Globální krize se rodila již na přelomu let 2006 a 2007

Výběr hlavních událostí spojených s hospodářskou krizí, která naplno propukla před deseti lety, 7. září 2008, oznámením americké vlády, že v souvislosti s krizí převezme kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac:

Přelom roku 2006 a 2007 - Poté, co se úrokové sazby v USA vyšplhaly za dva roky z jednoho procenta na více než pět, začal růst počet nesplácených hypotečních úvěrů. Na rekordní úroveň se dostal zejména počet "rizikových hypoték", tedy půjček poskytovaných méně bonitním klientům. Na jaře 2007 kvůli obavám, že by problémy hypoték mohly mít vliv na finanční sektor a celou ekonomiku, začaly výrazně padat americké akcie.

9. srpna 2007 - Největší francouzská veřejně obchodovaná banka BNP Paribas zmrazila výběry hotovosti ze tří svých fondů, jež investovaly do rizikových hypoték v USA. Krize se tak přesunula do Evropy. Týž den Evropská centrální banka (ECB) poskytla peněžnímu trhu injekci 94,8 miliardy eur (naposledy obdobné množství peněz na trh uvolnila po teroristických útocích z 11. září 2001). Obdobný krok učinily posléze i centrální banky Kanady, USA a Japonska.

Říjen-listopad 2007 - Řada významných bank, včetně švýcarské UBS a amerických Citigroup a Merrill Lynch ohlásily těžké ztráty za třetí čtvrtletí, což vyústilo v rezignaci jejich šéfů.

17. března 2008 - Americká centrální banka Fed oznámila, že k zastavení šíření globální finanční krize použije další nástroje, i takové, které nevyužila od hospodářské krize v 30. letech. Kromě snižování úrokové sazby jde hlavně o různé způsoby pumpování dalších peněz do ekonomiky.

- Oznámeno, že banka JPMorgan Chase koupí hroutící se investiční banku Bear Stearns, která se stala první velkou bankou, již zničila krize na úvěrových trzích.

7. září 2008 - Americká vláda oznámila, že převezme kontrolu nad klíčovými polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac. Vláda se zaručila za dluhy ústavů a podpoří je kapitálem v objemu až 200 mld. USD (3,5 bilionu Kč).

15. září 2008 - Americká investiční banka Lehman Brothers oznámila, že zažádá o bankrotovou ochranu.

17. září 2008 - Fed oznámil, že v součinnosti s vládou zachrání jednu z největších světových pojišťoven American International Group (AIG) úvěrem až 85 miliard dolarů (asi 1,43 bilionu korun). Vláda převezme v pojišťovně 79,9 procenta akcií.

22. září 2008 - Investiční banky Goldman Sachs a Morgan Stanley požádaly Fed o souhlas se změnou firemní struktury. Z ústavů se tak stanou bankovní holdingy, které budou podléhat dozoru Fedu a které budou moci provozovat i komerční bankovnictví.

25. září 2008 - Prezident USA George Bush prohlásil v televizním projevu, v němž se snažil Američany i Kongres přesvědčit o nutnosti poskytnout finančnímu systému 700 miliard dolarů, že vidí svou zemi uprostřed vážné finanční krize.

26. září 2008 - Americká vláda uzavřela největší domácí spořitelnu Washington Mutual. Pád se stal největším krachem v historii bankovního sektoru USA.

29. září 2008 - Sněmovna reprezentantů odmítla plán podpory finančního systému v hodnotě 700 miliard dolarů. Odmítnutí vyvolalo na burzách největší propad od krachu v říjnu 1987.

3. října 2008 - Sněmovna reprezentantů schválila plán stabilizace tamního finančního systému, na jehož podporu chce vláda vynaložit až 700 miliard dolarů (zhruba 12 bilionů USD). Návrh zákona následně podepsal americký prezident George Bush.

4. října 2008 - Čtyři největší země EU (Francie, Německa, Británie a Itálie) se dohodly, že členové EU budou moci kvůli finanční krizi překračovat limity rozpočtových deficitů.

