Jižní země eurozóny žádají EK, aby byl hospodářský růst prioritou

Francie, Itálie, Španělsko a Portugalsko dopisem vyzvaly Evropskou komisi (EK), aby z ekonomického růstu učinit svou nejvyšší prioritu, až bude posuzovat rozpočty členských zemí eurozóny. Revidovat by také měla své současné ekonomické modely. Informovala o tom včera agentura Reuters.

Dopis s datem 3. května je adresován předsedovi EK Jeanu-Claudu Junckerovi a dalším vysokým představitelům Evropské unie. Zveřejnilo jej italské ministerstvo hospodářství.

Ministři financí jednotlivých zemí v dopise píšou, že komise by měla přijmout veškerá opatření k tomu, aby "se ekonomický růst a zaměstnanost vrátily na dlouhodobě udržitelnou úroveň."

Uvedené země mají problém udržet rozpočtový deficit na úrovni, jakou stanovila fiskální pravidla Evropské unie, upozorňuje agentura Reuters.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Jihokorejský HDP v 1. čtvrtletí klesl nejvýrazněji od roku 2008
  Jihokorejská ekonomika v důsledku koronavirové krize utrpěla nejprudší mezičtvrtletní pokles od konce roku 2008. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle dnešních údajů centrální banky v letošním prvním čtvrtletí snížil o 1,4 procenta proti předchozím třem měsícům, kdy o 1,3 procenta vzrostl, informovala agentura Reuters.
• Jihokorejský hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí stoupl o 1,7 procenta
  Jihokorejský hrubý domácí produkt (HDP) se podle sezonně upravených údajů zvýšil v prvním čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 1,7 procenta. Informovala o tom dnes ve své konečné zprávě tamní centrální banka, která původní odhad z konce dubna zvýšila o desetinu procentního bodu. Růst táhla zejména soukromá spotřeba a kapitálové výdaje.
• Jihokorejský won po vyhlášení stanného práva klesl na dvouleté minimum k dolaru
  Jihokorejský won dnes výrazně oslabil v reakci na zprávu, že jihokorejský prezident Jun Sok-jol v zemi vyhlásil stanné právo. Vůči americkému dolaru jihokorejská měna během dne sestoupila až na nejnižší úroveň za více než dva roky, napsala agentura Reuters.
• Jihokorejští znečišťovatelé ovzduší profitují z emisních povolenek
  Jihokorejské firmy, které nejvíce znečišťují ovzduší, získaly za osm let z prodeje nevyužitých povolenek na oxid uhličitý (CO2) 475 miliard wonů (8,3 miliardy Kč). S odvoláním na údaje skupiny na ochranu klimatu Plan 1.5 o tom informuje agentura Bloomberg. Jižní Korea se stala jednou z prvních zemí v Asii, která před osmi lety zahájila systém obchodování s emisemi.
• Jihovýchodní Asie poroste letos pomaleji
  Asijská rozvojová banka (ADB) snížila odhad ekonomického růstu jihovýchodní Asie pro tento a příští rok...
• Jižní Korea dostala od S&P zlepšené úvěrové hodnocení
  Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) dnes zvýšila hodnocení úvěrové spolehlivosti Jižní Koreje o jednu příčku na stupeň AA. Zvýšeným ratingem ocenila stabilní hospodářský růst země a zvýšenou pružnost korejské rozpočtové a měnové politiky.
• Jižní Korea plánuje zákaz obchodů s kryptoměnami
  Jižní Korea chce zakázat obchody s kryptoměnami. Vláda nyní připravuje zákon, který tyto obchody zakáže, oznámilo dnes ministerstvo spravedlnosti. Jižní Korea je významným zdrojem poptávky po kryptoměnách a rozhodnutí přichází v době, kdy se politici po celém světě snaží regulovat tento majetek, jehož hodnota za poslední rok prudce vzrostla.
• Jižní Korea podpoří ekonomiku dodatečnými penězi
  Jižní Korea podpoří svou ekonomiku částkou 11,7 bilionu wonů (skoro 225 miliard Kč) na zmírnění dopadů nákazy novým typem koronaviru. Oznámil to dnes ministr financí Hong Nam-ki. Jižní Korea je po Číně druhou nejvíce zasaženou zemí onemocněním COVID-19, kterou koronavirus způsobuje. Vládním návrhem na dodatečný rozpočet, z něhož se bude pomoc financovat, se bude ve čtvrtek zabývat parlament.
• Jižní Korea zavádí opatření, aby zchladila trh s bitcoiny
  Jihokorejská vláda se snaží omezit spekulace s kryptoměnou bitcoin, jejíž hodnota letos vzrostla o více než 1300 procent. Vedle zákazu otevírání anonymních účtů do vládních opatření spadá i pravomoc úřadů zavřít burzu, na které se s bitcoinem obchoduje, napsal server CNN.
• Jižní Korea zvýšila základní úrok na úroveň z doby před pandemií
  Jihokorejská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta, a to ve snaze omezit inflaci a růst zadlužení domácností. Základní sazba se tak vrátila na úroveň, kde byla před začátkem pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.
• Jmění 23 nejbohatších Rusů se po roce války ztenčilo o pětinu
