Zakotvená inflace

01.08.2024 Rozhodnutí centrálních bank jsou silně závislá na údajích, ale tyto údaje mohou být někdy neuvěřitelné. Spotřebitelské ceny v Německu a Nizozemsku nečekaně zrychlily, zatímco ve Španělsku a Francii byly pod očekáváním. Inflace v eurozóně na úrovni 2,6 % také překonala odhady expertů z agentury Bloomberg. Jádrová inflace zakotvila na 2,9 % a ceny služeb v červenci mírně klesly z 4,1 % na 4 %. Situace zůstává složitá, přičemž před zářijovým zasedáním Evropské centrální banky bude zveřejněn další report.

28.03.2023 Většina asijských trhů v úterý ráno rostla, protože akvizice velké části zkrachovalé banky Silicon Valley Bank (SVB) společností First Citizens BancShares zmírnila obavy ohledně bankovního sektoru v USA. Akcie Deutsche Bank získaly v pondělí díky optimismu investorů nový impuls.

02.06.2023 Kromě pozitivních zpráv o Senátem schváleném návrhu zákona o dluhovém stropu USA podporují sentiment na trhu rizikových aktiv také výroky představitelů Federálního rezervního systému. V poslední době často naznačují pauzu ve zvyšování sazeb během zasedání tohoto měsíce.

10.02.2021 Z pohledu ekonomických dat je dnešní evropský i domácí kalendář prázdný, a budeme tak vyčkávat na odpolední zveřejnění americké inflace za leden. Tamní prosincový meziměsíční růst spotřebitelských cen byl revidován z 0,4 % na 0,2 % a pro leden činí medián tržního odhadu 0,3 %. V meziročním srovnání by se tak míra inflace posunula z 1,4 % na 1,5 %. K výraznějšímu pohybu by nemělo dojít ani v jádrové složce inflace, která dle trhu ubrala desetinu procentního bodu a zakotvila na 1,5 %. Stejně jako v případě eurozóny působily v lednu směrem k vyšší inflační dynamice ceny pohonných hmot. Naopak by mělo být nadále pozorovatelné zpomalování cen v oddíle služeb. Výhledově lze očekávat citelnější zrychlení inflace ve druhém čtvrtletí letošního roku, a to především vlivem nízké srovnávací základny způsobené poklesem cen na jaře minulého roku, kdy byly nižší obzvlášť ceny energií, jež následovaly propad cen ropy na světových trzích. Nicméně tento efekt bude pouze přechodný. Proinflačně se projeví také fiskální impulz, který bude díky výměně administrativy v Bílém domě vyšší a měl by napomoci k rychlejšímu uzavření mezery výstupu způsobené pandemií. Dle návrhu prezidenta Bidena by se měl fiskální impulz vyšplhat až na 1,9 billionu USD. Balíček se ale nevyhne resistenci. Republikáni by se obecně mohli zdráhat odsouhlasit takto silný fiskální impulz (1,9 bilionu USD představuje 9 % HDP) tak krátce po tom posledním, který prošel v prosinci. I ze strany některých demokratických senátorů již zazněla kritika. Apelují například na nižší navýšení minimální mzdy či na přesnější zacílení pomoci. Konečná suma tak bude pravděpodobně nižší. Z hlediska dopadů na inflaci odstartovala navrhovaná výše fiskální pomoci zajímavou ekonomickou debatu. Bývalý ministr financí USA Larry Summers argumentoval, že suma balíčku je možná až přehnaně vysoká. Zdůraznil, že s přičtením oněch 600 miliard z prosince výše fiskální pomoci třikrát převyšuje aktuální mezeru výstupu. Ta by dle hrubých odhadů mohla činit zhruba 900 miliard USD, což by odpovídalo rozdílu mezi nynějším HDP a jeho hodnotou, kdyby se ekonomika bývala nacházela na předpandemickém trendu. Pro srovnání Summers připomíná fiskální podporu z roku 2009, která dosahovala jen poloviny tehdejší mezery výstupu. Odvíjí z toho obavu o rostoucí inflaci citelněji přesahující inflační cíl Fedu. Inflační swap 5y5y, tedy pětiletý s platností za pět let, sloužící jako měřítko trhem očekávané inflace se sice zvýšil, nicméně nikterak dramatický vývoj nepozorujeme. Aktuálně trh vidí na dlouhodobějším časovém horizontu inflaci okolo 2,45 % oproti 2,30 % na začátku ledna.

