John Rockefeller junior kráčel ve stopách svého otce

Americký filantrop, bankéř a podnikatel John Davidson Rockefeller, narozený před 150 lety, 29. ledna 1874, pokračoval v mecenášských aktivitách svého otce, zakladatele bohaté a vlivné podnikatelské dynastie Rockefellerů. Coby jediný syn z jeho celkem pěti dětí se celoživotně věnoval filantropii, založil Rockefellerovu nadaci. Za svého života věnoval John Rockefeller mladší bezmála 540 milionu dolarů na rozmanité vzdělávací, náboženské, kulturní, lékařské a občanské projekty. Také řídil firmu Standard Oil, u jejíhož zrodu stál jeho otec.

Do rodinného byznysu se rodák z Clevelandu ve státu Ohio zapojil hned po univerzitních studiích umění a sociálních věd. Převzal řízení firmy Standard Oil, která v té době již dominovala americkému ropnému trhu. Také úspěšně podnikal v nemovitostech, už před druhou světovou válkou patřil v této oblasti v New Yorku k jednomu z největších vlastníků. Mimo jiné také věnoval pozemek pro výstavbu budovy OSN, ze které se stalo celosvětové sídlo této organizace.

Podnikatelské počiny Rockefellera mladšího ale zůstaly ve stínu jeho charitativní činnosti. V roce 1913 založil spolu se svým otcem vlivnou Rockefellerovu nadaci, druhou nejstarší charitativní instituci v USA. Členové jeho rodiny se práci v této nadaci věnují i nadále. Podobně jako jeho otec, i John Rockefeller mladší podporoval medicínu, školství a vědu. Otec a syn společně vybudovali Rockefellerův lékařský institut (nyní Rockefellerova univerzita). A zajímalo ho i umění. Jeho Muzeum naivního umění je dnes součástí Metropolitního muzea v New Yorku. Rockefellerovy peníze směřovaly i do Evropy na opravy řady historických budov, zejména ve Francii.

John Rockefeller mladší zemřel 11. května 1960. Měl celkem šest dětí, dceru a pět synů, kteří úspěšně navázali na činnost svého otce a dědečka. Jméno Rockefeller proniklo i do politiky, když se dva z jeho synů stali guvernéry, Nelson Aldrich Rockefeller pak byl v letech 1974 až 1976 americkým viceprezidentem. Patriarchou rodu byl donedávna David Rockefeller, nejmladší z pětice jeho synů a mezinárodně uznávaný bankéř, který zemřel v březnu 2017.

Prostřední z pěti synů Johna Rockefellera mladšího, Laurance Rockefeller, se po dvou letech právnických studií vrhnul na finance a v roce 1937 zdědil místo po svém dědovi na newyorské burze. Později byl jedním z průkopníků rizikového kapitálu a svými financemi dopomohl k rozjezdu firem jako Eastern Airlines, McDonnell Aircraft, Intel nebo Apple Computer.

Sága rodu "amerických" Rockefellerů se odvíjí od hugenotů z Francie, kteří na začátku 18. století přistáli u břehů Nového světa a zformovali jeden z nejstarších rodů v dějinách Spojených států. Na skutečném významu jim dodal zakladatel rodu, John Davidson Rockefeller (1839 až 1937), první americký miliardář, který zbohatl zejména na ropě. Často je též považován za vůbec nejbohatšího člověka historie - v době úmrtí měl majetek za asi 1,4 miliardy dolarů, což by nyní představovalo přes 200 miliard USD. Takřka z ničeho dokázal vybudovat mocné průmyslové impérium Standard Oil, posledních 40 let života se ale věnoval charitě.

Vytvořil moderní systém nadací, pomocí kterých podporoval medicínu, školství či vědu. Zasloužil se mimo jiné o vznik Chicagské univerzity, které věnoval 80 milionů dolarů, podporoval univerzity, financoval i založení téměř 20 národních parků a přírodních rezervací. Na charitu ze svého majetku (miliardářem se stal v září 1916) věnoval 550 milionů dolarů.

V roce 1906 obvinila vláda jeho firmu Standard Oil z monopolizace ropného průmyslu. Rockefeller všechna obvinění popíral, ale roku 1911 padlo konečné rozhodnutí: Standard Oil se musel rozdělit na 34 společností. Řada z nástupnických firem si uchovala i později značný vliv: například Esso (nyní ExxonMobil), Conoco (nyní ConocoPhillips), Amoco (nyní BP) či Chevron (nyní ChevronTexaco).

