možný ústupek. Vicepremiér Jaroslaw Gowin minulý týden prohlásil, že by Varšava mohla veto za určitých podmínek stáhnout, i když by podmíněnost u čerpání peněz zůstala. Premiér Mateusz Morawiecki to však později odmítl.
Diplomaté hovoří o tom, že Budapešť a Varšava by nejpozději do čtvrtečního summitu měly dát jasně najevo, jestli budou ochotny rozpočet a fond podpořit.
Francouzský ministr pro evropské záležitosti Clement Baune v neděli oběma zemím vzkázal, že ústupků ve spojení peněz a vlády práva se nedočkají. "Naše pozice je jasná: neobětujeme ani fond obnovy, ani vládu práva," řekl listu Journal du Dimanche s tím, že nouzový fond o objemu tři čtvrtě bilionu eur vznikne bez obou států, které tím přijdou o desítky miliard eur. Podobně se vyjadřují i politici dalších států jako Nizozemska či Itálie. Činitelé Evropské komise minulý týden uvedli, že praktické provedení této varianty nebude nijak složité a fond by mohl být ostatním 25 zemím k dispozici do poloviny příštího roku, s čímž počítaly i plány pro "plnohodnotný" balík.
Naproti tomu rozpočet bez souhlasu všech 27 států schválit nelze. Pokud si tedy Maďarsko a Polsko svou pozici nerozmyslí, začne od ledna unie fungovat s provizorním rozpočtem. Zatímco například zemědělské dotace v něm zůstanou zachovány, nové projekty ze strukturálních fondů se financovat nebudou.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
Maďarská ekonomika směřuje do recese, domnívá se ministerstvo financí
Maďarská ekonomika zřejmě bude po několik příštích čtvrtletí klesat, k růstu by se měla vrátit až koncem příštího roku. Vyplývá to z prognóz, které dnes představil maďarský ministr financí Mihály Varga. Maďarsko by tak mělo vstoupit do hospodářské recese, která se obvykle definuje jako minimálně dvě čtvrtletí poklesu ekonomiky za sebou. Informuje o tom agentura Reuters. -
Maďarská ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 17,9 procenta
Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 17,9 procenta po poklesu 2,1 procenta v prvním kvartálu. Oznámil to dnes maďarský statistický úřad. Růst tak překonal očekávání analytiků, kteří jeho tempo v anketě agentury Reuters odhadovali na 17,1 procenta. -
Maďarská inflace přesáhla pět procent, je nejvyšší od roku 2012
Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v dubnu zrychlil na 5,1 procenta z březnových 3,7 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od roku 2012. Vyplývá to z dnešních údajů maďarského statistického úřadu. Za rychlejším tempem zdražování stojí zejména silný růst cen pohonných hmot a alkoholických nápojů a tabáku. -
Maďarská skupina Oriens kupuje obchodníka s hutním materiálem Steelmart
Maďarská investiční skupina Oriens, která v Česku vlastní dva řetězce obchodů s potravinami i holding zaměřený na průmyslovou automatizaci, kupuje obchodníka s hutními materiály Steelmart z Huštěnovic na Uherskohradišťsku. Firmu převezme prostřednictvím své společnosti Moravia Containers, která vyrábí kontejnery a modulární stavby. Spojení firem posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který o tom informoval na svých internetových stránkách. Od začátku června je to již třetí investice maďarské skupiny v Česku, kterou se ÚOHS zabývá. -
Maďarská vláda do konce dubna prodloužila cenový strop na základní potraviny
Maďarská vláda do konce dubna prodloužila cenový strop na základní potraviny. Včera o tom podle agentury MTI informoval ministerstvo zemědělství. Minulý týden naopak zrušila cenový limit na pohonné hmoty. -
Maďarská vláda chce příští rok snížit rozpočtový deficit
Maďarská vláda plánuje v příštím roce snížit rozpočtový deficit na 5,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 7,5 procenta, s nimiž počítá na letošek. Uvedl to maďarský ministr financí Mihály Varga, který dnes návrh rozpočtu předložil parlamentu. Vláda nicméně ignoruje varování ze strany maďarské rozpočtové rady, podle které by se měly rozpočtové deficity a veřejný dluh snižovat výrazněji, informovala agentura Reuters. -
Maďarská vláda od srpna zruší cenové stropy u základních potravin
Maďarská vláda začátkem srpna zruší cenové stropy u základních potravin. Zároveň však nařídí maloobchodníkům poskytovat výraznější slevy u vybraného potravinářského zboží. Oznámil to dnes podle agentury Reuters šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. -
Maďarská vláda signalizovala opatření na podporu ekonomiky
Oživení maďarské ekonomiky z útlumu způsobeného vysokou inflací bude slabší, než se doufalo. Uvedl to podle agentury Reuters maďarský ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy. Zároveň naznačil, že vláda chystá na příští rok opatření na podporu domácností a malých podniků. -
Maďarská vláda zvýšila cílovou úroveň letošního rozpočtového schodku
