Izraelská centrální banka zrychluje přípravy na digitální měnu

Izraelská centrální banka zrychluje přípravy na případné zavedení digitální měny. Podle dnešního sdělení guvernéra Amira Jarona by měl digitální šekel zefektivnit platební systém.

Na tiskové konferenci Jaron uvedl, že banka zrychluje studium, výzkum a přípravu digitální měny. Zdůraznil ale, že se podobně jako ostatní centrální banky zatím nerozhodla, zda digitální měnu opravdu vydá. Tuto možnost stále prověřuje.

"Jsme odhodláni být v čele ekonomických a technologických znalostí v této oblasti," řekl Jaron.

Centrální banka začala zvažovat možnost vydání digitální měny centrálních bank (CBDC) na konci roku 2017, uvedla agentura Reuters. O rok později byl vytvořen tým, který měl tuto záležitost prostudovat a který doporučil CBDC v blízké budoucnosti nevydávat. O tom, že zvažuje vydání digitálního šekelu, informovala banka znovu v květnu.

Nejdále je se svou digitální měnou čínská centrální banka. Digitální jüan má umožňovat platby pomocí aplikace v mobilním telefonu a má podle plánů existovat vedle hotovosti. Čína před zimními olympijskými hrami plánovanými na únor tlačí na americké maloobchodní řetězce, které v Číně podnikají, aby digitální měnu centrální banky přijímaly.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• IW: Spotřebitelské výdaje v Německu loni kvůli pandemii výrazně klesly
  Spotřebitelé v Německu loni v důsledku pandemie vynaložili na soukromou spotřebu v průměru minimálně o 1250 eur (zhruba 32.000 Kč) méně než v předchozím roce. V součtu to znamenalo pokles spotřebitelských výdajů o 116 miliard eur (tři biliony Kč). Spotřeba se tak meziročně propadla o 6,1 procenta, což je nejvýrazněji za 70 let. Vyplývá to ze studie Institutu německého hospodářství (IW), na kterou dnes odkazuje agentura DPA.
• IW: Závislost německé ekonomiky na Číně v letošním prvním pololetí vzrostla
  Závislost německé ekonomiky na Číně v letošním prvním pololetí vzrostla. Německé přímé investice v zemi a obchodní deficit s Čínou dosáhly nových maxim, a to navzdory politickému tlaku na Berlín, aby se od Pekingu odklonil. Vyplývá to z průzkumu Institutu německého hospodářství (IW), o kterém dnes informovala agentura Reuters. Růst německého vývozu do Číny zároveň výrazně oslabil, uvedl institut s odvoláním na ekonomy, kteří poukazují na trend směřující k větší lokální produkci na čínském trhu.
• Izrael a Turecko chtějí rozšířit ekonomickou spolupráci
  Ministři zahraničí Izraele a Turecka dnes vyjádřili naději, že jejich země rozšíří ekonomickou spolupráci, píše agentura Reuters. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu je po 15 letech prvním takto vysoce postaveným politikem na návštěvě Izraele. V úterý šéf turecké diplomacie jednal s palestinskými představiteli na okupovaném Západním břehu Jordánu.
• Izrael kvůli koronaviru plánuje rozsáhlé stimulační výdaje
  Izraelská vláda dnes představila balík ekonomických opatření v hodnotě 80 miliard šekelů (zhruba 550 miliard Kč), který má v zemi pomoci zmírnit koronavirovou krizi. Ministr financí Moše Kahlon uvedl, že očekává postupné obnovování podnikatelské aktivity po židovském svátku Pesach, který se letos bude slavit od 8. do 16. dubna.
• Izrael předběžně schválil těžbu plynu u Pásma Gazy, chce bezpečnostní záruky
  Izrael předběžně schválil rozvoj plynového pole u Pásma Gazy. Bude však vyžadovat bezpečnostní spolupráci s palestinskou samosprávou a sousedním Egyptem, uvedla včera agentura Reuters. Pokud by byla dohoda uzavřena, byla by významnou finanční podporou pro palestinskou ekonomiku.
• Izraelská armáda propustí část rezervistů, chce pomoci ekonomice
  Izraelská armáda v době pokračující války v Pásmu Gazy propustí část rezervistů. Podle agentury Reuters to oznámila včera s tím, že chce tímto krokem pomoci izraelské ekonomice. Zároveň uvedla, že počítá s boji během celého příštího roku.
• Izraelská centrální banka kvůli konfliktu s Hamásem snížila hospodářský výhled
  Izraelská centrální banka v důsledku ozbrojeného konfliktu s palestinským hnutím Hamás zhoršila výhled domácí ekonomiky na letošní i příští rok. Informovala o tom dnes v tiskové zprávě. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se letos i příští rok zvýší o dvě procenta. V prognóze z minulého měsíce počítala s růstem o 2,3 procenta tento rok a o 2,8 procenta příští rok.
• Izraelská centrální banka kvůli konfliktu s Hamásem zhoršila hospodářský výhled
  Izraelská centrální banka dnes v důsledku ozbrojeného konfliktu s palestinským hnutím Hamás zhoršila výhled domácí ekonomiky na letošní i příští rok. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se letos zvýší pouze o 2,3 procenta a v příštím roce o 2,8 procenta. V dřívější prognóze přitom pro oba roky předpovídala tříprocentní tempo růstu, napsala agentura Reuters.
• Izraelská centrální banka snížila svůj základní úrok o čtvrt procentního bodu
