Globální nerovnováhy se výrazně zmírnily

Nerovnováhy v obchodních a investičních tocích se od doby světové finanční krize výrazně zmírnily. Globální nerovnováha vyjádřená mírou deficitů a přebytků obchodní a platební bilance celkově klesla ze svého maxima před osmi lety zhruba o třetinu. Uvedl to včera Mezinárodní měnový fond v analytické kapitole své pololetní zprávy World Economic Outlook. Celou zprávu fond zveřejní za týden.

Snížená míra globální nerovnováhy by měla v příštích letech přetrvat, předpověděl fond. Upozornil ale na některé země, jejichž deficit běžného účtu by se mohl ve zbytku tohoto desetiletí zvyšovat, což může jejich ekonomiky ohrozit náhlým zvratem v přílivu kapitálu. Podle MMF jde například o Brazílii nebo Turecko.

V letech před finanční krizí let 2007-2009 se mnozí investoři a vládní činitelé nejvíce báli rostoucích nerovnováh v obchodu mezi Spojenými státy a Čínou, která je největším věřitelem USA. Vládly obavy, že země s vysokými deficity v čele s USA ohrožuje hrozba prudkého a náhlého zvratu v tocích kapitálu, pokud investoři ztratí důvěru ve zdraví těchto ekonomik a jejich schopnosti splácet závazky. Kdyby se investoři od takových zemí odvrátili, vedlo by to k pádu jejich měn a ke krizi.

Po krizi, která vznikla z úplně jiných příčin, pověřila skupina nejvýznamnějších světových ekonomik G20 měnový fond, aby posílil monitorování světové ekonomiky a náležitě varoval před nebezpečnými nerovnováhami.

"Zmírnění rozsáhlých nerovnováh v kapitálových tocích snížilo systémová rizika pro globální ekonomiku," konstatoval MMF. Nerovnováhy se podle zprávy nyní už také méně koncentrují ve velkých ekonomikách, tedy v USA s deficity a Číně a Japonsku s vysokými přebytky. To také snížilo rizika náhlých zvratů v tocích kapitálu.

Podle fondu se z velkých světových zemí podstatněji zhorší v příštích letech vnější pozice jen Spojeným státům. I přesto je pravděpodobnost, že by americký dolar ztratil statut rezervní měny, ještě nižší než před osmi lety, uvedl fond. Podle jeho údajů se dolar na rezervách centrálních bank ve světě podílel ve druhém čtvrtletí 60,6 procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK, MMF