03.08.2023 BoE zveřejní své rozhodnutí o úrokových sazbách ve 13:00. Dozvíme se také prohlášení banky, nové prognózy inflace a možná uslyšíme i šéfa banky Baileyho. Trh doufá, že BoE opět překvapí větším než očekávaným zvýšením sazeb, i když v krátkodobém horizontu by to libru nemuselo zachránit.

03.05.2024 Federální rezervní systém se rozhodl pro trpělivost. Předseda Fedu Jerome Powell v tom měl naprosto jasno. Na rozdíl od předchozích zasedání FOMC, kde tvrdil, že sazba federálních fondů bude snížena někdy v roce 2024, to tentokrát bylo jinak. Powell se k termínu případného snížení sazeb vyjádřil nejistě. Začal klást podmínky pro uvolnění měnové politiky, například příliš vysokou nezaměstnanost. Reakce páru EUR/USD byla ale poměrně překvapivá.

22.09.2022 Maraton rozhodnutí centrální banky naplánovaný na tento týden se blíží ke konci. Investorům dnes mimo jiné nabídla rozhodnutí o sazbě Švýcarská národní banka a Bank of England. Obě banky zvýšily sazby v souladu s očekáváním ekonomů, ale ty nedokázaly zajistit zvýšení pro CHF nebo GBP. Byla rozhodnutí holubičí? Nebo je trh po včerejším rozhodnutí Fedu jednoduše nezaujatý? Podívejte se na náš komentář k oběma rozhodnutím.

18.01.2023 Výroba osobních aut loni meziročně stoupla o 10,2 procenta na 1,218 milionu vozů. Produkce rostla navzdory přetrvávajícímu nedostatku polovodičů a dalších součástí, válce na Ukrajině a obtížím ve výrobních a logistických řetězcích. Na tuzemský trh směřovalo 87.736 vozidel, tedy o 9,7 procenta méně než v předchozím roce. Víc než 92 procent vyrobených automobilů šlo na zahraniční trhy. Export vozidel tak v meziročním srovnání zaznamenal 12procentní růst. V tiskové zprávě to dnes ČTK sdělilo Sdružení automobilového průmyslu (SAP).

22.09.2022 Včerejší zvýšení úrokových sazeb ze strany americké centrální banky o dalších 0,75 % bylo trhy poměrně očekávané, především kvůli přetrvávající vysoké inflaci, která dosáhla 8,3 % a o 0,2 p. b. tak překonala dřívější odhady. Rovněž jádrová inflace, která odstraňuje volatilní složky jako ceny energií a potravin vzrostla minulý měsíc o 0,6 %, přičemž očekávání bylo 0,3 %. Meziročně tak jádrová inflace vzrostla o 6,3 % z předchozích 5,9 %.

30.05.2018 Je-li na trhu panika, tak není nic horšího, než rádoby rázná prohlášení politiků či vyloženě utilitární prohlášení šéfů hedgeových fondů. Přesně do takové kategorie patří včerejší komentáře komisaře Evropské komise Oettingera o tom, že “trhy (Italy) naučí”, či varování legendárního spekulanta Sorose, že Evropu čeká ohromná finanční krize. Když k tomu připočteme spekulace o tomu, kdy vlastně předčasné volby v Itálii budou (spekuluje se dokonce o 29. červenci), není se ani co divit, že italský vládní dluh se prakticky ocitl na kolenou.