  Izraelská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Snaží se tak podpořit domácí ekonomiku v době konfliktu s palestinským hnutím Hamás. Ke snížení úroků banka přikročila poprvé za téměř čtyři roky, napsala agentura Reuters.
• Izraelská centrální banka varuje před dopady rostoucích armádních výdajů na ekonomiku
  Guvernér izraelské centrální banky Amir Jaron včera varoval, že rostoucí vojenské výdaje představují riziko pro domácí ekonomiku. Vyzval vládu k zodpovědné rozpočtové politice, která by růst vojenských výdajů kompenzovala úsporami v jiných oblastech. Informovaly o tom agentury Bloomberg a Reuters.
• Izraelská ekonomika klesla ve čtvrtletí o 6,5 pct., analytici čekali růst
  Izraelská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku klesla v ročním přepočtu o 6,5 procenta, analytici čekali naopak růst. Ekonomiku ovlivnila omezení související se snahou zastavit šíření nemoci covid-19, která skončila v březnu. Vyplývá to z údajů zveřejněných izraelským statistickým úřadem.
• Izraelská ekonomika loni kvůli covidu poprvé od roku 2002 klesla
  Izraelská ekonomika loni poprvé od roku 2002 klesla, pandemie nemoci covid-19 měla totiž negativní vliv na výdaje spotřebitelů. Hrubý domácí produkt (HDP) se snížil o 2,4 procenta po růstu o 3,4 procenta v roce předchozím. Uvedl to dnes izraelský statistický úřad.
• Izraelská ekonomika oslabila kvůli válce s Hamásem
  Izraelská ekonomika oslabila kvůli dopadům války s palestinským hnutím Hamás o něco více, než se čekalo. V loňském čtvrtém čtvrtletí odepsala v přepočtu na celý rok 21 procent. Ve svém zpřesněném odhadu to podle agentury Reuters dnes uvedl izraelský statistický úřad. Ten v únoru odhadoval, že hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnání s třetím kvartálem klesl o 19,4 procenta a minulý měsíc údaj opravil na 20,7 procenta.
• Izraelská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla
  Růst izraelské ekonomiky, která se potýká s negativními důsledky války mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, ve druhém čtvrtletí zaostal za očekáváním. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle statistického úřadu v celoročním přepočtu zvýšil o 1,2 procenta, zatímco analytici v anketě agentury Reuters hospodářský růst odhadovali v průměru na 4,4 procenta.
• Izraelská ekonomika ve 2. čtvrtletí výrazně oživila, HDP stoupl o 15,4 pct.
  Izraelská ekonomika ve druhém čtvrtletí výrazně oživila po úspěšném rychlém zahájení očkování proti covidu-19, které umožnilo otevřít hospodářství. Hrubý domácí produkt (HDP) se v ročním přepočtu zvýšil o 15,4 procenta, když v prvních třech měsících roku naopak klesl. Přispěl k tomu vysoký nárůst vývozu, výdajů spotřebitelů a investic. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil izraelský statistický úřad.
• Izraelská ekonomika ve 2Q po revizi vzrostla jen o 0,3 procenta
  Izraelská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla po zpřesnění dat v celoročním přepočtu o 0,3 procenta. To je mnohem pomaleji než se doposud předpokládalo a než činil růst na začátku roku. Oznámil to dnes izraelský statistický úřad. Na ekonomiku má negativní dopad válka v Pásmu Gazy.
• Izraelská ekonomika ve 4Q kvůli válce klesla
  Izraelská ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí kvůli dopadům války s palestinským hnutím Hamás klesla v přepočtu na celý rok o 19,4 procenta. Ve svém odhadu to dnes uvedl izraelský statistický úřad. Výsledek je výrazně horší, než očekávali analytici. Ti s propadem sice počítali, v průměru jej ale odhadovali na deset procent. Za celý rok ekonomika růst udržela.
• Izraelská makléřská společnost eToro vstoupí na burzu v USA
  Izraelská společnost eToro Group, která klientům z celého světa nabízí on-line makléřské služby, vstoupí na burzu ve Spojených státech. Spojí se za tímto účelem s firmou specializovanou na akvizice, takzvanou SPAC. Odhadovaná cena sloučeného podniku, který investicí zaštítí mimo jiné i japonská technologická a investiční skupina SoftBank Group, činí 10,4 miliardy dolarů (228,5 miliardy Kč). Firma to uvedla v dnešní tiskové zprávě.
• Izraelská vládní koalice se pře o rozpočet, zemi hrozí nové volby
  Izraeli hrozí další parlamentní volby, které by byly už čtvrtým takovým hlasováním za méně než dva roky. Vládní koalice se totiž pře o státní rozpočet, který by měl být schválen do pondělka. Pokud se tak nestane nebo nebude přijat zákon o odkladu termínu pro přijetí rozpočtu, budou se v Izraeli automaticky konat nové volby. Informoval o tom dnes deník The Times of Israel, podle něhož se ani dnes strany vládní koalice nepřiblížily dohodě. O hrozbě nových voleb píše dnes i deník The Jerusalem Post.
• Izraelsko-palestinský konflikt je podle šéfa SB šokem pro světovou ekonomiku
  Ozbrojený konflikt mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem je zbytečným šokem pro světovou ekonomiku, který by v případě rozšíření mohl centrálním bankám v řadě zemí zkomplikovat snahu potlačit inflaci, aniž by se hospodářství dostalo do recese. Uvedl to dnes prezident Světové banky (SB) Ajay Banga.