Tvrdý výzkum

26.10.2018 Rozdíl mezi takzvaným tvrdým a měkkým brexitem - tedy mezi odchodem Británie z Evropské unie bez dohody s evropským blokem a s uzavřenou dohodou - je pro příštích pět let 15 miliard liber (435,9 miliardy Kč). Tvrdí to britský institut pro ekonomický a sociální výzkum NIESR.

22.03.2019 Příběh brexitu se po včerejšku změnil z frašky na nastavovanou mýdlovou operu. Obě strany „rozvodového řízení“ se chovají jako by si rozvod sice odkývly, avšak záhy shledaly, že bez sebe prostě neumí žít. A chtějí rozhodnutí zvrátit. Ovšem jen tak, aby přitom neztratily tvář. Což je v tomto případě nemožné.

07.10.2016 Libra zůstává pod masivním tlakem. Zprávy o tom, že francouzský prezident a především německá kancléřka zpřísňují svou pozici vůči Británii, sebraly libře veškerou chuť k životu. K prudkému šestiprocentnímu propadu zdá se v hubenějším asijském obchodování přispěly automatické algoritmické obchodní systémy. Francouzský prezident a německá kancléřka se vzájemně shodli, že pokud si Británie (na základě posledních výroků Theresy Mayové) zvolí tvrdý brexit, nedá se jednoduše nic dělat? Bez volného pohybu osob, ale nejde čerpat výhody z přístupu na jednotný evropský trh se zbožím, službami a s kapitálem. Angela Merkelová také jasně říká, že vyjednávání nezačnou dříve, než bude aktivován článek 50 (Theresa Mayová slíbila do března 2017). Tvrdé vyjednávací pozice pravděpodobně povedou k tomu, že vyjednání celého systému nových obchodních dohod s EU zabere nějaký čas a v přechodném období mezi brexitem (asi polovina roku 2019) a novou obchodní dohodou se budou řídit obchodní vztahy pravidly WTO.

03.01.2019 S blížícím se koncem loňského roku jsme v mediálním prostoru zaznamenávali stále více a více chmurnějších předpovědí, jak se letos bude českému hospodářství dařit. Je jasné, že rizika z vnějšího prostředí zůstávají opravdu vysoká, ale nejinak tomu bylo i před rokem. Čelili jsme vyhrocené situaci na jihokorejském poloostrově, Donald Trump se chystal k rozpoutání obchodních válek, v Evropě jsme se těšili na italské volby či vyjednávání o brexitu, báli jsme se výraznějších turbulencí na finančních trzích. Mnoho z těchto rizik se do určité míry naplnilo, přesto o ekonomické či globální krizi opravdu hovořit nemůžeme. Naopak globální ekonomika rostla v roce 2018 v podstatě stejným tempem jako o rok před tím.

22.12.2016 Dnes bude naposledy v tomto roce zasedat Česká národní banka. Žádnou revoluci nečekáme a počítáme s tím, že Česká národní banka ponechá v platnosti jak (tvrdý) závazek intervenovat alespoň do konce prvního kvartálu 2017, tak (měkké) vodítko indikující pravděpodobný konec intervencí okolo poloviny roku 2017. Domácí faktory ovlivňující inflaci mohou ČNB podle našeho názoru dělat radost, a tak se pozornost zaměří především na hodnocení vnějších rizik a na to, jak načasováním intervenčního exitu zamíchá delší politika “tisku peněz? v eurozóně.

30.09.2016 Česká národní banka posunula tvrdý závazek intervenovat proti koruně o jeden kvartál. Garantuje tedy trhům, že nevypne intervence dřív než po konci března 2017. Rizika prognózy jsou ale vyrovnaná a ČNB proto nevidí důvod k tomu oddalovat ukončení intervence někdy “okolo poloviny roku 2017?. Náš hlavní scénář - opuštění intervencí ve třetím kvartále - je tak stále nejpravděpodobnější. Domácí ekonomice v tuto chvíli věříme a hlavním důvodem k dalšímu oddálení exitu by mohly být externí faktory - konkrétně ECB, pokud by se rozhodla dál natahovat tisk peněz (politiku QE).

05.12.2016 Italský premiér Matteo Renzi zažil o víkendu tvrdý pád - v ústavním referendu prohrál na plné čáře. Při vysoké účasti (přes 70 %) voliči řekli jeho návrhu na oslabené postavení senátu jasné “NE? (zhruba z 60 %). Renzi dodržel vlastní slib - rezignoval a otevřel tak dveře k návratu politické nestability do třetí největší ekonomiky eurozóny. Co budou trhy v nové situaci sledovat? Za prvé další politický vývoj směřující k volbám a za druhé schopnost italských bank v těžším klimatu pokračovat ve vlastní očistě.

03.10.2016 Theresa Mayová, nová britská premiérka, konečně načrtla trhům cestovní mapu k brexitu. Vyšla tak do velké míry vstříc tlaku evropských politiků, kteří chtěli, aby Británie co nejdříve vyložila na stůl karty a začala jednat. Theresa Mayová chce tedy nakonec jednat až překvapivě rychle. Článek 50 (startující oficiální 2leté jednání o brexitu) chce aktivovat nejpozději do března 2017 a vystoupit z Unie pak logicky plánuje v roce 2019. Navíc se zdá, že startovací pozicí ve vyjednáváních bude tzv. “tvrdý brexit? - prioritou Mayové podle posledních slov bude převzít plnou kontrolu nad migrační politikou a tím pádem pravděpodobně do velké míry obětovat dnešní volný přístup na jednotný evropský trh. I když ve hře je velice mnoho neznámých a pozice se mohou během jednání měnit, scénáře rychlého “tvrdého brexitu? se řada britských podniků obává. I když se podnikatelské nálady v Británii po prvotním šoku z výsledku referenda rychle oklepaly (tento týden dostaneme první zářijové odhady), může je rychlý start tvrdých jednání o brexitu (uprostřed francouzské předvolební kampaně) zase pokazit. To bezesporu nejsou nijak příznivé zprávy pro libru.

23.12.2016 Od letošního posledního zasedání bankovní rady se neočekávala žádná revoluce a toto očekávání se také naplnilo. Bankovní rada potvrdila nastavení kurzového režimu a ponechala úrokové sazby beze změny. Zároveň ČNB nezměnila svůj tvrdý ani měkký závazek, takže i nadále platí, že centrální banka nespustí exit dříve než ve druhém čtvrtletí příštího roku, a nadále považuje za nejpravděpodobnější termín polovinu roku. ČNB je rovněž připravena intervenovat s cílem zmírnění případných kurzových výkyvů při exitu.

03.02.2017  První měnově politické zasedání bankovní rady ČNB v letošním roce a zároveň poslední ve stávajícím složení nepřineslo žádné překvapení. Kurzový režim zůstává i nadále v platnosti, tvrdý (ne dříve než ve druhém čtvrtletí) ani měkký (zhruba v polovině roku) závazek se nemění, a tak jediné, co ČNB aktuálně změnila, je její prognóza. Ta listopadová se totiž brzy ukázala jako velmi pesimistická – alespoň pokud jde o vývoj inflace, a tak se stalo, že inflačního cíle centrální banka dosáhla o půl roku dříve, než sama ještě v listopadu předpokládala.