Izraelská ekonomika ve 4Q kvůli válce klesla

Izraelská ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí kvůli dopadům války s palestinským hnutím Hamás klesla v přepočtu na celý rok o 19,4 procenta. Ve svém odhadu to dnes uvedl izraelský statistický úřad. Výsledek je výrazně horší, než očekávali analytici. Ti s propadem sice počítali, v průměru jej ale odhadovali na deset procent. Za celý rok ekonomika růst udržela.

Statistici zároveň zpřesnili data za třetí čtvrtletí, kdy podle nich hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 1,8 procenta. Dosavadní odhad ukazoval na růst o 2,7 procenta.

Válka s Hamásem začala 7. října, tedy na samém začátku čtvrtého čtvrtletí. Příslušníci hnutí Hamás tehdy napadli jižní Izrael, kde pozabíjeli na 1200 lidí a dalších zhruba 250 jich unesli do Pásma Gazy. Evropská unie, Spojené státy, ale například i česká vláda označují Hamás za teroristickou organizaci.

Za celý loňský rok izraelská ekonomika vzrostla o dvě procenta ve srovnání s růstem o 6,5 procenta v roce 2022. Hospodářský růst v loňském roce byl i přes masivní propad ve čtvrtém čtvrtletí nad průměrem růstu HDP v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), který činí 1,7 procenta. Nicméně HDP na hlavu loni v Izraeli o 0,1 procenta klesl, zatímco v OECD se v průměru o 1,2 procenta zvýšil.

Navzdory pokračující válce s Hamásem analytici očekávají, že izraelská ekonomika by v letošním roce mohla vykázat asi dvouprocentní růst. Záležet ale bude na tom, jak dlouho nynější konflikt potrvá a hlavně zda se nerozšíří do širší oblasti, uvedla agentura Reuters.

