Maďarsko a Polsko zahájily u soudu EU spor o spojení právního státu a peněz

Soudní dvůr Evropské unie včera začal posuzovat spor o spojení vlády práva a unijních peněz, který může dále prohloubit neshody mezi Maďarskem a Polskem na jedné a institucemi EU na druhé straně. Varšava i Budapešť zahájily své soudní tažení proti novému pravidlu, které umožňuje Evropské komisi odebrat evropské dotace zemi, která nemá nezávislé justiční orgány. Podle Maďarska a Polska je definice vlády práva nejasná,

Sedmadvacítka členských států se přes odpor obou zmíněných zemí na nové podmíněnosti shodla v prosinci. Polsko a Maďarsko kvůli ní hrozily vetem sedmiletého unijního rozpočtu, nakonec se však spokojily se společným prohlášením summitu EU, podle něhož musí pravidlo přezkoumat soud. Na ten se obě země společně obrátily v březnu.

Varšava i Budapešť tvrdí, že Evropská komise nemá pravomoc definovat pojem "vláda práva" nebo stanovovat podmínky pro jeho naplňování. Zástupci obou zemí včera tvrdili, že by se EU měla držet svých smluv a nesnažit se přijímat pravidla, která by mohla být namířena výhradně vůči některým státům.

"Fungování právního státu by mělo být posuzováno zcela nezávisle na unijním rozpočtu," prohlásil včera před unijním soudem zástupce maďarského ministerstva spravedlnosti Miklós Fehér. Jeho polská kolegyně Sylwia Zyreková zpochybnila nejen kompetence Evropské komise, ale i samotného nejvyššího unijního soudu, který by podle ní mohl být zpolitizován proto, že je složen ze zástupců navrhovaných vládami jednotlivých zemí.

Na druhé straně sporu stojí právníci unijních institucí, kteří nové pravidlo hájí jako klíčový nástroj pro ochranu unijního rozpočtu před možným zneužíváním peněz. "Právní stát je zásadní podmínkou pro dobré hospodaření s (unijními) penězi," řekl právní zástupce Evropského parlamentu Tamás Lukácsi.

Právě europarlament naléhá na komisi, aby začala nové pravidlo uplatňovat ještě před rozhodnutím soudu, které se čeká patrně až v první polovině příštího roku. EP se chystá ještě v říjnu podat na unijní exekutivu žalobu pro nečinnost, pokud komise mechanismus nespustí. EK proto podle několika unijních činitelů hodlá podmíněnost poprvé využít již tento měsíc. Pokud by však Maďarsko a Polsko nynější soudní spor vyhrály, bude muset komise patrně proceduru anulovat.

