Maďarsko kvůli koronaviru prodlouží moratorium na půjčky

Maďarsko prodlouží moratorium na splácení půjček některým domácnostem a společnostem až do poloviny roku 2021. Oznámil to včera premiér Viktor Orbán. Ministr financí předtím varoval, že pokud se nenajde vakcína proti novému koronaviru, mohla by maďarská ekonomika mít problémy s návratem k růstu, a dodal, že vláda připravuje další pomoc.

Orbán představil moratorium pro všechny společnosti a soukromé dlužníky v březnu, a to jako jedno z klíčových opatření své vlády, které má pomoci zmírnit ekonomické dopady pandemie. Moratorium mělo platit do konce tohoto roku.

Ve videu zveřejněném na své facebookové stránce Orbán řekl, že moratorium bude prodlouženo o šest měsíců pro rodiny s dětmi, důchodce, nezaměstnané a pro ty, kteří jsou zařazeni v programech veřejných prací. Prodloužení se týká i všech společností, kterým tržby klesly nejméně o 25 procent.

Prodloužení odkladu splátek přichází v době, kdy se vláda připravuje na oznámení dalších kroků na podporu hospodářského růstu, neboť maďarská ekonomika ve druhém čtvrtletí klela mnohem více, než se čekalo. Výhled na zotavení v příštím roce se přitom zhoršil. Slabý ekonomický výhled by mohl představovat největší hrozbu pro Orbánovu vládu, která zemi vede už deset let. Orbán bude usilovat o další vítězství v parlamentních volbách, které se mají konat v první polovině roku 2022.

Ministr financí Mihály Varga uvedl, že pokud nebude do poloviny příštího roku k dispozici vakcína proti nemoci covid-19, ekonomika by podle pesimistického scénáře mohla mít v příštím roce problém s návratem k růstu. Podle optimistického scénáře, tedy pokud bude vakcína k dispozici už ve druhém čtvrtletí, by mohla ekonomika vykázat růst o čtyři až pět procent. Třetí scénář počítá se zdlouhavým procesem zotavování a s růstem o tři až čtyři procenta, avšak také jen pod podmínkou, že bude k dispozici vakcína.

Ministr Varga dodal, že vláda pracuje na nových stimulačních opatřeních, která by mohla zahrnovat cílené snížení daní pro sektory nejvíce zasažené koronavirovou krizí.