Ve čtvrtém čtvrtletí na ekonomiku dolehl propad soukromých výdajů, které jsou v Izraeli hlavním motorem hospodářského růstu. Propad těchto výdajů dosáhl 26,9 procenta. Vliv měl i pokles vývozu, který činil 18,3 procenta, a také propad investic do fixních aktiv, zejména do bytové výstavby. Propad v tomto sektoru dosáhl 67,8 procenta. Naopak výdaje vlády, především v souvislosti s financováním války proti Hamásu, prudce vzrostly. Jejich růst činil 88,1 procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Izraelská centrální banka kvůli konfliktu s Hamásem zhoršila hospodářský výhled
  Izraelská centrální banka dnes v důsledku ozbrojeného konfliktu s palestinským hnutím Hamás zhoršila výhled domácí ekonomiky na letošní i příští rok. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se letos zvýší pouze o 2,3 procenta a v příštím roce o 2,8 procenta. V dřívější prognóze přitom pro oba roky předpovídala tříprocentní tempo růstu, napsala agentura Reuters.
• Izraelská centrální banka snížila svůj základní úrok o čtvrt procentního bodu
  Izraelská centrální banka dnes snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Snaží se tak podpořit domácí ekonomiku v době konfliktu s palestinským hnutím Hamás. Ke snížení úroků banka přikročila poprvé za téměř čtyři roky, napsala agentura Reuters.
• Izraelská centrální banka varuje před dopady rostoucích armádních výdajů na ekonomiku
  Guvernér izraelské centrální banky Amir Jaron včera varoval, že rostoucí vojenské výdaje představují riziko pro domácí ekonomiku. Vyzval vládu k zodpovědné rozpočtové politice, která by růst vojenských výdajů kompenzovala úsporami v jiných oblastech. Informovaly o tom agentury Bloomberg a Reuters.
• Izraelská centrální banka zrychluje přípravy na digitální měnu
  Izraelská centrální banka zrychluje přípravy na případné zavedení digitální měny. Podle dnešního sdělení guvernéra Amira Jarona by měl digitální šekel zefektivnit platební systém.
• Izraelská ekonomika klesla ve čtvrtletí o 6,5 pct., analytici čekali růst
  Izraelská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku klesla v ročním přepočtu o 6,5 procenta, analytici čekali naopak růst. Ekonomiku ovlivnila omezení související se snahou zastavit šíření nemoci covid-19, která skončila v březnu. Vyplývá to z údajů zveřejněných izraelským statistickým úřadem.
• Izraelská ekonomika loni kvůli covidu poprvé od roku 2002 klesla
  Izraelská ekonomika loni poprvé od roku 2002 klesla, pandemie nemoci covid-19 měla totiž negativní vliv na výdaje spotřebitelů. Hrubý domácí produkt (HDP) se snížil o 2,4 procenta po růstu o 3,4 procenta v roce předchozím. Uvedl to dnes izraelský statistický úřad.
• Izraelská ekonomika oslabila kvůli válce s Hamásem
  Izraelská ekonomika oslabila kvůli dopadům války s palestinským hnutím Hamás o něco více, než se čekalo. V loňském čtvrtém čtvrtletí odepsala v přepočtu na celý rok 21 procent. Ve svém zpřesněném odhadu to podle agentury Reuters dnes uvedl izraelský statistický úřad. Ten v únoru odhadoval, že hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnání s třetím kvartálem klesl o 19,4 procenta a minulý měsíc údaj opravil na 20,7 procenta.
• Izraelská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla
  Růst izraelské ekonomiky, která se potýká s negativními důsledky války mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy, ve druhém čtvrtletí zaostal za očekáváním. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle statistického úřadu v celoročním přepočtu zvýšil o 1,2 procenta, zatímco analytici v anketě agentury Reuters hospodářský růst odhadovali v průměru na 4,4 procenta.
• Izraelská ekonomika ve 2. čtvrtletí výrazně oživila, HDP stoupl o 15,4 pct.
  Izraelská ekonomika ve druhém čtvrtletí výrazně oživila po úspěšném rychlém zahájení očkování proti covidu-19, které umožnilo otevřít hospodářství. Hrubý domácí produkt (HDP) se v ročním přepočtu zvýšil o 15,4 procenta, když v prvních třech měsících roku naopak klesl. Přispěl k tomu vysoký nárůst vývozu, výdajů spotřebitelů a investic. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil izraelský statistický úřad.
• Izraelská ekonomika ve 2Q po revizi vzrostla jen o 0,3 procenta
  Izraelská ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla po zpřesnění dat v celoročním přepočtu o 0,3 procenta. To je mnohem pomaleji než se doposud předpokládalo a než činil růst na začátku roku. Oznámil to dnes izraelský statistický úřad. Na ekonomiku má negativní dopad válka v Pásmu Gazy.
• Izraelská makléřská společnost eToro vstoupí na burzu v USA
  Izraelská společnost eToro Group, která klientům z celého světa nabízí on-line makléřské služby, vstoupí na burzu ve Spojených státech. Spojí se za tímto účelem s firmou specializovanou na akvizice, takzvanou SPAC. Odhadovaná cena sloučeného podniku, který investicí zaštítí mimo jiné i japonská technologická a investiční skupina SoftBank Group, činí 10,4 miliardy dolarů (228,5 miliardy Kč). Firma to uvedla v dnešní tiskové zprávě.
• Izraelská vládní koalice se pře o rozpočet, zemi hrozí nové volby
  Izraeli hrozí další parlamentní volby, které by byly už čtvrtým takovým hlasováním za méně než dva roky. Vládní koalice se totiž pře o státní rozpočet, který by měl být schválen do pondělka. Pokud se tak nestane nebo nebude přijat zákon o odkladu termínu pro přijetí rozpočtu, budou se v Izraeli automaticky konat nové volby. Informoval o tom dnes deník The Times of Israel, podle něhož se ani dnes strany vládní koalice nepřiblížily dohodě. O hrozbě nových voleb píše dnes i deník The Jerusalem Post.
• Izraelsko-palestinský konflikt je podle šéfa SB šokem pro světovou ekonomiku
  Ozbrojený konflikt mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem je zbytečným šokem pro světovou ekonomiku, který by v případě rozšíření mohl centrálním bankám v řadě zemí zkomplikovat snahu potlačit inflaci, aniž by se hospodářství dostalo do recese. Uvedl to dnes prezident Světové banky (SB) Ajay Banga.
• Izraelský HDP se loni zvýšil o 8,1 procenta, vykázal nejprudší růst za 21 let
  Hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se v loňském roce zvýšil o 8,1 procenta, a to díky oživení spotřebitelských výdajů, exportu i investic z útlumu způsobeného koronavirovou krizí. Izraelská ekonomika tak zaznamenala nejprudší nárůst za 21 let. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů izraelského statistického úřadu.
• Izraelský kabinet schválil rozpočet, poprvé po třech letech od předchozího
  Po maratonu jednání, která trvala od nedělního rána, dnes izraelská vláda schválila státní rozpočet na období 2021-2022. Je to poprvé po více než třech letech od schválení předchozího plánu výdajů, svůj souhlas ale ještě musí připojit parlament. Kvůli vleklé politické krizi, která vedla ke čtyřem volbám, funguje Izrael bez schváleného plánu hospodaření od roku 2018, informují tiskové agentury.
• Izraelský premiér přiznal příliš rychlé uvolnění ekonomiky
  Izraelský premiér Benjamin Netanjahu včera přiznal, že vláda otevřela ekonomiku v době epidemie nemoci covid-19 příliš rychle a předčasně, což vedlo ke zrychlení šíření koronaviru. Izrael má 34.825 potvrzených případů nákazy a 348 mrtvých. Opozice včera varovala, že ekonomický dopad epidemie vyvolá bouřlivé protesty.
• Izrael: Útoky Húsíů mají nevýznamný dopad na náš obchod
  Pokračující útoky jemenských povstalců Húsíů na plavidla v Rudém moři zatím měly pouze omezený dopad na zahraniční obchod Izraele. Nevyvolaly v Izraeli ani žádné výraznější inflační tlaky. Podle agentury Reuters to vyplývá ze zprávy izraelského ministerstva financí. Húsíové tvrdí, že útoky provádějí na podporu Palestinců ve válce mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy.
• Jack Lew po brexitu žádné známky finanční krize nevidí
  Americký ministr financí Jack Lew po rozhodnutí Británie odejít z Evropské unie na trzích žádné známky finanční krize...
• Jaderná dohoda s Íránem prý není mrtvá
  Rusko, Čína i evropští signatáři mezinárodní dohody o íránském jaderném programu dnes ujišťovali, že dohoda s Teheránem není mrtvá a že se jí budou nadále řídit. Reagovali tak na jednostranné odstoupení od dohody, které v úterý oznámil americký prezident Donald Trump. Skupina konzervativních íránských poslanců v reakci na tento krok spálila americkou vlajku. Odstoupení od dohody znamená obnovení amerických sankcí, což podle listu The Wall Street Journal (WSJ) dopadne na desítky firem ve Spojených státech i v Evropě, které měly v plánu dodávat do blízkovýchodní země své výrobky či služby.
• Jádrová inflace v eurozóně stoupla
  Míra inflace v eurozóně v červenci stagnovala na 1,3 procenta, nicméně takzvaná jádrová inflace, kterou bedlivě sleduje Evropská centrální banka (ECB), překvapivě vystoupila na čtyřleté maximum. Vyplývá to z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.