Jistič je fenomén, který je váženému čtenáři nejspíše dobře znám alespoň po teoretické stránce. Jde o sadu latěk propadu, při jejímž dosažení se obchodování na burze na určitý čas zastaví. Jako mistrovské řešení jističe lze uvést Newyorskou burzu cenných papírů, která při velkém propadu indexu amerických akcií S&P 500 uzamyká obchodování. Jaké jsou výhody a nevýhody takového řešení v rámci kryptoměnového trhu?
Emoce na uzdě
Trh s kryptoměnami byl dlouho brán za nejemotivnější trh, ve kterém racionální uvažování nad hodnotou daného aktiva jde stranou. V jedné minutě otevřete drahé šampaňské za účelem oslavy a do hodiny můžete drahý alkohol považovat za přítele v době cenového armageddonu.
Jistič v tomto případě vypíná obchodování za tím účelem, aby se mohli roztěkaní investoři znovu nadechnout a srovnat si v hlavě myšlenky. V teorii velice dobře promyšlený systém ale trh s kryptoměnami neuznává.
Například populární burza Huobi místo toho pozdržuje v případě ostrých propadů likvidace a rozděluje je do několika menších nucených odprodejů.
V případě pozastavení obchodování kryptoměn totiž nepřijde žádný záchranný tweet od prezidenta Spojených států Amerických ani vyhlášení nové tiskovky. Obchodníci musí s tržní krakaticí bojovat nadále.
Přilákání investorů a institucí
Instituce mají o digitální aktiva čím dál tím větší zájem. Přesto je ale jejich smáčení nohou v novém rybníčku velice pomalé. Absence jističe totiž pokládá základ pro exponenciální růst volatility.
Pokud k tomu přičteme i rezignaci představitelů velkých ekonomik, vznikne nám globální kotel připomínající hrací automaty více, než by bylo mnohým příjemné.
Právě představení jističů by mohlo zajistit přetrvávající zájem o obchodování a investice i od těch, kteří by jinak dávali svůj kapitál pryč do více regulovaného prostředí.
Zde přichází tento ideál do křížku s konceptem decentralizovaného obchodování, kdy každá směnárna a burza může fungovat nezávisle na ostatních. Pokud přeruší Coinbase po drtivé svíci přijímání příkazů a cena se bude na Binance potápět dál, opět se nám dostane spíše negativního výsledku.
Bez globální kooperace a bez jasných pravidel by se pro vnějšího pozorovatele nic k lepšímu nezměnilo.
Decentralizace trhu
Nelze samozřejmě ignorovat samotnou podstatu digitálních platidel. Tedy decentralizaci. Vytvoření akvária, ve kterém neplatí téměř žádné pravidla kromě těch v kódu napsaných. V takovém prostředí zřejmě implementace jističe podobného principu jako na burzách s cennými papíry není možná.
Kryptoměny vznikly na základě jasných ideálů, které trh musí dodržovat. Jednotný postup nelze nařídit, takže ho nelze v praxi ani dosáhnout.
Na nemožnost kontroly celá problematika jističů naráží. Jenže právě tyto základní kameny, které představil Satoshi Nakamoto, dělají kryptoměny tak zajímavou alternativní investicí. A to navzdory přáním nejednoho obchodníka, který si prošel bleskovou likvidací.
Jiří Makovský