Čtěte více

• Globální ekonomika poroste o více než 3 %
  Světová ekonomika by v letošním i příštím roce měla vykázat růst přesahující tři procenta. Oživení po globální...
• Globální ekonomika se podle expertů zotaví nejdříve v roce 2022
  Globální hrubý domácí produkt (HDP) se na úrovně z období před příchodem koronavirové krize nevrátí dříve než v roce 2022. Předpovídá to podle serveru CNBC nová zpráva analytické společnosti Economist Intelligence Unit (EIU). Varuje rovněž, že některé vyspělé země, například Itálie a Španělsko, by se mohly dostat na pokraj dluhové krize.
• Globální ekonomiku ohrožuje hospodářský nacionalismus
  Hospodářský nacionalismus a protichůdná politika centrálních bank stojí v cestě výraznějšímu oživení globální ekonomiky. Ve svém novém výhledu to dnes uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Globální ekonomika by podle OECD letos měla zrychlit růst na 3,3 procenta z loňských tří procent. Na příští rok OECD odhaduje růst světové ekonomiky na 3,6 procenta. V obou případech je to stejně jako v listopadové prognóze OECD.
• Globální hodnota fúzí a akvizic byla letos čtvrtá nejvyšší
  Celosvětová hodnota fúzí a akvizic letos činila 3,9 bilionu dolarů (88,3 bilionu Kč). To je o něco méně než loni, kdy dosáhla 3,96 bilionu dolarů. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila agentura Refinitiv. Navzdory mírnému poklesu je však letošní údaj čtvrtý nejvyšší za dobu, kdy se tyto údaje sledují. K vysokému údaji přispěl hlavně růst velkých dohod, který kompenzoval pokles zahraničních dohod.
• Globální hodnota fúzí a akvizicí letos poprvé překonala pět bilionů dolarů
  Celosvětová hodnota fúzí a akvizicí v letošním roce poprvé v historii překonala hranici pěti bilionů dolarů (112 bilionů Kč). Vyplývá to z údajů společnosti Dealogic. Za růstem hodnoty fúzí a akvizicí stojí mimo jiné nadbytek kapitálu ve firemním sektoru a příznivý vývoj na akciových trzích, napsala agentura Reuters.
• Globální hodnota fúzí a akvizic je od začátku roku na rekordu
  Globální hodnota fúzí a akvizic se od začátku letošního roku dostala na rekordní dva biliony dolarů (43,6 bilionu Kč). Vyplývá to z propočtů společnosti Thomson Reuters. K hranici dvou bilionů USD se naposledy hodnota fúzí a akvizic ve stejném období přiblížila roku 2007, kdy dosáhla 1,8 bilionu USD.
• Globální hodnota fúzí a akvizic letos láme rekordy
  Globální hodnota fúzí a akvizic se v letošním prvním pololetí vyšplhala na rekordních 2,5 bilionu dolarů (55,46 bilionu Kč), což je o 65 procent více než ve stejném období loňského roku. Vyplývá to z propočtů společnosti Thomson Reuters. Hodnota obchodů je nominálně největší od počátku záznamů firmy o fúzích a akvizicích v roce 1980.
• Globální hodnota fúzí a akvizic letos sestoupila pod tři biliony dolarů
  Celosvětová hodnota fúzí a akvizicí letos poprvé od roku 2013 sestoupila pod tři biliony dolarů (zhruba 67 bilionů Kč). Vyplývá to z údajů burzovní společnosti London Stock Exchange Group (LSEG). Za poklesem stojí vysoké úrokové sazby, geopolitické napětí i regulační překážky, píše list Financial Times (FT).
• Globální krize se rodila již na přelomu let 2006 a 2007
  Výběr hlavních událostí spojených s hospodářskou krizí, která naplno propukla před deseti lety, 7. září 2008, oznámením americké vlády, že v souvislosti s krizí převezme kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac:
• Globální míra nezaměstnanosti se loni stabilizovala
  Globální míra nezaměstnanosti se loni po devíti letech poklesu stabilizovala a beze změny zřejmě zůstane i v letošním roce. Loni bylo bez práce po celém světě 188 milionů osob a míra nezaměstnanosti činila 5,4 procenta. To bylo stejně jako v roce 2018. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO).
• Globální podnikatelská aktivita vzrostla
  Globální podnikatelská aktivita se v červenci vyhoupla na maximum za 16 měsíců. Přispěl k tomu zejména...
• Globální poptávka po stříbře loni vzrostla o 18 procent na nový rekord
  Světová poptávka po stříbře v loňském roce vzrostla o 18 procent na rekordních 1,24 miliardy uncí. To vytvořilo obrovský deficit nabídky, který by měl pokračovat i v nadcházejících letech. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila odvětvová organizace Silver Institute.
• Globální průmyslová aktivita roste
  Aktivita v globálním zpracovatelském průmyslu rostla v září nejrychlejším tempem za dva a čtvrt roku...
• Globální průmyslová aktivita vzrostla
  Aktivita globálního zpracovatelského průmyslu vzrostla v prosinci poprvé za sedm měsíců.
• Globální průmysl rostl v prosinci jen slabě
  Aktivita v globálním zpracovatelském průmyslu rostla na konci roku nejslabším tempem za více než rok...
• Globální přímé zahraniční investice klesly
  Tok přímých zahraničních investic (FDI) loni celosvětově klesl o 18 procent na 1,41 bilionu USD (29,7 bilionu Kč), což představuje zhruba 1,8 procenta globálního hrubého domácího produktu. Částečně k poklesu přispěl výhled daňové reformy v USA, který snížil motivaci pro finanční a firemní restrukturalizace. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pátek zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
• Globální přímé zahraniční investice vloni opět klesly
  Globální přímé zahraniční investice se v loňském roce snížily o jedno procento na 1,39 bilionu dolarů (zhruba 35 bilionů Kč). Pokles tak zaznamenaly již čtvrtý rok za sebou a dostaly se na nejnižší úroveň za téměř deset let. Vyplývá to podle listu The Wall Street Journal ze včerejší zprávy Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).
• Globální přímé zahraniční investice v pololetí prudce klesly
  Globální přímé zahraniční investice se v letošním prvním pololetí propadly o 41 procent na 470 miliard dolarů (zhruba 10,5 bilionu Kč). Dostaly se tak na nejnižší úroveň od roku 2005. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Hlavní příčinou tohoto poklesu je podle UNCTAD daňová reforma ve Spojených státech, v jejímž důsledku americké podniky stahovaly do USA nahromaděné zisky svých zahraničních divizí.
• Globální růst díky USA prý oživí rychleji
  Globální ekonomický růst v příštích měsících oživí rychleji, než se doposud čekalo, protože plánované snížení daní a zvýšení veřejných výdajů vládou nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa posílí americkou ekonomiku. Uvedla to ve své nejnovější prognóze Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle nového odhadu má v příštím roce růst zrychlit na 3,3 procenta z letošních očekávaných 2,9 procenta. V roce 2018 se má globální hrubý domácí produkt zvýšit o 3,6 procenta.
• Globální růst je na 14měsíčním minimu
  Tempo růstu globální ekonomické aktivity kleslo v prosinci na nejslabší úroveň za více než rok. Ukázaly to...