Na letošní rok ekonomové počítají s propadem hrubého domácího produktu (HDP) o pět až šest procent.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Maďarská vláda od srpna zruší cenové stropy u základních potravin
  Maďarská vláda začátkem srpna zruší cenové stropy u základních potravin. Zároveň však nařídí maloobchodníkům poskytovat výraznější slevy u vybraného potravinářského zboží. Oznámil to dnes podle agentury Reuters šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás.
• Maďarská vláda signalizovala opatření na podporu ekonomiky
  Oživení maďarské ekonomiky z útlumu způsobeného vysokou inflací bude slabší, než se doufalo. Uvedl to podle agentury Reuters maďarský ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy. Zároveň naznačil, že vláda chystá na příští rok opatření na podporu domácností a malých podniků.
• Maďarská vláda zvýšila cílovou úroveň letošního rozpočtového schodku
  Maďarská vláda zvýšila cílovou úroveň letošního rozpočtového schodku na 5,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z dříve předpokládaných 3,9 procenta. Oznámilo to dnes maďarské ministerstvo financí. Poukázalo na zvýšené výdaje na penze, subvence na energie a výdaje na podporu rodin.
• Maďarské fondy na ropu jsou u ledu, Polsko vyhlíží odblokování svých miliard
  Ve zcela rozdílné pozici jsou před nadcházejícím mimořádným summitem Evropské unie dvě země, které řadu let spojoval spor jejich vlád s unijními institucemi o právní stát. Zatímco Maďarsko stále blokuje ostatními podporované embargo na dovoz ruské ropy a požadované peníze na ropnou infrastrukturu podle unijních činitelů patrně ještě dlouho neuvidí, polský premiér Mateusz Morawiecki se v Bruselu může dočkat odblokování mimořádných miliard pro svou zemi. Někteří diplomaté přitom soudí, že jedinou nadějí na rychlou shodu na ropném embargu je vyjít vstříc jinému maďarskému požadavku a vyjmout z něj ropu tekoucí potrubím.
• Maďarsko a Polsko dále blokují rozpočet EU, další je varují
  Tři dny před klíčovým jednáním prezidentů a premiérů zemí Evropské unie zůstává stále bez východiska spor kolem nového sedmiletého rozpočtu a krizového fondu koronavirové pomoci. Ministři zahraničí Maďarska a Polska, které blokují schválení bezprecedentního balíku unijních peněz, dnes podle Budapešti potvrdili neměnnost jednotné pozice svých vlád. Další země naproti tomu opakují hrozbu, že pokud svůj názor oba státy nepřehodnotí, vznikne mimořádný fond bez nich.
• Maďarsko a Polsko zablokovaly kvůli vládě práva rozpočet EU
  Maďarsko a Polsko zablokovaly při dnešním jednání zástupců zemí Evropské unie přijetí rozpočtu na období 2021-2027. Oba státy nesouhlasí s tím, aby bylo vyplácení peněz z evropských fondů podmíněno dodržováním principů právního státu. ČTK to sdělily diplomatické zdroje. Veto dvojice členských zemí se vztahuje jak na plánovaný fond koronavirové pomoci ve výši 750 miliard eur (19,8 bilionu korun), tak i sedmiletý unijní rozpočet ve výši téměř 1,1 bilionu eur (29 bilionů korun).
• Maďarsko a Polsko zahájily u soudu EU spor o spojení právního státu a peněz
  Soudní dvůr Evropské unie včera začal posuzovat spor o spojení vlády práva a unijních peněz, který může dále prohloubit neshody mezi Maďarskem a Polskem na jedné a institucemi EU na druhé straně. Varšava i Budapešť zahájily své soudní tažení proti novému pravidlu, které umožňuje Evropské komisi odebrat evropské dotace zemi, která nemá nezávislé justiční orgány. Podle Maďarska a Polska je definice vlády práva nejasná,
• Maďarsko by si mělo vzít příklad z Emirátů, napsal šéf centrální banky
  Maďarsko by si mělo vzít příklad ze Spojených arabských emirátů (SAE), pokud chce být hospodářsky úspěšnou zemí. V komentáři na serveru Növekedés to včera napsal guvernér maďarské centrální banky György Matolcsy. SAE jsou regionálním lídrem zhruba ve stovce indikátorů hospodářského rozvoje a země je považována za nejefektivnější na světě, upozornil Matolcsy.
• Maďarsko je otevřené použití peněz z rozpočtu EU na pomoc Kyjevu, uvedl poradce
  Maďarsko je otevřeno tomu, aby EU na plánovanou pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) použila peníze ze svého rozpočtu. Na sociální síti X to napsal Balázs Orbán, poradce maďarského premiéra Viktora Orbána. Maďarsko chce ale podle něho mít možnost své rozhodnutí později změnit.