S oběma zeměmi vedou unijní orgány již několik let zatím bezvýsledné řízení kvůli obavám Bruselu z omezování nezávislosti justice či médií. Minulý týden do vývoje výrazně zasáhl polský ústavní soud, který zpochybnil nadřazenost práva EU nad polskou ústavou. Komise uvedla, že využije k ochraně dodržování unijních smluv všechny prostředky. Právě v pozastavení přísunu evropských peněz přitom vidí unijní činitelé páku, která by nacionálně-konzervativní vlády obou zemí mohla přimět ke kompromisům.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Maďarská inflace přesáhla pět procent, je nejvyšší od roku 2012
  Meziroční růst spotřebitelských cen v Maďarsku v dubnu zrychlil na 5,1 procenta z březnových 3,7 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od roku 2012. Vyplývá to z dnešních údajů maďarského statistického úřadu. Za rychlejším tempem zdražování stojí zejména silný růst cen pohonných hmot a alkoholických nápojů a tabáku.
• Maďarská skupina Oriens kupuje obchodníka s hutním materiálem Steelmart
  Maďarská investiční skupina Oriens, která v Česku vlastní dva řetězce obchodů s potravinami i holding zaměřený na průmyslovou automatizaci, kupuje obchodníka s hutními materiály Steelmart z Huštěnovic na Uherskohradišťsku. Firmu převezme prostřednictvím své společnosti Moravia Containers, která vyrábí kontejnery a modulární stavby. Spojení firem posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který o tom informoval na svých internetových stránkách. Od začátku června je to již třetí investice maďarské skupiny v Česku, kterou se ÚOHS zabývá.
• Maďarská vláda do konce dubna prodloužila cenový strop na základní potraviny
  Maďarská vláda do konce dubna prodloužila cenový strop na základní potraviny. Včera o tom podle agentury MTI informoval ministerstvo zemědělství. Minulý týden naopak zrušila cenový limit na pohonné hmoty.
• Maďarská vláda chce příští rok snížit rozpočtový deficit
  Maďarská vláda plánuje v příštím roce snížit rozpočtový deficit na 5,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ze 7,5 procenta, s nimiž počítá na letošek. Uvedl to maďarský ministr financí Mihály Varga, který dnes návrh rozpočtu předložil parlamentu. Vláda nicméně ignoruje varování ze strany maďarské rozpočtové rady, podle které by se měly rozpočtové deficity a veřejný dluh snižovat výrazněji, informovala agentura Reuters.
• Maďarská vláda od srpna zruší cenové stropy u základních potravin
  Maďarská vláda začátkem srpna zruší cenové stropy u základních potravin. Zároveň však nařídí maloobchodníkům poskytovat výraznější slevy u vybraného potravinářského zboží. Oznámil to dnes podle agentury Reuters šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás.
• Maďarská vláda signalizovala opatření na podporu ekonomiky
  Oživení maďarské ekonomiky z útlumu způsobeného vysokou inflací bude slabší, než se doufalo. Uvedl to podle agentury Reuters maďarský ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy. Zároveň naznačil, že vláda chystá na příští rok opatření na podporu domácností a malých podniků.
• Maďarská vláda zvýšila cílovou úroveň letošního rozpočtového schodku
  Maďarská vláda zvýšila cílovou úroveň letošního rozpočtového schodku na 5,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z dříve předpokládaných 3,9 procenta. Oznámilo to dnes maďarské ministerstvo financí. Poukázalo na zvýšené výdaje na penze, subvence na energie a výdaje na podporu rodin.
• Maďarské fondy na ropu jsou u ledu, Polsko vyhlíží odblokování svých miliard
  Ve zcela rozdílné pozici jsou před nadcházejícím mimořádným summitem Evropské unie dvě země, které řadu let spojoval spor jejich vlád s unijními institucemi o právní stát. Zatímco Maďarsko stále blokuje ostatními podporované embargo na dovoz ruské ropy a požadované peníze na ropnou infrastrukturu podle unijních činitelů patrně ještě dlouho neuvidí, polský premiér Mateusz Morawiecki se v Bruselu může dočkat odblokování mimořádných miliard pro svou zemi. Někteří diplomaté přitom soudí, že jedinou nadějí na rychlou shodu na ropném embargu je vyjít vstříc jinému maďarskému požadavku a vyjmout z něj ropu tekoucí potrubím.
• Maďarsko a Polsko dále blokují rozpočet EU, další je varují