7. října 2008 - Ministři financí zemí EU schválili zvýšení záruky za vklady na 50.000 eur (1,25 milionu korun) z dosavadních 20.000, s tím, že některé země chtějí zavést limit 100.000 eur.

15. října 2008 - Šéfové vlád EU na summitu v Bruselu podpořili záchranný plán pro finanční sektor, který chce na podporu bank ohrožených finanční krizí uvolnit více než dva biliony eur.

31. prosince 2008 - Světové burzy oznámily, že jejich indexy utrpěly v roce 2008 kvůli krizi a ekonomické recesi rekordní ztráty.

13. února 2009 - Americká Sněmovna reprezentantů schválila stimulační plán v hodnotě 787 miliard dolarů (17,5 bilionu korun). Plán následně schválil Senát a poté podepsal americký prezident Barack Obama.

2. března 2009 - Dow Jonesův index, hlavní burzovní index v USA, poprvé od října 1997 klesl pod 7000 bodů.

1. června 2009 - Největší americká automobilka General Motors požádala soud o bankrotovou ochranu před věřiteli. Vyhlásila tak třetí největší bankrot v historii USA. Bankrotový režim automobilka opustila po 39 dnech 10. července.

Říjen a listopad 2009 - Oznámeno, že ekonomiky EU a USA se technicky vymanily z recese, která byla nejhorší za uplynulé desítky let.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Globální ekonomický růst v únoru zpomalil
  Globální ekonomický růst se v únoru mírně zpomalil a jeho tempo bylo nejnižší za čtyři měsíce...
• Globální ekonomika může do roka příjemně překvapit
  Krize v eurozóně a spory o snižování rozpočtového deficitu ve Spojených státech budou globální ekonomiku...
• Globální ekonomika poroste o více než 3 %
  Světová ekonomika by v letošním i příštím roce měla vykázat růst přesahující tři procenta. Oživení po globální...
• Globální ekonomika se podle expertů zotaví nejdříve v roce 2022
  Globální hrubý domácí produkt (HDP) se na úrovně z období před příchodem koronavirové krize nevrátí dříve než v roce 2022. Předpovídá to podle serveru CNBC nová zpráva analytické společnosti Economist Intelligence Unit (EIU). Varuje rovněž, že některé vyspělé země, například Itálie a Španělsko, by se mohly dostat na pokraj dluhové krize.
• Globální ekonomiku ohrožuje hospodářský nacionalismus
  Hospodářský nacionalismus a protichůdná politika centrálních bank stojí v cestě výraznějšímu oživení globální ekonomiky. Ve svém novém výhledu to dnes uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Globální ekonomika by podle OECD letos měla zrychlit růst na 3,3 procenta z loňských tří procent. Na příští rok OECD odhaduje růst světové ekonomiky na 3,6 procenta. V obou případech je to stejně jako v listopadové prognóze OECD.
• Globální hodnota fúzí a akvizic byla letos čtvrtá nejvyšší
  Celosvětová hodnota fúzí a akvizic letos činila 3,9 bilionu dolarů (88,3 bilionu Kč). To je o něco méně než loni, kdy dosáhla 3,96 bilionu dolarů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila agentura Refinitiv. Navzdory mírnému poklesu je však letošní údaj čtvrtý nejvyšší za dobu, kdy se tyto údaje sledují. K vysokému údaji přispěl hlavně růst velkých dohod, který kompenzoval pokles zahraničních dohod.
• Globální hodnota fúzí a akvizicí letos poprvé překonala pět bilionů dolarů
  Celosvětová hodnota fúzí a akvizicí v letošním roce poprvé v historii překonala hranici pěti bilionů dolarů (112 bilionů Kč). Vyplývá to z údajů společnosti Dealogic. Za růstem hodnoty fúzí a akvizicí stojí mimo jiné nadbytek kapitálu ve firemním sektoru a příznivý vývoj na akciových trzích, napsala agentura Reuters.
• Globální hodnota fúzí a akvizic je od začátku roku na rekordu
  Globální hodnota fúzí a akvizic se od začátku letošního roku dostala na rekordní dva biliony dolarů (43,6 bilionu Kč). Vyplývá to z propočtů společnosti Thomson Reuters. K hranici dvou bilionů USD se naposledy hodnota fúzí a akvizic ve stejném období přiblížila roku 2007, kdy dosáhla 1,8 bilionu USD.