• Maďarsko je patrně první zemí se sochou neznámého tvůrce kryptoměny bitcoin
  Maďarsko se stalo patrně první zemí, která má sochu neznámého tvůrce kryptoměny bitcoin, který vystupuje pod pseudonymem Satoši Nakamoto. Bronzová busta s kapucí byla dnes odhalena v Budapešti. Kapuce zřejmě odkazuje mimo jiné na anonymitu autora kryptoměny.
• Maďarsko má nejvyšší náklady na obsluhu dluhu v celé Evropské unii
  Maďarský rozpočet zatěžuje splácení úroků z vládních dluhopisů. V prvních třech kvartálech loňského roku na ně vláda v Budapešti musela vyčlenit 2,5 bilionu forintů (zhruba 160 miliard Kč), což je dvakrát tolik než ve stejném období předloni, vyplývá z údajů maďarského statistického úřadu. Země tak čelí nejvyšším nákladům na obsluhu dluhu v poměru k velikosti své ekonomiky v celé Evropské unii a předstihla Itálii, píše agentura Bloomberg.
• Maďarsko nebude vetovat balík sankcí EU proti Rusku, řekl Szijjártó
  Maďarsko nebude vetovat nový balík sankcí Evropské unie proti Rusku, jakkoli tuto strategii pokládá za neúspěšnou. Uvedl to dnes šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó podle tiskových agentur.
• Maďarsko nečekaně snížilo úrokové sazby
  Maďarská centrální banka dnes přikročila k nečekanému zmírnění měnové politiky, snaží se tím posílit příliš...
• Maďarsko neplánuje přestat nakupovat plyn z Ruska
  Maďarsko je spokojeno se spoluprací s Ruskem v dodávkách zemního plynu a nemá v plánu přestat jej od Moskvy nakupovat. A to navzdory tlaku, který je na Maďarsko v tomto ohledu vyvíjen. Na ekonomickém fóru v Petrohradu to dnes řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
• Maďarsko opět uvolnilo měnovou politiku, základní úrok ale nezměnilo
  Maďarská centrální banka dnes potřetí za sebou snížila svou jednodenní depozitní sazbu o jeden procentní bod, základní úrokovou sazbu nicméně opět ponechala beze změny. Banka signalizovala, že bude v uvolňování měnové politiky pokračovat, a předpověděla, že inflace v Maďarsku do konce roku klesne "výrazně" pod deset procent, napsala agentura Reuters.
• Maďarsko opět výrazně zvýšilo základní úrok, blíží se k deseti procentům
  Maďarská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dva procentní body na 9,75 procenta. Pokračuje tak v agresivním zpřísňování měnové politiky ve snaze omezit inflaci a podpořit domácí měnu. Dnešní krok banka signalizovala již minulý týden, kdy stejným způsobem zvýšila svou týdenní depozitní sazbu, napsala agentura MTI.
• Maďarsko plánuje příspěvek na obranu od nadnárodních firem
  Maďarská vláda bude usilovat o příspěvek na obranu od bank, energetických firem a nadnárodních společností. Každá nadnárodní společnost, která v současných válečných podmínkách dosáhne dodatečného zisku, musí zaplatit příspěvek do státního fondu na obranu, uvedl dnes šéf kanceláře premiéra Viktora Orbána Gergely Gulyás.
• Maďarsko plánuje v Budapešti znásobit daň z krátkodobých pronájmů
  Maďarská vláda plánuje v Budapešti téměř zečtyřnásobit daň z krátkodobých pronájmů obytných nemovitostí, které se uskutečňují například prostřednictvím internetové platformy Airbnb. Oznámilo to dnes ministerstvo hospodářství. Vláda premiéra Viktora Orbána se tak snaží řešit prohlubující se krizi na trhu s bydlením v metropoli, uvedla agentura Bloomberg.
• Maďarsko podle očekávání snížilo základní úrokovou sazbu
  Maďarská centrální banka podle očekávání snížila na svém dnešním zasedání už podruhé za poslední měsíc svou základní úrokovou sazbu. Ta klesne o 0,15 bodu na 0,6 procenta. Banka tak reaguje na očekávané vyšší ekonomické škody způsobené koronavirovou pandemií. Navzdory dnešnímu snížení je ale základní úrok v Maďarsku pořád nejvyšší ze všech zemí takzvané visegrádské čtyřky, kam patří ještě Česká republika, Polsko a Slovensko.
• Maďarsko podle Orbána nebude vetovat sankce EU proti Rusku, klíčová je jednota
  Maďarsko nebude vetovat sankce Evropské unie uvalené na Rusko, jednota sedmadvacítky je vzhledem k válce na Ukrajině prvořadá. Řekl to maďarský premiér Viktor Orbán v rozhovoru pro server mandiner.hu. Zároveň ale podle něho neexistují argumenty pro zrušení spolupráce s Ruskem v energetice.