  Tři dny před klíčovým jednáním prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zůstává stále bez východiska spor kolem nového sedmiletého rozpočtu a krizového fondu koronavirové pomoci. Ministři zahraničí Maďarska a Polska, které blokují schválení bezprecedentního balíku unijních peněz, dnes podle Budapešti potvrdili neměnnost jednotné pozice svých vlád. Další země naproti tomu opakují hrozbu, že pokud svůj názor oba státy nepřehodnotí, vznikne mimořádný fond bez nich.
• Maďarsko a Polsko zablokovaly kvůli vládě práva rozpočet EU
  Maďarsko a Polsko zablokovaly při dnešním jednání zástupců zemí Evropské unie přijetí rozpočtu na období 2021-2027. Oba státy nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu. ČTK to sdělily diplomatické zdroje. Veto dvojice členských zemí se vztahuje jak na plánovaný fond koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionu korun), tak i sedmiletý unijní rozpočet ve výši téměř 1,1 bilionu eur (29 bilionů korun).
• Maďarsko by si mělo vzít příklad z Emirátů, napsal šéf centrální banky
  Maďarsko by si mělo vzít příklad ze Spojených arabských emirátů (SAE), pokud chce být hospodářsky úspěšnou zemí. V komentáři na serveru Növekedés to včera napsal guvernér maďarské centrální banky György Matolcsy. SAE jsou regionálním lídrem zhruba ve stovce indikátorů hospodářského rozvoje a země je považována za nejefektivnější na světě, upozornil Matolcsy.
• Maďarsko je otevřené použití peněz z rozpočtu EU na pomoc Kyjevu, uvedl poradce
  Maďarsko je otevřeno tomu, aby EU na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) použila peníze ze svého rozpočtu. Na sociální síti X to napsal Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Maďarsko chce ale podle něho mít možnost své rozhodnutí později změnit.
• Maďarsko je patrně první zemí se sochou neznámého tvůrce kryptoměny bitcoin
  Maďarsko se stalo patrně první zemí, která má sochu neznámého tvůrce kryptoměny bitcoin, který vystupuje pod pseudonymem Satoši Nakamoto. Bronzová busta s kapucí byla dnes odhalena v Budapešti. Kapuce zřejmě odkazuje mimo jiné na anonymitu autora kryptoměny.
• Maďarsko kvůli koronaviru prodlouží moratorium na půjčky
  Maďarsko prodlouží moratorium na splácení půjček některým domácnostem a společnostem až do poloviny roku 2021. Oznámil to včera premiér Viktor Orbán. Ministr financí předtím varoval, že pokud se nenajde vakcína proti novému koronaviru, mohla by maďarská ekonomika mít problémy s návratem k růstu, a dodal, že vláda připravuje další pomoc.
• Maďarsko má nejvyšší náklady na obsluhu dluhu v celé Evropské unii
  Maďarský rozpočet zatěžuje splácení úroků z vládních dluhopisů. V prvních třech kvartálech loňského roku na ně vláda v Budapešti musela vyčlenit 2,5 bilionu forintů (zhruba 160 miliard Kč), což je dvakrát tolik než ve stejném období předloni, vyplývá z údajů maďarského statistického úřadu. Země tak čelí nejvyšším nákladům na obsluhu dluhu v poměru k velikosti své ekonomiky v celé Evropské unii a předstihla Itálii, píše agentura Bloomberg.
• Maďarsko nebude vetovat balík sankcí EU proti Rusku, řekl Szijjártó
  Maďarsko nebude vetovat nový balík sankcí Evropské unie proti Rusku, jakkoli tuto strategii pokládá za neúspěšnou. Uvedl to dnes šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó podle tiskových agentur.
• Maďarsko nečekaně snížilo úrokové sazby
  Maďarská centrální banka dnes přikročila k nečekanému zmírnění měnové politiky, snaží se tím posílit příliš...
• Maďarsko neplánuje přestat nakupovat plyn z Ruska
  Maďarsko je spokojeno se spoluprací s Ruskem v dodávkách zemního plynu a nemá v plánu přestat jej od Moskvy nakupovat. A to navzdory tlaku, který je na Maďarsko v tomto ohledu vyvíjen. Na ekonomickém fóru v Petrohradu to dnes řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
• Maďarsko opět uvolnilo měnovou politiku, základní úrok ale nezměnilo
  Maďarská centrální banka dnes potřetí za sebou snížila svou jednodenní depozitní sazbu o jeden procentní bod, základní úrokovou sazbu nicméně opět ponechala beze změny. Banka signalizovala, že bude v uvolňování měnové politiky pokračovat, a předpověděla, že inflace v Maďarsku do konce roku klesne "výrazně" pod deset procent, napsala agentura Reuters.
• Maďarsko opět výrazně zvýšilo základní úrok, blíží se k deseti procentům
  Maďarská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dva procentní body na 9,75 procenta. Pokračuje tak v agresivním zpřísňování měnové politiky ve snaze omezit inflaci a podpořit domácí měnu. Dnešní krok banka signalizovala již minulý týden, kdy stejným způsobem zvýšila svou týdenní depozitní sazbu, napsala agentura MTI.