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Jihokorejští znečišťovatelé ovzduší profitují z emisních povolenek
  Jihokorejské firmy, které nejvíce znečišťují ovzduší, získaly za osm let z prodeje nevyužitých povolenek na oxid uhličitý (CO2) 475 miliard wonů (8,3 miliardy Kč). S odvoláním na údaje skupiny na ochranu klimatu Plan 1.5 o tom informuje agentura Bloomberg. Jižní Korea se stala jednou z prvních zemí v Asii, která před osmi lety zahájila systém obchodování s emisemi.
• Jihovýchodní Asie poroste letos pomaleji
  Asijská rozvojová banka (ADB) snížila odhad ekonomického růstu jihovýchodní Asie pro tento a příští rok...
• Jižní Korea dostala od S&P zlepšené úvěrové hodnocení
  Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) dnes zvýšila hodnocení úvěrové spolehlivosti Jižní Koreje o jednu příčku na stupeň AA. Zvýšeným ratingem ocenila stabilní hospodářský růst země a zvýšenou pružnost korejské rozpočtové a měnové politiky.
• Jižní Korea plánuje zákaz obchodů s kryptoměnami
  Jižní Korea chce zakázat obchody s kryptoměnami. Vláda nyní připravuje zákon, který tyto obchody zakáže, oznámilo dnes ministerstvo spravedlnosti. Jižní Korea je významným zdrojem poptávky po kryptoměnách a rozhodnutí přichází v době, kdy se politici po celém světě snaží regulovat tento majetek, jehož hodnota za poslední rok prudce vzrostla.
• Jižní Korea podpoří ekonomiku dodatečnými penězi
  Jižní Korea podpoří svou ekonomiku částkou 11,7 bilionu wonů (skoro 225 miliard Kč) na zmírnění dopadů nákazy novým typem koronaviru. Oznámil to dnes ministr financí Hong Nam-ki. Jižní Korea je po Číně druhou nejvíce zasaženou zemí onemocněním COVID-19, kterou koronavirus způsobuje. Vládním návrhem na dodatečný rozpočet, z něhož se bude pomoc financovat, se bude ve čtvrtek zabývat parlament.
• Jižní Korea zavádí opatření, aby zchladila trh s bitcoiny
  Jihokorejská vláda se snaží omezit spekulace s kryptoměnou bitcoin, jejíž hodnota letos vzrostla o více než 1300 procent. Vedle zákazu otevírání anonymních účtů do vládních opatření spadá i pravomoc úřadů zavřít burzu, na které se s bitcoinem obchoduje, napsal server CNN.
• Jižní Korea zvýšila základní úrok na úroveň z doby před pandemií
  Jihokorejská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta, a to ve snaze omezit inflaci a růst zadlužení domácností. Základní sazba se tak vrátila na úroveň, kde byla před začátkem pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.
• Jižní země eurozóny žádají EK, aby byl hospodářský růst prioritou
  Francie, Itálie, Španělsko a Portugalsko dopisem vyzvaly Evropskou komisi (EK), aby z ekonomického růstu učinit svou nejvyšší prioritu, až bude posuzovat rozpočty členských zemí eurozóny. Revidovat by také měla své současné ekonomické modely. Informovala o tom včera agentura Reuters.
• Jmění 23 nejbohatších Rusů se po roce války ztenčilo o pětinu
  Den před ruskou invazí na Ukrajinu se mezi 500 nejbohatších lidí světa řadilo 23 Rusů. Jejich majetek podle žebříčku miliardářů, který sestavuje agentura Bloomberg, činil 339 miliard dolarů (7,6 bilionu Kč). Po roce konfliktu se jmění těchto 23 ruských boháčů ztenčilo o pětinu - kleslo o 67 miliard dolarů, napsala dnes agentura Bloomberg.
• Jmenování Michla guvernérem ČNB může podle ekonomů naznačovat výraznější změny
  Jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky, o kterém se v poslední době spekuluje a informoval o něm server Seznam Zprávy, může naznačovat výraznější změny v bankovní radě a následně tak změnit směřování měnové politiky. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které ČTK oslovila. Michl je společně s dalším členem rady Oldřichem Dědkem proti zvyšování úrokových sazeb. Spekulace o Michlově jmenování tak byly podle ekonomů i za pátečním oslabením koruny.
• Johnson: Británie odloží plánované snížení daně ze zisku
