Úroky vkladů

03.02.2022 Banky v reakci na růst sazeb České národní banky pomalu zvyšují jak úroky na termínovaných vkladech, tak i úroky na spořících účtech. Platí, že čím menší banka, tím rychleji na změny ze strany ČNB reaguje, protože se snaží přilákat nové klienty. Reálné výnosy ale tyto vklady následkem vysoké inflace v nejbližších měsících přesto nepřinesou. Vyplývá to z aktuální analýzy společnosti Portu. ČNB dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Sazba je nejvýše od ledna 2002.

30.09.2021 Vyšší úrokové sazby zdraží hypotéky, poroste i úročení vkladů. Lepší úroky budou ovšem mít jen střadatelé, kteří budou ochotni se zavázat k časové fixaci. Vyplývá to z analýzy investiční společnosti Portu. Česká národní banka dnes zvýšila základní sazbu o 75 bodů a poprvé od roku 1997 se odhodlala k více než jednonásobnému skoku.

22.12.2021 Česká národní banka znovu navýšila základní sazbu a i na potřetí rychlejším než obvyklým tempem. Tentokrát centrální banka rozhodla o růstu o 100 bazických bodů na úroveň 3,75 %. Na poslední sérii utahování měnové politiky již některé banky zareagovaly zlepšováním podmínek u spořících účtů, přesto vzhledem k vysoké inflaci v reálném vyjádření drobní střadatelé stále ztrácejí.

28.02.2020 Tuzemské banky za sebou mají další úspěšný rok. Celkový zisk čtveřice největších bank působících na českém trhu za loňský rok vzrostl o 7,1 miliardy na 62,2 miliardy korun, uvedla dnes ČTK.

20.03.2020 Tuzemské banky za sebou mají další úspěšný rok. Celkový čistý zisk tuzemských bank a spořitelen stoupl meziročně o 9,64 miliard korun na 90,9 miliardy korun. Čtveřice největších bank působících na českém trhu – Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit Bank – se na loňském růstu podílela z většiny, když jejich loňský zisk vzrostl o 7,1 miliardy na 62,2 miliardy korun.

06.04.2020 Dolů, a to leckdy i pořádně. Takovým směrem se v dubnu vydávají úroky na klientských vkladech v tuzemských bankách. Banky tak reagují na úder koronavirové krize a související citelný pokles tržních úrokových sazeb a základních úrokových měr České národní banky. Při snižování úroků na hypotékách jsou ale mnohem opatrnější.

11.08.2021 České domácnosti mají v bankách dlouhodobě uloženo přibližně 40 % svých finančních prostředků, dohromady s hotovostí pak zhruba 45 %. Mnozí Češi a Češky tak nevědomky prodělávají. Růst cen zboží a služeb je výrazně vyšší než úrokové sazby nejen na běžných a spořících účtech, ale i u termínovaných vkladů. Jinak tomu nebude ani v roce 2021. Už pátý rok v řadě převýší inflace úrokové sazby z vkladů. V aktuální analýze se analytik Portu Vratislav Zámiš věnuje letošnímu vývoji inflace, spoření a investování Čechů, ale i tomu, proč se konzervativní chování v posledních letech nevyplácí.

26.03.2020 Bankovní rada České národní banky dnes jednomyslně snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na jedno procento. Současný vývoj ovlivněný pandemií koronaviru podle rady ale celkově vede k potřebě dalšího významného snížení sazeb v letošním roce, což by mělo podpořit zotavování ekonomiky. ČNB totiž očekává silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek letošního roku. Na rozhodnutí rady dnes koruna reagovala posílením o 36 haléřů na 27,20 Kč/EUR, protože trh očekával větší uvolnění měnových podmínek.

04.11.2021 Banky reagují na zvyšování úrokových sazeb České národní banky vyšším úročením vkladových produktů, výrazněji si ovšem polepší jen ti střadatelé, kteří jsou ochotni se zavázat k časové fixaci, a využít tak termínovaných produktů. Vyplývá to z analýzy společnosti Portu, kterou má ČTK k dispozici. V nejbližší době podle ní bez investování i nadále nepůjde dosáhnout reálného zhodnocení vkladů. Bankovní rada ČNB dnes rozhodla o zvýšení základní repo sazby o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, nejvíce od roku 1997. Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace, která se v září přiblížila pětiprocentní hranici.

19.12.2019 Švédská národní banka Riksbank, nejstarší centrální banka světa a zároveň první měnová autorita, která v roce 2009 zavedla negativní úroky na vklady komerčních bank, dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu z -0,25 %, kam se dostala v roce 2015, na 0 %. Motivací bylo přesvědčení bankéřů, že se švédská inflace na horizontu měnové politiky vyšplhá na požadovanou úroveň 2 %. Zároveň zesilují obavy, že dlouhodobě nízké úroky by mohly vést k přílišnému zadlužení firem i domácností. Tento krok má významnou symbolickou hodnotu, jelikož záporné sazby po Švédech zavedly i další centrální banky, včetně ECB, a tato neortodoxní strategie se od té doby navzdory mnohým kontroverzím stala v Evropě standardem. Od Evropské centrální banky se její opuštění ovšem v blízké době neočekává, jelikož evropská inflace má k cílové hladině stále daleko.