Izrael a Turecko chtějí rozšířit ekonomickou spolupráci

Ministři zahraničí Izraele a Turecka dnes vyjádřili naději, že jejich země rozšíří ekonomickou spolupráci, píše agentura Reuters. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu je po 15 letech prvním takto vysoce postaveným politikem na návštěvě Izraele. V úterý šéf turecké diplomacie jednal s palestinskými představiteli na okupovaném Západním břehu Jordánu.

"Cílem je navázat a rozšířit hospodářskou a občanskou spolupráci mezi našimi zeměmi," uvedl izraelský ministr zahraničí Jair Lapid po boku Çavuşoglua v Jeruzalémě. Dodal, že úředníci začnou pracovat na nové dohodě o civilním letectví.

"Věříme, že normalizace našich vztahů bude mít pozitivní dopad i na mírové řešení (izraelsko-palestinského) konfliktu. Turecko je připraveno převzít odpovědnost a pokračovat v úsilí o dialog," uvedl turecký ministr. Později má v plánu navštívit mešitu Al-Aksá, která je třetím nejposvátnějším místem islámu a dějištěm opakovaných střetů mezi Palestinci a izraelskou policií. Çavuşoglu poznamenal, že o této záležitosti jednal s Lapidem.

Izrael a Turecko pracují na nápravě svých dlouho napjatých vztahů. V roce 2010 obě země recipročně stáhly své velvyslance. Stalo se tak poté, co Izraelci zastavili na moři flotilu, která chtěla dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy na protest proti izraelské blokádě tohoto území. Flotila vyplula z Turecka a zásah proti ní se soustředil na největší z plavidel, tureckou loď Mavi Marmara. O život tehdy přišlo devět tureckých aktivistů.

Vztahy se pak postupně zlepšovaly, ale opět se zhoršily v roce 2018, kdy obě země znovu stáhly své velvyslance. Turecko tak učinilo v souvislosti s přesunem amerického velvyslanectví do Jeruzaléma a s palbou izraelských sil na palestinské demonstranty v Pásmu Gazy.

Mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci, zprostředkované USA a zaměřené na zřízení nezávislého palestinského státu ve východním Jeruzalémě, na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy, se zhroutily v roce 2014. Od té doby na vážná jednání nedošlo.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Italský státní dluh prý stoupne na nový rekord
  Italský veřejný dluh se příští rok zvýší na nový rekord 132,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňského...
• Italští průmyslníci podporují návrat k jádru kvůli nákladům na energii
  Italští průmyslníci podporují návrat Itálie k jaderné energii, které se země vzdala v 80. letech minulého století. Slibují si od tohoto kroku pokles nákladů na energii. Informovala o tom včera agentura APA.
• Iveco už je zcela samostatným podnikem, akcie ale debutovaly poklesem
  Italský výrobce nákladních aut, autobusů a motorů Iveco se k 1. lednu oddělil od společnosti CNH Industrial. Kopíruje tak strategii větších konkurentů Daimler Truck a Traton. S akciemi Iveco se dnes začalo obchodovat na burze v Miláně, kde ale debutovaly poklesem. Podle analytiků k tomu částečně přispívají technické faktory a sváteční období, uvedla agentura Reuters.
• IW: Čínské hospodářství je silně závislé na dovozu ze západních zemí
  Čínské hospodářství je silně závislé na dovozu ze západních zemí. U potravin, některých surovin, léků, automobilů a letadel by bylo pro Čínu velmi obtížné tento dovoz nahradit. Vyplývá to ze studie Institutu německého hospodářství (IW). "Obě strany - Čína a Západ - jsou na sobě vzájemně závislé," cituje ze studie agentura DPA.
• IWH: Počet firemních bankrotů v Německu v srpnu klesl
  Počet firemních bankrotů v Německu v srpnu pokračoval v poklesu. Celkem vyhlásilo platební neschopnost 697 společností, o 22 procent méně než v červenci a o 26 procent méně než ve stejném měsíci loni. Vyplývá to ze studie německého výzkumného institutu IWH. Pokles způsobilo zmírnění pravidel insolvenčního práva kvůli koronavirové krizi.
• IWH: V Německu byl v listopadu nahlášen za letošek nejvyšší počet insolvencí
  V Německu byl v listopadu nahlášen za letošek nejvyšší počet insolvencí. Ve své dnešní zprávě to uvedl Leibnizův institut pro výzkum hospodářství v Halle (IWH). Insolvenci nahlásilo 808 veřejných obchodních společností a kapitálových firem, o 86 více než v říjnu. I přes mírný nárůst ale zůstává počet insolvencí v zemi na nízké úrovni a k žádné vlně bankrotů nedochází.
• IWH: V Německu v reakci na zpřísnění pravidel přibylo bankrotů
  V Německu v prosinci výrazně přibyly firemní bankroty, zjistila studie německého výzkumného institutu IWH. V platnost znovu vstoupila povinnost jejich nahlašování pozastavená kvůli koronavirové krizi. Počet firemních insolvencí se tak vrátil na úroveň před začátkem pandemie a odpovídá stavu z prosince 2019, napsala agentura DPA. Insolvenci minulý měsíc nahlásilo 912 firem, což je o třetinu více než průměr za předchozí tři měsíce.
• IW: Pandemie snížila hrubý domácí produkt Německa o 300 miliard eur
  Pandemie covidu-19 Německo připravila o 300 miliard eur (7,6 bilionu Kč) na hrubém domácím produktu (HDP), ekonomické škody se budou napravovat roky. Vyplývá to ze studie, jejíž závěry dnes zveřejnil Institut německého hospodářství (IW). Jen za letošní první pololetí pandemie podle odhadů sníží hrubý domácí produkt největší evropské ekonomiky o 100 miliard eur. Ačkoli zrychlené očkování vzbuzuje naděje, uzávěry se na hospodářství podepsaly.
• IW: Spotřebitelské výdaje v Německu loni kvůli pandemii výrazně klesly
  Spotřebitelé v Německu loni v důsledku pandemie vynaložili na soukromou spotřebu v průměru minimálně o 1250 eur (zhruba 32.000 Kč) méně než v předchozím roce. V součtu to znamenalo pokles spotřebitelských výdajů o 116 miliard eur (tři biliony Kč). Spotřeba se tak meziročně propadla o 6,1 procenta, což je nejvýrazněji za 70 let. Vyplývá to ze studie Institutu německého hospodářství (IW), na kterou dnes odkazuje agentura DPA.
• IW: Závislost německé ekonomiky na Číně v letošním prvním pololetí vzrostla
  Závislost německé ekonomiky na Číně v letošním prvním pololetí vzrostla. Německé přímé investice v zemi a obchodní deficit s Čínou dosáhly nových maxim, a to navzdory politickému tlaku na Berlín, aby se od Pekingu odklonil. Vyplývá to z průzkumu Institutu německého hospodářství (IW), o kterém dnes informovala agentura Reuters. Růst německého vývozu do Číny zároveň výrazně oslabil, uvedl institut s odvoláním na ekonomy, kteří poukazují na trend směřující k větší lokální produkci na čínském trhu.
• Izrael kvůli koronaviru plánuje rozsáhlé stimulační výdaje
  Izraelská vláda dnes představila balík ekonomických opatření v hodnotě 80 miliard šekelů (zhruba 550 miliard Kč), který má v zemi pomoci zmírnit koronavirovou krizi. Ministr financí Moše Kahlon uvedl, že očekává postupné obnovování podnikatelské aktivity po židovském svátku Pesach, který se letos bude slavit od 8. do 16. dubna.
• Izrael předběžně schválil těžbu plynu u Pásma Gazy, chce bezpečnostní záruky
  Izrael předběžně schválil rozvoj plynového pole u Pásma Gazy. Bude však vyžadovat bezpečnostní spolupráci s palestinskou samosprávou a sousedním Egyptem, uvedla včera agentura Reuters. Pokud by byla dohoda uzavřena, byla by významnou finanční podporou pro palestinskou ekonomiku.
• Izraelská armáda propustí část rezervistů, chce pomoci ekonomice
  Izraelská armáda v době pokračující války v Pásmu Gazy propustí část rezervistů. Podle agentury Reuters to oznámila včera s tím, že chce tímto krokem pomoci izraelské ekonomice. Zároveň uvedla, že počítá s boji během celého příštího roku.
• Izraelská centrální banka kvůli konfliktu s Hamásem snížila hospodářský výhled
  Izraelská centrální banka v důsledku ozbrojeného konfliktu s palestinským hnutím Hamás zhoršila výhled domácí ekonomiky na letošní i příští rok. Informovala o tom dnes v tiskové zprávě. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se letos i příští rok zvýší o dvě procenta. V prognóze z minulého měsíce počítala s růstem o 2,3 procenta tento rok a o 2,8 procenta příští rok.
• Izraelská centrální banka kvůli konfliktu s Hamásem zhoršila hospodářský výhled
  Izraelská centrální banka dnes v důsledku ozbrojeného konfliktu s palestinským hnutím Hamás zhoršila výhled domácí ekonomiky na letošní i příští rok. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se letos zvýší pouze o 2,3 procenta a v příštím roce o 2,8 procenta. V dřívější prognóze přitom pro oba roky předpovídala tříprocentní tempo růstu, napsala agentura Reuters.
• Izraelská centrální banka snížila svůj základní úrok o čtvrt procentního bodu
  Izraelská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Snaží se tak podpořit domácí ekonomiku v době konfliktu s palestinským hnutím Hamás. Ke snížení úroků banka přikročila poprvé za téměř čtyři roky, napsala agentura Reuters.
• Izraelská centrální banka varuje před dopady rostoucích armádních výdajů na ekonomiku
  Guvernér izraelské centrální banky Amir Jaron včera varoval, že rostoucí vojenské výdaje představují riziko pro domácí ekonomiku. Vyzval vládu k zodpovědné rozpočtové politice, která by růst vojenských výdajů kompenzovala úsporami v jiných oblastech. Informovaly o tom agentury Bloomberg a Reuters.
• Izraelská centrální banka zrychluje přípravy na digitální měnu
  Izraelská centrální banka zrychluje přípravy na případné zavedení digitální měny. Podle dnešního sdělení guvernéra Amira Jarona by měl digitální šekel zefektivnit platební systém.
• Izraelská ekonomika klesla ve čtvrtletí o 6,5 pct., analytici čekali růst
  Izraelská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku klesla v ročním přepočtu o 6,5 procenta, analytici čekali naopak růst. Ekonomiku ovlivnila omezení související se snahou zastavit šíření nemoci covid-19, která skončila v březnu. Vyplývá to z údajů zveřejněných izraelským statistickým úřadem.
• Izraelská ekonomika loni kvůli covidu poprvé od roku 2002 klesla
  Izraelská ekonomika loni poprvé od roku 2002 klesla, pandemie nemoci covid-19 měla totiž negativní vliv na výdaje spotřebitelů. Hrubý domácí produkt (HDP) se snížil o 2,4 procenta po růstu o 3,4 procenta v roce předchozím. Uvedl to dnes izraelský statistický úřad.