  Britská konzervativní vláda se rozhodla odložit snížení daně ze zisku plánované na příští rok. Na konferenci Konfederace britského průmyslu (CBI) to dnes oznámil premiér Boris Johnson. Odklad snížení daně podle něj ušetří šest miliard liber (180 miliard Kč), které bude moci vládat použít na "priority britského lidu", včetně zdravotnického systému NHS.
• Johnson bude v pondělí jednat se špičkami EU o budoucích vztazích
  Britský premiér Boris Johnson bude v pondělí prostřednictvím videokonference jednat s trojicí vrcholných představitelů Evropské unie, aby se pokusili oživit jednání o vztazích EU a Británie po brexitu. Na twitteru o tom dnes informoval mluvčí předsedy unijních summitů. Dosavadní jednání o budoucích vztazích nepřinesla zásadní průlom. Do konce června přitom musí Londýn oznámit, zda chce prodloužit takzvané přechodné období.
• Johnson by jako premiér snížil daně podnikatelům a zaměstnancům
  Hlavní kandidát na příštího britského premiéra Boris Johnson chce snížit daně podnikatelům a zvýšit práh, od něhož zaměstnanci platí 40procentní daň z příjmu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Johnsonův pravidelný sloupek v deníku the Telegraph.
• Johnson chce dohodu s EU, připraven je prý i na variantu bez ní
  Británie si dál přeje uzavřít s Evropskou unií dohodu o budoucích vztazích po brexitu, je ale připravena i na variantu bez ní a na partnerství australského typu. V telefonickém rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou to včera uvedl britský premiér Boris Johnson. Francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune stanici FrancInfo řekl, že dohoda s Británií musí být hotová nejpozději do začátku listopadu.
• Johnson: Konec přechodného období je pro Británii novým začátkem
  Noc na pátek, během níž vstoupí v platnost nové uspořádání vztahů s Evropskou unií, je pro Británii novým začátkem, země má nyní svůj osud pevně ve svých rukách. Takto se vyjádřil britský premiér Boris Johnson poté, co dohodu o novém partnerství s EU podpořila i horní komora britského parlamentu. Británie se přestane řídit unijním právem čtyři a půl roku po referendu, v němž zvítězili zastánci brexitu.
• Johnson kvůli sporu o rybolov nevyloučil právní kroky vůči Francii
  Britský premiér Boris Johnson dnes nevyloučil případné právní kroky vůči Francii v pobrexitovém sporu ohledně práva na rybolov v britských vodách. Řekl to stanici Sky News. Podle BBC Johnson přiznal, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou neklidné. Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v souvislosti se sporem zpochybnil důvěryhodnost Británie.
• Johnson na výroční konferenci konzervativců slíbil přebudování britské ekonomiky
  Británie změní směr a podobu svého hospodářství, země se přestane spoléhat na levnou importovanou pracovní sílu, prohlásil dnes premiér Boris Johnson. Britská ekonomika takovou změnu dlouho potřebovala, poznamenal šéf kabinetu na závěr výroční konference své vládní Konzervativní strany v době, kdy se Britové potýkají mimo jiné s nedostatkem pohonných hmot.
• Johnson nemá reálná očekávání o brexitu
  Očekávání britského ministra zahraničí Borise Johnsona, že si Londýn udrží po brexitu přístup k jednotnému...
• Johnson nepojede do Davosu, chce se soustředit na brexit
  Staronový britský premiér Boris Johnson nepojede příští měsíc na zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu a cestu na každoroční schůzku světových politiků a podnikatelů zakázal i svým ministrům. S odvoláním na vládní zdroj to napsal britský deník The Guardian. Podle něj se Johnson chce přednostně věnovat nadcházejícímu odchodu země z Evropské unie a domácí agendě.
• Johnson opět odmítl prodloužit přechodné období po brexitu
  Britský premiér Boris Johnson chce za 11 měsíců od počátku února do konce prosince 2020 dojednat s Evropskou unií "dohodu o volném obchodu v kanadském stylu". Šéfce Evropské komise Ursule von den Leyenové včera na schůzce v Londýně zopakoval, že jeho kabinet nepočítá s možností prodlužovat přechodné období po britském odchodu z EU na konci ledna.