  Den před ruskou invazí na Ukrajinu se mezi 500 nejbohatších lidí světa řadilo 23 Rusů. Jejich majetek podle žebříčku miliardářů, který sestavuje agentura Bloomberg, činil 339 miliard dolarů (7,6 bilionu Kč). Po roce konfliktu se jmění těchto 23 ruských boháčů ztenčilo o pětinu - kleslo o 67 miliard dolarů, napsala dnes agentura Bloomberg.
• Jmenování Michla guvernérem ČNB může podle ekonomů naznačovat výraznější změny
  Jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky, o kterém se v poslední době spekuluje a informoval o něm server Seznam Zprávy, může naznačovat výraznější změny v bankovní radě a následně tak změnit směřování měnové politiky. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které ČTK oslovila. Michl je společně s dalším členem rady Oldřichem Dědkem proti zvyšování úrokových sazeb. Spekulace o Michlově jmenování tak byly podle ekonomů i za pátečním oslabením koruny.
• John Rockefeller junior kráčel ve stopách svého otce
  Americký filantrop, bankéř a podnikatel John Davidson Rockefeller, narozený před 150 lety, 29. ledna 1874, pokračoval v mecenášských aktivitách svého otce, zakladatele bohaté a vlivné podnikatelské dynastie Rockefellerů. Coby jediný syn z jeho celkem pěti dětí se celoživotně věnoval filantropii, založil Rockefellerovu nadaci. Za svého života věnoval John Rockefeller mladší bezmála 540 milionu dolarů na rozmanité vzdělávací, náboženské, kulturní, lékařské a občanské projekty. Také řídil firmu Standard Oil, u jejíhož zrodu stál jeho otec.
• Johnson: Británie odloží plánované snížení daně ze zisku
  Britská konzervativní vláda se rozhodla odložit snížení daně ze zisku plánované na příští rok. Na konferenci Konfederace britského průmyslu (CBI) to dnes oznámil premiér Boris Johnson. Odklad snížení daně podle něj ušetří šest miliard liber (180 miliard Kč), které bude moci vládat použít na "priority britského lidu", včetně zdravotnického systému NHS.
• Johnson bude v pondělí jednat se špičkami EU o budoucích vztazích
  Britský premiér Boris Johnson bude v pondělí prostřednictvím videokonference jednat s trojicí vrcholných představitelů Evropské unie, aby se pokusili oživit jednání o vztazích EU a Británie po brexitu. Na twitteru o tom dnes informoval mluvčí předsedy unijních summitů. Dosavadní jednání o budoucích vztazích nepřinesla zásadní průlom. Do konce června přitom musí Londýn oznámit, zda chce prodloužit takzvané přechodné období.
• Johnson by jako premiér snížil daně podnikatelům a zaměstnancům
  Hlavní kandidát na příštího britského premiéra Boris Johnson chce snížit daně podnikatelům a zvýšit práh, od něhož zaměstnanci platí 40procentní daň z příjmu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Johnsonův pravidelný sloupek v deníku the Telegraph.
• Johnson chce dohodu s EU, připraven je prý i na variantu bez ní
  Británie si dál přeje uzavřít s Evropskou unií dohodu o budoucích vztazích po brexitu, je ale připravena i na variantu bez ní a na partnerství australského typu. V telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to včera uvedl britský premiér Boris Johnson. Francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune stanici FrancInfo řekl, že dohoda s Británií musí být hotová nejpozději do začátku listopadu.
• Johnson: Konec přechodného období je pro Británii novým začátkem
  Noc na pátek, během níž vstoupí v platnost nové uspořádání vztahů s Evropskou unií, je pro Británii novým začátkem, země má nyní svůj osud pevně ve svých rukách. Takto se vyjádřil britský premiér Boris Johnson poté, co dohodu o novém partnerství s EU podpořila i horní komora britského parlamentu. Británie se přestane řídit unijním právem čtyři a půl roku po referendu, v němž zvítězili zastánci brexitu.
• Johnson kvůli sporu o rybolov nevyloučil právní kroky vůči Francii
  Britský premiér Boris Johnson dnes nevyloučil případné právní kroky vůči Francii v pobrexitovém sporu ohledně práva na rybolov v britských vodách. Řekl to stanici Sky News. Podle BBC Johnson přiznal, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou neklidné. Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v souvislosti se sporem zpochybnil důvěryhodnost Británie.
• Johnson na výroční konferenci konzervativců slíbil přebudování britské ekonomiky
  Británie změní směr a podobu svého hospodářství, země se přestane spoléhat na levnou importovanou pracovní sílu, prohlásil dnes premiér Boris Johnson. Britská ekonomika takovou změnu dlouho potřebovala, poznamenal šéf kabinetu na závěr výroční konference své vládní Konzervativní strany v době, kdy se Britové potýkají mimo jiné s nedostatkem pohonných hmot.