Ekonomická svoboda v České republice

30.12.2022 3. - Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL) ministrem zemědělství. Za Nekulu dosud resort dočasně vedl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nekula nemohl být v prosinci spolu s celou novou vládou jmenován kvůli pozitivnímu testu na koronavirus.

01.03.2021 Dynamika šíření nákazy onemocněním covid-19 rozhodně není příznivá a v příštích dnech se bude dále zhoršovat. Na pořadu dne tak jistě nepřetržitě bude otázka totálního ekonomického lockdownu, tj. zavření průmyslu a velkých firem.

04.05.2022 Česko se v evropském srovnání solidarity a důvěry ve společnosti umístilo na desáté příčce. Podle výsledků Indexu prosperity Česka, společného projektu České spořitelny a Evropy v datech, každý pátý Čech dobrovolničí. Navzájem si důvěřuje 84 procent Čechů, dlouhodobě nízká je naopak důvěra Čechů ve vládu a instituce obecně.

12.09.2021 Newyorské útoky z 11. září 2001, jejichž dvacáté výročí si dnes připomínáme, stěžejně přispěly k rozpoutání "války proti terorismu", do níž se zejména na území Afghánistánu a Iráku zapojili také české vojenské jednotky. Česká republika za tyto mise do loňského roku vydala zhruba 17,5 miliardy korun.

24.11.2024 Česku se po sametové revoluci před 35 lety podařilo úspěšně přejít k tržní ekonomice a hospodářsky dohnat některé západní státy, přibližování k nejsilnějším ekonomikám se ale v posledních letech zpomalilo. V e-mailovém rozhovoru s ČTK u příležitosti svých 80. narozenin to uvedl bývalý ministr financí Ivan Kočárník, který se v 90. letech na transformaci ekonomiky podílel. Činnost svých nástupců na ministerstvu financí hodnotí kriticky, současné hospodaření státu se podle něj vyvíjí problematicky.

08.01.2020 Po pondělním pozitivním překvapení, jež přinesla data o maloobchodních tržbách v Německu, jsme se dočkali podobně dobrých zpráv i z celé eurozóny. Evropští maloobchodníci v listopadu meziročně utržili o 2,2 % více, což o 0,7 procentního bodu překonalo předpoklad trhu. Zároveň došlo k revizi říjnového výsledku, který nově činí 1,7 % namísto původních 1,4 %.

18.06.2021 Už od konce 50. let bylo mnoha tuzemským ekonomům zřejmé, že centrální plánování je citelně méně efektivní než tržní ekonomika. Existovaly proto pokusy, jak prvky tržní ekonomiky alespoň zčásti začlenit do socialistického hospodářství. Zprvu však snahy narazily na ideologický odpor, jehož vyvrcholením byl vstup vojsk Varšavské smlouvy roku 1968. Opětovně tyto pokusy začaly ožívat v 70., ale zejména 80. letech. V druhé polovině 80. let už bylo naprosto zřetelné ohromné ekonomické a celospolečenské zaostávání socialistického tábora, takže v rámci přestavby se režim sám snažil začleňovat tržní prvky do neefektivní, nedostatkové socialistické ekonomiky. Svědčí o tom i proslulý projev předsedy KSČ Milouše Jakeše z července 1989, který pronesl v Červeném Hrádku. Jakeš lidovou mluvou poměrně dobře vystihl klíčový problém tehdejší ekonomiky a nutnost její zásadní reformy ve směru uvedení některých tržních principů.