Maďarská vláda zvýšila cílovou úroveň letošního rozpočtového schodku na 5,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z dříve předpokládaných 3,9 procenta. Oznámilo to dnes maďarské ministerstvo financí. Poukázalo na zvýšené výdaje na penze, subvence na energie a výdaje na podporu rodin. -
Maďarské fondy na ropu jsou u ledu, Polsko vyhlíží odblokování svých miliard
Ve zcela rozdílné pozici jsou před nadcházejícím mimořádným summitem Evropské unie dvě země, které řadu let spojoval spor jejich vlád s unijními institucemi o právní stát. Zatímco Maďarsko stále blokuje ostatními podporované embargo na dovoz ruské ropy a požadované peníze na ropnou infrastrukturu podle unijních činitelů patrně ještě dlouho neuvidí, polský premiér Mateusz Morawiecki se v Bruselu může dočkat odblokování mimořádných miliard pro svou zemi. Někteří diplomaté přitom soudí, že jedinou nadějí na rychlou shodu na ropném embargu je vyjít vstříc jinému maďarskému požadavku a vyjmout z něj ropu tekoucí potrubím. -
Maďarsko a Polsko zablokovaly kvůli vládě práva rozpočet EU
Maďarsko a Polsko zablokovaly při dnešním jednání zástupců zemí Evropské unie přijetí rozpočtu na období 2021-2027. Oba státy nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu. ČTK to sdělily diplomatické zdroje. Veto dvojice členských zemí se vztahuje jak na plánovaný fond koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionu korun), tak i sedmiletý unijní rozpočet ve výši téměř 1,1 bilionu eur (29 bilionů korun). -
Maďarsko a Polsko zahájily u soudu EU spor o spojení právního státu a peněz
Soudní dvůr Evropské unie včera začal posuzovat spor o spojení vlády práva a unijních peněz, který může dále prohloubit neshody mezi Maďarskem a Polskem na jedné a institucemi EU na druhé straně. Varšava i Budapešť zahájily své soudní tažení proti novému pravidlu, které umožňuje Evropské komisi odebrat evropské dotace zemi, která nemá nezávislé justiční orgány. Podle Maďarska a Polska je definice vlády práva nejasná, -
Maďarsko by si mělo vzít příklad z Emirátů, napsal šéf centrální banky
Maďarsko by si mělo vzít příklad ze Spojených arabských emirátů (SAE), pokud chce být hospodářsky úspěšnou zemí. V komentáři na serveru Növekedés to včera napsal guvernér maďarské centrální banky György Matolcsy. SAE jsou regionálním lídrem zhruba ve stovce indikátorů hospodářského rozvoje a země je považována za nejefektivnější na světě, upozornil Matolcsy. -
Maďarsko je otevřené použití peněz z rozpočtu EU na pomoc Kyjevu, uvedl poradce
Maďarsko je otevřeno tomu, aby EU na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) použila peníze ze svého rozpočtu. Na sociální síti X to napsal Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Maďarsko chce ale podle něho mít možnost své rozhodnutí později změnit. -
Maďarsko je patrně první zemí se sochou neznámého tvůrce kryptoměny bitcoin
Maďarsko se stalo patrně první zemí, která má sochu neznámého tvůrce kryptoměny bitcoin, který vystupuje pod pseudonymem Satoši Nakamoto. Bronzová busta s kapucí byla dnes odhalena v Budapešti. Kapuce zřejmě odkazuje mimo jiné na anonymitu autora kryptoměny. -
Maďarsko kvůli koronaviru prodlouží moratorium na půjčky
Maďarsko prodlouží moratorium na splácení půjček některým domácnostem a společnostem až do poloviny roku 2021. Oznámil to včera premiér Viktor Orbán. Ministr financí předtím varoval, že pokud se nenajde vakcína proti novému koronaviru, mohla by maďarská ekonomika mít problémy s návratem k růstu, a dodal, že vláda připravuje další pomoc. -
Maďarsko má nejvyšší náklady na obsluhu dluhu v celé Evropské unii
Maďarský rozpočet zatěžuje splácení úroků z vládních dluhopisů. V prvních třech kvartálech loňského roku na ně vláda v Budapešti musela vyčlenit 2,5 bilionu forintů (zhruba 160 miliard Kč), což je dvakrát tolik než ve stejném období předloni, vyplývá z údajů maďarského statistického úřadu. Země tak čelí nejvyšším nákladům na obsluhu dluhu v poměru k velikosti své ekonomiky v celé Evropské unii a předstihla Itálii, píše agentura Bloomberg. -
Maďarsko nebude vetovat balík sankcí EU proti Rusku, řekl Szijjártó
Maďarsko nebude vetovat nový balík sankcí Evropské unie proti Rusku, jakkoli tuto strategii pokládá za neúspěšnou. Uvedl to dnes šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó podle tiskových agentur. -
Maďarsko nečekaně snížilo úrokové sazby
Maďarská centrální banka dnes přikročila k nečekanému zmírnění měnové politiky, snaží se tím posílit příliš... -
Maďarsko neplánuje přestat nakupovat plyn z Ruska
Maďarsko je spokojeno se spoluprací s Ruskem v dodávkách zemního plynu a nemá v plánu přestat jej od Moskvy nakupovat. A to navzdory tlaku, který je na Maďarsko v tomto ohledu vyvíjen. Na ekonomickém fóru v Petrohradu to dnes řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.