• Globální hodnota fúzí a akvizic letos láme rekordy
  Globální hodnota fúzí a akvizic se v letošním prvním pololetí vyšplhala na rekordních 2,5 bilionu dolarů (55,46 bilionu Kč), což je o 65 procent více než ve stejném období loňského roku. Vyplývá to z propočtů společnosti Thomson Reuters. Hodnota obchodů je nominálně největší od počátku záznamů firmy o fúzích a akvizicích v roce 1980.
• Globální hodnota fúzí a akvizic letos sestoupila pod tři biliony dolarů
  Celosvětová hodnota fúzí a akvizicí letos poprvé od roku 2013 sestoupila pod tři biliony dolarů (zhruba 67 bilionů Kč). Vyplývá to z údajů burzovní společnosti London Stock Exchange Group (LSEG). Za poklesem stojí vysoké úrokové sazby, geopolitické napětí i regulační překážky, píše list Financial Times (FT).
• Globální míra nezaměstnanosti se loni stabilizovala
  Globální míra nezaměstnanosti se loni po devíti letech poklesu stabilizovala a beze změny zřejmě zůstane i v letošním roce. Loni bylo bez práce po celém světě 188 milionů osob a míra nezaměstnanosti činila 5,4 procenta. To bylo stejně jako v roce 2018. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO).
• Globální nerovnováhy se výrazně zmírnily
  Nerovnováhy v obchodních a investičních tocích se od doby světové finanční krize výrazně zmírnily. Globální...
• Globální podnikatelská aktivita vzrostla
  Globální podnikatelská aktivita se v červenci vyhoupla na maximum za 16 měsíců. Přispěl k tomu zejména...
• Globální poptávka po stříbře loni vzrostla o 18 procent na nový rekord
  Světová poptávka po stříbře v loňském roce vzrostla o 18 procent na rekordních 1,24 miliardy uncí. To vytvořilo obrovský deficit nabídky, který by měl pokračovat i v nadcházejících letech. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila odvětvová organizace Silver Institute.
• Globální průmyslová aktivita roste
  Aktivita v globálním zpracovatelském průmyslu rostla v září nejrychlejším tempem za dva a čtvrt roku...
• Globální průmyslová aktivita vzrostla
  Aktivita globálního zpracovatelského průmyslu vzrostla v prosinci poprvé za sedm měsíců.
• Globální průmysl rostl v prosinci jen slabě
  Aktivita v globálním zpracovatelském průmyslu rostla na konci roku nejslabším tempem za více než rok...
• Globální přímé zahraniční investice klesly
  Tok přímých zahraničních investic (FDI) loni celosvětově klesl o 18 procent na 1,41 bilionu USD (29,7 bilionu Kč), což představuje zhruba 1,8 procenta globálního hrubého domácího produktu. Částečně k poklesu přispěl výhled daňové reformy v USA, který snížil motivaci pro finanční a firemní restrukturalizace. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pátek zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
• Globální přímé zahraniční investice vloni opět klesly
  Globální přímé zahraniční investice se v loňském roce snížily o jedno procento na 1,39 bilionu dolarů (zhruba 35 bilionů Kč). Pokles tak zaznamenaly již čtvrtý rok za sebou a dostaly se na nejnižší úroveň za téměř deset let. Vyplývá to podle listu The Wall Street Journal ze včerejší zprávy Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).
• Globální přímé zahraniční investice v pololetí prudce klesly
  Globální přímé zahraniční investice se v letošním prvním pololetí propadly o 41 procent na 470 miliard dolarů (zhruba 10,5 bilionu Kč). Dostaly se tak na nejnižší úroveň od roku 2005. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Hlavní příčinou tohoto poklesu je podle UNCTAD daňová reforma ve Spojených státech, v jejímž důsledku americké podniky stahovaly do USA nahromaděné zisky svých zahraničních divizí.